První příznaky lupénky (psoriázy) se u Tomáše z Hajan u Brna (43) objevily v roce 2000. „Ve vlasech jsem měl červená a šupinatá ložiska a spoustu větších lupů. Praktický lékař mě proto odeslal na kožní, kde mi řekli, že se jedná o psoriázu,“ popisuje Tomáš. Na lupénku dostal masti a šampony s kortikoidy. Léčba sice nemoc zmírňovala, ložiska ale úplně nevymizela. „Bylo to jako na houpačce. V létě jsem problémy téměř neměl, na podzim a v zimě ale ložisek lupénky ve vlasech vždy přibylo. Chodil jsem na pravidelné kontroly na dermatologii a postižená místa jsem poctivě mazal,“ přibližuje Tomáš.
V roce 2008 se bohužel lupénka rozšířila i na další části jeho těla. Objevila se na kloubech rukou a kolen a také na obličeji a v intimních partiích. Tomáše proto na tři týdny hospitalizovali ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. „Upravili mi terapii a ložiska mi pravidelně promazávali olejem. Nesměl jsem se koupat a držel jsem přísnou dietu,“ vzpomíná Tomáš. Hospitalizace pomohla a ložisek lupénky ubylo. „Hodně se mi ulevilo. Po návratu z nemocnice jsem bral kortikoidy a změnil svůj jídelníček. Začal jsem se vyhýbat ostrým a kalorickým jídlům a úplně jsem přestal pít alkohol,“ doplňuje.
O dva roky později ale přišly další komplikace – Tomášovi začaly otékat klouby. Dlouho tomu nevěnoval pozornost, v roce 2010 se však jeho zdravotní stav výrazně zhoršil. Lupénka se opět objevila v obličeji a na kloubech, které otékaly stále víc. Tomáš v té době začal mít problémy s chůzí. „Bolel mě každý krok. Navštívil jsem proto praktického lékaře, který mě poslal na revmatologii. Tam mi sdělili, že se u mě lupénka rozvinula v tzv. psoriatickou artritidu – zánětlivé onemocnění kloubů,“ říká Tomáš, kterému specialisté ihned upravili léčbu. Ta zabrala a otoky kloubů ustoupily. Lupénka byla ale i dál hodně aktivní, zejména v zimě.
V roce 2016 se Tomášův zdravotní stav opět zhoršil. Začaly ho brnět končetiny a měl velké bolesti mezi lopatkami. Podstoupil proto CT vyšetření, které odhalilo, že má zúžený páteřní kanál. „Lékaři mi vysvětili, že zmenšený prostor v páteřním kanálu vede k útlaku nervových kořenů a míchy. Proto mě bolela záda a brněly prsty,“ přibližuje. Bolesti se zmírnily díky injekcím do páteře, které mu lékaři začali pravidelně píchat, a také díky rehabilitacím. Pro Tomáše to bylo hodně náročné období. „Nemohl jsem už naplno pracovat a skončil jsem v částečném invalidním důchodu. Poctivě jsem dodržoval léčbu, snažil jsem se pravidelně hýbat a často jsem chodil na procházky. Psychicky mi velmi pomáhala manželka a moje dvě děti.“
Zdravotní stav Tomáše byl poté několik let stabilizovaný, v roce 2022 mu ale znovu hodně natekly klouby. „Na prstech jsem měl úplné boule. Na revmatologii mi nasadili jiné léky, nebylo mi však po nich dobře,“ popisuje Tomáš. Lékaři proto začali uvažovat o biologické léčbě. „Schválili mi ji v roce 2023. Byl to malý zázrak. Za tři týdny zmizela ložiska lupénky a do tří měsíců i otoky kloubů,“ usmívá se Tomáš, který biologickou terapii podstupuje doposud. Aplikuje si ji sám pomocí injekčního pera a pravidelně chodí na kontroly ke specialistům. „Cítím se velmi dobře a mohu zase normálně fungovat – naplno pracuji, sportuji a konečně si pořádně užívám dětí,“ popisuje.
Tomáš našel během nemoci oporu nejenom v rodině, ale i v pacientské organizaci Revma Liga ČR , s níž je v kontaktu už několik let. Oceňuje, že si díky ní vyměňuje zkušenosti s ostatními nemocnými a setkává se s nimi na osvětových akcích, které Revma Liga ČR pořádá.
Jednou z nich je i akce ke Světovému dni artritidy, která se konala 12. října v pražské Spojce Karlín. Zaměřena je na zvýšení povědomí o revmatických nemocech, na prevenci a včasnou diagnostiku. „Dorazí na ni nejenom pacienti, ale i spousta lékařů, s nimiž mohou nemocní konzultovat svůj zdravotní stav. Pacienti s lupénkou navíc mohou přímo na místě podstoupit ultrazvukové vyšetření kloubů – a jednoduše tak zjistit, jestli jim také nehrozí riziko vzniku psoriatické artritidy,“ uzavírá Tomáš.
Přidejte odpověď