OTÁZKA: Jaký dopad na platby pojistného zdravotní pojišťovně bude mít ohlášené zvýšení minimální mzdy?
ODPOVĚĎ:
Od minimální mzdy se odvíjí výše pojistného na zdravotní pojištění osob bez zdanitelných příjmů a minimální platby pojistného za zaměstnance. Ti tedy musí počítat se zvýšením pojistného, jestliže se zvyšuje minimální mzda.
Pojistné se vypočítává jako 13,5 % z vyměřovacího základu. Jestliže bude minimální mzda od 1. 1. 2016 činit 9 900 Kč, bude třeba odvádět pojistné na zdravotní pojištění z tohoto vyměřovacího základu ve výši 1 337 Kč. Dosud, od 1. 1. 2015 je minimální mzda stanovena nařízením vlády na 9 200 Kč, z čehož pojistné je 1 242 Kč. Zvýšení tedy představuje částku 95 korun měsíčně.
Změnu výše své platby na zdravotní pojištění v důsledku zvýšení minimální mzdy si budou muset pečlivě ohlídat všechny tzv. osoby bez zdanitelných příjmů. Pojistné si musí zvýšit na 1 337 Kč od lednové platby (splatné od 1. ledna do 8. února 2016). Můžeme připomenout, že do kategorie OBZP patří např. nezaměstnaní, kteří nejsou v evidenci úřadu práce, mnohé ženy v domácnosti (když nepečují celodenně osobně a řádně o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let, ani nepobírají důchod, ani nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání), studenti, kteří studují na škole, jež nebyla ministerstvem školství uznána jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy, řada škol v cizině atd.), případně studenti starší 26 let nebo ti, kteří po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání nebo nezačnou podnikat (a stát za ně neplatí pojistné z nějakého jiného důvodu, než jako za nezaopatřené dítě).
U zaměstnanců je to tak, že odvod pojistného nejméně ve výši odpovídající minimu (13,5 % z částky minimální mzdy) musí být zaměstnavatelem zajištěn za každého zaměstnance, na kterého se vztahuje povinnost placení pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud je takovému zaměstnanci zúčtován příjem nižší než minimální mzda, musí být proveden dopočet a následný doplatek pojistného do zákonného minima. Pojistné jen ze skutečné výše příjmu, byť by minima nedosahoval, zaměstnavatel odvede za situace, kdy se na zaměstnance nevztahuje povinnost dodržet minimální vyměřovací základ (zaměstnanec je např. současně OSVČ a odvádí alespoň minimální zálohy platné pro OSVČ, je současně zaměstnán u jiného zaměstnavatele a doloží, že v součtu příjmů je částky minima dosaženo, atd.)
Nárůst minimální mzdy se přímo nedotkne plateb pojistného u osob samostatně výdělečně činných (jejich pojistné souvisí s výší průměrné mzdy, nikoli mzdy minimální), ani nesouvisí s platbou státu za děti, důchodce, nezaměstnané, ženy na mateřské a další osoby, za které je stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění.
Mgr. Oldřich Tichý
vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí
Přidejte odpověď