Cítil strach i bezmoc zároveň, měl veliké obtíže, nemohl dýchat a otékaly mu nohy. Až v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) mu řekli, že se mu budou snažit pomoci. Psal se rok 1984. Dnes je 79letý Rudolf Sekava nejdéle žijícím Čechem po transplantaci srdce. Na světě je pátý.
Praha – „Tři roky jsem prostonal, než jsem se dostal sem. Rok jsem byl dokonce v invalidním důchodu. Když mě vyšetřili kardiologové, řekli mojí manželce, že by to chtělo nové srdce, ale u nás se to nedělá. Naštěstí jsem se dožil roku 1984, kdy u nás transplantace začaly,“ popisoval včera svůj příběh Rudolf Sekava. Zprvu se zákroku bránil, nakonec se sám rozhodl do toho jít.
„Od května do října, kdy se objevil dárce, jsem byl v nemocnici. Bylo mi 48 let, když mě operovali,“ dodává Rudolf Sekava. Rok po transplantaci srdce se vrátil zpátky do práce a mohl znovu učit žáky. Od té doby se cítí dobře. „Srdce mám mladé, ale bolí mě klouby,“ usmívá se. O svém druhém srdci ví, že je asi od pětadvacetileté dárkyně. Jinak je ale dárcovství anonymní.
Za tři desetiletí se toho hodně změnilo. Nejenže existují lepší léky, vyšší šance na přežití je nově i díky možnosti napojení na umělé srdce. I kvůli tomu se zvýšila šance na přežití již v době před operací. Česká kardiochirurgie patří v současnosti mezi světovou špičku. „Dokládají to i statistická data. V prvních letech programu jsme totiž prováděli průměrně 10 až 12 transplantací ročně, teď jsou čísla až pětkrát vyšší. Loni se IKEM podílel padesátkou transplantací na téměř dvou třetinách těchto zákroků v Česku,“ vysvětluje profesor Pavel Firt. Zbylá třetina operací jde na vrub specializovanému centru v Brně.
Od roku 1984 provedli lékaři v IKEM 1000 transplantací srdce. Ta výroční se uskutečnila letos v červnu. Srdce tisícího pacienta šestapadesátiletého Františka Macha před operací téměř nefungovalo, nemohl skoro dýchat. Když mu z pražského centra potvrdili, že mají dárce, rozplakal se.
„Ani jsem si nevšiml, že jsem byl operován. Když jsem se probudil, měl jsem skvělý pocit, mohl jsem se konečně nadechnout,“ řekl František Mach.
V dnešní době je transplantace srdce běžnou záležitostí. „Je to jako výstup na Mount Everest. Zpočátku to byla senzace, dnes je to masová turistika,“ dodal profesor Firt. IKEM v současnosti patří mezi 14 největších transplantačních center na světě.
Celá operace musí proběhnout do čtyř hodin. Profesor Jan Pirk ovšem preferuje rychlejší průběh, okolo tří hodin.
Na transplantaci nyní čeká asi 60 pacientů. „Dárců je dost, jen ne každé srdce může být použito. V loňském roce bylo například 123 dárců na 53 příjemců,“ řekl ředitel institutu Aleš Herman. Čekací doba na nové srdce je asi 350 dní. Urgentní pacienti se však dočkají během několika týdnů.
JITKA PRECLÍKOVÁ
Pražský deník
http://www.prazsky.denik.cz/
Přidejte odpověď