ČT 1
Nutnost systémové změny potvrzují všechny subjekty, které se budou ucházet o hlasy voličů v nadcházejících volbách. Česká televize oslovila ty, které podle předvolebních průzkumů mají nejvyšší šanci se do sněmovny dostat.
Každý měsíc jedna infuze v pražské Všeobecné fakultní nemocnici už 18 let. Andre Štětkové umožňuje fungovat téměř jako zdravému člověku.
Andrea Štětková, pacientka s roztroušenou sklerózou Můžu chodit do práce, můžu v rámci možností sportovat a užívat si plnohodnotně život, takže bez toho si to nedovedu představit.
redaktorka ČT S roztroušenou sklerózou se tu léčí téměř 4000 lidí, asi polovina z nejmodernější biologickou léčbou. Lidí, kteří na ni mají nárok, přibývá. Patří přitom mezi nejdražší položky hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Lékaři řeší ale i běžnými postupy stále více diagnóz spojených s vysokým věkem. Na druhou stranu ubývá nejsilnějších plátců v systému.
Tomáš Kolář, člen představenstva, Svaz průmyslu a dopravy ČR Dneska vlastně zaměstnavatelé a zaměstnanci přispívají ze 70 % do celkového zdravotního pojištění. Každým rokem nám odejde z pracovního trhu zhruba 30–40 000 lidí.
redaktorka ČT Platforma, která sdružuje zástupce zaměstnavatelů, pacientů i lékařů, přišla s návrhy, jak udržitelnost zdravotnictví do budoucna zajistit. Ušetřit peníze má podle ní třeba dlouhodobé plánování namísto každoročního vyjednávání poskytovatelů s pojišťovnami. Rozhodující má být i kvalita péče, nikoliv pouze počet provedených zákroků. Pomoct by mělo také větší zapojení pacientů.
Ladislav Švec, tajemník Platformy pro udržitelné zdravotnictví My jsme přesvědčeni, že naplnění těch našich koncepčních záměrů potrvá přinejmenším dvě volební období. Je to tedy vlastně úkol pro celou nadcházející dekádu.
redaktorka ČT Pro spoluúčast pacientů třeba ve formě připlácení se za některé výkony s možností připojištění je většina oslovených stran a hnutí. Podmínku ale vidí v jasném ukotvení toho, co je hrazený standard a za co už si naopak lidé musí zaplatit.
Vlastimil Válek, vicepremiér a ministr zdravotnictví /TOP 09/ Považuju za velkou chybu, že se mně nepodařilo prosadit, aby platil člověk za lehkou sádru méně a mohl se eventuálně na tyto věci, které dneska plně musí hradit, připojistit.
Karla Maříková, členka sněmovního výboru pro životní prostředí /SPD/ Pak se ty nůžky samozřejmě začnou otvírat a ta nejlepší kvalitní zdravotní péče bude dostupná jen pro toho, kdo bude solventní, kdo bude mít peníze, takto by to být nemělo.
redaktorka ČT Na čem se ale politici shodují, je nutnost víc investovat do prevence, aby ubylo chronicky nemocných pacientů v mladém věku.
Adam Vojtěch, expert hnutí ANO na zdravotnictví /nestr./ To, že by zdravotní pojišťovny ještě více motivovaly například skrze nějaké finanční bonusy své pojištěnce k tomu, aby dodržovali prevenci.
Josef Pavlovic, expert strany na zdravotnictví /Piráti/ Buď formou slevy na připojištění, bonusu ke starobnímu důchodu, například pokud někdo tak žije, příspěvky na sport, na výživu, na lázně.
Michaela Šebelová, členka sněmovního zdravotnického výboru /STAN/ Můžeme se bavit o investicích do sportovní infrastruktury, do cyklostezek, do toho, jak povedeme výuku ke zdravotní gramotnosti ve školách.
redaktorka ČT Jde ale o kroky, které se projeví až časem. Úspory je podle oslovených třeba hledat už teď v efektivnějším a taky transparentnějším hospodaření.
Ondřej Dostál, expert hnutí na zdravotnictví /Stačilo/ Zavedeme jednu zdravotní pojišťovnu či jeden zdravotní fond bez toho, aniž by se pokoušel o konkurenci, která ve veřejném systému nemá místo.
Boris Šťastný, expert na zdravotnictví /Motoristé sobě/ Soutěž zdravotních pojišťoven o ty jednotlivé poskytovatele ve prospěch pacientů to povede k vyšší efektivitě a úsporám systému. Klára Ješinová, redaktorka ČT V záporných číslech systém končí i přesto, že od minulého roku se automaticky valorizují platby za důchodce nebo děti, na které přispívá stát. Denisa Čížková a Klára Ješinová, Českátelevize.
moderátor ČT A teď ještě české zdravotnictví v číslech. Příjmy i výdaje se za posledních 10 let zdvojnásobily. Poprvé se systém dostal do minusu v roce 2021, a to v souvislosti s covidovou epidemií. Následující rok se saldo podařilo otočit. Od roku 2023 ale výdaje opět převýšily příjmy. Experti očekávají, že tento trend bude v příštích letech pokračovat.
Jana Peroutková, moderátorka ČT To naznačuje i vývoj zůstatků na nejdůležitějším základním fondu, ze kterého pojišťovny hradí většinu péče. Zatímco v roce 2023 na něm sedmi zdravotním pojišťovnám zůstalo zhruba 20 miliard korun, v polovině roku 2025 je to jen 13 miliard a na konci letošního roku odhad hovoří o pouhých šesti miliardách.
Celkově mají pojišťovny na všech fondech rezervu v řádu desítek miliard. Zatímco koncem roku 2024 na nich evidovaly 50 miliard, ke konci letošního roku očekávají pokles o 10 miliard korun.
Přidejte odpověď