Lékař Emil Záhumenský ze Zlína uspěl s novou metodou. Lékařská studie potvrdila, že MDM pomůže cukrovkářům od hrozící amputace končetiny. Tu každoročně v Česku podstoupí na deset tisíc pacientů.
Začalo to u něj stejně nenápadně jako u ostatních diabetiků. Jiří Rozumek z Napajedel si na pravé noze udělal malý puchýř, když pracoval na zahradě ve svahu a chodil nahoru a dolů.
„Puchýř na palci se časem strhl a pod ním se objevila černá tkáň. Odumírala,“ vzpomíná osmasedmdesátiletý muž.
U lidí, kteří trpí cukrovkou, se podobné problémy objevují poměrně často. Před dvěma lety evidovali lékaři více než 40 tisíc pacientů s takzvaným syndromem diabetické nohy. Lidé při něm trpí tím, že se jim nohy špatně prokrvují, mají je necitlivé a dělají se jim nezhojitelné otevřené rány. Mají nesnesitelné bolesti, které je trápí hlavně v noci.
„Trpěl jsem tak, že jsem ve slabé chvíli amputaci považoval za vysvobození,“ říká otevřeně pětašedesátiletý Rudolf Anděl z České Lípy.
Právě radikální operací léčba často končí. Ročně ji v České republice podstoupí až deset tisíc pacientů.
„Nejméně polovina je ale zbytečná. A nemusí k ní dojít,“ tvrdí zkušený zlínský pediatr Emil Záhumenský, který se diabetickou nohou zabývá už dvacet let.
Potíže Jiřího Rozumka k amputaci nejdříve směřovaly také. Lékaři postupně odstříhávali odumírající tkáň, až se dostali na kost. Mezitím nastaly komplikace na levé noze, které se ukázaly jako mnohem závažnější.
„Došlo na operaci, při které mi vzali tři prsty. Ale gangréna stejně neustupovala,“ vysvětluje Rozumek. Léčba nepomáhala a hrozila amputace celé nohy.
Až na internetu objevila dcera kontakt na lékaře Záhumenského, který už několik let používá převratnou metodu mesodiencefalické modulace neboli MDM na léčbu bolesti nohou. Rozumka zařadil do skupiny patnácti cukrovkářů, na kterých chtěl v rámci ověřovací studie prokázat mimořádné účinky MDM i na léčbu chronických ran.
Ta spočívala ve zhruba půlhodinových sezeních, při kterých pomocí přístroje MDM dostávali pacienti do mozku slabé impulzy elektrického proudu. Nesměly být bolestivé, ale naopak příjemné.
„Intenzitu impulzů si zvolil každý sám. Musí to být natolik příjemné, že pacient u toho i usne,“ poznamenal Záhumenský.
Cena za léčbu chronických ran zatím není jasná.
Nikde na světě se MDM k těmto účelům nepoužívá. Přesto se týmu českých lékařů podařilo během devíti měsíců úspěšně prokázat její účinky.
Nikdo ze sledovaných klientů nemusel podstoupit radikální zákrok. „U pacientů se také nastartoval proces hojení a pozorovali jsme zmenšení rány průměrně o 54 procent,“ potvrdil garant studie Milan Kvapil, místopředseda České diabetologické společnosti a přednosta Interní kliniky Fakultní nemocnice Motol.
Účinky studie si pochvaluje i Rozumek. Sedí sice na invalidním vozíku, ale to jen proto, aby nohy zbytečně nezatěžoval.
„Už jsem si říkal, že ze mě bude invalida. Teď se ale rána zatahuje a za měsíc už bych si mohl vzít berle a chodit,“ prohlásil muž.
Metoda MDM se v Česku používá k léčbě diabetické neuropatie a chronických bolestí. Za čtyři roky absolvovalo terapii téměř 1 500 pacientů. 80 procent z nich říká, že jim kúra pomohla od bolestí, pocitu neklidných nohou, mravenčení apod. Vrátila se jim také citlivost do končetin a mohli se po dlouhé době nerušeně vyspat.
Za léčbu chronických ran si pacienti zaplatí. Kolik, zatím nikdo neví. Faktem ale je, že pojišťovny neplatí ani léčbu chronických bolestí nohou. Pacientům ve Zlíně ji poskytují za necelých deset tisíc korun za jednu kúru.
Jana Fuksová
Mladá fronta DNES
Přidejte odpověď