ČRo Plus
Co všechno o své zemi říkají sami Francouzi, vysvětluje spisovatelka Klára Notaro, která žije v Paříži.
Klára Notaro Čtyřiasedmdesátiletý centrista Bayrou poslancům předložil úsporný plán, který měl vyvést Francii z vysokého zadlužení. Jeho odvážný nápad učinit ze dvou svátků obyčejné pracovní dny, jednalo se o pondělí velikonoční a o 8. květen, vzbudily odpor veřejnosti. I když na jaře je tolik volných dnů, že některé podniky a instituce pracují v uvolněném rytmu.
Ve Francii se již od přelomu století pracuje méně než v jiných zemích. Jospinova socialistická vláda tehdy zavedla pětatřicetihodinový pracovní týden a poškodila tak například fungování nemocnic, které trpí chronickým nedostatkem zaměstnanců, socialisté také snížili důchodový věk na 60 let, a tak v mnohých rodinách žijí dnes dvě generace důchodců.
Důchodový věk se dalším vládám jen zvyšuje a každé jednání o zvyšování věku odchodu do důchodu vyhání davy lidí do ulic. Velkou zátěž pro státní rozpočet znamenala covidová opatření, dále energetická krize spojená s ruskou agresí na Ukrajině. V rozpočtu se nyní musí také počítat s vysokými výdaji na obranu.
François Bayrou, jeho plány na ozdravění financí a uhrazení dluhu nyní ztroskotaly. Bayerou ve své závěrečné řeči v parlamentu přirovnal Francii k potápějící se lodi, na které se stále tančí a hoduje. Nicméně jeho snaha přivést poslance k rozumu a ke skromnosti byla marná, při hlasování o důvěře Bayrouovi každý hleděl více na osobní či stranické zájmy, než na zájmy státu.
Přidejte odpověď