Soudy podle Radiožurnálu nestíhají vyřizovat přezkum svéprávnosti u duševně nemocných lidí. Kvůli nedostatku znalců z oboru psychiatrie se jednání prodlužují a odkládají. Ministerstvo spravedlnosti to řeší.
Od ledna soudy otevřely víc než 1900 nových řízení, ale rozhodly zatím jen zhruba ve čtvrtině z nich.
Přezkum svéprávnosti nařizuje nový občanský zákoník a během tří let by měly stihnout zhruba 30 tisíc případů. Ministerstvo spravedlnosti proti zvažuje, že by se lhůta prodloužila za tří na pět let. Popsala mluvčí úřadu Kateřina Hrochová.
Kateřina HROCHOVÁ, mluvčí ministerstva spravedlnosti:
Nyní se uvažuje o tom, že by se lhůta prodloužila za tří let na pět let. Je to z toho důvodu, že by se nezatěžovali tolik znalci, kteří jsou přizváni vždy ke každému tomu přezkumu. Tam je potřeba ještě zdůraznit jednu věc, že to prodloužení té lhůty neznamená, že by soudy aplikovaly tuto lhůtu na každý ten případ jednotlivý. Soud, bude to na jeho zvážení, že může přistoupit i ke kratší lhůtě, pokud soud nazná, že to tak je potřeba.
moderátor:
O délce lhůty rozhodne úřad během podzimu. Prodloužení doby na přezkum svéprávnosti se ale nelíbí některým neziskovým organizacím. Téma teď proto proberu s právničkou Ligy lidských práv Barborou Rittichovou. Dobrý den.
Barbora RITTICHOVÁ, právnička Ligy lidských práv:
Dobré ráno.
moderátor:
Proč by se podle vás ta lhůta neměla prodlužovat? Není lepší dát soudům přeci jenom více času, než aby se všechno projednávalo narychlo během tří let?
Barbora RITTICHOVÁ
Tak já samozřejmě chápu, že ten nápad té agendy je momentálně velký. Na druhou stranu trošku se obávám to, že, toho, že vlastně máme za sebou první půlrok a už se rozhodujeme o tom, že tu lhůtu prodloužíme. Možná se stane, že před koncem té lhůty to ještě prodloužíme a budeme to mít jako v Maďarsku 10 let, nebo by se nám mohlo stát to, že se vrátíme do stavu, který tu byl před tím a možná to bude tak, že některé soudy si nevzpomenou na osoby s postižením třeba 20 let, k čemu občas taky dojde. Takže je tu trošku hrozba tohohle vývoje. A navíc mně ze strany státu chybí třeba i prognóza o tom, jak si myslí, že se třeba zmenší ty počty osob s postižením, protože z některých soudů máme informace, že hodně využívají alternativy k omezení a tady vůbec jsem nezaznamenala žádné informace o tom, jak stát s těmihle daty pracuje.
Ministerstvo spravedlnosti argumentuje tím, že přezkum svéprávnosti každé tři roky je nepřiměřený a ve svém důsledku oslabující ochranu dotčených osob, protože to enormní přetížení znalců může snižovat nezbytnou pozornost, kterou věnují těm jednotlivým případům. Mluvila jste o Maďarsku, 10leté lhůtě. Teď jsme na čísle 3 roky. Není tedy alespoň 5 let nějaký kompromis, který by byl pro vás přijatelný?
No, jak říkám, já chápu, že to první předhodní, přechodné období bude velmi náročné, na druhou stranu je otázka, jestli se nám třeba ty počty nesníží možná o čtvrtinu, možná o polovinu a také musím říct, že v tom odůvodnění státu se objevovaly informace o tom, že to znalecké zkoumání je vždy potřeba u osob s velmi těžkým postižením, že tam by možná bylo na zvážení, jestli ho tam nadále mít. Je hlavně otázka, jestli by vůbec u osob s nejtěžším typem postižení, kteří, které jsou například upoutány na lůžku, nebo které už komunikují jenom velmi málo, už je tam třeba jenom neverbální komunikace, jestli vlastně by měly být vůbec takovéhle osoby omezeny, jestli by nestačilo, že by měly opatrovníka i bez omezení svéprávnosti, který by byl pro to, aby jim zařizoval všechno potřebné od placení nájmu, placení sociálních služeb, zařizování sociálních dávek a podobně.
Naším hostem v Ranním interview Radiožurnálu před osmou hodinou byla právnička Ligy lidských práv Barbora Rittichová. Děkuju vám za komentář. Na shledanou.
ilustrační foto: Ian Britton / freefoto.com
Přidejte odpověď