ČRo Radiožurnál
Muž, který jako první Čech v historii ovládl legendární Spartathlon, závod dlouhý 246 km z Atén do Sparty a doběhl v jednom z nejrychlejších časů historie, zvládl to v čase 21 hodin 24 minut 35 vteřin jako první Čech, tedy v historii. V tomhle závodě ale startoval opakovaně, celkem to bylo desetkrát, přičemž obsadil dřív i několik druhých míst. Těch rekordů je mnohem víc. Postupně se k nim dostaneme. Ale řekněte mi, pořád vás ten Spartathlon láká, už jste na tom Olympu byl?
Radek Brunner,ultramaratonec
No, tak ještě jednou bych to mohl zkusit.
00:00:48
Patricie Strouhalová,moderátorka
Byl by to, myslíte, rychlejší čas, jde tam o ten čas vlastně vůbec?
00:00:54
Radek Brunner,ultramaratonec
No, jde o to vyhrát, to je jasný, když je to, když je to závod, kde jde hlavně o ty medaile, tak jde o to doběhnout tam první, není to takový, jak když běžíte třeba 24hodinovku nebo stovku a soustředíte se spíš na ten výsledek, na tu hodnotu toho výsledku. Ale já jsem to měl loni postavený tak, že pro mě rozhodovalo ani ne tak jako vyhrát, ale běžet pod 22 hodin, protože jsem si to nastavil, bude lepší soupeřit sám se sebou, zaběhnout pod 22 hodin a vím, že získám medaili, protože tak rychle tam nikdo nepoběží, než když se budu prostě jako nějak fixovat na umístění, protože to, jak budou ostatní připravený neovlivním, ale můžu ovlivnit, jak budu připraven já.
00:01:37
Patricie Strouhalová,moderátorka
Včera závody Krakonošova stovka, 100 km se čtyřkilometrovým převýšením. Jak vám je teď?
00:01:47
Radek Brunner,ultramaratonec
Bolí mě všechno, celý tělo mě bolí, chce se mi spát, takže…
00:01:51
Patricie Strouhalová,moderátorka
No, ale ten závod musel být náročný, včera hodně pršelo, byly bouřky, jak to vypadalo na Sněžce?
00:01:57
Radek Brunner,ultramaratonec
Na Sněžce to bylo takový jako světelný peklo, no, taková světelná show, bych řekl, protože opravdu jsme vyběhli údolím Bílýho Labe nahoru na Luční boudu, tam jsem se blížil k boudě, lilo a kroupy padaly a jak jsem se k ní vlastně blížil, tak to jsem říkal, tam běží kompresor nebo co, a pak jsem si pochopil, že vlastně to jsou kroupy, co mlátěj do té střechy a fakt to bylo jako dobrý, no, takže na Luční jsem se chvíli zdržel, protože jsem vůbec jako nechtěl do toho běžet dál, pořadatelé říkali, no, nikdo nic nezrušil, tak jako, jestli chceš, tak běž, já říkám, vždyť tady tříská jedno vedle druhýho, to nejde. Tak jsme tam, chvilku sem tam byl, pak přiběhl druhý, pak přiběhl třetí čtvrtej, třetí přiběhl Francouz, ten vlezl dovnitř, ten vlezl do té boudy a říká, fakt akupunktur otside, protože ten byl otřískanej těma kroupama úplně hrozně jako, no, a pak jsme to jako přečkali, no, asi to nebylo úplně rozumný, teda jako, už bych na svůj věk mohl být trošku jako rozumnější a nedělat takovýhle věci, ale přežili jsme. Tak teď už dobrý, no.
00:02:58
Patricie Strouhalová,moderátorka
A čas byl jaký?
00:03:00
Radek Brunner,ultramaratonec
12 hodin. No, bylo to slabý, no.
00:03:02
Patricie Strouhalová,moderátorka
Slabý.
00:03:03
Radek Brunner,ultramaratonec
No, tak běhával jsem tam i rychleji, ale na to počasí a na to, jak to bylo, tak to vlastně docela šlo.
