Výskyt nebezpečné infekce v regionu povážlivě stoupá

ilustrační foto: stockimages-FreeDigitalPhotos

Ve Slezské nemocnici našlo během posledního půl roku nedobrovolný azyl šest pacientů s nebezpečnou hantavirózou. Ta může skončit bez následků, s trvalým poškozením ledvin i smrtí

Opava – Rukama lékařů Slezské nemocnice prošlo během šesti měsíců šest pacientů postižených zákeřnou hantavirózou. Ta patří, stejně jako Ebola, do skupiny hemoragických horeček, ale na rozdíl od Eboly není přenosná z člověka na člověka.

KDO NEMOC PŘENÁŠÍ?

Přenášejí ji drobní hlodavci, nejčastěji hraboši a myšice. Jejich loňské přemnožení může být příčinou vyššího záchytu hantavirózy i na Opavsku. Tímto onemocněním se v padesátých letech v Koreji vážně nakazily tisíce amerických vojáků, ale izolovat původce se podařilo až v roce 1976. Dnes jsou různé druhy hantavirů známy po celém světě. „Ve Spojených státech poškozuje Sin Nombre hantavirus hlavně plíce a onemocnění je až v padesáti procentech smrtelné. V Asii hantaviry poškozují víc ledviny s úmrtností pod deset procent a v Evropě je smrtelný průběh vzácný. Řadě pacientů však může způsobit trvalé následky,“ konstatuje primář infekčního oddělení Petr Kümpel.

PŘÍZNAKY

Příznaky nemoci jsou v úvodu podobné chřipce – teploty, bolesti svalů a občas průjmy. Někdy odezní, aniž by na člověku zanechaly trvalé následky a jindy způsobí poškození krevních kapilár, krvácení a selhání ledvin, což se může projevit například nedostatečným močením nebo otoky. „V Česku se vyskytují nejčastěji kmeny dobrava a pumala. Přenašečem je drobný hlodavec a k onemocnění stačí vdechnout vir, který může být obsažený v jeho moči nebo trusu. Inkubační doba se pohybuje od jednoho až do tří týdnů,“ vysvětluje primář Kümpel.

EXISTUJE VAKCÍNA?

„Na hantavirózu zatím nebyl vyvinutý žádný lék a vakcína se teprve připravuje. Léčba závisí na odolnosti organismu pacienta. Může skončit bez následků, s trvalým poškozením ledvin i smrtí.

Rozhodně tím ale nechceme šířit mezi veřejností paniku. Chceme jen upozornit na možné riziko nákazy touto nemocí, “ míní Petr Kümpel.

Poslední pacientkou je Marta Trlicová, která strávila na infekčním oddělení patnáct dnů a propuštěna byla před pěti dny. První tři dny měla doma čtyřicetistupňové horečky, ke kterým přibylo silné zvracení a průjmy. Lékař diagnostikoval chřipku a poslal ji domů vyležet. „Když se přidaly i silné bolesti zad a v oblasti ledvin, zašla jsem k obvodnímu lékaři, který mne poslal do Slezské nemocnice, kde si mne po vyšetření hned nechali. Zadržovanou tekutinou mi oteklo celé tělo a během dne jsem tím přibrala třináct kilo,“ vzpomíná Marta Trlicová na dny, které by už nikdy zažít nechtěla. Nemoc naštěstí přečkala bez následků, její stav se zlepšuje, ale zatím je podle svých slov schopná fungovat tak na čtyřicet procent. Kromě sebe se musí starat ještě o 3,5letého syna Vojtíška.

„Činnost ledvin se naštěstí podařilo zachovat, ale jestli má úplně vyhráno a skončí zcela bez následků, ukáže až další období. Velkým štěstím je výborně pracující referenční laboratoř pro hantaviry v Ostravě a všechny výsledky tak můžeme rychle konzultovat,“ dodává primář Kümpel.

JITKA HRUŠKOVÁ

Opavský a Hlučínský deník

https://opavsky.denik.cz/

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.