Výše příspěvků na pomůcky pro těžce zrakově postižené je dostatečná. Na řadu dalších věcí už ale nelze dotace od roku 2012 čerpat.
Ještě před dvěma lety Věra Zemanová jakž takž viděla. Rozhodně mohla pracovat jako editorka v novinách. Nyní již bez speciálního vybavení takovou práci nezvládne. Paní Zemanové je 60 let a trpí makulární degenerací. Tato nemoc je v civilizovaném světě vůbec nejrozšířenější příčinou oslepnutí. VČesku postihuje polovinu lidí starších 65 let. Její dramatičtější vlhkou formou, která rychle postupuje až k praktické slepotě, je postižena desetina nemocných. Ročně jich přibývají dva tisíce.
V Česku se nevedou přesné statistiky, ale odhaduje se, že těžce zrakově postižených lidí je 60 až sto tisíc, z nichž 7 až 12 tisíc je nevidomých.
Za těžké zrakové postižení se přitom považuje taková vada, jež nemůže být korigována brýlemi ani operací. Ve větší míře se projevuje ve vyšším věku: až 70 procent těžce zrakově postižených je starších 60 let. U tří pětin z nich závažná vada vznikla v důsledku již zmíněné degenerace sítnice, diabetu či glaukomu.
Z dat Všeobecné zdravotní pojišťovny vyplývá, že loni se celkem s očními nemocemi léčilo 1,4 milionu jejích klientů. Ambulantní i lůžková péče pojišťovnu vyšla na 2,3 miliardy korun. Dalších 195 milionů korun vynaložila VZP na příspěvky na brýle a další optické pomůcky včetně slepeckých holí. IVěra Zemanová nejprvev Centru zrakových vad dostala poukaz, aby si pořídila různé typy lup. Pak se ale dozvěděla, že existují i sofistikovanější pomůcky. Jde o řadu variant počítačů, čteček či kamerových lup, které jsou vybaveny zvětšovacími programy a podle potřeby také hlasovým výstupem.
Přispívá i úřad práce
Pořizovací ceny jsou však vysoké. Například speciální notebook se skenerem, který umožní lidem se zrakovým hendikepem přečíst třeba i knihu, vyjde na částku kolem sta tisíc korun. Mobilní chytré telefony s vestavěnými odečítacími a zvětšovacími funkcemi stojí třicet, ale také až 70 tisíc korun, pokud jsou vybaveny speciální braillskou klávesnicí.
To jsou pro mnohé z těžce zrakově postižených astronomické částky. Mohou ale žádat Úřad práce (ÚP) o příspěvek, i přesto si ale musí na pomůcky přispět desetinou jejich ceny. Pokud jde o částku do 24 tisíc korun, musí být příjem žadatele menší než osminásobek životního minima. Jeho výše pro jednotlivce aktuálně dosahuje 3410 Kč na měsíc.
Nad tuto hranici se již příjmy postižených netestují. Cena jedné pomůcky může dovršit až 350 tisíc korun a v součtu mohou příspěvky dosáhnout osmi set tisíc během pěti let.
„Výše příspěvku je dostatečná. Nejdražším pomocníkem je vodicí pes a ten stojí kolem 250 tisíc,“ říká Luboš Zajíc ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých (SONS).
Jak dodává, někdy jsou ale s úřady dohady, jaké výrobky jsou ochotny zařadit mezi podporované pomůcky. Například se zdráhají hradit ochranné pouzdro na přenosný čtecí přístroj nebo chytrý mobil, když už žadateli přispěl stát na speciální notebook.
„Problémy také mohou být v hraničních případech, kdy hodnoty zrakového handikapu nedosahují stanovené hranice, ale postižený trpí například výraznou světloplachostí, šeroslepostí a omezením barvocitu. Proto bychom uvítali, kdyby bylo možné ve výjimečných případech hranici podkročit,“ vysvětluje Zajíc.
Stupeň zrakového postižení je dán ze zákona a posuzuje ho posudkový lékař. „Je třeba vyplnit žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku, přidat potřebné přílohy a odnést či poslat ji na Úřad práce v místě bydliště. Potom úřednice zahájí správní řízení, během něj posoudí zdravotní stav žadatele, případně provedou šetření u něj doma,“ popisujemluvčí ÚPKateřina Beránková.
Od sociální reformy exministra Jaromíra Drábka už ale postižení nedostanou příspěvek na úpravy bytu. Například na výměnu plynového sporáku za elektrický či za světelné či kontrastní úpravy bytu.
Krmivo pro psy už se nehradí
„Zároveň byl také zrušen příspěvek na krmivo a veterinární péči pro vodicí psy ve výši 800 korun měsíčně. To byla pro jejichmajitele, kteří mívají velmi nízké příjmy, citelná rána,“ doplňuje Zajíc. Vypadla také dotace na zaškolení práce s pomůckou. Pro ty, kdo ztratili zrak ve vyšším věku, není totiž až tak jednoduché zvyknout si na úplně jiný styl práce, byť si předtím s počítači rozuměli.
Vedle těchto nákladných zařízení existuje i široká škála drobnějších pomůcek, které pomáhají v orientaci v terénu, s výukou či slouží k zábavě. „Máme například stolní hry, které jsou dobře hmatné pro nevidomé i zajímavé pro vidící spoluhráče,“ popisuje Alžběta Suková z prodejny tyflopomůcek. Každému, kdo přichází o zrak, radí, aby se přišel poradit do tyflokabinetu, který provozuje SONS. „Zájemce si tam může všechno vyzkoušet, pracovníci mu poradí a pomohou vybrat, jaké pomůcky mu skutečně budou sloužit,“ doporučuje Suková.
—
Výdaje na léčbu a pomůcky v oftalmologii
Úřad práce přispěl například na: 460 kamerových zvětšovacích lup 230 digitálních čtecích přístrojů s hlasovým výstupem 218 elektronických komunikačních pomůcek 169 digitálních zvětšovacích lup 135 digitálních zápisníků s hlasovým výstupem nebo braillským displejem 47 vodicích psů
Pomůcky hrazené zdravotní pojišťovnou
Dalekohledový systém Max. 8000 Kč 8000Kč Lupa zvětšující 4× a více Max. 1500Kč Lupa sférická zvětšující 4× a méně Max. 100Kč Ozvučený glukometr pro diabetiky Max. 5000Kč Slepecká hůl 100% hrazená Jiné pomůcky (indikátor hladiny a světla, mluvicí teploměr) Max. 2000Kč
Výše příspěvků úřadu práce na zvláštní pomůcky
Do ceny 24 tisíc korun za pomůcky má na příspěvek nárok jen člověk, jehož příjem je nižší než 8násobek životního minima, spoluúčast činí 10 % z ceny, nejméně 10% 1000Kč. 1000 Kč. Nad 24 tisíc korun se již příjmový test neuplatňuje, spoluúčast činí 10% z ceny 10 % zvláštní pomůcky. Lze určit i nižší míru spoluúčasti vzhledem k celkovým sociálním a majetkovým poměrům žadatele, minimálně však 1000 Kč. 1000Kč.
MARCELA ALFÖLDI ŠPERKEROVÁ
Lidové noviny
Přidejte odpověď