Odbory protestují proti podobě vládního konsolidačního balíčku i důchodové reformy, drahým energiím a vysoké inflaci. Je stávka účinným řešením současných problémů, nebo může situaci ještě zhoršit? Ve studiu ČRo Plus je člen Národní rozpočtové rady Petr Musil a předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníkovou.
moderátorka
——————–
Víte, já jsem se ptala, co se děje dnes, tedy jestli skutečně je srozumitelné, kdo za koho co teď protestuje, jestli tedy skutečně ta výtka, jestli odbory nejednají třeba politicky, není na místě, když vidíme, že měly to být školy, teď se přidává zdravotnictví, zdravotníci, ale dnes, lékaři dnes jednají s ministerstvem zdravotnictví, plánují další protesty na prosinec. Tak jestli prostě, když se třeba teď zdravotnické odbory přidávají k té generální stávce, tak jestli je důvod, není to ukázka, že třeba tlačíte na pilu, i když ta jednání ještě probíhají?
Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče
——————–
Podívejte. My jsme se s panem ministrem zdravotnictví v posledních týdnech scházeli skoro každý týden, někdy dokonce dvakrát týdně, ale informace od pana ministra jsou pořád stejné a jeho postoj je také pořád stejný. Ta situace, která je ve zdravotnictví, je naprosto tristní, co se týká lékařů, ale také dalších zdravotníků, prostě ty pracovní podmínky a vůbec ty objemy přesčasové práce, ale také to, jaký je způsob práce ve zdravotnictví, jsou dlouhodobě neudržitelné, prostě ti lidi jsou vyčerpaní, unavení, navíc nejsou schopni ani kolikrát zabezpečit už kvalitu té poskytované zdravotní péče. A když se podíváte na informace, které vám jdou z odborů, tak byste vlastně viděli, že v rámci toho času nejdříve řešila den protestů Českomoravská konfederace odborových svazů, pak se k ní přidala Asociace samostatných odborů, přidaly se k tomu ostatní odborové svazy, které nejsou vlastně sdruženy ani v jedné z odborových centrál, přidaly se k tomu další organizace, třeba Národní rada zdravotně postižených, Rada seniorů, přidala se k tomu spousta zaměstnavatelů, takže to vůbec není o žádné politice. A já nevím, že někdo z kolegů by byl členem jakékoliv politické strany, ani já nejsem členem žádné politické strany, takže nejedná se vůbec o žádný politický protest, ale jedná se o to, že opravdu ti lidé nejsou schopni dneska zvládat svojí životní situaci, svoje životní náklady.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Tak teď vidíme právě, vyjmenovala paní Žitníková tu podporu protestů napříč vlastně různými obory, různými organizacemi, tak co to vypovídá právě o té situaci ekonomické, společenské v Česku, pane Musile? Vy říkáte, že se vám nelíbí, pokud se vykresluje tato země jako spálená země, ale pokud opravdu tu stávku podporují, i dokonce podle aktuálního průzkumu agentury STEM 2/3 občanů, tak ten pocit asi mají, že je neutěšená ekonomická situace.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Paní Žitníková, formulují odbory své požadavky jasně, nebo jen v čase, kdy je třeba konsolidovat veřejné finance, chtějí, aby vláda zkrátka přidávala a všem a všude a jinak tedy budou protestovat.
Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče
——————–
Já si myslím, že to není až tak úplně pravda. Předpokládám, že pan kolega vlastně mnoho informací neobdržel, že se k němu nedostaly a že v podstatě neví, co odbory vlastně navrhovaly. Ta situace se vyvíjí dlouhodobě. Už v době, kdy nám vláda předložila návrh konsolidačního balíčku, tak odbory zpracovaly vlastní materiál, kterým navrhly vládě konsolidovat veřejné finance. Jednalo se například o změny v příjmech a výdajích státního rozpočtu. Jednalo se třeba o znovuzavedení některých daní, jednalo se hlavně například o to, aby byl pořádek v daňových výjimkách, takže ty naše návrhy, které jsme předali panu premiérovi, nedošly žádnému sluchu a víceméně my si myslíme, že ta situace pro normálního zaměstnance a pro běžného řadového občana se neustále zhoršuje.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Skutečně vám vláda nedopřála sluchu? Protože víme, že třeba, co se týká benefitů, tak tam nějakým způsobem ustoupila, komunikovala konsolidační balíček a v některých bodech vám vyšla vstříc, nebo ne?
Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče
——————–
No, já si myslím, že nevyšla, protože vám to potvrdí určitě i zaměstnavatelé. Ty úpravy jsou velmi kosmetické. A když se budeme bavit třeba o těch benefitech konkrétně, tak například v rámci fondu kulturních a sociálních potřeb je snížení toho objemu na 1 % a z toho 1 % je povinnost vlastně určit účelově ty finanční prostředky na penzijní spoření nebo životní pojištění. To by nebylo nic špatného, ale spousta lidí prostě nemá na to, aby si v současné situaci sama něco platila a zaměstnavatelé jim potom jenom připlácejí. Je potřeba si uvědomit, jakým způsobem roste chudoba v České republice, kolik tady máme lidí, kteří dneska jsou pod hranicí chudoby, je potřeba si uvědomit, jaké máme ceny. Mě úplně šokovala třeba včerejší informace z nákupu z Polska, kdy nákup v Polsku vyjde o 70 % levněji než…
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
S dovolením, paní Žitníková, já tedy dám prostor zase panu Musilovi na chvilku, jenom ještě ocituju premiéra, který před malou chvílí v Brně řekl: „Ustoupili bychom od dobré budoucnosti, pokud by tedy pod tlakem nějakým způsobem ustoupili od snahy o ozdravení veřejných financí.“ Tak, pane Musile, vy jste si tady dělal poznámky, když paní Žitníková mluvila, tak ustoupili bychom od dobré budoucnosti, jak řekl premiér Fiala, pokud bychom na požadavky odborů přistoupili?
Petr MUSIL, člen Národní rozpočtové rady
——————–
Já bych jenom zareagoval na paní Žitníkovou, vlastně jediná věc, ve které se s ní asi shodnu, je to, že naše příjmy, veřejné příjmy, nebo příjmy veřejných rozpočtů jsou neadekvátně nízké těm výdajům, které po státu chceme. A my vlastně dlouhodobě říkáme, že jednou z velkých chyb bylo tzv. zrušení superhrubé mzdy od roku 21. A my vlastně i vládě občas připomínáme, že bychom se měli na tuto míru zdanění vrátit, to znamená, kdybychom nezachovali zdanění hrubé mzdy, tak by to ale znamenalo mít sazbu nikoliv 15, ale zhruba nějakých 19, 20 %, to by vyřešilo značnou část toho problému, který ve veřejných financích máme.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
K něčemu takovému se ale asi neschyluje, tam víme, že to se odhlasovalo pomocí ODS, hnutí ANO…
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Přesně tak. Tam není politická vůle k tomu. Čili ten konsolidační balíček, který byl nakonec schválen, my vnímáme jako, řekněme, něco, co je lepší než nic, ale zároveň k tomu dodáváme, že to je pouze zatažení za ruční brzdu. A abychom se vrátili skutečně na nějaké bezpečné úrovně, tzv. strukturálního dluhu, čili dluhu, pardon, deficitu, čili deficitu, který nezohledňuje to, jak se ekonomice daří, tak v nějakých konsolidačních opatřeních bude potřeba pokračovat i za horizontem příštích voleb.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Paní Žitníková, není ten vládní konsolidační balíček v čase nutných úspor, jak o tom mluví pan Musil, už vlastně dobrým kompromisem, pokud ho odbory odmítají, nepřiznávají tím, že jsou mimo ekonomickou realitu této země a chtějí jen víc zadlužovat?
Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče
——————–
My určitě nejsme mimo ekonomickou realitu. Já bych jenom podotkla, že znovuzavedení superhrubé mzdy by mělo dopad na všechny zaměstnance. A teď, když se vlastně po Novém roce všechno zdraží, tak by v podstatě způsobilo další propad spoustu…
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Ne, to není ve hře, mluvíme, prosím, o tom konsolidačním balíčku, jestli skutečně odbory ho odmítají, tak…
Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče
——————–
Ne. My jsme navrhovali jiné postupy v rámci konsolidačního balíčku, navrhovali jsme třeba návrat k EET, navrhovali jsme kontrolu šedé ekonomiky, tady je spousta firem, které třeba zaměstnávají zaměstnance na švarcsystém, takže tady dochází k únikům do jiných systémů. Řešili jsme například situaci, která se týkala zavedení paušální daně, tady tohle to zvýšení z 1 milionu na 2 miliony by mohlo přinést úsporu až 20 miliard, ty naše návrhy byly naprosto konkrétní. A nelze říct, že bysme se nechtěli podílet na tom, aby Česká republika prosperovala, abysme neměli vysoký státní dluh, ale na druhou stranu je potřeba v této situaci zvýšit spotřebu a dát nějakou jistotu lidem a také firmám, protože spolu s námi dnes neprotestují pouze zaměstnanci, ale také firmy.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Děkuji. Pane Musile, přece jenom ty konkrétní návrhy, o kterých teď mluvila paní Žitníková, co se týká konsolidačního balíčku, nebyla by to šťastnější cesta než ta podoba, kterou předkládá vláda, skutečně je to kompromis?
Petr MUSIL, člen Národní rozpočtové rady
——————–
Tak pravděpodobně to nějaký kompromis politický je, jako my si samozřejmě taky dovedeme představit, řekněme, přísnější opatření a o jednom z nich jsem tady hovořil, a to by zásadně vylepšilo to hospodaření veřejných financí, ale není k tomu politická vůle, čili to, co koaliční vláda, na čem se těch 5 stran shodlo, považujeme za politický, politické maximum možného. A pokud tady paní Žitníková říká, že vlastně je potřeba více utrácet a více spotřebovávat, no, tak to neznamená ale nic jiného, než zase prohlubovat ten strukturální schodek, který se nám teď od příštího roku podaří dostat znatelně pod úroveň 3 % a výrazně se přiblíží k nějaké bezpečné úrovni, kterou naše rozpočtová pravidla chápou kolem 1 % hrubého domácího produktu.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Paní Žitníková, když odbory jako jeden z důvodů, proč vyhlásily tu stávku, mají vysokou inflaci, tak není ale to, oč se vláda snaží tedy konsolidovat veřejné finance, cesta k tomu, jak právě proti té vysoké inflaci bojovat. A pakliže tedy máte na jednu stranu jako důvod konsolidační balíček, na stranu druhou vysokou inflaci, nejdou tyto požadavky proti sobě?
Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče
——————–
No, víte, tady si myslím, že se neshodnou ani renomovaní ekonomové. Je část ekonomů, kteří říkají, že vlastně zvýšené mzdy jakoby zvyšují inflaci. Je tady druhá strana, která říká, že je to přesně naopak, takže tady v této oblasti si myslím, že je to opravdu jako věc, která nedojde shody ani u odborníků. Nicméně na druhou stranu já si myslím, že je potřeba se podívat na zkušenosti z předcházejících let, když si vezmeme krizi, která tady byla okolo roku 2008, když si vezmeme krizi, která tady byla okolo roku 2010 do roku 2013, tak v podstatě bylo opakovaně potvrzeno, že k prosperitě se prostě ekonomicky proškrtat nedá, takže…
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
No, nechám jednoho z renomovaných ekonomů, kterého máme ve studiu, reagovat, prosím, protože vy jste tady, pane Musile, kroutil hlavou trochu. Tak jak je to s tou inflací?
