ČT 24 – Otázky Václava Moravce II.
Na stará kolena zapomeňte, budete potřebovat nová nebo se dá zachránit penzijní systém i jinak? Diskuze bývalých šéfů důchodových komisí, ekonomky Danuše Nerudové a prezidentova poradce Vladimíra Bezděka.
Důchodová reforma, tajenka, kterou se za 35 let sice podařilo vyluštit, ale krutý výsledek se nikdo neodváží říct nahlas. I proto, že jde o věc, která by měla, měla držet déle než jedno volební období a přečkat střídání vlád. Jediné, na čem se politici zatím shodli, je, že penzijní systém je zapotřebí změnit a reforma je nezbytná.
Vladimír ŠPIDLA, tehdejší místopředseda vlády a tehdejší ministr práce a sociálních věcí, 14.10.1998
——————–
Je to tedy gigantický systém, jehož rozumné uspořádání je velmi potřebné. Nikdo nepochybuje o tom, že důchodová reforma je důležitá, protože systém spotřebovává přibližně 200 miliard prostředků každý rok.
Miloš ZEMAN, tehdejší premiér, 14.7.2000
——————–
Vláda bude samozřejmě respektovat své politické závazky a chci Poslaneckou sněmovnu informovat, že vláda přichází na nově vytvořenou komisi pro důchodovou reformu s připravenou koncepcí, že už má dokonce předběžný odhad nákladů na tuto reformu.
Zdeněk ŠKROMACH, tehdejší ministr práce a sociálních věcí, 20.5.2003
——————–
Důchodová reforma je připravená, je komplexní.
Petr NEČAS, tehdejší premiér, 13.7.2011
——————–
Fakta, čísla, realita jednoznačně říkají, že musíme provést důchodovou reformu, že musíme reagovat na demografický vývoj, že nesmíme občanům České republiky lhát.
Alena SCHILLEROVÁ, tehdejší ministryně financí, 23.6.2021
——————–
Připravit důchodovou reformu se nám už do konce volebního období připravit nepodaří.Přiznejme si ale, že se to nepodařilo žádné vládě za posledních 30 let.
Václav Moravec, moderátor ČT
——————–
Uskutečnit penzijní reformu, podobně jako všechny vlády předešlé slíbil i kabinet premiéra Petra Fialy.
Petr FIALA, premiér, předseda strany, 12.1.2022
——————–
Do konce roku 2023 předložíme skutečnou důchodovou reformu.
Andrej BABIŠ, předseda hnutí, poslanec, 13.1.2022
——————–
Pokud ta vaše reforma bude dobrá, no, tak my to samozřejmě podpoříme, spravedlivé důchody určitě chceme.
moderátor ČT
——————–
Návrhy na změny penzí vláda představila loni 11. května, letos 1. března pak ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka veřejnosti oznámil, že důchodová novela je na stole.Balík změn má zajistit udržitelnost penzijního systému. Vláda by mohla podle plánu normu schvalovat na konci března, sněmovna pak do konce července, opatření by měla začít postupně platit od ledna příštího roku. A dalšími hosty Otázek jsou avizovaní dva šéfové penzijních komisí z minulosti, konkrétně ekonomka, bývalá předsedkyně komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová. Vítejte, paní profesorko, hezký dobrý den.
Když se podíváme na ty hlavní body předkládaných úprav penzí, které se mají probírat na konci týdne u prezidenta Petra Pavla. Magdalena Davis je tady označila za reformičku, Karel Havlíček za pouze parametrické změny, zároveň od ekonomů slyšíme, že to je maximum možného a je to zatím ta největší reforma za uplynulých 20 let, která charakteristika je nejpřiléhavější? Danuše Nerudová.
