Bezprostřední zkušenost se ztrátou vlastního zaměstnání či u někoho blízkého, protože pracovnice či pracovník připadali zaměstnavateli staří, má podle empirického šetření organizace Alternativa 50+ téměř třetina populace.
ilustrační foto: photoXpress
Stejné procento obyvatel se setkalo s tím, že z tohoto důvodu nebyli do zaměstnání přijati. Věk odchodu do důchodu se sice prodloužil, ale zejména věková skupina mezi 55 a 59 lety má stále velké problémy po ztrátě práce získat novou. Mnohým se to nepodaří, a tak řada z nich volí tzv. únikovou strategii, tedy odchod do předčasného důchodu. Tím vypadnou ze statistik, které sledují nezaměstnanost v určitém věku, a vše vypadá zdánlivě lépe, než tomu ve skutečnosti je.
Přitom výzkum uvedené organizace ukázal, že starší lidé chtějí pracovat i v předdůchodovém věku, ale často nemohou najít uplatnění.
Z tohoto pohledu se zdá diskriminační a hlavně nespravedlivé, že vlastně vynucený odchod do předčasného důchodu znamená krácení penze doživotně. Vrátit se k praxi, kdy po dosažení tzv. řádného věku pro odchod do důchodu se lidem opět navýší částka penze na úroveň, na kterou by měli nárok při řádném odchodu do důchodu, se jeví jako vhodné řešení. Už proto, že chudoba seniorů nepříznivě ovlivňuje rozhodování mladších lidí.
»Proč bych se dřel? Máma celý život makala, pak ztratila práci a teď obrací každou korunu,« s despektem mi nedávno říkal syn jedné známé, když jsem se podivovala nad jeho neochotou najít si stálé místo. Chodí po brigádách, když si vydělá, tak zase nepracuje a užívá si.
Ještě závažnější je situace, kdy vystudovaní mladí lidé »mizí za hranicemi«. Setkala jsem se nedávno s otcem jednoho z nich, který mi říkal: »Syn žije v Německu a ani se odtamtud nehne. Bude mít slušnou penzi, nechce ve stáří živořit za deset tisíc korun měsíčně.« Nevlídné prostředí, které u nás ve vztahu k zaměstnávání starších lidí i k jejich možnému předčasnému odchodu do důchodu přetrvává, tedy má dopad nejen na ně, ale i na celý trh práce.
Alarmující mi připadá věta uvedená ve výzkumu organizace Alternativa 50+ i se zohledněním útěku části starších nezaměstnaných do předčasného důchodu: »V České republice se tak na trhu práce nepohybuje 41 procent osob ve věku 50-64 let, které netrpí žádnými vážnějšími zdravotními problémy.«
Ze sady doporučení bych vybrala jedno, o němž se zatím málo hovoří. Snad proto, že širší lázeňskou péči hrazenou ze zdravotního pojištění pro závažné diagnózy zachraňovali zákonodárci na poslední chvíli. Z pohledu některých zaměstnavatelů totiž lidé nad padesát let nejsou »vítaní« zaměstnanci vzhledem k tomu, že jim zákonitě ubývá sil a někdy snáze podléhají třeba chřipkové epidemii. Apel na to, že mají na druhou stranu zkušenosti, které se podnikatelům vyplatí, zatím nepomáhá.
Jednou z možností je zavedení třeba daňových benefitů – neboť na »korunu« zaměstnavatelé slyší – či jiného zvýhodnění podpory zdraví ve firmách. Třeba lázně by tak měly být otevřené nejen pro vážně nemocné, ale i pro ty, kterým by umožnily setřást ze sebe punc »nevýkonnosti stáří«.
Několik firem takové programy zavedlo, i když jsem se v nich setkala hlavně s mladšími lidmi, pro něž jsou spíše formou odměny. Mohlo by jít o jeden ze střípků, z nichž by se složil obraz člověka nad padesát let, který je stále pro zaměstnavatele i společnost užitečný. Protože jaký význam má prodloužení věku pro odchod do penze, když lidé utíkají do předčasného důchodu, aby unikli potupě dlouhodobé nezaměstnanosti a nepotřebnosti?
Haló noviny
Přidejte odpověď