Zdraví v dospělosti předurčují z 20 procent geny a celých 80 procent je výsledkem vlivu životního prostředí a stravy v raném věku.
A to je právě jeden z hlavních důvodů zamyslet se nad stravováním nejmladších dětí. „Nastartujeme-li organismus dítěte v prvních třech letech, připravíme ho na okolní prostředí. Díky nutričnímu programování bude odolnější a bude se lépe vyrovnávat s riziky,“ uvedl k novým doporučením pro výživu kojenců a batolat předseda Společnosti pro výživu Petr Tláskal.
Průzkum Iniciativy 1000 dní do života, do něhož bylo zařazeno 800 dětí od šesti měsíců do tří let věku, odhalil, že české děti do tří let věku mají ve stravě příliš mnoho cukru, soli i nevhodných tuků a málo zeleniny.
Ukázalo se také, že dětem ve stravě zásadně chybí vápník, železo avitaminD.
Právě následkem vlivu nevhodné stravy v raném věku je pak dospělá populace mnohem náchylnější k civilizačním onemocněním. Jeho slova potvrzuje také předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková: „Výživa dítěte v prvních 1000 dnech života hraje klíčovou roli pro jeho zdraví v dospělosti. V raném dětství mohou rodiče ovlivnit, do jaké míry bude dítě odolné vůči negativním stravovacím návykům, které přispívají k rozvoji civilizačních chorob.“ Řešením by tedy podle odborníků měl být zodpovědnější přístup rodičů k vyváženému jídelníčku svých dětí.
„Rodiče by měli věnovat zvýšenou pozornost kvalitě výrobků, jejich nutričnímu složení a měli by jídelníček svých dětí sestavovat co nejpestřeji,“ shrnul Tláskal.
Podle aktuálního průzkumu odpovídá sice příjem energie dětí v tomto věku doporučením, ale skladba stravy je nevyvážená. V jídelníčku mají oproti doporučením víc živočišných bílkovin a tuků a také soli. Do budoucna to zvyšuje u nich riziko metabolických změn, jako obezita či postižení cév.
Ke změnám metabolismu přispívá i nižší podíl rostlinných tuků a ryb ve stravě dětí. Děti je potřebují, mastné kyseliny v nich obsažené příznivě totiž ovlivňují jejich psychomotorické schopnosti a imunitu.
Zásady správné výživy do 3 let
Sůl
– Veškeré pokrmy pro děti do jednoho roku připravujte bez soli.
– Po 1. roce života můžete stravu mírně (!) solit při přípravě, hotové jídlo už ale nedosolujte.
– Nenechte dítě navyknout na chuťově výraznější, slanější jídla. Může pak odmítat běžně upravenou stravu, protože mu připadá fádní.
Cukr
– Cukr (sacharózu) a sladkosti malé děti pro správný růst a vývoj nepotřebují. S cukrem dítě přijímá velké množství energie, a to často na úkor potravin, které obsahují důležité výživné látky.
Maso
– Dobře tepelně upravené maso jen těžko nahradíte, protože obsahuje důležité bílkoviny, vitaminy skupiny B (zejména B 12) a železo. Tyto látky děti potřebují pro tvorbu červených krvinek, dobré trávení a činnost dalších vitaminů. Naopak jejich nedostatek může vést k poruchám růstu, chudokrevnosti, a dokonce až k poruchám vývoje nervového systému.
– Vhodné je libové maso drůbeží, telecí či hovězí.
– Pozor, salám a uzeniny nejsou maso! Šunka je vítaná, ale pouze dušená či vařená.
Tekutiny
– Nejvhodnější je voda (označená jako kojenecká). Zařazovat můžete také čaje určené kojencům a menší množství ovocných šťáv určených dětem tohoto věku.
Vařit doma či kupovat hotové?
– Výhodou domácí stravy jsou neomezené možnosti kombinací a chutí a menší finanční náročnost.
– Nevýhodou je pak náročnější příprava, neznalost původu jednotlivých použitých surovin, možný obsah dusičnanů, těžkých kovů a pesticidů. To jsou naopak kritéria, která jsou výrobci dětské výživy přísně hlídána. Domácí strava se také příliš nehodí na delší cesty, protože doba a způsob uchovávání jsou omezené.
– Vhodným řešením se ukazuje být kombinace domácí stravy s kupovanými hotovými příkrmy.
Plzeňský deník
http://plzensky.denik.cz/
Přidejte odpověď