00:03:11
Patricie Strouhalová,moderátorka
Hostem víkendového Radiožurnálu je muž, který říká, že má běhání prostě rád, že nepotřebuje k životu závody, že kvůli nim neběhá. Tak k těm dalším rekordům se dostaneme po písničce. /Písnička/ Ultramaratonec Radek Brunner, jeden z nejvýraznějších českých vytrvalostních běžců, který vlastně v 51 letech si vybudoval světové jméno v extrémně náročných závodech, tak už jsme mluvili o Spartathlonu, závodu dlouhém 246 km, který jste zvládl v úžasném čase jako první Čech v historii. Hodně vysoko je i váš výsledek, který jste zaběhl jenom tři týdny po vítězství na Spartathlonu, zase to byl nový český rekord, na čtyřiadvacetihodinovce, 271 km a 100 metrů, tam je to vlastně světový rekord v kategorii M50 a 7. místo na mistrovství světa té čtyřiadvacetihodinovky. Takže za posledních 10 let dva ultracíle, tak najednou přišlo oboje během tří týdnů, jak se to stane?
00:07:35
Radek Brunner,ultramaratonec
No, to je smutný, no, prostě 10 let se na něco chystám, jako měl jsem takový přesně tady ty dva cíle, možná tu 24hodinovku, nějak to tak vyplynulo ve stejný době, když jsem se rozhodl, že bych někdy chtěl na tom Spartathlonu vyhrát a 10 let jsem se o to oboje snažil, tak nějak jako paralelně, a pak to najednou přijde za tři tejdny, no, tak je to takový, prostě rozbalíte hračky na Vánoce a máte konec jako.
00:08:03
Patricie Strouhalová,moderátorka
No, vy sportujete odmala, začal jste v Sokole, i tam už to byl běh, to bylo jasné odmalička?
00:08:10
Radek Brunner,ultramaratonec
Já jsem nic jiného neuměl, já jsem antitalent na jakýkoliv technický věci, takže kopat do míče, někomu nahrát nebo mít hokejku, to prostě mi nešlo. Běh je jednoduchej.
00:08:20
Patricie Strouhalová,moderátorka
No, dá se říct, že je jednoduchý, ale vy jste člověk, který se dlouhodobě potýká s autoimunitním onemocněním, je to Bechtěrevova choroba, která ovlivňuje ten pohybový aparát člověka, klade vysoké nároky na rehabilitaci a taky celkový životní styl. A vlastně, tuším, 15 let jste na bioléčbě.
00:08:41
Radek Brunner,ultramaratonec
No, bude to tak asi.
00:08:43
Patricie Strouhalová,moderátorka
Tak to mi nezní jako úplně, jakože ten běh je jednoduchý s takovouhle nemocí.
00:08:48
Radek Brunner,ultramaratonec
No, právě díky tý léčbě si myslím, že mě vlastně ta léčba, doktoři mě vrátili zpátky do života, já jsem, předtím jsem běhal, pak přišlo tohle to, to bylo jak prostě lusknutím prstů, ze dne na den najednou skončíte a nemůžete, ale v tu chvíli vás vlastně, ta nemoc se rozjela tak, že mě vlastně běhání přestalo zajímat, mě zajímalo to, abych mohl normálně chodit a normálně fungovat a pak jdou tady ty věci úplně na vedlejší kolej.
00:09:15
Patricie Strouhalová,moderátorka
Co na to váš lékař, pan profesor Šenolt, brzdí vás, říkáte mu všechno, nebo si taky děláte, co chcete a zkoušíte, co tělo vydrží.
00:09:23
Radek Brunner,ultramaratonec
Ne, tak já primárně tam chodil k paní doktorce Jarošový do revmaťáku a ta naopak byla jako pyšná na to, že jako trénuju, že běhám a že mě vlastně dokázali takhle jako postavit na nohy, tak ona říkala, já jezdím na konference a všude jako vás dávám za příklad, jaký tady máme pacienty, jak je vracíme do života, takže ona je za to jako ráda, no, a Láďa Šenolt, to samý, ten sportuje, takže oni to vidí, že když člověk sportuje a snaží se, tak tahle nemoc jako se drží jako někde v hranicích, ale když pak se nic nedělá, tak je to horší, no.
