Poprvé se do dobrovolnictví zapojil Martin Kubát před několika lety. Tehdy šel se svoji kamarádkou do pelhřimovského Klubu Klíček, kde se začal starat o naplnění volného času postižených dětí.
Havlíčkův Brod – „Zpočátku jsem byl trochu nesvůj, ale děti mi opravdu přirostly k srdci,“ říká zanedlouho pětačtyřicetiletý chlapík. Od té doby se dobrovolnické práci věnuje doslova na plné pecky.
Nezištných akcí, do kterých se během let zapojil, je totiž opravdu hodně. Až se vlastně nechce věřit tomu, že to vše lze stihnout. „Sám jsem svobodný, a to je asi jeden z hlavních důvodů, proč mám na dobrovolnictví tolik času,“ usmívá se Kubát, který pracuje jako posunovač na dráze. „Nejvíc času trávím v havlíčkobrodské knihovně při Duhových hrátkách, to jsou dílničky pro děti. Jinak jsem se ještě v poslední době zúčastnil v knihovně akce pro děti Noc s Andersenem a čtení pohádek pro děti v nemocnici. Ve FOKUSu Vysočina jsem se na konci roku zapojil do Národní potravinové sbírky, což byla opravdu vynikající akce, a teď nedávno do přípravy Komunitního chráněného bydlení. Hodně jezdím do Pelhřimova do zmiňovaného Klubu Klíček a navštěvoval jsem také Domov důchodců v Humpolci,“ vypočítává své aktivity Martin Kubát. Ten si za své neutuchající nadšení vysloužil od pracovnice havlíčkobrodské knihovny, Marcely Valecké, nominaci na Křesadlo 2014 a symbolickou cenu také ve velké konkurenci nakonec získal.
„Velice si toho vážím,“ hlesl skromně při předávání Křesadla do mikrofonu. Víc snad ani nebylo třeba říkat.
Jak se zdá, Martin Kubát ve svém nadšení polevit nehodlá ani nadále. A to je dobře.
JITKA ŠTEFÁČKOVÁ
Havlíčkobrodský deník
http://havlickobrodsky.denik.cz/
Přidejte odpověď