Reportáž ČT 1 v pořadu 168 hodin o samoživitele Evě vzbudila obrovský ohlas. Jen na Facebooku tohoto pořadu příspěvek oslovil přes 600 000 lidí a na 4000 ho sdílely. Reportáž popsala, že lidem v nouzi poskytují na úřadech práce nepravdivé informace a potřebná pomoc se k nim nedostane.
Tentokrát reportéři ČT 1 mluvili se třemi bývalými zaměstnankyněmi úřadu práce. Mluví o systému, jehož hlavním cílem je ušetřit. A o tlaku vedoucích, kterým se úředníci ze strachu raději přizpůsobí, a lidi v nouzi pak rovnou odmítnou. A kde není oficiální žádost, není důkaz.
Alena, samoživitelka
Snažila jsem se hledat za každou cenu práci, což v těch prvních měsících toho těhotenství bylo těžký, protože mi nebylo vůbec dobře, a když potom zvracíte na každém rohu, tak vás těžko někdo zaměstná.
redaktorka
Psycholožka Alena chová v náručí měsíčního syna. Otěhotněla neplánovaně, chvíli poté, co podala výpověď, protože se s partnerem chystali odjet do zahraničí. Jenže z cesty sešlo, partner ji opustil a Alena skončila v azylovém domě a na podpoře v nezaměstnanosti. Když jí skončila a Alena byla už 2 měsíce bez příjmu, vyrazila ve vysokém stupni rizikového těhotenství na Úřad práce Prahy 5 požádat o pomoc v hmotné nouzi. Odešla prý v slzách.
Alena, samoživitelka
Jsem jako byla poučena od pracovnice úřadu, že těhotenství se má plánovat a spoustu jako další jiných věcí, který, myslím, jako s těma dávkama nemají co společného. Já jsem odešla, protože mě to úplně strašně dotklo ten její přístup, jak na mě křičela.
redaktorka
Já jsem z České televize a ráda bych se jedné vaší konkrétní zaměstnankyně, paní Kašové, zeptala na 1 konkrétní případ, jestli je to možné.
Miloslava VOPÁLKOVÁ, ředitelka odboru Kontaktního pracoviště Praha 5 Úřadu práce ČR
Ne, to není možný.
redaktorka
Není?
Miloslava VOPÁLKOVÁ, ředitelka odboru Kontaktního pracoviště Praha 5 Úřadu práce ČR
Jako, abysme poskytovali, já jsem teda ředitelka Kontaktního pracoviště, ale abychom poskytovali informace o konkrétních případech, to v žádném případě.
redaktorka
Alena nakonec našla pomoc v Poradně pro ženy. Dozvěděla se, že na úřadě práce mohla požádat o příspěvek na bydlení, a taky o dávky v hmotné nouzi. Jako těhotná mohla čerpat i takzvanou dietu v těhotenství a při kojení ve výši 1 100 Kč měsíčně.
Zuzana FISCHEROVÁ, sociální pracovnice, Poradna pro ženy
Naše klientky vlastně často přicházejí s tím, že si, že jako nevědí, jestli mají na určitou dávku jako nárok, nebo nemají, a že vlastně nedostaly na úřadu práce relevantní informaci nebo že na ně byly prostě nepříjemné.
redaktorka
Získali jsme výpovědi od tří bývalých zaměstnankyň úřadu práce. Pod podmínkou anonymity popisují, jak to na úřadech práce chodí.
redaktorka
Zažila jste vy osobně ve své praxi, že by na vás někdo, kdo byl výše postavený, tlačil ve smyslu, abyste dávek dávali míň?
bývalá zaměstnankyně Úřadu práce ČR
Ano, určitě. Jako stalo se to v určité fázi. Ne hned od začátku, ale stalo se to tak, že začalo se zjišťovat statisticky, které úřady mají kolik klientů na jednoho úředníka. V momentě, kdy se zjistilo, že třeba v určité části *** mají hodně klientů na jednoho úředníka, tak se začalo tlačit na to, že je potřeba to snížit, že to takhle není možný. A pokavad to nešlo, tak okamžitě naběhly kontroly, jestli to tam není teda přepláceno.
bývalá zaměstnankyně Úřadu práce ČR
Stávalo se, že přišel někdo s nějakým požadavkem, zeptat se, jestli má nárok na tuto a tuto dávku. A bylo mu jenom řečeno, ne, na to nemáte nárok, na shledanou.
bývalá zaměstnankyně Úřadu práce ČR
Neposkytovat. Vymlouvat. Neříkat. A zároveň to lpění na byrokratických věcech, jestli jsou správně očíslované stránky, jestli je na každém papíru správný počet razítek.
redaktorka
Všechny 3 bývalé zaměstnankyně popisují tlak na úředníky za přepážkou od nadřízených.
bývalá zaměstnankyně Úřadu práce ČR
Ani nehleděli na to, jakej je tam lidskej příběh, ale hledělo se na to, že ono je to fajn. Ušetřili jsme tolik – vlastně měsíčně se dělaly výkazy, kolik se ušetřilo.
bývalá zaměstnankyně Úřadu práce ČR
Je tam tlak seshora, aby se šetřilo. Na základě toho jsou odměňovaný zase ti vyšší pracovníci, že se ušetří. A ti zase potom tlačí na ty svoje podřízené, aby to nějak zařídili, aby se to snížilo. Jo, takže je to tlak prostě seshora. A zároveň je tam tlak ze strany toho kolektivu, protože není dobré, když se rozdávají dávky v uvozovkách nebo když se říká klientům, na co mají nárok. Protože to ti klienti si řeknou a pak to chtějí i po těch ostatních kolezích. A není to dobré ani ze strany těch nadřízených, protože účelem je mít co nejmenší počet dávek. Ne starat se o klienty. Ne pomoct těm lidem řešit tu situaci.