Danuše Nerudová, ekonomka, bývalá předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody
——————–
Já myslím, že to je úplně jedno, jestli to budeme nazývat reformička nebo parametrické změny nebo komplexní reforma. Důležité je, že je na stole. Z mého pohledu je to soubor komplexních opatření, protože v lednu ministerstvo financí přišlo vlastně ještě s reformou třetího pilíře, takže kromě tady těchto věcí k tomu máme ještě i takovou trošku jako částečnou reformu třetího pilíře. A za mě je důležité, že v té reformě a že se vlastně pan ministr nezaměřil jenom na ty opatření v té oblasti udržitelnosti, protože když se do těch opatření podíváte, tak v nich kromě těch opatření, které mají zajistit to, abychom v tom roce 2050 neměli deficit 5 % HDP na tom důchodovém účtu, tak jsou tam ale také opatření, které jsou tzv. rodinné, to znamená, že odstraňují ty dlouhodobé nespravedlnosti v tom systému, pak jsou tam opatření, které směřují na ty, kteří jsou sociálně potřební, ale za mě taky je tam opatření, které motivační charakter, to je to, abychom motivovali lidé, kteří mají důchodový věk, ale jsou aktivní a prostě chtějí pracovat tak, aby měli nějaké úlevy, takže za mě je to skutečně soubor komplexních opatření, které v tuto chvíli na stole tady 20 let nebyli. Je to maximum možného, co za dané politické situace asi mohlo být předloženo. A já pevně věřím, že teď je ten jakoby, ten jedinečný moment. kdy prezident republiky má zájem hrát toho mediátora a přivést ty dvě strany k jednacímu stolu.
moderátor
——————–
A z toho, jak vy jste zažila ty strany, když se podíváme na historii penzijních komisí, tak vy jste byla a vedla jste tu poslední penzijní, penzijní komisi, tedy komisi pro spravedlivé důchody za ministryně Jany Maláčové. Žádné návrhy ale schváleny nebyly. Myslíte si, že tentokrát z toho, co jste zažila a ty politiky, kteří jsou i dnes v Poslanecké sněmovně a měli na starosti penze, že se podaří ty věci schválit, respektive, že to nedopadne u prezidenta, tak, zvlášť opozice, zvlášť koalice a projde to pouze stoosmičkou v Poslanecké sněmovně.
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, bývalá předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody
——————–
No, ty návrhy nebyly předloženy do vlády, ale ty návrhy byly širokým kompromisem, protože toto, na co tady koukáme, tak to jsou ony návrhy, to je onen výstup z komise, kterou jsem vedla. A já musím tady dát velký kredit vlastně ministrovi, že neshodil tu minulou práci ze stolu a že na ní začal stavět a že ty věci dopracoval a díky tomu vlastně po 2 letech, což je poměrně krátký časový okamžik, máme na stole návrh. A já musím říct, že věřím skutečně, že se podaří najít kompromis v tom jednání s prezidentem. Myslím si, že jak kolega, který je tady s námi, tak i prezident avizoval, že vidí prostor pro kompromis, tak uvidíme, kde ten kompromis bude, ale za mě musím říct dopředu, že se nedá dělat kompromis v té části udržitelnosti, to doufám, že je dopředu jasné, že v té části opatření, které míří na udržitelnost toho systému, takže tam žádný kompromis nemůže být.
moderátor
——————–
Vladimíre Bezděku, my jsme to nazvali hlavní body předpokládaných úprav penzí, abychom se vyhnuli, jestli jde o parametrické změny, reformičku nebo reformu, kterou jsme zatím tady v uplynulých 20 letech neměli. Jaká je vaše charakteristika toho, co leží na stole?
Vladimír BEZDĚK, ekonom, poradce prezidenta, bývalý předseda důchodové komise
——————–
Největší a nejpropracovanější návrh změn od roku 2011?
moderátor
——————–
Když se podíváme na výhrady opozice, předsedkyně poslaneckého klubu Alena Schillerová tvrdí, že zatím nedostali jako opoziční politici detailnější návrh a vláda by v souvislosti s tím, co leží na stole, měla podle ní počkat na analytický materiál o udržitelnosti důchodového systému. Tady jsou slova.
Alena SCHILLEROVÁ, tehdejší ministryně financí, 23.6.2021
——————–
Letos uplyne 5 let, což je lhůta, ve které musí ministerstvo práce a sociálních věcí připravit materiál na vládu, který se týká udržitelnosti důchodového systému. Naposledy to bylo v roce 2019. Tento materiál by měl v jarních měsících na vládu doputovat a bylo by vhodné na něho počkat, protože tam bude obsažena podrobná analýza, která se týká udržitelnosti důchodového systému.
moderátor
——————–
Mělo by si čekat na tu analýzu z vašeho pohledu?
