Česká republika neumí využít potenciál lidí ve věku mezi 50 až 64 lety. To je hlavní závěr mezinárodního srovnání, na kterém se podílela i Masarykova univerzita v Brně.
Česká televize – reportáž
ilustrační foto: Geert / MorgueFile
Starší generace Čechů je na tom zdravotně podobně jako starší generace Nizozemců a nebo Finů, ještě v 65 letech mají šanci dalšího 8,5 roku pracovat bez omezení kvůli zdravotním důvodům. Jenže polovina šedesátníků u nás práci nemá, přitom by pracovat mohli. Návrhy, jak zaměstnat více starších lidí, by měl přinést takzvaný Age Management. Vědci prostřednictvím znalostí, zdraví a motivace měří, jak moc jsou starší lidé schopní pracovat a první výsledky mluví jasně. Skoro 40 procent nezaměstnaných starších 50 let má dobrou a téměř 20 procent dokonce vynikající hodnotu indexu pracovní schopnosti, takže není důvod je nezaměstnat.
Petr NOVOTNÝ, Ústav pedagogických věd, Filosofická fakulta MU:
Tím přichází zaměstnavatelé o významnou pracovní sílu, o nositele znalostí a dovedností, kteří by v té organizaci mohli fungovat, kteří by tu svou, ty své znalosti a dovednosti mohli sdílet s mladšími kolegy.
Jiří FUKAN, vedoucí oddělení zprostředkování a poradenství, Úřad práce Brno:
Ono ani nic jiného nezbude, než že Age Management se dostane do povědomí především ve firmách a stane se jedním z nástrojů personální politiky zaměstnavatelů.
redaktorka:
Zatímco teď je průměrný věk lidí v Česku 41 roků a 4 měsíce, v roce 2031 už to bude skoro 46 let. Na jednoho důchodce tak bude vydělávat jen jeden aktivní pracující, řešení, právě dát práci i starším.
Petr NOVOTNÝ,
Pokud jde o zaměstnavatele, tak ti musí umět jim vyhovět třeba tím, že jim nabídnou určitou flexibilizaci jejich pracovního místa, například zkrácené úvazky.
redaktorka:
I dnešní mladí lidé se navíc musí připravit na to, že v práci stráví výrazně více let, než generace jejich rodičů.
ČR dostatečně nevyužívá pracovních schopností lidí ve vyšším věku
Haló noviny
Demografické údaje přitom naznačují, že během 20 let bude polovina populace v důsledku stárnutí závislá na práci lidí v produktivním věku.
Řešením je zvýšit zaměstnanost těch starších, což se v ČR ve srovnání se zahraničím příliš nedaří. Odborníci včera v Brně zveřejnili dosavadní výsledky svého bádání. »Skupina lidí 50+ je podobně ohrožena jako skupina absolventů škol, žen po mateřské dovolené nebo zdravotně postižených.
Problém je, že se nevytvářejí pracovní místa tak, aby tito lidé mohli být zaměstnáni.
Lidé 50+ už mají zkušenosti, znají svůj obor velmi dobře, jsou kvalifikovaní.
A je určitě ke škodě naší společnosti, pokud je neumí zaměstnat,« reagovala pro náš list členka sněmovního sociálního výboru Marta Semelová (KSČM).
Zdravotní stav Čechů je srovnatelný s jejich vrstevníky v Nizozemsku a Finsku. Ještě v 65 letech mají muži i ženy šanci na osm až devět let života bez omezení běžných činností ze zdravotních důvodů. »Při srovnání míry zaměstnanosti ve věkové skupině 50 až 64 let ovšem ČR na Nizozemsko a Finsko viditelně ztrácí. V míře zaměstnanosti u skupiny 60 až 64 let se ČR propadá až na 17. místo v EU,« uvedl vedoucí expertního týmu Petr Novotný z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Naučme se těžit z mezigenerační spolupráce
Pro měření pracovní schopnosti používají odborníci index, který odráží zdraví, dovednosti, postoje a motivaci člověka. V ČR dosud vědci zkoumali jen malý vzorek, i ten však ukázal, že téměř 40 % nezaměstnaných starších 50 let vykazuje dobrou, a téměř 20 % dokonce vynikající hodnotu indexu pracovní schopnosti. Obecně jsou na tom hůř lidé, jejichž povolání klade fyzické nároky.
Využívají se u nás dostatečně pracovní schopnosti a zkušenosti lidí ve vyšším věku? »Zkušenosti lidí získané dlouholetou prací, se určitě využívají. Mnozí z nich jsou skutečnými odborníky ve své profesi.
Pokud takový člověk pracuje soustavně ve svém zaměstnání, firma nekončí, tak jistě ano. Ale když firma skončí, a starší člověk, byť odborník, si má hledat nové zaměstnání, je to složitější. Nejednou není schopen se rychle přeorientovat, byl zvyklý na nějakou pozici, jeho zkušenosti byly vnímány dobře, byl ve své firmě ohodnocován dobře, ale jeho firma najednou skončila.
A co teď?« položila otázku členka stejného výboru Alena Nohavová (KSČM). Neblahé zkušenosti z hledání nového uplatnění dříve narozených má z nejbližšího okolí.
Odborníci se shodují v tom, že k lepšímu pracovnímu zapojení starších lidí přispívá snížení fyzické náročnosti práce, zavedení krátkých přestávek a pružnějších pracovních úvazků. Současně je nutné změnit celkový postoj ke stárnutí, využívat silných stránek zkušenějších zaměstnanců a naučit se těžit z mezigenerační spolupráce. Sami starší lidé se podle Novotného někdy podceňují, přestože jejich pracovní schopnost je stále vynikající. Mladí lidé zároveň musejí vědět, že jejich pracovní dráha bude delší než u generace jejich rodičů, a dbát proto na své zdraví a vitalitu.
Přidejte odpověď