00:09:59
Patricie Strouhalová,moderátorka
Kdy se objevila ta Bechtěrevova nemoc u vás?
00:10:02
Radek Brunner,ultramaratonec
Já nevím, někdy v 28 asi, no, už je to, přes 20 let je to, no, bylo to takový, jel jsem na nějaký závody, večer jsem ještě balil a měl jsem tehdá ještě toho staršího syna hodně malýho, teď už je mu taky 30 skoro, takže, a nějak jsem ho tak jako nadhodil a škublo mi v zádech, píchlo mě tam, no, a tím se to rozjelo, no, a pak během měsíce to mělo takovej progres, že jsem do měsíce vlastně skončil úplně jako se sportem. A 2 roky jsem pak chodil po doktorech, řešili, co mi je, až jsem se dostal do revmaťáku, k dobrým lidem a ti teprve dokázali najít tu příčinu.
00:10:45
Patricie Strouhalová,moderátorka
15 let na bioléčbě, co to obnáší?
00:10:48
Radek Brunner,ultramaratonec
Je to vlastně v pohodě, jednou za měsíc jdu do revmaťáku na infuzi, tam si odpočinu hodinu, nakopou do mě to a můžu zase fungovat. Vlastně mi přijde, že fakt ta bioléčba je jako zázrak, protože když jsem pak byl třeba nemocnej, dostal jsem nějaký antibiotika, tak vám to nemůžou dát, a to pak se ta nemoc jako rozjela, že jsem jako pochopil, už jsem, kolikrát jsem si říkal, možná to ani nemám tu nemoc, když se vlastně cejtím jak zdravej, ale ve chvíli, kdy ten, jako ten nástup tý nemoci přišel díky nějaký absenci tý infuze, tak to pak bylo radikálnější, skoro jsem si vždycky říkal, jak ta nemoc jako v člověku je a furt jí brzděj ty léky, a jakmile ten lék tam není, tak si ta nemoc říká, a ty, parchante, teď ti ukážu a rozjede se to ještě víc jako.
00:11:32
Patricie Strouhalová,moderátorka
No, a ty závody, které plánujete, tak je tam, musí tam být nějaký časový odstup od té léčby.
00:11:40
Radek Brunner,ultramaratonec
Ne.
00:11:41
Patricie Strouhalová,moderátorka
Takže dostanete infuzi a druhý den můžete třeba běžet těch 100 km.
00:11:45
Radek Brunner,ultramaratonec
To jsem nikdy neudělal, ale když jsem ráno byl na infuzi, tak jsem odpoledne trénoval normálně.
00:11:50
Patricie Strouhalová,moderátorka
Jo. A jak vypadá váš trénink, předpokládám, takový večerní běh 30 km, to je ideál.
00:11:54
Radek Brunner,ultramaratonec
Tak někdy 30, někdy 20, ale beru to tak, že pod 10 neběhám, to mi přijde škoda jako špinit věci, ale jako tak běžně 10, 15, 30 do 30, no, jako o víkendu víc, o víkendu je vždycky víc času, tak se trénuje víc, ale je to takový, podle času, no, podle nálady.
00:12:16
Patricie Strouhalová,moderátorka
Říká ultramaratonec Radek Brunner. /Písnička/ Ultramaratonec Radek Brunner ve vysílání víkendového Radiožurnálu, jeden z našich nejvýraznějších vytrvalostních běžců. Zmínili jsme Spartathlon, zmínili jsme vlastně tu čtyřiadvacetihodinovku 7. místo na mistrovství světa. Mě by zajímalo, co se vlastně honí člověku hlavou, dejme tomu, u toho Spartathlonu po těch 20 hodinách běhu?
00:16:16
Radek Brunner,ultramaratonec
Nevím.
