Ministerstvo zdravotnictví chce nedostatek lékařů řešit zrychlením atestací i navýšením počtu mediků
PRAHA Šedesátiletá praktická lékařka Anna Turská řešila v závěru profesní dráhy naléhavý problém. Protože musela odejít do invalidního důchodu, hledala pro svou ambulanci v příhraničním městě Brumov Bylnice ve Zlínském kraji náhradu. Ani po několika měsících se jí to nepodařilo. „Radnice vypsala výběrové řízení na nového praktika, ale zatím nikoho nesehnali,“ popisuje její manžel.
Praktičtí lékaři patří mezi nejstarší doktory v Česku. Své ordinace provozují i tací, kteří překročili sedmdesátku. Zatímco průměrný věk lékařů je osmačtyřicet let, u praktiků je téměř o osm let vyšší. A praktici v důchodovém věku tvoří významnou skupinu ve všech krajích.
Cítí odpovědnost
Nejvíce se s nedostatkem potýkají na venkově a v periferních oblastech republiky, výjimku tvoří Praha a velká města.
„Pokud lékař dlouhodobě onemocní nebo zemře, nemáme za něj náhradu,“ říká zlínský krajský předseda Sdružení praktických lékařů Lubomír Nečas.
Lékaři ve vyšším věku mnohdy provozují ordinaci kvůli tomu, že cítí pocit zodpovědnosti za své pacienty. To je případ i Zlínského kraje, jak tvrdí Nečas. A uvádí příklad dvou lékařů, kteří neodešli do důchodu jen proto, že za sebe nedokážou dlouhodobě najít náhradu.
Podobná situace je v Moravskoslezském kraji. Šéf tamního Sdružení praktických lékařů Zdeněk Hromek uvádí, že pokud by lékaři, kteří mají nárok na důchod, své ordinace zavřeli, znamenalo by to pro kraj pohromu.
Většina regionů přitom přiznává, že pokud lékař odejde do penze, sehnat za něj náhradu je velice obtížné.
Česká lékařská komora klade situaci za vinu státu, který podle ní včas nezareagoval. Člen představenstva komory Petr Němeček tvrdí, že praktičtí lékaři se nacházejí na pokraji sil. „Jsme staří a unavení. Jako odbornost máme vysoký věkový průměr,“ postěžoval si.
Ministerstvo zdravotnictví závažnost problému potvrzuje. Chce jej řešit postgraduálním studiem lékařů, zrychlením atestací, čímž by se omezil odchod absolventů do zahraničí, a navýšením kapacit vysokých škol.
Problém se stárnutím praktiků sužuje i Karlovarský kraj. Tady lékaři starší 70 let tvoří více než sedm procent všech lékařů. V kraji nyní pracuje 13 procent lékařů v důchodovém věku a podle prognóz Sdružení praktických lékařů se toto číslo do pěti let zdvojnásobí. Kvůli nemožnosti najít v kraji náhradu by tak došlo ke snížení počtu praxí. Situace v kraji patří dlouhodobě k nejhorším v Česku.
Někteří praktici kvůli přepracovanosti volají opět po zavedení regulačního poplatku. Podle nich poplatky pomáhaly udržet chod ordinace a hlavně předejít zahlcení lékaře „přecitlivělými“ pacienty. Tento názor sdílí i křivoklátská lékařka Eva Kasalická. „Přibývá pacientů, kteří chodí jen proto, aby se ujistili, že jim nic není. Tito pacienti okrádají lékaře o čas, který by mohl věnovat pacientům, kteří jej skutečně potřebují.“
Než EET, tak radši skončí
Část lékařů důchodového věku se také neumí vypořádat s nástupem moderních technologií. Podle zlínského představitele SPL Lubomíra Nečase se jich už několik nechalo slyšet, že pokud by museli zavést EET, tak své ordinace raději zavřou. Podobně mohou mít lékaři problém s vydáváním elektronických receptů nebo elektronických neschopenek.
Opakem regionální krize je situace v Praze, kde někteří lékaři hovoří o přetlaku praktiků. To potvrzuje i vedoucí pražské pobočky SPL Dagmar Škrhová. „V Praze je lékařů dostatek a stále se otvírají nové ordinace,“ řekla Škrhová. Podobně jako Praha jsou na tom i další velká města.
