Mají se společně vzdělávat zdravé a postižené děti? A proč ženy na rozdíl od mužů nedrží při sobě? Odpovídala Věra Jourová (foto), evropská komisařka pro spravedlnost a rovné příležitosti
Věra Jourová, evropská komisařka pro spravedlnost a rovné příležitosti je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu.
Sloučení handicapovaných dětí s těmi nehandicapovanými je neštěstí pro obě skupiny, to řekl prezident Miloš Zeman. Jaký je váš názor, paní eurokomisařko? Měly by se handicapované děti vzdělávat odděleně od těch bez handicapu?
Věra JOUROVÁ:
Já se pokusím vysvětlit můj postoj. Mně se nelíbí, že se bavíme paušálně o nějaké skupině handicapované děti. Tady je potřeba vidět každé jednotlivé dítě a mít k němu individuální přístup a posoudit, jestli je schopné té běžné výuky, anebo jestli je jeho postižené tak silné, že by se tam trápilo, že by to vlastně nepřineslo žádný efekt a že by si zasloužilo spíše péči té specializované školy. A můžu vám říct, že já jsem politička, která se snaží dělat věci od stolu a já jsem si projela několik těch speciálních škol a samozřejmě, že jsem se snažila přijít na kloub té otázce, kterou vy jste se ptala. A přišla jsem prostě na to, že u něk…, v některém případě, a viděla jsem ty děti, byly to děti, které absolvovaly nějakou dobu v běžné školní výuce …
A byly tam nešťastné.
JOUROVÁ:
Byly tam nešťastné a vrátily, takže cituji teď odborníky nebo učitele z té školy příslušné, že je museli dávat dohromady. To jsou individuální případy, ke kterým je potřeba takto přistupovat. Na druhé straně se tady v poměrně vysokém procentu děje to, že jako děti neschopné běžné výuky jsou označovány romské děti, které jste možná taky zmiňovala, a které jsou posílány do speciálních škol, kde se …
:Víte, to je zvláštní kapitola, které se ještě pověnujeme, ale já bych zůstala u těch dětí, které mají nějaké třeba zdravotní postižení. Mně dnes volal jeden posluchač, jmenuje se Milan Arner, a ten mi říkal, že sám je zrakově postižený a je muzikolog a učí na jedné škole a říkal, u zrakově postižených dětí konkrétně je velký problém, aby chodily do školy s těmi, které zrakové postižené nemají, konkrétně na základní školu, protože mají specifický způsob výuky a učitelé na běžné škole k tomu nejsou třeba dostatečně vzděláni. Tak jsou třeba tohle případy, kterými vy jste se zabývala a je tohle ta skupina, o které vy uvažujete, že třeba tam úplně není vhodné, abych se vzdělávala společně s těmi dětmi, které třeba vidí dobře?
JOUROVÁ,:
Já jsem viděla zrakově postižené děti, které to měly v kombinací s nějakým mentálním postižením. Pokud jde o jinak zdravé děti, které mají zrakové postižení, tak si myslím, že tady je právě potřeba se bavit o možnostech, že by dostaly individuální pomoc nějakého člověka, který by pomáhal tomu dítěti procházet tou školní výukou. Já jsem studovala poměrně nedávno pražská práva a pamatuji si, že tam se mnou chodili 2 nevidomí studenti, kteří by v žádném případě nemohli studovat právo, kdyby jim někdy v dětství někdo upřel tu možnost chodit do běžné školy, kde by se jim dostalo standardní výuky.
:Takže ten výrok tak, jak ho řekl pan prezident, považujete za ne zcela šťastný?
JOUROVÁ:
Já považuji za nešťastné všechny výroky, které paušalizují a které používají právě to množné číslo, že ty děti dáme buďto tam nebo onam a připadá mi ta debata, která nejde do hloubky a do zmínění toho, že je potřeba toho individuálního přístupu jako nikam nevedoucí.
:Tak vy už jste zmínila problematiku vztahů českého školství k Romům. Podle informací České televize není Unie spokojena s tím, jak se k této otázce staví naše vláda. Evropské komisi si údajně nelíbí odpověď, kterou dostala na podzim od české vlády. Vláda se údajně snažila naznačit, že Bruselu nemá kompetenci údajnou diskriminaci romských dětí v Česku prošetřovat, tolik tedy citát z toho, co měla Česká televize ve zprávách. Jaká jsou zjištění Bruselu vůbec v této zemi, v této věci? Musejí romské děti v České republice často chodit do praktických škol, tedy takových těch dřív jsme je nazývali zvláštní školy, je to tak, skutečně?