Vladimír BEZDĚK, ekonom, poradce prezidenta, bývalý předseda důchodové komise
——————–
Myslím si, že určité fragmenty té analýzy, předpokládám, bude ministerstvo práce a sociálních věcí schopno dodat třeba jako podklady na ta jednání, o kterých hovoříme.
moderátor
——————–
Vy jste je zatím nedostali v Kanceláři prezidenta republiky, jinými slovy ale očekáváte, že na konci týdne část toho materiálu, o němž mluví Alena Schillerová, budou mít účastníci té schůzky k dispozici?
Vladimír BEZDĚK,
——————–
Myslím si, že to tak bude.
moderátor
——————–
Co ten analytický materiál potvrdí podle vás to, že je nutné ty body dodržet, protože Karel Havlíček tady v první hodině potvrdil to, co ostatně zmíněna i Alena Schillerová, že mají problém s těmi prvními body, to znamená důchodový věk navázaný na dobu dožití, dřívější důchod pro náročné profese, s tím takový problém nemají, ale to nastavení pravidel dřívějšího důchodu za práci v rizikovém prostředí.
Vladimír BEZDĚK, ekonom, poradce prezidenta, bývalý předseda důchodové komise
——————–
Ta opatření, která teď jsou na stole v tom vládním návrhu, lze rozdělit do dvou kategorií. Jedny, ta první kategorie jsou ta, o kterých i paní prof. Nerudová hovořila, jako ta, ze kterých nelze příliš mnoho ustoupit, protože ony významně ovlivňují to, jestli ten důchodový systém za 15, 20, 30 let bude ufinancovatelný, nebo ne, a to je zejména ta věc zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. Určitě se lze bavit o tom, jestli k tomu cíli, a ten cíl by měl být, že pokud roste naději dožití, nemůžeme fixovat důchodový věk. A k tomu cíli lze technicky dojít vícero cestami, bavme se o tom, která cesta je nejvýhodnější, provází ji nejméně rizik, mezigeneračně nejspravedlivější a tak dále, a tak dále, ale věřím, že by nemělo být příliš polemické to, že musíme k tomu cíli mířit. Tak ta první kategorie opatření jsou ta ekonomicky nebo fiskálně zásadnější. A ta druhá kategorie opatření míří spíš třeba jako dovnitř do toho důchodového systému v tom smyslu, že třeba narovnávají některé nespravedlnosti nebo odstraňují některé třeba i nezamýšlené rozdíly, které v tom důchodovém systému ale objektivně existují, ekonomicky nebo fiskálně rozpočtově nejsou tak zásadní a tím pádem i ten dlouhodobý výhled toho důchodového systému dramaticky neovlivní.
Danuše NERUDOVÁ,
——————–
Já jsem jenom chtěla reagovat na ty dřívější odchody do důchodu, že já to považuji za poměrně velkou věc, protože když se podíváme do toho, jak to bylo nastaveno teď, tak jsme měli vydefinované profese a teď se odkláníme od definice profesí, odkláníme se k tomu, že jsme vydefinovali rizika a budeme sledovat a měřit ta rizika. Já to považuju za velmi jakoby významný posun a správným směrem, protože by se nemělo stávat, že potom to budeme zkreslovat tím, že budeme některé pozice nazývat jinak, než ve skutečnosti jsou. A tím, že vlastně ten náklad za ten dřívější odchod do důchodu ponesou zaměstnavatelé, tam je vlastně postupný náběh, který by měl být od příštího roku, kde by měl být ten odvod 2 % a postupně až do toho, že zaměstnavatelé by měli odvádět 5 % za ty, kteří budou, navíc za ty, kteří budou odcházet do toho důchodu dříve, tak z mého pohledu i ten náběh a dopad do toho systému je rozložený a je potřeba si uvědomit, že vlastně v tuto chvíli je tam zahrnut větší okruh lidí do té možnosti předčasně odejít, než je tomu teď, v té čtvrté skupině je to nějakých, myslím, 12 000 lidí a v té třetí skupině je to 108 000 lidí, takže ten počet absolutní těch pracovníků, jejichž zdraví je ničeno v podstatě v té práci, tak se rozšiřuje, přičemž ten fiskální dopad vlastně není nijak dramatický, tak mně není jasné, proč hnutí ANO tady toto odmítá, protože to celé řadě pracovníků prostě pomůže.