00:16:19
Patricie Strouhalová,moderátorka
Dobře, tak po hodině, tam jako…
00:16:23
Radek Brunner,ultramaratonec
Že jako při tom ultramaratonu mi to přijde, že jako tam člověk postupem času, jak narůstá ta vzdálenost a ten časový objem, tak jako se takový ty myšlenky, který v běžném životě člověk má pocit, že jsou strašně důležitý, tak úplně vymizej. A pak jediný, co vás zajímá, je jako, kde bude nějaká občerstvovačka, kde se napiju, kolik je to do cíle a tak. Najednou se to všechno jako zredukuje na úplně takových jenom těch pár zásadních věcí pro ten moment.
00:16:53
Patricie Strouhalová,moderátorka
A co je horší, je horší tělo, anebo hlava?
00:16:59
Radek Brunner,ultramaratonec
Mně to přijde, že jsou obě ty věci provázaný, je to takový puzzle, který musí do sebe zapadnout, samozřejmě říká se, ultramaraton je z velký části hlava, to rozhodně, ale když to tělo nemáte natrénovaný, tak prostě hlava nezmůže všechno, ale je pravdou zase, že i když budete mít super natrénovaný tělo a v hlavě nebudete mít ten jasný důvod, proč vlastně, proč to mám dělat, proč se tady mám 20 hodin trápit, tak to zabalíte, no, taky jsem to hodněkrát jako zažil tohle a je to fakt jako hroznej boj a potom jako to třeba zabalíte a pak si říkáte za půl dne, proč jsem to vlastně udělal tohle to a mrzí vás to vnitřně, jako jenom, že úplně bezdůvodně jako na to rezignujete, takže musí to být jako v dobrý symbióze, no.
00:17:49
Patricie Strouhalová,moderátorka
Když máte toho Bechtěrevova, tu Bechtěrevovu nemoc, tak běžím, přemýšlím, mám v hlavě to, proč běžím, ale ozve se ta bolest. Přikládáte to hned tomu vážnému onemocnění, které máte, že je potom jako jednodušší zkratka si říct, já už dál nepoběžím.
00:18:13
Radek Brunner,ultramaratonec
No, jednak bych chtěl říct, že ta nemoc, vy to furt říkáte, že je to vážná nemoc, já to nepovažuju jako vážný, podle mě jsou jako daleko horší nemoci na světě, než nějakej Bechtěrevov, tam vám prostě sroste páteř, dobře, tak pak budete, prostě nejste tak pohyblivá, jo, má to nějaký bolesti, ale není to onemocnění fatální typu za rok je po mně, za 5 let je po mně prostě, takže beru to furt, že je to taková jenom jedna z nemocí, který tady na světě jsou jako, takže rozhodně tomu nepřikládám nějakou velkou váhu, že by to byl nějakej průšvih pro mě životní, to je první věc. A druhá věc je, že si myslím, že mě to při tom sportu nijak neomezuje v tuhle chvíli, takže pro mě, když jako je nějakej zdravotní problém při tom běhu, při tom závodě, tak to nikdy si myslím, není jako z toho Bechtěrevova.
00:19:00
Patricie Strouhalová,moderátorka
A limity lidského těla, proč vlastně dobrovolně podstupovat takhle náročné závody. Většina lidí to považuje za naprosto nemožnou věc?
00:19:11
Radek Brunner,ultramaratonec
Spousta lidí považuje ultramaratonce za nějaký blázny, takový trosky životní, prostě vyléčený alkoholiky, který jako, aby se neupili, tak radši jdou běhat a podobně, ale jako podstupuju to proto, že zkouším asi, co jako dokážu, co zvládnu, co je pro mě nějaká míra diskomfortu, který dokážu překonat. A myslím si, že mi to jako i pomohlo i v pracovním životě a vůbec tak jako celkově v životě vlastně, že když člověk vždycky dokáže trošku se posunout dál, tak ho to posouvá i jako ve všemožným, ve vztazích, v práci, v lidským chování a tak.
00:19:49
Patricie Strouhalová,moderátorka
Ranní běhy máte rád nebo ne?
