Školám podle ČT 1 chybí stále více peníze na pedagogické asistenty. Z financí od krajského úřadu jim totiž nezbývá na osobní ohodnocení a odměny. Někteří rodiče už proto začali asistentům přispívat z vlastního rozpočtu.
Pět a půl tisíce měsíčně. Taková je v průměru odměna pedagogickým asistentům, kteří se během vyučování věnují dětem s poruchami učení a dalšími handicapy. Problém asistentů je práce na půl úvazku. Jenže z příspěvku kraje už ředitelům škol nezbývá ani na jejich případné odměny.
Drahoslava ČERNÁ, pedagogická asistentka: „Mám ještě jedno zaměstnání. Asi by to neuživilo rodinu. “
Jana FILÍPKOVÁ, mluvčí Krajského úřadu Plzeňského kraje: „Školy získají určitej objem finančních prostředků, to jsou vlastně přímé výdaje na vzdělávání. A víceméně ředitel rozhoduje, jak se bude s těmito penězi naloženo. “
Podle dosavadní situace budou muset ale některé školy počet asistentů zvyšovat. Třeba tady v Klatovech jich nyní pracuje sedm a rozhodně nejde o konečné číslo. Dětí integrovaných do běžného kolektivu totiž každým rokem přibývá.
Dana MARTÍNKOVÁ, ředitelka ZŠ Čapkova ulice v Klatovech: „Máme tady veliké spektrum poruch. Ať jsou to poruchy chování, nejčastěji porucha vývojová, porucha učení. “
Někteří rodiče mají teď obavy, že kvůli nízkým odměnám o pedagogického asistenta přijdou. Valerie Prokopová z Kladrub, která má syna autistu, se proto rozhodla asistentce přispívat ze svého. „Měla za měsíc 5400 korun. A já jí posílám ze svého 5000 korun měsíčně. “
Vyčlenit jednoho asistenta pro víc žáků a tak uspořit část financí, se na většině škol ukázalo jako technicky nemožné. Někteří ředitelé se proto snaží šetřit i na provozních nákladech nebo platech ostatních zaměstnanců.
Pedagogická asistentka Michaela Vajnerová odpověděla na otázky moderátorky: V reportáži zaznělo, že práce asistenta není na plný úvazek. Jak to v praxi vypadá? Uživí vás to, nebo máte ještě další práci? Řekněte, jak to dělají vaše kolegyně?
Michaela VAJNEROVÁ:
Tak určitě ta práce je finančně ohodnocena velmi slabě a já konkrétně mám ve škole dvě práce. Působím jako asistentka pedagoga a odpoledne působím jako vychovatelka v družině, protože rodinu to určitě neuživí a co vím o kolegyních, tak ty to řeší podobně. Buď práci hledají nebo už dvě práce mají.
Do jaké míry se musíte dětem věnovat?
Michaela VAJNEROVÁ: „Já konkrétně pracuju s chlapečkem, který má těžkou poruchu řeči, takže se mu věnuju celých 45 minut při vyučování čtyři až pět hodin denně. A ta práce vlastně spočívá v přímý práci i v nepřímý práci, která potom zahrnuje přípravu didaktických pomůcek podle pokynů učitele. “
Dětí integrovaných do běžného kolektivu stále přibývá. Se kterým handicapem se obecně teď nejčastěji v praxi setkáváte?
Michaela VAJNEROVÁ: „Nejčastější poruchou je určitě vývojová porucha učení, což je dysgrafie, dyskalkulie a potom je to určitě i vývojová porucha pozornosti, různé typy autismu a v poslední době i vývojová porucha chování, která se dříve tak často neobjevovala, ale v dnešní době je na ně potřeba asistent pedagoga.“
podle reportáže ČT 1 zaznamenala invArena
Přidejte odpověď