moderátor
——————–
Vladimíre Bezděku, je možné, že tady s vahou prezidenta republiky se podaří otupit to ostří. My, když se znovu podíváme na ty hlavní body předkládaných úprav penzí, tak on nebude problém ustanovení minimálního důchodu, jak jsem poslouchal Karla Havlíčka, to ve výši 20 % průměrné mzdy, sleva na odvodech pro pracující důchodce, možnost společného vyměřovacího základu manželů a úpravy výchovného. To je tam, kde se shodnou, tam to půjde příští týden jako po másle. Ale právě návrh růstu důchodového věku, dřívější penzi pro náročné profese, jak o tom teď mluvila Danuše Nerudová, i zpomalení růstu nových důchodů, to jsou tři neuralogické body, kterým asi příští týden bude u prezidenta věnována největší pozornost. Ty dřívější penze pro náročné profese. Tam podle vás chápu správně to, co říká Danuše Nerudová, že je to spíš nedorozumění.
Vladimír BEZDĚK, ekonom, poradce prezidenta, bývalý předseda důchodové komise
——————–
Myslím si, že ano. Ono mimochodem ty body, které jste vyjmenoval v té kategorii, že by neměl být problém. Tak, světe div se, ono jsou to všechno kroky, které zvyšují výdaje toho důchodového systému a do nich patří i ten element těch dřívějších odchodů, nebo u vybraných rizik, abychom používali ten správný termín, tak možnost určitého dřívějšího odchodu z trhu práce, aniž by to bylo bráno jako předčasný důchod, kde člověk čelí nějakým penalizacím, tak to jsou všechno výdajově zátěžová opatření, takže člověka až tak nepřekvapí, že tam je shoda napříč politickým spektrem. Samozřejmě to rizikové místo je právě u těch opatření, které jsem v předchozím vstupu nazval, jako ta opatření, která dlouhodobě pomáhají udržitelnosti toho důchodového systému…Velmi úsporná.
moderátor
——————–
Růst důchodového věku, to je také to, na čem nejvíc času tráví i sdělovací prostředky. Opozici, stejně jako odborům vadí právě faktické zvyšování věku odchodu do důchodu.
Lucie ŠAFRÁNKOVÁ, místopředsedkyně sociálního výboru PS PČR /SPD/ /2. 3. 2024/
——————–
Zvyšování věku odchodu do důchodu nad 65 let je pro nás opravdu ta červená linie, stejně jako zpomalování nově přiznaných důchodů od roku 2026, tak to nikdy nepodpoříme a budeme využívat všechny argumenty pro to, aby tyto dva návrhy nebyly přijaty.
moderátor
——————–
Marian Jurečka uvedl, že je připraven o případných úpravách ještě jednat, kde by mohl být ten kompromis, paní profesorko.
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, bývalá předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody
——————–
No, z ekonomického hlediska, teď nikoliv z politického, ten kompromis může být takový, že vysvětlíme těm, kteří odmítají právě tady ty úpravy, které vedou k udržitelnosti, že tedy, pokud se neudělají, tak ale je potřeba z toho státního rozpočtu přelít určitou část, procento, 2, 3 HDP do důchodového systému, aby nebyl v takovém deficitu, ale určitě, a v té ukázce to bylo poměrně jasně patrné, že na jedné straně zaznívá odmítání, ale já jsem si vůbec vlastně nevšimla, že by ti, kteří tady tyto úpravy odmítají, zároveň předkládali návrhy, jak chtějí vyřešit tu udržitelnost důchodového systému, a to, že v roce 2050 tady budeme mít 1,5 pracujícího nebo 2 na jednoho důchodce a bude nám chybět zhruba 5 % HDP, což v dnešních cenách je nějakých 350 miliard, to není rozhodně zanedbatelná částka, jenom oproti roku 2022, v roce 2023 narostly výdaje na důchody o 97 miliard, to není částka, nad kterou by mohl ministr financí mávnout rukou, za 97 miliard třeba postavíme 330 km dálnic. Tak mně není jasné, kde si ti, kteří mají pocit, že není potřeba s tou udržitelností cokoliv dělat, kde si myslí, že se na to vezme, protože já si myslím, že ta situace je velmi vážná v tom, že mladá generace často říká, že si myslí, že žádné důchody mít nebudou, a to není úplně dobře, a to je ta mezigenerační solidarita, která tady už padla, a to, že ministr navrhuje to zvýšení věku odchodu do důchodu, je i signál té mladší generaci, že se na ně myslí a že řešíme to, aby až budou oni vstupovat do důchodu, tak aby na ten důchod bylo. A ještě jedna věc…
moderátor
——————–
Jenom vteřinku, tady právě vám přijde, a teď mi to vysvětlete jako laikovi srozumitelně, vám přijde správné vázat důchodový věk na naději dožití, protože proti tomu se ozvali demografové, kteří říkají, že kupříkladu hrozí bezdůvodné rozdíly mezi generacemi, růst důchodového věku může fakticky růst rychleji než budoucí délka života v penzi a podobně. To navázání je správné?