00:19:52
Radek Brunner,ultramaratonec
Ranní běhy mám rád, když se mi běží dobře. Ale čím jsem starší, tak se mi ráno běhá hůř, špatně jako se rozhýbávám, takže jsem to hodně jako zrušil, ale někdy, když není vyhnutí, anebo jsme někde třeba na dovolený a takhle, a pak už vím, že celej den budeme někde chodit a podobně, tak si rád ráno proběhnu ještě, když ostatní spěj a je to taky fajn.
00:20:13
Patricie Strouhalová,moderátorka
Hostem vysílání víkendového Radiožurnálu je dnes ultramaratonec Radek Brunner. Pokračovat v rozhovoru budeme po dalších aktuálních zprávách ve vysílání Radiožurnálu, které pro vás připravujeme, Kateřina Causidisová už za chvíli. /Písnička, zprávy/ Ultramaratonec Radek Brunner ve vysílání víkendového Radiožurnálu. Vraťme se ke Spartathlonu, který jste zaběhl, těch 246 km za 21 hodin 24 minut a 35 vteřin. Je to věc, která pro mnohé z nás je naprosto nepochopitelná, tak jak vypadá Spartathlon, co je na něm kromě té délky nejnáročnější?
00:31:06
Radek Brunner,ultramaratonec
Když se podaří, tak není vlastně náročný vůbec nic, tak pak je náročná ta párty po závodě, skoro bych řekl, ta je vždycky asi taková nejživější, ale když se nedaří, když prostě se něco v průběhu tý trasy jako začne kazit, tak pak je to samozřejmě obtížný, protože běhá se to sice v září, na konci září, ale v Řecku je vedro pravidelně, takže tam bejvá 30, 35 vedro, běžíte vlastně z Atén podle pobřeží až do Korintu, takže tam i dost často fouká, pere slunce, za Korintem, vběhnete někam do vnitrozemí, kde je to úplně fakt jako spálená poušť, jako výheň a naopak zase, když proběhnete do noci, tak tam musíte překonat nějaký hory a tam bejvá většinou okolo třeba 5 stupňů, dost často tam je jako sychravo, prší tam, v těch kopcích fouká, takže je to takový extrém jako z vedra do zimy. A když pak někdo běží jako delší čas a neběží opravdu v té špici, která skončí někdy nad ránem v cíli, tak pak má ještě na to celej druhej den, protože je tam časový limit 36 hodin.
00:32:16
Patricie Strouhalová,moderátorka
A může spát teda…
00:32:18
Radek Brunner,ultramaratonec
Může to dělat, co chcete, když to stihnete jako za ten čas, tak můžete klidně si dát i někde šlofíka nebo masáž, nebo prostě odpočinout, to možný je, no, když chcete běžet na čelo, tak samozřejmě běžíte furt bez jakýkoliv pauzy, ale když pak právě jdete na ten pomalejší čas, tak absolvujete v podstatě jeden den ve vedru, pak noc v zimě a pak ten druhý den v dalším vedru, a to si myslím, že teda musí být jako hodně, hodně náročný.
00:32:45
Patricie Strouhalová,moderátorka
No, v Řecku jste trénoval jak, co to vlastně znamená pro to tělo, udělat tu zátěž v těch extrémních vedrech?
00:32:53
Radek Brunner,ultramaratonec
V Řecku jsem netrénoval, ne, já jsem do Řecka vždycky až na závod, trénuju v Praze vždycky, takže většinou to bylo tak, že jsem vždycky trénoval, bylo třeba teplo, takže jsem nejradši chodil běhat v poledne ve vedru, abych se co nejlíp aklimatizoval, připravil na vedro, a tak většinou 14 dní před tím, než byl závod, tak se v Praze nebo v Čechách tak ochladilo, že jsem tady pak běhal klidně i v kulichu a v rukavicích, takže všechno šlo pryč. Asi nejlíp tedy bylo vedro jeden rok, kdy fakt jako to vyšlo až do závodu, ale naopak ten rok to byl jedinej rok, kdy v Řecku přišel nějakej hurikán takže tam zas naopak byla hrozná zima, jo, tam prostě fakt jako při tom závodě téměř celou dobu pršelo, fičel vítr, pak padaly i nějaký takový jako kroupy, či co to bylo a tak to byl takovej jako… A paradoxně ten rok jako třeba z český výpravy všichni doběhli, tam nebyl jako nikdo, kdo by nedokončil a běželi se i docela dobrý jako časy, no, asi to vedro jako způsobí vždycky jako nějakou úmrtnost.
