Nadace Jedličkova ústavu letos slaví 25 let své existence. O plánech a poslání nadace hovořila v rozhovoru pro regionální Deník její výkonná ředitelka Irena Fodorová.
Zítra vás čeká velká sláva. Pokřtíte nový bezbariérový autobus a neformálně uzavřete tři roky trvající veřejnou sbírku, která Nadaci Jedličkova ústavu vynesla celkem pět milionů korun. Tři roky jsou dlouhá doba. Jak ukončení podobně náročného projektu vnímáte? Netrápíte se trochu jako běžci na lyžích? Jeden kopec je sice za vámi, ale další hora na obzoru. Jak moc to byl náročný výstup?
Je to náročné, ale krásné. Zavazuje nás dvacet pět let existence Nadace Jedličkova ústavu, ale hlavně transparentnost při nakládání s každou korunou, kterou ze sbírky získáme. Za projektem stojí obrovské množství práce a úsilí mnoha lidí, ať už zaměstnanců, partnerů nebo dobrovolníků. Ačkoliv se za ty tři roky ne vždy všechno podařilo, teď už se můžeme jen radovat a na to horší zapomenout. Především ale doufám, že budou mít radost děti z Jedličkova ústavu a škol, pro které je autobus určen.
– Jak se pořizuje bezbariérový autobus? Můžete popsat historii této sbírky?
Sbírka byla slavnostně zahájena na 47. Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary v roce 2012. Právě v tomto roce byla Nadace Jedličkova ústavu neziskovým partnerem festivalu, takže se nám podařilo spojit zahájení festivalu se zahájením sbírky. V průběhu tří let jsme na podporu sbírky uspořádali asi dvacet nejrůznějších společenských, sportovních nebo kulturních akcí. Jedním z největších počinů byla Mikulášská ve Státní opeře, kterou uspořádala skupina The Tap Tap, a která vynesla kolem půl milionu korun. Sbírka trvala do 20. dubna, vynesla téměř pět milionů korun, přičemž zbylou částku do osmi milionů doplatila nadace z vlastního majetku.
– Kolik podobných projektů teď Nadace Jedličkova ústavu realizuje? Můžete blíže popsat její poslání?
V souladu s naším statusem rozdělujeme naši podporu do několika oblastí. V první řadě se zabýváme podporou žáků a studentů z Jedličkova ústavu a škol. Jde například o individuální příspěvky pro děti a studenty ze sociálně slabých rodin. Druhou oblastí jsou projekty napojené na sociální a pracovní rehabilitaci, které dětem a absolventům umožňují rychlejší zapojení do společnosti. Třetí oblastí je bezbariérová doprava, která zajišťuje převoz dětí do školy, ze školy na kroužky a podobně. Jedná se o dlouhodobý projekt, který zajišťujeme již sedmnáct let.
– To jste takový malý dopravní podnik…
Ne, ne. To bychom se asi zbláznili. Ve škole studuje kolem 150 dětí… My ten projekt pouze zaštiťujeme a z velké části spolufinancujeme. Organizaci má na starosti obecně prospěšná společnost Borůvka Praha.
– Ve kterých dalších oblastech pomoci se nadace angažuje?
Spolufinancujeme volnočasové aktivity studentů. Ať už se jedná o lyžařské tábory, vodácké tábory, prodloužené víkendy, zájezdy a podobně. Finančně nejnáročnější jsou však pro nás projekty osobní asistence. Služby osobních asistentů jsou pro mnohé děti zcela nezbytné a neobejdou se bez nich.
– Dá se vyčíslit, kolika dětem jste za dobu fungování nadace pomohli?
Tak to by bylo velice komplikované, protože podporujeme i organizace mimopražské, které mají stejné poslání jako Nadace a naše podpora sahá do všech krajů. Střízlivým odhadem za těch 25 let to budou tisíce dětí a mladých lidí s tělesným postižením, kterým naše podpora buď přímo, nebo v rámci nějakého projektu pomohla.
– Z jakých zdrojů vaše projekty financujete?
Částečně z výnosů finančního majetku, z veřejných sbírek a samozřejmě z darů, za které děkujeme.
– Jsou lidé dnes nakloněni dobročinnosti?