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, bývalá předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody
——————–
V těch podkladech, které jsme měli v komisi pro spravedlivé důchody nebo teď v té komisi, tak tam bylo, že by v průměru člověk měl v důchodu strávit 21,5 roku, je to nastaveno tak, že by se v 50 letech každé generace měla právě tady tato délka upravovat oproti tomu, jak se bude měnit naděje na dožití. A já jsem upozorňovala na jednu věc, a myslím si, že na ni upozorňují i ti demografové, a to je to, že musíme to nastavit velmi citlivě, protože by se taky mohlo stát, nám totiž neroste naděje na dožití ve zdraví, a že by se mohlo stát, že my ten problém přelijeme vlastně ze starobních důchodů do invalidních důchodů, a to by nebylo řešením udržitelnosti toho systému.
moderátor
——————–
A teď to tak nastaveno není?
Danuše NERUDOVÁ,
——————–
Demografové říkají, že ne, nicméně samozřejmě jsou statistiky, které ukazují, že skutečně je tam velká mezera mezi nadějí na dožití ve zdraví a mezi nadějí na dožití a velmi často se používají subjektivní indikátory, proto ta naděje na dožití ve zdraví v České republice je jedna z nejnižších v Evropské unii, protože my jsme prostě pesimisticky národ. A když se v tom výzkumu zeptáte, jak se máte, tak někdo řekne dobře, a každý si začne na něco stěžovat. Ale já třeba tady vidím prostor, že může v těch rozhovorech u pana prezidenta dojít ještě k úpravě toho mechanismu, jak to navázat, jak to vypočítat, ale já si prostě myslím, že oba dva, jak to sedíme u stolu, tak se shodneme na tom, že věk odchodu do důchodu je nástrojem, který právě je v podstatě jediným, který lze použít na to, abychom ten systém vybalancovali takovým způsobem, aby v roce 2050 nechybělo 5 % HDP, nebo můžeme udělat to, že s ním hýbat nebudeme, ale pak si musíme říct, které rozpočtové kapitole vezmeme 3 % HDP a přelijeme je do toho důchodového účtu, a to si myslím, že je ta zásadní otázka, kterou by měli dostávat ti, kteří říkají, že toto nejde udělat, že to nemůžeme udělat, protože ty peníze tam skutečně budou chybět.
moderátor
——————–
Vladimíre Bezděku, jak vidíte možnost najetí kompromisu ve světle i výhrad České demografické společnosti a toho, o čem mluvila Danuše Nerudová.
Vladimír BEZDĚK, ekonom, poradce prezidenta, bývalý předseda důchodové komise
——————–
Tak k těm demografům, tak jak já rozumím tomu jejich apelu a jak jsem koneckonců tento týden to krátce probíral i s panem docentem Burcinem, což je jeden z těch autorů tady toho podkladu, tak oni nezpochybňují problematiku zvyšování důchodového věku jako takovou, jinými slovy, jejich apel není namířen ve smyslu zpochybnit ten cíl, ale je to právě o tom, jakou technikou k tomu dojít, a upozorňují na to, a o tom je ten dokument, že ten návrh nebo ta technika, která je teď implementovaná do toho návrhu ministerstva práce a sociálních věcí, tak může vést k velmi nespravedlivým a vlastně z podstaty nevysvětlitelným rozdílům v hladině důchodového věku pro vedle sebe následující generace, diváci, ať si to představí podle ročníku narození, a tam to může velmi nepříjemně oscilovat, nikoliv směrem dolů, ale v jedné generaci se ten důchodový věk může zvednout o měsíc, o dva, pak třeba tři ročníky narození bude stagnovat, pak se to zase zvedne o dva měsíce, pak o jeden, tohle se obtížně vysvětluje. Jinými slovy, já tuhle diskuzi nevnímám jako zpochybnění cíle, ale hledání optimální cesty, jak ho dosáhnout a v tomhle rozumím tomu dokumentu vlastně České demografické asociace, nebo tak se nějak jmenují, a myslím si, že to může být jedna z věcí, která právě může být předmětem té širší debaty.