00:33:56
Patricie Strouhalová,moderátorka
Pojedete letos zase. Já se dívám, víkend je 26, 27 v září.
00:34:02
Radek Brunner,ultramaratonec
Tak 26. se to běží.
00:34:04
Patricie Strouhalová,moderátorka
26. Máte odpočet na hodinkách?
00:34:06
Radek Brunner,ultramaratonec
Mám, 97 dní. /Písnička/
00:37:52
Patricie Strouhalová,moderátorka
Ultramaratonec Radek Brunner ve víkendovém Radiožurnálu. Když trénujete a potom běžíte, tak vy jste perfekcionista, jak se člověk připravuje skrz třeba jídlo, pití, jak je důležité právě pro to tělo nastavit to, kolik si vezme, nebo kolik mu dopřejete, aby vydrželo?
00:38:13
Radek Brunner,ultramaratonec
To je velká alchymie, určitě nejsem perfekcionista v tomhle, protože si myslím, že na to, jak jsem starej, tak jsem tohle vždycky jako šidil, takže můj trénink byl v podstatě za celej ten život vždycky o tom, že jsem se snažil naopak to tělo úplně jako vyždímat a při tréninku mu nedávat nic, to znamená, jsem běhal jenom na čistou vodu nebo prostě jako absolutní minimum, troška sacharidů, ale vlastně jsem si říkal, když to tělo bude v tréninku v nepohodlí a zažije ten diskomfort, tak ho pak zvládne při závodě, ale na druhou stranu zase přišel závod, já jsem si naplánoval výživu přesně podle pouček, podle toho, jak všichni říkají, musíš mít 60 gramů, 80 gramů sacharidů na hodinu.
00:38:59
Patricie Strouhalová,moderátorka
Teď jsem našla dokonce doporučení 90 gramů sacharidů za hodinu, že se teď doporučuje vysoký příjem.
00:39:06
Radek Brunner,ultramaratonec
Ono musíte na to natrénovat, žaludek se dá trénovat stejně jako svaly, takže asi, když to někdo natrénuje a zvládá to a využije ty sacharidy, tak jako proč ne, ale já si myslím, že já jsem si to tělo natrénoval tak, že já potřebuju sacharidů daleko míň a ověřil jsem si to při závodech, že naopak ze začátku jsem začal jako hodně gely, sacharid, něco, přišla pátá, šestá hodina, mně bylo zle od žaludku, všechno šlo ven, vyzvracel jsem se půl kila cukru, co jsem měl v žaludku, kterej jsem nepotřeboval, tak vlastně šel pryč a pak jsem si nic nevzal a odběhl jsem dalších 100, 200 kiláků už v podstatě jenom na nějaký úplně standardní věci, toast, polívka, nealko pivo a podobně, takže je to asi hrozně individuální, no, nehledě na to, že teda i ten Spartathlon není třeba jako taková rychlost, jako když poběžíte maraton, ten jdete fakt jako na hranici.
00:40:01
Patricie Strouhalová,moderátorka
Ale jaký je právě rozdíl mezi maratoncem a ultramaratoncem.
00:40:06
Radek Brunner,ultramaratonec
Ultramaratonec běží dýl, maratonec skončí na 42 a ultramaraton je cokoliv delšího.
00:40:13
Patricie Strouhalová,moderátorka
No, jinak tam není žádný rozdíl?
00:40:15
Radek Brunner,ultramaratonec
V čem myslíte?
00:40:16
Patricie Strouhalová,moderátorka
Já nevím, v tý přípravě toho běhu třeba nebo tak.