bývalá zaměstnankyně Úřadu práce ČR
Setkala jsem se s paní starší, která byla těžce nemocná, měla rakovinu, byla na neschopence. Potom nějakým způsobem se vyléčila a byla jí ukončena neschopenka a měla se vlastně zaevidovat na úřad práce nebo tady tuhle informaci oznámit, což jsou velmi striktní a přísná pravidla ze strany úřadu práce, protože je nutné tuto informaci nahlásit v den, který to nastane. A ona byla u té lékařky někdy v průběhu dne odpoledne, na úřad práce už to nestihla, šla až následující den a tam jí řekli, že porušila oznamovací povinnost a vyřadili ji z evidence. A tím pádem ona se ocitla bez peněz.
redaktorka
A co na to úřad práce a jemu nadřízené ministerstvo práce a sociálních věcí? Ministryně Jana Maláčová z ČSSD nám ještě minulý týden tvrdila, že o špatném chování úředníků vůči lidem v nouzi nemá konkrétní informace a mluvila o dílčích případech.
Jana MALÁČOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Pokud dochází k nějakým jednotlivým případům, to se stát může. Já říkám za sebe, je to nepřípustné.
redaktorka
Tento týden si už ministryně čas na rozhovor neudělala a i úřad práce tvrdí, že oprávněných stížností na úředníky je málo.
Kateřina BERÁNKOVÁ, mluvčí Generálního ředitelství Úřadu práce ČR
Podíl odůvodněných stížností ze strany klientů na jednání úředníků v loňském roce nedosáhl ani hranice pěti procent. Pokud má klient nebo zaměstnanec pocit, že cokoliv není v pořádku nebo se mu nelíbí postup ze strany úředníka naopak zaměstnanci se nelíbí postup ze strany jeho nadřízeného, je potřeba obrátit se na vedení Kontaktního pracoviště úřadu práce a vznést stížnost.
redaktorka
Jak ale taková stížnost dopadne v praxi, popisují v kanceláři ombudsmana, kam stížnosti na úřady práce chodí často. Zpravidla hned prý uvíznou na mrtvém bodě.
Jiří HRUBÝ, vedoucí odboru sociálního zabezpečení, Kancelář veřejného ochránce práv
Pokud se zeptáme toho úřadu práce, tak je to věc, kdy bude tvrzení proti tvrzení. Vlastně popře se to, že tam ten člověk vůbec byl nebo není o tom žádný záznam, pádný důkaz o tom, jak to vlastně proběhlo, ta situace.
redaktorka
A to přesto, že úředníci mají za povinnost o všem pořizovat záznam.
Jiří HRUBÝ, vedoucí odboru sociálního zabezpečení, Kancelář veřejného ochránce práv
Úředník nebo úřednice úřadu práce má povinnost sepsat záznam o prvním kontaktu s klientem, protože je to poskytnutí sociálního poradenství a ve vnitřním předpise metodice ministerstva práce a sociálních věcí mají zaznamenané, že to sociální poradenství je potřeba nejenom poskytnout, ale i zdokumentovat, to znamená udělat o něm záznam.
Kateřina BERÁNKOVÁ, mluvčí Generálního ředitelství Úřadu práce ČR
Vždy existuje písemná informace v konkrétním spisu klienta a klient může do tohoto spisu nahlédnout.
Jiří HRUBÝ, vedoucí odboru sociálního zabezpečení, Kancelář veřejného ochránce práv
Ročně dostáváme asi několik desítek stížností, které se týkají postupu, že úředník úřadu práce nebo úřednice nepřevzali žádost a nějakým způsobem neformálně toho člověka odbyli a nic s ním nesepsali a on vlastně nemá teda možnost získat nějaké rozhodnutí a vůbec podat tu žádost. A proti tomu rozhodnutí se pak bránit.
redaktorka
Krom toho, že úřady práce mnohdy nevedou o jednání s lidmi v nouzi záznamy, zakazují jim i pořizovat si vlastní. Když jsme minulý týden natáčeli na Úřadu práce v Praze 9, všude visely cedule „Nahrávání zakázáno“ , a to přesto, že takový zákaz nemá žádnou oporu v zákoně.
Ondřej MÚKA, právník
Limitování možnosti zaznamenat si obsah jednání se státním úředníkem nemá prakticky žádný logický legitimní důvod. Je to do značné míry z vůle daného státního aparátu, protože to jednání má veřejný obsah. Je legitimní kontrolovat obsah činnosti veřejné správy a zakazovat jakékoliv záznamy, dokonce vyžadovat svolení, je i mimo rámec občanského zákoníku.
redaktorka
Psycholožka Alena bydlí i s měsíčním synem dál v azylovém domě. Na úřadu práce se teď pokouší vyřídit rodičovský příspěvek. A stále žije jen z pomoci přátel.
Alena, samoživitelka
Mně přijde, že tak jako demonstrujou moc. Že když jakoby cejtěj, že by mohli, a když se chováte buď moc slušně ,nebo maj pocit, že asi můžou šlápnout, tak to prostě udělaj.
Přidejte odpověď