moderátor
——————–
A vy máte nějaký, nějaký, řekněme, z vašeho pohledu, až budete u těch jednání na konci příštího týdne sedět, tak návrh, který by mohl být kompromisem, to znamená to navázání, nikoliv co Česká demografická společnost říká, že by se neměl zvyšovat odchod věku do penze, ale právě jak ten systém nastavit na naději dožití.
Vladimír BEZDĚK, ekonom, poradce prezidenta, bývalý předseda důchodové komise
——————–
Tak k tomu dva komentáře. Nemyslím si, že je role prezidenta, případně jeho týmu do té politické diskuze o důchodovém systému promítat vlastní návrhy, to je první věc. Druhá věc, když se budeme bavit specifické o problematice zvyšování důchodového věku, tak ony to jsou 2-3 způsoby, tam toho po technické stránce člověk zas tak mnoho nevymyslí, můžeme se bavit například o tom, jestli lze, a pokud ano, za jakých okolností, jenom jednoduše prolongovat ten systém zvyšování důchodového věku, který tady platí v zásadě posledních 10, 15 let, takže těch variant je několik. Poslední poznámku bych učinil, protože tam bylo hodně zajímavých bodů v tom předchozím vstupu od paní kolegyně Nerudové, jenom bych vypíchl tu problematiku důchodového věku, on je to strašně mocný a užitečný nástroj, minimálně ze tří důvodů, jednak pomáhá významně ulevit fiskálním tlakům dlouhodobé bilanci důchodového systému, ale podobně to mimochodem platí pro ekonomickou bilanci zdravotního pojištění například, za prvé. Za druhé pomáhá významně zvyšovat dlouhodobé tempo ekonomického růstu české ekonomiky, protože prostě víc lidí po delší dobu bude pracovat. Mimochodem, když se podíváme na historická data za posledních cirka 20 let, protože já si velmi dobře pamatuju ty nekonečné diskuze v letech 2002, 3, 4 o tom, jestli dál zvyšovat důchodový věk, nebo ne, o tom, jakou tady budeme mít vlnu a lavinu invalidních důchodů, jak lidi nenajdou práci, když budou muset pracovat, historická data za posledních 20 let, to je jeden z nejvíce utajených ekonomických úspěchů české ekonomiky, podívat se, a teď použiju odborný termín, participace mužů a žen na trhu práce ve věkové kategorii 55 až 64, tak ty se za těch 20 let z několikanásobily. Převedeno do češtiny pro běžné posluchače, drtivá většina lidí v tomto inkriminovaném věku, který byl jakoby zasažen tím zvyšováním té věkové hranice, tak nejenom, že tu práci našla, ale reálně i pracují. A tím se dostáváme k tomu třetímu efektu zvyšování důchodového věku, on nejenom, že pomáhá makroekonomicky, uleví tlakům na důchodový systém, zvýší ekonomický růst ekonomiky, on pomáhá i mikroekonomicky, to znamená, když budu pracovat o rok, o dva, o tři déle, budu mít vyšší důchod, budu mít vyšší příjem ve stáří. Takže toto je obrovsky silný nástroj. A vzdát se ho jen na základě nějaké politické rétoriky, a dokonce ne bez podkladů odborných, ale v rozporu s odbornými podklady, tak je strašně velký luxus, který si česká ekonomika nemůže dovolit.
Danuše NERUDOVÁ,
——————–
Já jsem chtěla reagovat, že tu máme ještě vlastně jakoby mimořádnou situaci, která v té naší důchodové historii nenastala, a to je to, že my tu máme jako plus jeden dětský ročník, 100 000 ukrajinských dětí, které tady chodí do školy, to je zhruba počet dětí, který se každý rok rodí v České republice a že by mělo být naší jako prioritou skutečně se snažit, aby tady zůstaly, protože i toto může částečně pomoci s udržitelností důchodového systému, protože to je naprosto jedinečná příležitost, která se nebude opakovat.
moderátor
——————–
Tam zatím vláda kroky konkrétní neudělala.