Petr MUSIL, člen Národní rozpočtové rady
——————–
Za prvé by mě zajímalo, která část ekonomů tvrdí, že příliš rychlý růst mezd nezpůsobuje inflaci nebo nevede v konečném důsledku k inflaci. Ale pak tady mám tedy nutnou nebo poznámku k tomu, že krize 2008, kdy 2008 byla zcela jiné povahy než krize, které čelíme dnes, tehdy šlo skutečně o poptávkovou krizi, čili došlo k rapidnímu propadu poptávky a tehdy správná reakce jak centrální banky, tak fiskální politiky měla být tu poptávku se snažit opět navracet k nějaké původní hodnotě. Dnes čelíme krizi energetické, inflační a tam je ten recept na její řešení přesně opačný, čili v momentě, kdy nedostaneme energetický a následně inflační šok, to zasahuje primárně nabídkovou stranu ekonomiky a v tu chvíli poptávková strana je příliš vysoká, a to způsobuje tu inflaci, čili receptem na potlačení té současné inflace je snižovat přinejmenším tempo růstu poptávky v té ekonomice, a nikoliv dál volat po zvýšení vládní spotřeby a dalších vládních výdajů.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Paní Žitníková,…
Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče
——————–
Tady já asi…
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
…nechtějí tedy odbory něco právě, co by zvyšovalo inflaci?
Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče
——————–
To se nedomnívám, že je pravda. Právě poptávka, která je právě jakoby to, co je dneska enormně utlumené, tak je v podstatě jakoby to, že lidé dneska nenakupují, lidé dneska šetří.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Spotřeba domácností je opravdu nízká.
Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče
——————–
Spotřeba domácností je velmi nízká a tady ta situace jako nevede k tomu, že by se něco zlepšovalo. A taky jsem chtěla připomenout, že v situaci, kdy pokles reálné mzdy u některých skupin zaměstnanců je vlastně v souhrnu za poslední 2 roky minus 20 %, tak přece nemůžeme čekat, že ti lidi, kteří dneska nejsou schopni pokrýt svoje základní životní potřeby, nějakým způsobem zvýší vlastně spotřebu obecně. Takže každý šetří, lidé se bojí a v podstatě to druhotně žene tu ekonomiku znovu ještě do větší krize.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Rozumíte těmto požadavkům, pane Musile, pokud tu opravdu máme ten dlouhodobý, dlouhodobý pokles reálných mezd, takže je potřeba třeba navyšovat právě ty příjmy?
Petr MUSIL, člen Národní rozpočtové rady
——————–
Tak dlouhodobý pokles reálných mezd neznamená, že reálné mzdy klesly poměrně prudce v loňském roce, letos tam ten pokles bude mírný. Čili tomu určitě nelze říkat dlouhodobý pokles, je to zkrátka důsledek nějakého inflačního šoku. A inflace je opravdu velkým společenským zlem, protože přerozděluje příjmy, přerozděluje bohatství a my jsme to mohli třeba vidět na tom, že v průběhu loňského roku výrazně vzrostl tzv. provozní přebytek firem právě na úkor, na úkor objemu vyplácených mezd, čili jako nelze léčit inflaci tím, že budu dále stimulovat poptávkovou stranu, protože to jenom znamená, že to přerozdělování, které inflace způsobuje, tak bude pokračovat. A za rok tady uslyšíme další požadavky odborářů na to, že mzdy musí opět vzrůst, respektive platy musí opět vzrůst, protože musí přece kompenzovat tu inflaci, a to už je ta mzdová inflační spirála, do které bychom se neměli za žádných okolností dostat.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Ženou nás odbory nebo jejich požadavky, paní Žitníková, do této inflační spirály?
Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče
——————–
Já si nemyslím, že určitě neženou, jestliže je tady minimální mzda, vlastně druhá nejnižší v Evropě, je 17 300 Kč a za 17 300 Kč nikdo tady prostě dneska nevyžije, jestliže ti lidi si musí chodit pro sociální dávky, tak my vlastně zvyšujeme ty výdaje státního rozpočtu na straně druhé. A je potřeba si uvědomit, že prostě mzda a důstojná mzda pro toho zaměstnance znamená, že je to i motivace obrovská. Jestliže já chodím každý den do práce, pracuju na dva, na tři úvazky, kromě hlavního zaměstnání mám někde ještě další pracovní činnost, je jedno, jakou formou a nejsem schopná uživit z toho svojí rodinu a zabezpečit svoje děti, tak prostě někde je něco určitě špatně.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Takový stav podle pana Musila je v pořádku, nebo myslíte, že takových případů, které teď popsala paní Žitníková, není příliš?
Petr MUSIL, člen Národní rozpočtové rady
——————–
Já nezpochybňuji, že bezpochyby takové případy jsou, a rozhodně to není nějaký obecný obrázek české ekonomiky, respektive České republiky, jako přestaňme si tady Českou republiku vykreslovat jako nějakou rozvojovou zemi, kde pomalu z kohoutku neteče ani studená pitná voda.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Myslíte, že takto to vykreslují odbory svými požadavky?
Petr MUSIL, člen Národní rozpočtové rady
——————–
Já jako z jejich rétoriky slyším to, že vlastně žijeme ve spálené zemi a tím pádem nerozumím tomu, proč pořád máme aktivní migrační saldo, to znamená, že lidé k nám naopak ze zahraničí přicházejí, než abychom my tady z té tedy zdevastované země měli chuť odcházet někam do zahraničí.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
To je asi způsobeno i válkou na Ukrajině, aktuálně ta čísla…
Petr MUSIL, člen Národní rozpočtové rady
——————–
To sice ano, ale to kladné migrační saldo máme dlouhodobě, čili pořád lidé hlasují nohama v tom smyslu, že Českou republiku považují za dobré nebo za skvělé místo pro život.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Takže myslíte, že důvody k této generální stávce, kterou odbory zorganizovaly na dnešek, nejsou?
Petr MUSIL, člen Národní rozpočtové rady
——————–
Tak určitě je to jejich legitimní právo, ale jako protestovat proti inflaci, tak vlastně jako nesnížíme tím, že zavřeme školy, nebo že budeme protestovat někde v ulicích. Opravdu jako jediný recept proti inflaci je nějaká rozumná hospodářská politika, která povede k utlumení těch inflačních tlaků. Já ale od odborů slyším pouze požadavky, které povedou k tomu, že inflaci kolem 10 % tady prostě budeme mít, budeme mít pořád.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Říká člen Národní rozpočtové rady Petr Musil a dnes diskutujeme také s předsedkyní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkovou. Jak srozumitelné, paní Žitníková, ale skutečně jsou kroky odborů a to, co chtějí docílit, na koho cílí, protože dnes to měla být tedy stávka především zaměřená na školství, teď se přidávají ostatní, zdravotnictví, firmy, tak jak srozumitelné je, co vlastně v kterém oboru odbory chtějí dosáhnout?
Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče
——————–
Já si myslím, že těch problémů v různých oborech a v celé naší společnosti je poměrně hodně, že se nahromadily a že v podstatě každá ta část vlastně řeší i nějaký svůj jakoby problém, co se týká vlastně veřejných služeb, tam bych zdůraznila, že ano, tady má pan Musil pravdu, že ty požadavky jsou především mzdové. V oblasti veřejných služeb my jsme měli například vloni příslib od pana premiéra a od pana Stanjury a od všech předsedů K5, že se zvýší vlastně nenárokové složky platů zaměstnanců ve veřejných službách, hlavně teda teď hovořím o státních zaměstnancích, o 4 %. Když jsme řešili, jestli někdo ty 4 % letos dostal, tak ty 4 % prostě zatím nedostal skoro vůbec nikdo.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Na stranu druhou, pan ministr Stanjura vyšel přece vstříc, ustoupil od toho plánovaného záměru snížit tarifní platy státních zaměstnanců. Tak ani třeba v tomto vám naslouchal, ne?
Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče
——————–
Tak to už je, to už byl vrchol, ale naslouchal, nenaslouchal. Podívejte, my se scházíme, scházíme se na tripartitě, předkládáme statistické údaje, předkládáme vlastně vlastní materiály, snažíme se informovat o situaci, která se děje nejenom v podnicích, ale která se děje třeba ve školství, ve zdravotnictví, v kultuře.
Petr MUSIL, člen Národní rozpočtové rady
——————–
Já opravdu nevím jako, nakolik ti občané vědí, v čem vlastně odbory skutečně podporují, ale já jenom zase bych trošku se vrátil na začátek, já bych prostě řekl, že nerozumím těm důvodům té stávky, protože když se budeme bavit o tom, jak se zvyšovaly výdaje na školství, na zdravotnictví v posledních několika málo letech, tak zrovna tyto dva typy výdajů jsou ty, které nám vůbec nejvíce explodovaly od doby, řekněme, roku 2018, 19. Jenom pro představu, Česká republika v roce 21, protože novější data zatím Eurostat nemá k dispozici, vydávala na zdravotnictví téměř, a bavíme se jenom o veřejných výdajích na zdravotnictví, téměř 10 % hrubého domácího produktu, v té době jsme měli druhé nejvyšší veřejné výdaje na zdravotnictví v rámci Evropské unie, což je pro představu v absolutní číslech v té době kolem 600 miliard korun. V roce 19 to bylo jenom zhruba 7,5 % v poměru k HDP, čili absolutně asi 440 miliard, čili během 2 let jenom výdaje na zdravotnictví stouply v absolutním vyjádření téměř o polovinu. Podobný vývoj můžeme vidět i ve školství. A jenom pro představu, naše sekundární školství je velmi nákladné, protože zase v poměru k HDP Česká republika v roce 21 vydávala 2,3 %, kdežto evropský průměr 1,8, a Německo má dokonce jenom 1,6. Čili opět, moje klíčové, můj klíčový takeaway, takzvané moje klíčové ponaučení z té stávky je, že čím víc peněz někam veřejné rozpočty nalijí, tak tím větší důvod pro stávku. A tomu já prostě nerozumím.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Paní Žitníková, tedy zdravotnictví, školství, obory, kde se tedy přidává navzdory tomu, že jak je potřeba šetřit, ale jak říká pan Musil, máme poslední minutu, mě by totiž ještě zajímalo, když vláda navrhla odborům, že nespotřebované peníze z ministerstev by příští rok měly jít na platy ve veřejném sektoru, tak není to třeba dostatečně významný krok, aby odbory zmírnily či ustoupily od stávky. Není to ukázka toho, že zkrátka chcete stávkovat, i když tu máte nabídku dalších peněz?
Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče
——————–
Není. Já už jsem jednou řekla, že my jsme takovou nabídku měli už na letošní rok a ta nabídka nebyla vůbec zrealizovaná, takže my jsme v podstatě poučeni tím, co bylo letos. A jenom k tomu zdravotnictví, stačí se podívat na konkrétní čísla a stačí se podívat na přerozdělení těch finančních prostředků. Lidé jsou daleko více nemocní, spousta věcí šla například na drahé léky, na centrovou péči, všude se vytvořily akutní příjmy v nemocnicích. Prostě ta situace se vyvíjí, vyvíjí se medicína, vyvíjí se jednotlivé obory a prostě pokud chcete kvalitně dostupnou zdravotní péči, tak ta dneska není zadarmo. Ceny máme evropské, ale ceny platů, ty evropské skutečně ve zdravotnictví ani ve školství nejsou a ve školství je to to samé, jestliže chceme začlenit děti s různými, s různými prostě jejich potřebami, které jsou specifické, tak tady vznikl projekt celé inkluze, takže opravdu je to o tom, co si stát nastaví jako prioritu a prioritou by měly být lidé.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Říká Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče. Děkuji vám. Na shledanou.
Přidejte odpověď