
Dítě nebo vážně nemocný partner. Rodiče, kteří se o sebe nezvládají starat. Stát pomůže prostřednictvím příspěvku na péči, ze kterého má nemocný pokrýt náklady na pečovatele. Tím může být – a často bývá – i někdo z rodiny. Co dělat, když volba padne na vás a vy budete muset nechat práce?
Nárok na příspěvek na péči mají osoby, které se kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu neobejdou bez pomoci při zvládání každodenních úkonů.
Péči takovým osobám kromě profesionálů můžou poskytnout i osoby blízké – rodinní příslušníci nebo osoby žijící ve společné domácnosti. Ty jsou také při podání žádosti o příspěvek na péči na úřad práce uvedení ve formuláři Oznámení o poskytovateli pomoci.
Předně, pokud se do takové situace dostanete, neznamená to, že nutně musíte skončit v dosavadním zaměstnání. Jestliže dokážete skloubit práci s odpovídající péčí, zákon vás v tomto směru nijak neomezuje. Bez ohledu na to, v jakém stupni závislosti je osoba, o kterou pečujete.
Co ale dělat, když vám její zdravotní stav nedovolí dál pracovat? Jak vyřešit zdravotní a sociální pojištění, a co až péče skončí?
Zdravotní a sociální pojištění: Postará se stát
Zdravotní pojištění musí povinně hradit zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné i osoby bez zdanitelných příjmů. Vedle nich vymezuje zákon také skupinu osob, za které pojištění hradí stát. Právě osoby pečující o své blízké do této skupiny spadají. Konkrétně jde o osoby, které pečují:
- o dítě mladší desíti let v I. stupni závislosti
- o osobu jakéhokoli věku v II., III. a IV. stupni závislosti
Stupně závislosti
Rozlišují se čtyři stupně závislosti; při posuzování, který stupeň závislosti se potřebnému přizná, se vyhodnocuje, kolik takzvaných základních životních potřeb nezvládá bez pomoci obstarat.
Pod 18 let | Nad 18 let | |
Stupeň závislosti | Nezvládnuté potřeby | |
I. (lehká závislost) |
3 |
3 nebo 4 |
II. (středně těžká závislost) |
4 nebo 5 |
5 nebo 6 |
III. (těžká závislost) |
6 nebo 7 |
7 nebo 8 |
IV. (úplná závislost) |
8 nebo 9 |
9 nebo 10 |
Základní životní potřeby
Tady je soupis desíti základních životních potřeb a toho, co se pokládá za jejich zvládnutí:
- Mobilita – jestli člověk dokáže vstát, sednout si, stát, měnit polohu, chůzi krok za krokem v dosahu alespoň 200 metrů.
- Orientace – jestli ví, jaký je den, poznává blízké a orientuje se v obvyklém prostředí a situacích.
- Komunikace – jestli je schopný dorozumět se mluvenou srozumitelnou řečí, rozumí všeobecně používaným zvukovým signálům a obrazovým symbolům.
- Stravování – jestli si sám naporcuje a naservíruje hotové jídlo a bez pomoci se nají a napije.
- Oblékání a obouvání – jestli si dokáže vybrat oblečení, obléknout se, obout, svléct se a zout.
- Tělesná hygiena – jestli se sám umyje, osuší, vyčistí si zuby, učeše se a případně oholí.
- Výkon fyziologické potřeby – jestli samostatně a včas použije WC, vyprázdní se a provede očistu.
- Péče o zdraví – jestli zvládne dodržovat stanovený léčebný režim a používat potřebné léky a pomůcky.
- Osobní aktivity – jestli vstupuje do vztahu s jinými osobami, sám si stanoví a dodržuje denní režim, vykonává aktivity obvyklé věku a prostředí.
- Péče o domácnost – jestli samostatně nakládá s vlastním penězi, obstará si běžný nákup, uvaří teplé jídlo a vykonává běžné domácí práce. (Neposuzuje se u lidí pod osmnáct roků.)
Zdravotní pojišťovně tedy stačí doložit potvrzení úřadu práce (vydá vám ho spolu rozhodnutím o přiznání příspěvku na péči), které by mělo obsahovat informace o osobě, o kterou pečujete, včetně přiznaného stupně závislosti a období poskytování péče. Dodat byste ho měli do osmi dnů ode dne, kdy úřad příspěvek přiznal. Zdravotní pojištění za vás od toho momentu platí stát.
Problém ale může nastat, jestliže je osoba, o kterou se staráte, delší čas v nemocnici. Pokud hospitalizace trvá déle než kalendářní měsíc, příspěvek na péči jí nenáleží a vy de facto nemáte o koho pečovat.