00:40:20
Radek Brunner,ultramaratonec
Mně přijde, že třeba v tréninku, když se trénuje na 10 kiláků až do maratonu, tak je hrozně moc jako už na to metodiky, jo, když prostě, dá se stanovit, tenhle člověk má nějaký fyzický dispozice a dokáže maraton asi uběhnout za tolik a tolik, když bude trénovat, takhle na to jsou prostě brožury, na to je metodika, jak natrénovat na pětku, na desítku, na maraton, ale na ultramaratonu, tam jsem si ověřil za tu dobu, že je tolik různých cest a jako ve světový špičce jsou lidi, který každej trénuje trošku jinak, takže tam někdo běhá ohromnej objem v nízký intenzitě, jinej na to jde přes intenzitu, jinej běhá v kopcích, druhej po rovině, tam fakt jako těch cest je tolik a každá může vést k tomu cíli. A vy, když se zaměříte na jednu, která vám nesedí, tak tím promrháte celej život.
00:41:13
Patricie Strouhalová,moderátorka
Startoval jste i na Becyardu, což je závod, kdybyste ho popsal, jestli, já to řeknu dobře, tam se odstartuje, závodníci musí uběhnout 6,7 km a potom další hodinu vlastně můžou dělat cokoliv jiného, ale potom vždycky v celou hodinu musí být na startu.
00:41:31
Radek Brunner,ultramaratonec
Jo, je to takovej koncept vlastně, kdy se tomu říká poslední, poslední, kdo je na nohou a dokáže ještě uběhnout 6,7 km ten vyhrál, to znamená, jediný pravidlo, který je, v každou celou přesně musíte být na startovní čáře, vyběhnete, s úderem zvonu vyběhnete, odběhnete 6,7 km a do zbytku tý hodiny je čas na cokoliv, spánek, jídlo, regenerace, můžete dělat, co chcete, ale zase v další celou musíte být na startovní čáře, kdo nepřijde na startovní čáru, ten je automaticky diskvalifikovanej a v závodě nepokračuje. A ten, kdo vydrží nejdýl, tak ten vyhraje. A v podstatě je to ve stavu, že když jsou už jenom dva, tak jdou proti sobě a ve chvíli ten jeden odstoupí, tak ten poslední nemůže říct, já jsem v pohodě, běžím dalších 50 hodin, prostě ještě odběhne okolo víc, čímž má větší časovej, prostě má o těch 6,7 kiláků víc než ten druhej a tím vyhrál a závod končí, takže je to zajímavý v tom, že vlastně nikdy nevíte, kdy závod skončí.
00:42:33
Patricie Strouhalová,moderátorka
Rekord je 119.
00:42:35
Radek Brunner,ultramaratonec
119 hodin je světový rekord.
00:42:37
Patricie Strouhalová,moderátorka
No, a vy jste teď měl jako vítěz, kolik, 30?
00:42:39
Radek Brunner,ultramaratonec
Teď jsme měli 33 hodin. Bylo to, jako čekal jsem, že naběháme víc a vlastně bylo to zajímavý, že se startovalo v pátek a já jsem si na neděli tam dohodnul ubytování, protože jsem říkal, budeme běhat aspoň takových 50 hodin třeba, měl jsem na neděli a na pondělí ubytování, no, a skončili jsme v sobotu večer, takže jsem neměl kde, tak jsem jel domů, no, protože nebylo kde zůstat. /Písnička/
00:46:14
Patricie Strouhalová,moderátorka
Ultramaratonec Radek Brunner ve víkendovém Radiožurnálu. Vy se snažíte dostat Radku taky na Western States, to je závod 100 mil v Kalifornii. Šance, že byste se tam dostal, protože tam se člověk musí hlásit, že jo?
