Konec speciálního školství, vysmívané děti s handicapem, vyhozené miliardy. Tak se mezi částí politiků, učitelů i rodičů mluvilo o novele, která od loňského září nárokově podporuje začleňování dětí s handicapem do hlavního vzdělávacího proudu. Deník má k dispozici podrobnou analýzu, která tyto obavy vyvrací.
Vyplývá z ní, že nedošlo k masovému odchodu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a lehkým mentálním postižením do běžných škol. Připouští zároveň problémy, například přetíženost školských poradenských zařízení, která zaplavili rodiče, aniž by využili dvouleté přechodné období na rediagnostiku svých dětí. Mezery jsou i v proškolování pedagogů a z některých regionů hlásí nedostatek asistentů. O roční zkušenosti s inkluzí Deník hovořil s ministrem školství Stanislavem Štechem.
– Analýza obsahuje data za prvních sedm měsíců od platnosti inkluzivní novely. Potvrzuje masový odchod dětí ze speciálních do běžných škol?
Vůbec ne. V případě žáků se speciálními vzdělávacími potřebami jde o desítky. U skupiny dětí s lehkým mentálním postižením došlo k minimálnímu přechodu do běžných škol. Zatímco od roku 2010 jich v tzv. praktických školách ubývalo zhruba o dvě až tři procenta ročně (o 4736 dětí), po nástupu novely to bylo paradoxně jen o 1,5 procenta.
– Přesto se částka vynaložená na společné vzdělání pohybuje kolem dvou miliard. Na co tyto peníze šly, když dětí s handicapem v běžných školách až tolik nepřibylo?
Částka přes dvě miliardy byla vydána mezi zářím 2016 a zářím 2017. Šla převážně na personální podpůrná opatření, tedy na další pedagogy, doučování, dělené třídy a hodiny, eventuálně na speciální pedagogy. Až na třetím místě na asistenty.
– Znamená to, že jde o sumu, kterou v minulosti školy musely někde najít, aniž by na ně měly nárok, tedy například v balíku odměn pro učitele?
Přesně tak. Většina dětí s handicapem totiž v běžných školách byla už před novelou. Nárůst dětí, které nyní žádají o podporu, činí 1,6 procenta, konkrétně jich za sedm měsíců přibylo 14 tisíc. Drtivou většinu z nich tvoří žáci s vývojovými poruchami učení. Ti vyžadují zvýšenou péči a úsilí, ale dříve na ně školy nedostávaly navíc ani korunu.
– Proti inkluzivní novele se od počátku stavěli především speciální pedagogové. Měli za to, že jejím cílem je násilné rušení speciálních škol. Byly tyto obavy namístě?
Roční zkušenosti říkají, že je tomu skoro naopak. Speciální školství nebylo postiženo žádnými masovými odchody. Výkyvy nevylučuji, ale k těm by došlo tak jako tak, neboť někteří rodiče chtějí za každou cenu, aby se jejich děti zařadily do hlavního vzdělávacího proudu. Jinak ale nemůžeme ani zdaleka mluvit o nějakém odumírání dřívějších škol praktických, kde se vzdělávají děti s lehkým mentálním postižením, a už vůbec ne škol, jež navštěvují děti se zbytky zraku či sluchu.
– Analýza hovoří také o tom, že některé kraje část financí určených na podpůrná opatření v běžných školách posílají do speciálních. Jak je to možné?
Ta částka není malá, jde o stovky milionů. Vyhláška přitom jasně hovoří o tom, že podpůrná opatření lze poskytovat ve speciálních školách jen ve zcela výjimečných případech. Do speciálních škol jde totiž na žáka zvýšený normativ a navíc je možné využívat rezervu pro žáky se zdravotním znevýhodněním. V situaci, kdy některé kraje nechaly speciální školy volně čerpat prostředky na podpůrná opatření, zatímco rezervu spotřebovaly jinak, nebo ji ušetřily, je to třeba řešit. Připravujeme proto technickou novelu, která možnému duplicitnímu financování zabrání. Již nyní všechny kraje upozorňujeme, že není možné čerpat prostředky určené běžným školám pro školy speciální.
Inkluze po sedmi měsících
Mateřské školy
Počet dětí: Procento dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) činí 2,89 procenta.
Podpůrné opatření: nejčastěji sdílený asistent pedagoga na půl úvazku (ročně přes 260 milionů korun)
Střední školy
Počet žáků: od 1. 9. 2016 do 31. 3. 2017 stoupl o jedenáct procent, dominantně jde o žáky s vývojovými poruchami učení.
Podpůrná opatření: Pedagogická intervence na škole, asistenti pedagoga (je jich 200, což představuje 61 milionů korun ročně).
Základní školy celkem
Počet žáků: od 1. 9. 2016 do 31. 3. 2017 se procento dětí se SVP zvýšilo o 1,6 %, tj. o 14 200, jde zejména o žáky s vývojovými poruchami učení (10 000) a chování (2500). Žáků s lehkým mentálním postižením (LMP) přibylo 419. V běžných školách se počet žáků s LMP zvýšil o 300, u žáků s dalšími SVP se zvýšil o desítky, maximálně o několik stovek. U ZŠ se tedy zvýšil počet žáků zařazených do kategorie zdravotně znevýhodněných (postižených) ze 78 717 (2015/2016) na 95 806 (k 31. 3. 2017). U všech skupin došlo k navýšení počtu žáků, kteří jsou zařazováni do režimu integrace a poklesly počty dětí a žáků, kteří se vzdělávají v režimu speciálním (tedy školy, třídy, oddělení a skupiny dle §16 odst. 9, včetně základní školy speciální). Ve speciálních školách počet dětí s LMP poklesl za prvních sedm měsíců minulého školního roku o 1,5 procenta. V předcházejících letech to bylo o 2 až 3 % ročně. Přechody do běžných škol jsou v řádech stovek žáků.
Podpůrná opatření: Pedagogická intervence, speciální pedagogové, asistenti pedagoga na půl úvazku (96 % všech výdajů), na speciální pomůcky a učebnice jdou čtyři procenta nákladů.
2,071 miliardy korun
Celkové finanční náklady na podpůrná opatření v běžných školách od 1. 9. 2016 do konce září 2017 Většina této částky šla na personální podpůrná opatření. Na podpůrná opatření ve speciálních školách šlo za sedm měsíců 143 milionů korun, v září a říjnu požadavky vzrostly o 129 milionů. Pro školní rok 2017/2018 by celkem mělo jít o 400 milionů korun.
Zdroj: MŠMT
KATEŘINA PERKNEROVÁ
Pražský deník
http://www.prazsky.denik.cz/
Přidejte odpověď