Lidské tělo dokáže reagovat a následně komunikovat s okolím na základě vnímání podnětů a signálů, které přijímá
Písek – Nejen v medicíně, ale i v ošetřovatelství jako samostatném oboru se používají metody, které léčí. Vedle funkce podpory léčebného procesu má ošetřovatelská péče v posledních letech také další funkci – terapeutickou. „Nemocnice Písek tyto metody implementuje do procesů, které z ní pak vytváří instituci progresivní, s dynamickým rozvojem. Hlavním předpokladem je profesionalita ošetřujícího personálu, hlavní myšlenkou jsou potřeby pacienta nebo klienta,“ říká ředitel písecké nemocnice Jiří Holan.
Na individuální potřeby nemocných je zaměřen koncept metody zvané bazální stimulace. V 70. letech minulého století ho vypracoval německý pedagog prof. A. Frölich při své práci s těžce postiženými dětmi.
Lidské tělo dokáže reagovat a následně komunikovat s okolím na základě vnímání podnětů a signálů, které přijímá, aniž by člověk musel být nutně v bdělém, lucidním stavu. Bazální stimulace aplikovaná v písecké nemocnici umožňuje zlepšovat zdravotní stav lidem s postižením vnímání a poruchami hybnosti, jako je například stav po cévní mozkové příhodě, u apalického syndromu nebo demence. Do základních složek stimulace patří třeba polohování, masáže na podporu dýchání nebo koupel. Mezi nadstavbové prvky patří stimulace optická, tedy barevné obrázky, auditivní formou mluvení nebo poslechem oblíbené hudby. Čichová stimulace má velkou paměťovou stopu a je často vyvolavatelem vzpomínek. Chuťová stimulace závisí na možnosti přijímat potravu a polykání. U pacientů s poruchami vědomí se používají molitanové štětičky navlhčené třeba oblíbeným nápojem (káva, pivo). Hmat se aktivuje vkládáním předmětů do rukou, mohou to být předměty denní potřeby (například hřeben nebo klíče) nebo předměty spojené se zájmy (řídítka od kola nebo počítačová klávesnice). Vedle paměti se takto může zlepšit i svalová aktivita rukou, obouváním bot se stimulují chodidla. Jednou z léčebných forem může být i canisterapie, a to nejen pro pacienty, kteří byli majiteli psa. Hlazení psa má pozitivní efekt na všechny smysly, a proto se canisterapie s velice dobrými výsledky používá už řadu let na celém oddělení následné péče.
Cílem stimulace je podpora schopnosti vnímat vlastní identitu, navázání kontaktu a orientace v okolním prostředí, získání schopnosti učit se a pocitu jistoty.
Nezbytným předpokladem úspěšné bazální péče je spolupráce s rodinou pacienta, práce s biografií, kde ošetřující získává informace o zájmech nebo oblíbené činnosti. Aktivita příbuzných nebo blízkých je pro pacienty velmi přínosná, po domluvě s personálem je možné se do této péče kdykoli zapojit.
Pracoviště dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče (DIOP) písecké nemocnice koncept bazální stimulace začlenila do ošetřovatelské péče už v roce 2011.
Certifikaci oddělení získalo v roce 2013 po odborném auditu a supervizi pracoviště Institutem bazální stimulace. „Po úspěšném auditu a recertifikaci v letošním roce plánujeme postupně rozšířit tento koncept na celé oddělení následné péče,“ říká staniční sestra DIOP Martina Humpálová. Certifikát je pod garancí Mezinárodní asociace Bazální stimulace a zaručuje odbornost personálu, zajišťuje kvalitu poskytované péče a individuální řešení aplikace konceptu u jednotlivých klientů. V České republice bylo od roku 2006 certifikováno 68 zařízení.
Nemocnici Písek
Písecký deník
http://pisecky.denik.cz/
Přidejte odpověď