Aukční síň se v Galerii města Olomouce v sobotu odpoledne zaplnila do posledního místa. Sešli se tu lidé, kteří dražbou obrazů českých umělců přispěli na postižené. Dohromady vydražili díla za téměř 230 tisíc korun.
Jan Švankmajer, Olbram a Jasan Zoubkovi, Dan Bárta, Boris Jirků, František Skála, Krištof Kintera či Jindřich Štreit. Ti všichni darovali svá díla na dobrou věc. A řada návštěvníků si na akci, jejímž partnerem byla MF DNES, přišla vydražit konkrétní obraz. „Neúčastníme se poprvé a samozřejmě mám vyhlídnutá díla, o která bych rád zabojoval. Uvidíme, zda se zadaří,“ řekl ještě před začátkem aukce jeden z účastníků.
Mezi nejdražší obrazy nabízené v dražbě patřila například kresba laminátem v hodnotě 25 tisíc od Krištofa Kintery, sochaře a tvůrce známého pomníku sebevrahů v Praze. Velká bitva se pak mezi dražiteli strhla o díla Jiřího Davida, známého jeho Klíčovou sochou, která zobrazuje autorův názor na porevoluční dění v Česku. „Nejdražším obrazem, který se letos vydražil, bylo dílo Olbrama Zoubka. Vítěz aukce si jej odnesl za 35 tisíc korun,“ řekla Zdeňka Pospíšilová, ředitelka sdružení Spolu Olomouc, které aukci pořádá.
Hned zpočátku si návštěvníci mohli vydražit tři obrazy Větrných mlýnů, které pro ně vytvořili právě klienti sdružení. To pomáhá lidem s mentálním postižením začlenit se do běžného života. „Atmosféra byla vynikající, velmi přátelská. Setkali jsme se tu již poněkolikáté a i letošní ročník dopadl skvěle,“ zhodnotila Pospíšilová.
„Vydražili jsme zhruba tři čtvrtiny položek, a přestože konečná částka je menší než v minulém roce, myslím, že vzhledem k situaci, jaká panuje, je to pěkný výsledek. Přehoupli jsme se přes 200 tisíc a to nám opravdu velmi pomůže,“ dodala Pospíšilová.
Výtěžek z aukce půjde na speciální programy pro lidi s mentálním postižením. „Pomáhají těmto lidem žít v běžném prostředí,“ vysvětluje Pospíšilová a dodává: „Nedostáváme dost peněz na různé služby, takže peníze dáme hlavně na dofinancování osobní asistence a aktivizačních programů.“
Neziskové sdružení Spolu Olomouc funguje ve městě od roku 1995, kdy se skupina rodičů snažila pomoci svým handicapovaným dětem začlenit se do společnosti.
V dnešní době už provozuje tři sociální služby. Dvě z nich – osobní asistence a aktivizační a rozvojové programy – umožňují postiženým získávat nové zkušenosti, posilovat soběstačnost a uplatňovat své schopnosti.
Úspěšná je také služba sociální rehabilitace, jejímž cílem je pomoci najít zdravotně postiženým uplatnění na trhu práce.
Barbora Taševská
Mladá fronta DNES http://www.idnes.cz/
Přidejte odpověď