Hana Halová, ředitelka Rybky, poskytovatele sociálních služeb v Neratovicích. Poskytovatel sociálních služeb Rybka, který provozuje domov pro osoby se zdravotním postižením a chráněné bydlení, uživatelům zkvalitňuje život.
Neratovice – Den plný zábavy prožili lidé s mentálním a fyzickým postižením, kteří žijí v neratovické Rybce. Ve velkém sále místního společenského domu se v rámci Dne sociálních služeb konalo už čtvrté setkání uživatelů i zaměstnanců organizace, jejímž cílem je podle ředitelky Hany Halové nabídnout lidem s postižením důstojný život i soukromí.
– Den sociálních služeb má být dnem otevřených dveří vaší organizace. Spíš to ale vypadá na pěknou party.
Neočekáváme, že by dorazily nějaké zástupy lidí z veřejnosti, proto jsme se už před lety rozhodli, že toto setkání bude takovou malou oslavou pro naše uživatele. Vždy se těší na každou akci, která nabourá každodenní stereotyp, pak si o ní ještě měsíc povídají.
– Když se podívám do vystavené kroniky, vaši klienti žijí poměrně aktivním životem.
Snažíme se, aby se u nás cítili jako doma. V posledních třech letech došlo k určité obměně našich uživatelů, kdy několik lidí upoutaných na lůžko zemřelo. Přijali jsme asi sedm nových uživatelů, jsou to mladí lidé, chodící a aktivní, přestože patří mezi mentálně postižené.
– To ale jistě znamenalo poněkud pozměnit nabízené služby…
Ano, museli jsme do jisté míry změnit náš přístup, začali jsme se více zapojovat do aktivizačních činností. Navíc se mírně obměnilo i složení zaměstnanců, někteří odešli, protože to pro ně najednou bylo příliš náročné. Teď tu máme například dva šikovné mladé pány, které práce s našimi uživateli těší a vymýšlejí spoustu zajímavých činností. Například s nimi natočili pohádku, také začali sestavovat alba s fotografiemi z různých akcí a událostí.
– Je velký problém sehnat pečovatele či pečovatelky?
Až do loňského roku to problém nebyl, dokonce jsme museli zájemce o práci u nás odmítat. Letos se to ale výrazně zhoršilo.
– A co vaši klienti, jsou alespoň někteří z nich zaměstnaní?
Ano, jeden mladík dochází třikrát v týdnu do hřebčína v Mlékojedech, další pracuje v pekárně. Jeden je u nás, kde uklízí a upravuje zahradu. A něco je v jednání i pro jednu naši dívenku. Nicméně celkově je těch nabídek, které bychom mohli využít, velmi málo.
– Kolik klientů vlastně v současné chvíli máte?
V domově pro osoby se zdravotním postižením v Tovární ulici žije třicet uživatelů, v chráněném bydlení dvanáct. Dvě slečny pak žijí s podporu samostatného bydlení v nájemním bytě v Kojetické ulici. Kapacitu máme zcela naplněnou.
– A kolik je zájemců?
Máme převis, evidujeme zhruba šest žádostí, kterým bohužel nemůžeme vyhovět.
– Je nějaká možnost dalšího rozšíření Rybky?
Zapojili jsme se do několika projektů, které směřují ke zvyšování kvality našich služeb. Zvyšování kapacity ale neplánujeme. Usilujeme o získání dalšího objektu, abychom snížili kapacitu v Tovární ulici, kde jsou nyní vícelůžkové průchozí pokoje. Chceme našim uživatelům zajistit důstojnost a soukromí. Zároveň plánujeme přístavbu domova pro osoby se zdravotním postižením, ale než zpracujeme veškerou dokumentaci a zajistíme povolení, bude to ještě nějakou chvíli trvat. Realizaci vidím nejdříve v příštím roce.
– Co vás v letošním roce ještě čeká?
Zítra převezmeme do užívání nový sociální automobil. A v pondělí přijede návštěva, manažeři z jedné bankovní společnosti nám dorazí v rámci teambuildingu postavit na zahradě dřevěný altán a zahrají si s našimi uživateli fotbal. Těšíme se na to, prý to pro ně bude výzva.
BARBORA TESNEROVÁ
Mělnický deník
http://www.melnicky.denik.cz/
Přidejte odpověď