Lidé s poškozeným zrakem mohou ve Znojmě narazit na křižovatku, kde je dlažba navede k silnici bez přechodu. Narazit mohou i jinde.
Znojmo – Víc myslet na lidi s poškozeným zrakem. K tomu nabádají lidé ze znojemského Tyflocentra jak odpovědné úředníky či projektanty, ale také například podnikatele v centru města. Těm prvním se mnohdy nedaří dotáhnout do zdárného konce stavby tak, aby byly bezpečné i pro nevidomé. Podnikatelé pak zapomínají, že i kolem jejich obchodů či podniků mohou chodit slabozrací lidé. Ty pak ohrožují nejen reklamní stojany na chodících, ale také třeba závěsné reklamní předměty, do kterých mohou nevidomí narazit hlavou.
Jedním ze špatných příkladů je například křižovatka ulic Hlavní a Větrná v Příměticích. „Pro nevidomé je tam nebezpečná situace. Na chodníku, který ústí na silnici, je totiž reliéfní dlažba, která nevidomé sice k silnici navede, ale na vozovce vyznačení přechodu pro chodce chybí,“ uvedla sociální pracovnice Tyflocentra Eva Pexová. Po upozornění místních lidí na chybějící vyznačení přechodu se touto situací začala zabývat Petra Šeneklová z Tyflocentra. „Kolegyně má odstraňování architektonických bariér na starosti a v nejbližší době bude situaci řešit s příslušnými úřady,“ sdělila Pexová.
Zda se v tomto místě v dohledné době situace změní, není v tuto chvíli jasné. Znojemský dopravní inženýr Jiří Latner o tomto místě ví a v minulosti se opakovaně snažil problém vyřešit. „Potíž je v tom, že část pozemku chodníku je soukromého vlastníka. Ten bohužel v žádném případě nechce povolit nasvětlení přechodu. Jinak už by to dávno bylo,“ naznačil Latner. Podle něj totiž dnes lze vybudovat pouze plnohodnotný přechod včetně jeho osvětlení.
Nevidomí se podle odborníků ve Znojmě obvykle pohybují sami po známých trasách, které se naučí s vidícím průvodcem, ten je na tento nedostatek upozorní. „Jakmile se trasu naučí, tak se většinou pohybují sami a těmto nebezpečným místům se raději vyhýbají,“ nastínila Pexová s tím, že na Znojemsku žije asi tisícovka lidí, kteří mají poškozený zrak.
Na ty by měli více myslet nejen úředníci, ale také podnikatelé. „Stává se totiž, že v dobré víře umístí speciální praporové banery na své prodejny a patrně jim vůbec nedochází, jak mohou ohrozit lidi s poškozeným zrakem. Různé tyče, na kterých jsou reklamní plachty, bývají umístěny na zdech obchodů i v úrovni hlavy. Nevidomí do nich mohou narazit a zranit se,“ řekla Pexová.
Řešením může být lepší osvěta. „Myslíme na to, snažíme se mnohdy i s podnikateli na toto téma hovořit, ale je nás málo. Ideální by bylo, kdyby si každý podnikatel či provozovatel prodejny, kavárny či jiného podniku obešel své provozovny se zavázanýma očima. Jedině tak si nejlépe uvědomí, jak nevidomé ohrožují,“ dodala Pexová.
Více tolerance a pozornosti vůči lidem s jakýmkoli handicapem by uvítala i Jana Slabá. „Sama jsem si několikrát zkusila, jaké to je fungovat bez zraku. Začalo to kavárnou v Brně, kde se obsluhuje v naprosté tmě. Pak jsem ve Znojmě občas potkala kluka s bílou hůlkou a dívala se, jak zdolává překážky,“ řekla Slabá. „Člověk, který má oči v pořádku, má tu a tam potíže třeba s nízkými větvemi nad chodníky nebo s ostrými hranami předokenních rámů. O to více musí být slepí lidé opatrnější. My vidoucí bychom na ně měli více myslet. Nevytvářet jim nové překážky a naopak ty stávající odstraňovat,“ uzavřela.
Stavební úpravy, využívající všech prvků pro zlepšení orientace a samostatného pohybu nevidomých a těžce zrakově postižených osob, se zřizují pro zajištění jejich soběstačnosti a především bezpečnosti při běžném pohybu na ulicích a v dopravě. Podle charakteru je lze rozdělit na prvky hmatné, akustické a vizuálně kontrastní. Hmatné prvky mají funkci orientační nebo bezpečnostní, výjimečně i funkci informační. Jsou vnímatelné především slepeckou holí a nášlapem. V případě popisků v Braillově písmu a reliéfních znaků i hmatem. Zdroj: www.bariery.centrumpronevidome.cz
Dalibor Krutiš
Znojemský deník Rovnost
Přidejte odpověď