Radiožurnál
Dne 7.1. odpoledne se před Ministerstvem práce a sociálních věcí konal už třetí ročník pietní akce Noc důstojnosti. Má podpořit iniciativu na podporu komunitní péče o pacienty a pacientky s postižením a ústup od ústavní péče, která podle organizátorů Noci důstojnosti nezajišťuje dostatečné podmínky a přispívá taky k izolaci těchto lidí od společnosti. Dnešní pieta má také, připomenu, případ klientky jindřichohradeckého domova pro lidi s postižením Doroty Šándorové, kterou před čtyřmi lety zabil pečovatel během noční služby. Noc důstojnosti, pořádá zájmové sdružení Jednota pro deinstitucionalizace. Její předsedkyní je Terezie Hradílková, dobrý den.
Pokud voláte o odklon od ústavní péče osob s postižením, v čem je podle vás nevyhovující? Co jsou to ty nedůstojné podmínky, na které poukazujete?
Terezie Hradílková, odbornice na transformaci v sociálních službách
——————–
Tak ono to není jenom podle nás, ale už se to v podstatě 50 let ví, čím ta ústavní péče ohrožuje lidi. Je to zejména to, že žijí izolovaně od běžné společnosti, takže nemají možnost se učit v každodenním životě s ostatními lidmi, což je základ socializace a rozvoje osobnosti. Dále je to to, že tam nemají dostatek soukromí a prostor pro intimitu. Žijí vlastně s lidmi, kteří jsou cizí a vztahy mají jenom s lidmi, kteří jsou placeni, to znamená s pracovníky v těch sociálních službách, což má zase veliký negativní vliv na jakoby vlastně jejich emocionální a osobnostní rozvoj. A samozřejmě dál je to spousta dalších věcí, jakoby, že nemohou o sobě rozhodovat, že hospodaření finančními prostředky má na starosti vlastně někdo jiný. Nemohou do toho mluvit ti lidé, i když třeba ty schopnosti mají, tak.
Věra Štechrová, moderátorka
——————–
A jak jsme na tom tedy v tomhle ohledu v Česku? Jaký je ten poměr ústavní a komunitní péče pro lidi se zdravotním postižením?
Terezie Hradílková, odbornice na transformaci v sociálních službách
——————–
Tak takový základní problém je, že v současné době nebo do této doby vlastně nevíme, protože nemáme rozdělené vlastně statisticky jakoby možné ověřit, kolik je ústavní péče a kolik je komunitních služeb, protože tyhle termíny vlastně nejsou sledované, nebo tyto statisticky nemůžeme sledovat. Nicméně my jsme jednota pro deinstitucionalizace, tedy odborná společnost, jsme udělali takovou analýzu. Co se týká lidí s mentálním postižením, tak víme, že 2/3 lidí s mentálním intelektovým znevýhodněním, kteří žijí v pobytových službách, je jich zhruba 15 000, tak vlastně 2/3 z nich žijí v těch službách Ústavního typu, to znamená v těch nevyhovujících podmínkách.
Věra Štechrová, moderátorka
——————–
No, a vaší Noci důstojnosti se dnes zúčastní i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Tak není přesně tohle práce pro něj vůbec zavést ty pojmy, jako je ústavní a komunitní péče a vychází vám vstříc v tomto ohledu ministerstvo?
Terezie Hradílková, odbornice na transformaci v sociálních službách
——————–
No, tak my už vlastně dlouhodobě, už s mnoha jeho předchůdci pana ministra jednáme a usilujeme o to. S panem ministrem Jurečkou jsme o tom jednali opakovaně. A taková jakoby první vlaštovka je, že byla v prosinci schválená vlastně novela zákona o sociálních službách, kde již je komunitní služba a co to je. Takže bude se moct sledovat ve statistikách, tedy alespoň sledovat, kolik je těch ústavních služeb a kolik je těch komunitních, což samo o sobě ještě nezavdává teda, ale žádný impuls k tomu, aby se zrychlila ta změna a aby bylo od té ústavní péče upuštěno.
Věra Štechrová, moderátorka
——————–
Říká Terezie Hradílková, předsedkyně Jednoty pro deinstitucionalizaci, která dnes také pořádá třetí ročník pietní akce Noc důstojnosti. Děkuju za váš čas a ať se vám daří ve vaší práci. Na slyšenou.
Přidejte odpověď