00:46:31
Radek Brunner,ultramaratonec
Vlastně tam, pokud nejste v trailový světový elitě a vyhrajete některý ze závodů, takzvaný Golden Series, kdy první dva mají vždycky místo na startu, většina těch závodů je v Americe, takže to je složitý a jeden je v Evropě a tam se sejde opravdu ta absolutní špička toho trailu, kde se o to porvou, o ty dvě místa, takže ta šance je v tomhle mizivá, takže jediná možnost je zaběhnout kvalifikační závod a přihlásit se do loterie a v té loterii čekáte, jestli vás vylosujou. Vzhledem k tomu, že tam losujou 300 míst a na letošní rok tam bylo 90 000 lístků, tak ta šance je docela malá, ale každý rok vám vlastně ta šance narůstá, protože když každý rok zaběhnete kvalifikační závod, tak se vám ty lístky násobí. Takže já jich tam teď budu mít 64, takže si myslím, že příští rok budu startovat určitě, že už mě vylosujou konečně a bude to. A kdyby se to nepovedlo, tak to mám spočítaný, že za 5 let už budu mít tolik lístků, že už mě musí vylosovat.
00:47:32
Patricie Strouhalová,moderátorka
To vám bude kolik let, 56.
00:47:35
Radek Brunner,ultramaratonec
56, to bude akorát.
00:47:37
Patricie Strouhalová,moderátorka
To bude akorát dobře. No, a plány teda další ještě před tou 56.?
00:47:43
Radek Brunner,ultramaratonec
Tak teď odběhnu ještě ten Spartathlon letos, po něm, tři týdny po něm se ještě běží jeden Beckyard tady jako, to je takový satelitní mistrovství světa týmu na národních, takže to běží vlastně český tým 15 nejlepších výsledků z každý země, takže tady bude 15 Čechů nejlepších a vítěz tohohle toho šampionátu národního může příští rok startovat v Tennessee na mistrovství světa jednotlivců. Takže to bych chtěl, jako kdyby se mi povedlo zabojovat a třeba jako vydržet nejdýl na nohou ze všech, tak bych mohl příští rok startovat v Tennessee na tom šampionátu světovým, a to by byl zážitek hezkej.
00:48:24
Patricie Strouhalová,moderátorka
Jaká je konkurence mezi ultramaratonisty?
00:48:28
Radek Brunner,ultramaratonec
Konkurence, bych řekl, že se stále zvětšuje, tím, jak jako to nabírá na popularitě, takže určitě, je to vidět i na tom Spartathlonu, tam se jako běžně získávali medaile za 24 hodin a teď v podstatě je to, že když nepůjdete pod 23 hodin, tak jako tam máte malou šanci, jako že tu medaili získáte, jo, takže určitě se to zpřísňuje, na 24hodinovce to samý, to, co já jsem zaběhl na 24 hodinovce, tak před 6 lety se za to braly prostě tituly mistra světa, jo, a teď už to nestačí ani na top pět, bylo to sedmý místo, takže to je jako, rozhodně mně to přijde, že vždycky někdo ukáže cestu, stejně když byl světový rekord na 24hodinovce 303 km a vydržel nějakých 25 let a pak najednou přišel, brali to všichni, to nikdo nepřekoná, 300 km se nedá běžet a pak najednou přišel jeden, zdolal to a teď už to dokázali tři lidi přes 300 km zaběhnout.
00:49:26
Patricie Strouhalová,moderátorka
Byl byste trenérem někoho jiného, dokázal byste trénovat?
00:49:30
Radek Brunner,ultramaratonec
Byl jsem trenérem. Trénoval jsem, trénoval jsem vlastně a teď i letos pomáhám trochu jako s tréninkem Radce Churáňový, to je jako výborná běžkyně, ultramaratonkyně a má v podstatě český rekord na 24 hodin, na který jsem ji připravil, takže si myslím, že ty moje tréninkový metody nejsou špatný, ale musí ten člověk, myslím si, že musí mít podobnou diagnózu jako já na tohle to, aby to zvládnul ten trénink a prostě dokázal ho nějak vstřebat a šlo to k tomu cíli, to je přesně, jak jsem říkal, že jsou ty různý cesty a moje cesta nemusí být pro někoho ta správná. U ní si to zrovna asi sedlo.
00:50:10
Patricie Strouhalová,moderátorka
Tak já děkuju za návštěvu, za rozhovor a držím palce
Přidejte odpověď