Danuše NERUDOVÁ,
——————–
Já myslím, že, já myslím, že je činí, jen na to upozorňuji, že i toto je něco, co se promítne do té udržitelnosti toho důchodového systému. A jinak já bych ještě navázala k té motivaci, aby ti, kteří dosáhnou důchodového věku, ještě aby dál pracovali, já musím ocenit, že skutečně ta motivace, tak, jak je uvedena v tom návrhu, tak je velmi silná ta sleva na ty odvody, protože dneska, když někdo pracuje déle, než by měl, tak dostává, zhruba to ocenění je 80 Kč za měsíc, což v nějaké té dvacetileté době, kterou strávíte v důchodu, je poměrně směšná částka, a tak, jak je to nastaveno dnes, tak tou slevou tu částku vlastně získává už každý rok jakoby plus. Tak to si myslím, že je poměrně důležitý nástroj, který je v těch opatřeních obsažen a měl by taktéž zůstat součástí, protože prostě populace bude stárnout a asi snad nám jednou ta naděje na dožití ve zdraví poroste taky.
moderátor
——————–
Když se bavíme o udržitelnosti penzijního systému, nejlépe je to vidět na datech, už jsem je ukazoval i v první části Otázek, že jsou výdaje na penze největší položkou sociálních výdajů státního rozpočtu. Vidíme, jaká je dynamika nárůstu těch výdajů. Jeden argument do diskuze vložil na začátku března i bývalý premiér a prezident Václav Klaus. Průběžný systém podle něj má neřešitelná úskalí, to řekl v podcastu Chuť moci, jediné východisko vidí, cituji, v individuálních účtech každého člověka.
Václav KLAUS, bývalý prezident ČR /4. 3. 2023/
——————–
Já bych zrušil vůbec rok odchodu do důchodu, prostě, ať si každý zápolí se svým důchodovým účtem a řekne, já už z něj odcházím, já už z té práce odcházím a tak dále.
moderátor
——————–
Předpokládám, že to je politicky nerealistické.
Danuše NERUDOVÁ,
——————–
No, je to politicky nerealistické v naší zemi, která má zkušenost s takovým pokusem v komisi, že se zavedl druhý pilíř, který byl následně zrušen, a já jsem jeden z těch, třeba kteří do toho druhého pilíře vstoupili. Já si moc nedovedu představit občany, kteří by vstupovali tady do toho, do toho druhého pilíře, pokud bysme šli tady touto cestou. Já si myslím, že za dané české zkušenosti s důchodovou reformou je to naprosto nereálné.
moderátor
——————–
Karel Havlíček tady v první hodině ale mluví o tom, že ho trápí, že tady nejsou tři pilíře a že vláda ustoupila od propracovanějšího systému rozdělení těch penzí právě na ty tři pilíře. My tady máme fondy, ten tzv. třetí pilíř, a pak tady máme ten první, to je pilíř průběžný, je reálná šance se na konci týdne bavit o tom, že by ještě ta reforma mohla v sobě mít změnu těch pilířů, že by nakonec byly tři pilíře, když hnutí ANO mluví o tom, že je pro třípilířový penzijní systém? Vladimíre Bezděku.
Vladimír BEZDĚK,
——————–
Přiznám se, že nevím. To záleží na kolezích z hnutí ANO, jaká témata budou chtít případně v ten čtvrtek nastolit a otevřít. V tomhle jim do hlavy nevidím. Druhý komentář, který mám, pokud tomu rozumím správně a opravdu ten výrok míří směrem, že chybí druhý pilíř, tak pak nerozumím tomu, proč ho vláda Bohuslava Sobotky s hnutím ANO a s KDU-ČSL, jestli si pamatuju dobře, v roce 2014, 2015 zrušila.
moderátor
——————–
Kvůli parametrům toho druhého pilíře.
Vladimír BEZDĚK,
——————–
Kdyby to byly parametry, tak šly přeparametrizovat, ale tam byl zrušen ten nástroj jako un block.
moderátor
——————–
Vy také nevěříte argumentaci hnutí ANO, že je pro ten tří pilířový systém, to znamená zavedení pilíře druhého?