V tom případě se pro zdravotní pojišťovnu stáváte osobou bez zdanitelných příjmů. Musíte proto uhradit minimální zálohu, která v roce 2016 dělá 1337 korun, a to nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Podobně OSVČ, o kterých bude řeč níž, musí v takové situaci zaplatit minimální zálohu, která v roce 2016 dosahuje částky 1823 korun.
Druhá možnost je nechat se alespoň na čas zařadit do evidence uchazečů o zaměstnání. V tom případě jde zdravotní pojištění dál na státní útraty.
Jinak je to se sociálním pojištěním. To si povinně platí zaměstnanci a OSVČ, pro ostatní, například osoby bez zdanitelných příjmy, tato povinnost neplatí. Ani jako osoba pečující o osobu závislou na péči tedy nemusíte sociální pojištění platit a neplatí ho za vás ani stát.
Doba, po kterou pečujete (o osobu mladší desíti let v I. stupni závislosti nebo jakéhokoliv věku v II., III. a IV. stupni závislosti), se vám nicméně započítává do doby potřebného pojištění na důchod jako takzvaná náhradní doba pojištění. V praxi se tedy roky, kdy jste se starali o nemocnou babičku, berou stejně, jako kdybyste byli zaměstnaní nebo si vydělávali podnikáním.
Nárok na započtení náhradní doby ovšem nevznikne automaticky. Na sociálku musíte nejprve podat návrh na vydání rozhodnutí o době a rozsahu péče – nejdřív po skončení péče a maximálně do dvou let od jejího ukončení. Pokud vám vznikl nárok na důchod, můžete návrh podat i v případě, že péče stále běží.
Vedle příspěvku na péči vyplácí stát také dávky pro zdravotně postižené.
Konec péče. Máte nárok na podporu?
Období, kdy pečujete o blízkou osobu, se tedy bere jako náhradní doba pojištění. Z hlediska nároků na výplatu „plnění z povinného pojištění“ je to totéž, jako byste sociální pojištění platili. Pokud tedy pečovat přestanete, budete mít také nárok na podporu v nezaměstnanosti – když se necháte zapsat do evidence uchazečů na úřadu práce. Podmínkou ale je, že jste během dvou let předcházejících zařazení do evidence platili sociální pojištění (nebo „byli náhradně pojištěni“) aspoň dvanáct měsíců
Výše podpory se počítá z průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předcházejícího roku, ta v roce 2015 dosahovala částky 25 903 korun. Z této částky by vám úřad práce vyplatil:
- první dva měsíce její 0,15 násobek – 3886 korun
- další dva měsíce její 0,12 násobek – 3109 korun
- do konce podpůrčí doby její 0,11 násobek – 2849 korun
OSVČ jako pečující
Péče o osobu závislou na péči vám sama o sobě nebrání ani v samostatně výdělečné činnosti. Jestli podnikáte nebo byste se do podnikání rádi pustili, placení sociálního a zdravotního pojištění se ale nevyhnete. Platí pro vás ovšem jiná pravidla než pro osoby samostatně výdělečně činné, pro které je podnikání hlavní výdělečné činnosti. Pro pečující bude podnikání vedlejší výdělečná činnost. Za vedlejší činnost se podnikání považuje, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:
- pečuje o dítě mladší 10 let v I. stupni závislosti
- pečuje o osobu jakéhokoliv věku v II., III. a IV. stupni závislosti
Že je vaše samostatně výdělečná činnost vedlejší, musíte dát vědět okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději při podání Přehledu o příjmech a výdajích a současně péči nejpozději do měsíce od podání přehledu prokázat potvrzením plátce příspěvku na péči. Plátcem je úřad práce a potvrzení vám vydá spolu rozhodnutím o přiznání příspěvku na péči.
Potvrzení je potřeba doložit i zdravotní pojišťovně, ovšem do osmi dní ode dne, kdy jste se začali pečovat.
Pokud s podnikáním teprve začínáte, nemusíte během prvního roku odvádět zálohy na zdravotní ani sociální pojištění, a to opět až do podání prvního Přehledu o příjmech a výdajích. Pojistné doplatíte pojišťovně i okresní správě sociálního zabezpečení zpětně.
Co se týče zdravotního pojištění, neplatí pro vás minimální vyměřovací základ, respektive minimální zálohy, které v roce 2016 dělají 1823 korun. Zálohy na pojistné odvádíte na základě skutečně dosaženého zisku.
U sociálního pojištění se na vás vztahuje minimální měsíční záloha ve snížené výši, která v roce 2016 dosahuje částky 789 korun.
Přidejte odpověď