AI: diskriminujete romské školáky

Jedna z ostravských základních škol, kam chodí jenom Romové. Deváťáci se teď rozhodují, kam po škole dál.

Kateřina ŠARKÖZIOVÁ, žákyně ZŠ a MŠ P. Pittra v Ostravě:Chtěla bych se vyučit a pracovat.

Ze 27 dětí chce tak jako Kateřina pokračovat ve škole 22, zbytek si žádnou přihlášku nedal.

Dagmar TOMÁŠOVÁ, učitelka, ZŠ a MŠ P. Pittra v Ostravě:Rodiče si nepřáli, aby třeba děti šly dál studovat.

Právě segregaci romských školáků od těch ostatních kritizuje Amnesty International.

Salil SHETTY, generální tajemník, Amnesty International:Romské děti jsou v oddělených budovách, třídách nebo skupinách. Jakmile jsou ve škole, stále čelí šikaně a diskriminaci.

Zpráva zmiňuje taky stále vysoký počet Romů ve školách pro žáky s lehkým mentálním postižením. Každý třetí tam má romský původ, v populaci je přitom toto etnikum zastoupeno maximálně 3 %.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/:V případě, že nápadně vysoký počet romských dětí se dostává do tohoto typu vzdělávání, tak to jistě je důsledkem něčeho jiného než jejich schopnosti zvládnout běžnou základní školu.

:Sebevětší systémové změny nepomůžou, pokud se nepodaří porazit předsudky v hlavách lidí.

Do studia přišel ministr školství Marcel Chládek, také Pravoslav Němeček z Asociace ředitelů základních škol

:
Pane ministře, statistiky České školní inspekce uvádějí, že téměř třetina žáků praktických, dříve, přeložme, zvláštních škol, jsou romské děti, přestože Romů je jenom několik procent, máte vysvětlení?

Marcel CHLÁDEK:
Tak je tam několik historicky vzatých problémů a jeden je také sociální prostředí, protože my dnes se snažíme dělat také to, abychom dostali vůbec děti do škol z těch vyloučených lokalit, to znamená, že řada zástupců škol chodí a tahá je z postelí a snaží se je naučit základy hygieny, naučit správně česky, a také je učí to, že není naprosto normální, že se někdo válí v posteli do poledne a pak si vykouří krabičku cigaret a že se také chodí do práce. Ale …

:
Není to ale otázka spíš pro nulté ročníky než pro speciální praktické školy?

CHLÁDEK:
No, já chci říct jedno, jedno číslo, mě fascinuje ten pán z Indie, který sem přišel a byl tady dva dny i s cestou a …

:
On to nebyl pán z Indie, on to byl vysoký činovník Amnesty International.

CHLÁDEK:
Ano, a tento vysoký činovník posoudil během dvou dnů, jaká je tady segregace. Já nevím, jestli tomu pánovi taky někdo řekl, že tady máme 10 tisíc škol, on navštívil možná dvě nebo tři, a vybíral si lokality, kde například je převážná část Romů, tak se dá předpokládat, že v té škole bude převážná část Romů, to už tak většinou je, když bude v jiné lokalitě, kde budou Ukrajinci, tak tam bude více Ukrajinců, ale já chci říci jedno zásadní číslo, které tam vůbec nepadlo a vůbec se s tím neseznámil, protože my máme srovnání s rokem 2013/2014 a školní rok 2014/2015, testuje se to a hlídá se to na nějakých 500 školách, posílají se tyto informace a nám se počet Romů snížil o 11 % právě z toho rámcového vzdělávacího programu pro děti s lehkou mentální, lehkým mentálním postižením o tom, o čem hovoří. Já zásadně odmítám, že český systém je nastavený tak, že by nějakým způsobem diskriminoval Romy. My jsme udělali celou řadu kroků. První věc, která je, případné třídy se otevřely všem dětem, aby k tomu nedocházelo. Druhá věc, která se udělala, tak jsme nastavili další školský zákon tak, aby poslední rok předškolního vzdělávání byl povinný, abychom naučili právě děti ze všech lokalit těm základům a nebyly vyčleněny v tom, v té první třídě. A poslední jenom poznámku.
Výrazně se změnila i diagnostika. My tady máme zprávu dvanáctistránkovou, kterou jsme poslali i do Evropské komise, Evropská komise to ohodnotila pozitivně, já se divím, že najednou někdo přijede z Amnesty International a jenom tak to tady vystřelí a zase odjede pryč.

:
Tak, pane Němečku, reakce vás jako zástupce nebo zástupců základního školství.

Pravoslav NĚMEČEK, viceprezident, Asociace ředitelů ZŠ ČR; ředitel, ZŠ a ZUŠ Bezdrevská, České Budějovice:
Já se domnívám, že pan ministr má pravdu. Já si myslím, že se v této věci udělalo za poslední dobu velmi mnoho a nedomnívám se, že to takhle funguje v celé republice. Moje osobní zkušenosti jsou zcela jiné a musím potvrdit, že jiné zkušenosti jsou i mých kolegů z celé republiky.

:
Jak se vlastně, jak se vlastně, pane Němečku, díváte zase na ten trend, kterým se tady chlubí pan ministr, tedy více zapojovat romské děti do běžného školství? A teď upřímně, je to pro vás, je to pro vás důvod k obavám nebo k nervozitě nebo to je naprosto vítané aplaudované konání?

NĚMEČEK:
Já bych to řekl takhle, romské děti jsou zařazovány do základních praktických škol trochu více, než se, než se očekává, to znamená větším procentem, než je jejich rozvrstvení v základních školách, ale tyto praktické školy jsou pro děti s trochu sníženou schopností vzdělávat se. A ta schopnost, ta snížená schopnost vzdělávat se vzniká už v tom předškolním věku. My se domníváme, že to, že bude povinný poslední ročník mateřské školy, to znamená to předškolní vzdělávání, že určitým způsobem pomůže tento problém řešit, neříkám vyřešit, ale řešit. A myslím si, že opatření, která jsou uvedena v novele školského zákona, to znamená těch devět podpůrných opatření v pěti rovinách, určitým způsobem také k tomu přispěje. Neříkám, že to zcela vyřeší, ale k řešení tohoto problému může přispět.

:
Pánové děkuji