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, bývalá předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody
——————–
No, já už mu nevěřím vůbec, protože když jsem byla předsedkyní důchodové komise, tak jsem nesčetněkráte chtěla hovořit s tehdejší ministryní financí Schillerovou o reformě třetího pilíře a ona tu diskuzi zásadně odmítala, vlastně za její vlády nikdo žádnou reformu třetího pilíře nepředložil, byť je to pilíř, který v podstatě tehdy nefungoval a je součástí toho systému, tak já jsem velmi překvapená, že teď najednou při tom dlouhodobém odmítání někdo přichází s návrhem, že by mohl být druhý pilíř. Já osobně se domnívám, že pokud ta reforma má spatřit světlo světa ještě za této vlády, a skoro si myslím, jestli to není zdržovací taktika, tak je prostě technicky nemožné do konce mandátu této vlády ten druhý pilíř zavést. Já si to nedovedu technicky představit.
moderátor
——————–
A nemrzí vás oba, že není ambicióznější vláda v přeměnách toho třetího pilíře, to ostatně kritizoval i poradce ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky Filip Pertold, který na začátku března řekl, že co jemu v té reformě penzí chybí, je návaznost na třetí pilíř a vůbec kompletní přeměna penzijního připojištění, které nefunguje tak, jak by mělo, Vladimíre Bezděku.
Vladimír BEZDĚK, ekonom, poradce prezidenta, bývalý předseda důchodové komise
——————–
To je těžká otázka. Z jedné strany v tom třetím pilíři se za poslední rok nebo rok a půl změnilo relativně dost, řada věcí byla předmětem legislativního procesu v závěru loňského roku a od letošního roku to platí, plus, jak bylo řečeno už v úvodu kolegyní, tak některá další opatření mířící do třetího pilíře jsou, obrazně řečeno, na stole, takže se ještě možná v průběhu tohohle roku uzákoní. Z druhé strany lidé, kteří se tím třetím pilířem zabývají, tak vědí, že je tam ještě několik věcí, který by bylo potřeba adresovat, například uvolnit tu příliš striktní regulaci nezáporného meziročního výnosu v těch transformačních fondech, aby ten systém mohl dosahovat lepších výnosů a tím pádem plnit ten účel jak pro spořitele, tak ale třeba pomáhat i v zajímavých ekonomických projektech, který zase můžou zpátky pomoct zlepšit dlouhodobý potenciální růst český ekonomiky. Takže hodně se udělalo, něco ještě prostě je potřeba dotáhnout.
moderátor
——————–
Je to málo ambiciózní, ta reforma třetího pilíře, Filip Pertold se přimlouvá k té zásadní změně.
Danuše NERUDOVÁ,
——————–
My jsme byli s Filipem přítomni na mnohých jednání o reformě třetího pilíře a vlastně na konci jsme byli taky tak trošku zklamaní z toho, co nakonec spatřilo světlo světa, protože vlastně ten návrh třeba toho nového dlouhodobého investičního produktu vlastně neadresuje ty zásadní bolesti toho systému nebo toho třetího pilíře, které teďka jsou. To, že to lidé používají tak, že to vyberou jako celou částku, neplní to formu renty, což je vlastně i ten dlouhodobý investiční produkt, protože v 60 letech si ho můžete celý vybrat, a když spadá do té daňové slevy do těch 48 000, tak je to vlastně poměrně drahé i pro ten stát, takže já bych si taky představovala, že to bude adresovat ta opatření, ty změny budou adresovat ty bolesti toho třetího pilíře, že prostě není atraktivní, neslouží to jako penzijní připojištění, sloužilo to v době, kdy nebyla tak vysoká inflace, jako takový jakoby termínovaný vklad, spořicí, spořící produkt a je tam velmi, velmi vlastně nízká participace v tom třetím pilíři a tady třeba musím třeba říct, že ten dlouhodobý si investiční produkt, si myslím, že bude atraktivnější pro mladou generaci, protože jsou tam formy nějakého spoření, do kterých oni rádi investují.
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Děkuji dvěma předsedům komisí, důchodových komisí, konkrétně Danuši Nerudové, která vedla komisi pro spravedlivé důchody, a bývalému předsedovi důchodové komise, dnes poradci prezidenta Vladimíru Bezděkovi. Děkuji vám a těším se na další setkání v Otázkách a hezký zbytek neděle.
Přidejte odpověď