Ročně se v oboru všeobecného praktického lékařství atestuje 150 lékařů a dalších 50 se rekvalifikuje. Škrhová tvrdí, že praktických lékařů je dostatek, problém je jejich nerovnoměrné rozdělení. Zajištění praktického lékaře v lokalitě má na starost místní samospráva ve spolupráci s pojišťovnami. Mladým lékařům se do regionů nechce. Do větších měst je lákají lepší podmínky pro zřízení ordinace, dostupnost služeb i lepší podmínky pro rodinu. Mladé lékaře může odradit i fakt, že na vesnicích se velice obtížně shání záskok, který praktik musí obstarat v případě, že je na více než tři dny mimo ordinaci. Na vesnicích se také těžko hledají noví pacienti, mají tak problém rozšířit praxi.
Situaci neřeší ani současný program rezidenčních míst. Školicích akreditovaných pracovišť, která jsou spolufinancována ze státního rozpočtu, je málo. Nestačí ani ke generační výměně praktických lékařů. Podle odhadů by bylo třeba, aby nově atestovaní praktici nahradili 65 procent praktických lékařů v důchodovém věku.
S pomocí by měly začít samosprávy
Ministerstvo zdravotnictví nabízí praktickým lékařům finanční pomoc. Mohou zažádat o dotaci na provoz ambulance nebo na pokrytí platu zdravotních sester. Dotační program je určený pro praktiky z regionů, ve kterých je této profese nedostatek. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík chce také navýšit kapacitu vysokých škol. Podle návrhu by měl být na medicínu přijat každý, kdo udělá přijímací zkoušky.
Stárnutí praktických lékařů zaznamenal i Svaz zdravotních pojišťoven. Podle jeho prezidenta Ladislava Friedricha si pojišťovny problém uvědomují. „Řešení musí být komplexní. Především jde o to, aby byla posílena role praktických lékařů v systému. To by pomohlo k zatraktivnění specializace pro mladé lékaře,“ řekl Friedrich. Doufá, že přes rozdílné názory dojde letos k dohodě mezi pojišťovnami, odbornými společnostmi a praktickými lékaři.
„První krok musí udělat samosprávy. Mohou například praktikům snížit pronájem ordinace nebo je podporovat jinak,“ myslí si Friedrich. Prezident svazu ale dodává, že podle jeho informací je, až na krátkodobé výpadky, dostupnost lékařských služeb v souladu se zákonem.
Tabulka
Věk praktických lékařů podle krajů
Celostátní věkový průměr praktických lékařů je 56,3 roku (celostátní průměr všech lékařů činí 48,8 roku)
kraj 29 a méně 30–39 40–49 50–59 60–64 65–69 70 a více
Středočeský 4 48 88 205 81 57 27
Jihočeský 11 25 55 150 28 27 24
Praha 23 93 141 285 121 69 63
Plzeňský 7 30 39 124 41 37 14
Karlovarský 0 12 27 54 22 10 14
Ústecký 8 24 65 137 61 36 31
Liberecký 0 12 42 89 31 18 6
Královéhradecký 0 25 53 127 39 33 10
Pardubický 2 18 46 107 28 13 12
Vysočina 3 15 37 118 29 20 14
Jihomoravský 9 57 98 315 67 41 16
Zlínský 2 26 61 132 40 24 17
Olomoucký 14 27 71 152 43 34 18
Moravskoslezský 19 67 116 265 63 44 39
Zdroj: Sdružení praktických lékařů FOTO: MAFRA–VÁCLAV ŠLAUF // KOLÁŽ ŠIMON / LN
56 let
průměrný věk praktického lékaře v Česku Proč se mladým nechce na venkov * Horší podmínky pro založení rodiny * Horší dostupnost škol a kulturního programu * Složité pracovní uplatnění pro partnera * Špatná zastupitelnost v případě dovolené * Vidina menšího výdělku kvůli menšímu počtu pacientů
JAKUB KOPŘIVA
Lidové noviny
Přidejte odpověď