Myslím, že nadšení pro dobrou věc ve společnosti přetrvává. Pokud je dárce dobře seznámen s projektem a je zajištěna jeho transparentnost, tak je ochoten přispět. Faktem je, že ze začátku jsou lidé opatrní a víc si vybírají. Vidíme to na kasičkových sbírkách. Před 15 lety se do kasiček přispívalo mnohem více peněz. Dnes lidé využívají DMS a nově přicházejí do popředí online platby a darovací portály.
– Dá se říci, na které projekty lidé nejraději přispívají?
Určitě na něco hmatatelného, něco, co všichni znají a dokáží si to představit. Příkladem jsou dary na vozíčky. Další projekty, příkladem osobní asistence, sociální rehabilitace a podobně se vysvětlují mnohem obtížněji. Je to něco, na co se nedá sáhnout, na toho asistenta ještě možná ano, ale tím to končí a přesto to jsou velice potřebné projekty…
– Můžete zmínit projekt, u kterého vás dárci překvapili? Který se přes počáteční nejistotu nakonec povedl?
Z poslední doby je to projekt na podporu a rozvoj komunikace pro děti ze základní školy Jedličkova ústavu, které se díky svému postižení velice špatně vyjadřují. Základní škola Jedličkova ústavu si zakoupila program pro tablety, kde pomocí jednotlivých písmen se skládají tabulky slov, které lze potom přehrát pomocí zvukového výstupu. Ze začátku jsme tomu moc nerozuměli a podrobně jsme to celé zkoumali, protože program funguje pouze pro iPady. Nakonec jsme pochopili potřebnost a nezbytnost a projet podpořili a společně s námi i několik dárců. Zakoupili jsme 6ti žákům uvedené iPady a děti tak získali základní schopnost si o něco požádat a poděkovat, mohou komunikovat s učitelem a rodinou.
– Jaké má Nadace Jedličkova ústavu plány do budoucna?
Tento rok nám přinesl dva významné mezníky. Jedním z nich je právě ukončení sbírky na autobus, která vyvrcholí slavnostním křtem. Tím druhým jsou oslavy pětadvacátého výročí od založení nadace. Jsme druhou nejstarší nadací v České republice, a to je něco, co nás nesmírně zavazuje. Jinými slovy, tento rok bude ve znamení oslav. Což však neznamená, že nebudeme pracovat, stále realizujeme asi šedesát projektů, pro které musíme získat podporu. Dlouhodobější plány na příští rok zatím stále ladíme.
—
Nadace Jedličkova ústavu Nadace Jedličkova ústavu byla založena jako jedna z prvních nadací po listopadu 1989, konkrétně 22. října 1990. Vznikla z podnětu rodičů dětí a tehdejší ředitelky Jedličkova ústavu, Anežky Krčkové. Zřizovatelem nadace je Jedličkův ústav a školy, příspěvková organizace Hlavního města Prahy, která poskytuje vzdělání a komplexní rehabilitaci pro žáky s tělesným a kombinovaným postižením. Nadace Jedličkova ústavu se hlásí k humanitnímu odkazu profesora MUDr. Rudolfa Jedličky, zakladatele Jedličkova ústavu, který celý svůj život prosazoval ideu plnohodnotného života osob s handicapem. Nadaci lze podpořit zasláním dárcovské sms zprávy ve tvaru DMS PROJEDLICKU na číslo 8777 nebo příspěvkem na transparentní účet 350 350 /5500. www.nadaceju.cz
Jezdím pro Jedličkův ústav – Studentům Jedličkova ústavu a škol je určen nový bezbariérový autobus, který byl v letošním roce zakoupen díky finančním prostředkům z veřejné sbírky pořádané Nadací Jedličkova ústavu. Autobus bude slavnostně pokřtěn 30. dubna v areálu „Jedle“. Jedná se o specializovaný dopravní prostředek, kterých jezdí v České republice jen minimum a umožní tak dálkovou přepravu většího počtu lidí s tělesným postižením. Slavnostní křest začíná v 10.30 v areálu Jedličkova ústavu a škol na pražském Vyšehradě (ulice U Jedličkova ústavu 2). Pro návštěvníky bude připraveno malé občerstvení a bohatý doprovodný program včetně vystoupení kouzelnického a hudebního v podání skupiny Z hecu a tanečního v podání žáků taneční školy Vavruška, jejíž členové také přispěli do sbírky na autobus.
MARTIN VANĚK
Pražský deník
http://www.prazsky.denik.cz/
Přidejte odpověď