JOUROVÁ:
Oproti jiným členským zemím je tady to procento romských dětí, které jsou posílány do praktických škol, velmi vysoké. Máme ještě 3 další země, kde je zvýšené procento, ale není tak vysoké, jak v České republice, a proto Evropská komise ještě tedy před mým příchodem v září poslala české vládě dopis, kde vyzývá k tomu, aby napravila situaci. Já dnes mohu říci, že reakce komise bude taková, že kompetenci na to v každém případě má, respektive máme, protože já dnes reprezentuji tady Evropskou komisi v této věci. Co se týče toho, zda česká vláda nás přesvědčí, že ta opatření budou dostatečná, tam budeme posílat odpověď až koncem ledna.
:A co tam napíšete v té odpovědi, už máte trochu představu alespoň?
JOUROVÁ:
Moji experti to teď vyhodnocují a požádala jsem o co nejrychlejší informaci pro mě a zatím vím o tom, že se jim jeví ta opatření, která jsou v tom dopise české vlády jako nedostatečná nebo jako taková, o kterých už jsme věděli. A ta nová opatření jako taková, která úplně nepovedou k té, k tomu zlepšení. Ale nechci tady předjímat.
:Dobře, ale jaká by byla podle vás jasná opatření, která by vedla ke zlepšení?
JOUROVÁ:
My chceme vidět, že tady bude dostatečná právě ta individuální diagnostika, mluvím cizími slovy, omlouvám se, sama to nemám ráda.
:Já tomu ještě rozumím, ale když tak se ozvu.
JOUROVÁ,:
Každopádně je tam potřeba zase, jak už jsem říkala, toho individuálního přístupu, posouzení toho, jestli to dítě je schopno tu běžnou školní docházku absolvovat.
:Česku prý v této věci hrozí až jednání před soudním dvorem v Lucemburku. Opravdu to může dojít až tak daleko?
JOUROVÁ,:
To je, to jste pojmenovala jeden ze stupňů toho procesu, který je standardní.
:A hrozí to tedy?
JOUROVÁ:
Tak hrozí to vždy. V každém případě, když členská země dostatečně nerespektuje evropskou legislativu a evropská pravidla.
:Ale vy se domníváte, že vláda to napraví ještě nějak potom po té vaší zprávě?
JOUROVÁ,:
Já bych si to velmi přála, ale já musím být nestranná a budu nestranná, takže budu určitě posuzovat tu věc objektivně.
:Paní komisařko, proč mnohdy ženy berou na stejné pozici méně peněz než muži, co děláme špatně?
Věra JOUROVÁ, evropská komisařka pro spravedlnost a rovné příležitosti:
Je to problém, ale není to až tak velký problém, jak by se zdálo. Pokud se díváme na to, oč jsou ženy méně placeny než muži, tak to ani není z toho důvodu, že by na stejné pozici braly méně, ale že prostě ženská povolání, takzvaná tradiční ženská povolání jsou méně placená.
:Ale v manažerských pozicích, tam třeba ta žena už dnes si dokáže vybojovat stejné peníze jako muž?
JOUROVÁ:
To je právě to, co jsem dnes zjistila velmi zajímavé informace od vysokých manažerů a manažerek českých a českých firem a zahraničních firem s českou účastí nebo s českým sídlem. Ženy si údajně neumí vyjednat pro sebe dobré podmínky a znělo to jako jeden hlas, že když přijde, když žena vyhraje konkurz na manažerskou pozici, tak si tradičně říká méně, o menší ohodnocení než muž.
:A proč? Že se neinformuje třeba, kolik bere ten muž na stejné pozici? Co děláme špatně? Nebo co dělají ty ženy špatně na manažerských pozicích?
JOUROVÁ,:
Já jsem to nazvala nějakým zbytečným nižším sebevědomím žen, že se prostě jednoduše podceňujeme.
Tímto vyzývám všechny ženy nepodceňujme se. Určitě je to, je dobře, když se žena dopředu informuje, jaká je tam platová hladina. Nevím, jestli houfné návštěvy psychologa by to zlepšily. Určitě je tady potřeba mít větší sebevědomí a být si vědoma toho, že když už jsem vyhrála konkurz, tak do toho jdu s plnou odpovědností, že to bude náročná práce, která má být adekvátně ohodnocena.
:A je to ve všech zemích Evropské unie tento problém, nebo jinde jsou ženy takové ráznější, třeba dokáží si říct?
JOUROVÁ:Zase zajímavá informace z dneška, z dnešního kulatého stolu, v zahraničí jsou ženy sebevědomější.
Zase ne všude, ale my jsme brali právě tu speciální českou situaci, kde jsou i nižší čísla, jak v tom odměňování, tak v zastoupení žen v manažerských pozicích a tady máme teda opravdu co dohánět i vůči zbytku Evropy.
: Děkuji za to. Na shledanou.
zkrácený záznam pořadu invArena
Přidejte odpověď