Radiožurnál – Ozvěny dne
Pokud by se neměnily parametry penzijního systému, bylo by v Česku v polovině tohoto století o 200 000 seniorů víc, než se zatím očekávalo a deficit důchodového systému by v polovině tohoto století dosáhl k pěti procentům HDP, to je v dnešních hodnotách 380 miliard korun. Uvádí to zpráva o stavu důchodového systému a jeho předpokládaném vývoji, kterou dnes představilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Poslední podobná zpráva vznikla před pěti lety. Oproti tehdejším odhadům roste délka života. Právě to má vliv na rostoucí odhad počtu seniorů v příštích desetiletích. My už jsme teď ve spojení s poradcem prezidenta Petra Pavla a také s bývalým šéfem důchodové komise Vladimírem Bezděkem. Dobrý den.
Tu zprávu o stavu důchodového systému ministerstvo práce představilo týden po tom, kdy jednala sněmovna v prvním čtení o vládním návrhu změn penzijního systému. Nemělo to načasování být opačně, neměl být nejdřív analýza až po tom jednání o změnách v parlamentu?
Vladimír BEZDĚK, poradce prezidenta pro důchodovou reformu a rozpočtovou politiku
——————–
Tak já myslím, že ono to dost dobře nešlo, protože ta zpráva se dělá jednou za pět let, pracuje s aktuální novou demografickou prognózou, ČSÚ ten ji zveřejňuje vždycky v závěru toho předchozího roku, to znamená listopad, prosinec 2023 a pak nějakou dobu trvá tu zprávu udělat. Máme začátek června, takže to tu zprávu zpracovat dřív nešlo. Co k dispozici bylo dříve a bylo už někdy od začátku dubna nebo od poloviny dubna, čili asi měsíc a půl, tak byly nějaké první předběžné projekce, ukazatele, jak to asi bude vypadat, projekce toho systému v té aktuální zprávě, takže vlastně to už političtí rozhodovatelé měli k dispozici někdy od půlky dubna a ta dnešní zpráva to v podstatě potvrdila.
moderátor
——————–
Podle ministra práce a sociálních věcí z KDU-ČSL Mariana Jurečky ta aktuální data a ta aktuální zpráva dokládají, dokládá, že reforma penzí v Česku je nutná. Vnímáte to stejně, je to ten základní závěr, který z té zprávy vyplývá?
Vladimír BEZDĚK, poradce prezidenta pro důchodovou reformu a rozpočtovou politiku
——————–
Tak ta zpráva v zásadě ona moc nepřekvapuje, protože ona vyznívá velmi podobně nebo potvrzuje ty klíčové trendy, které byly identifikovány už před pěti lety v té zprávě z roku 2019. A ano, znamená to, že pokud přestaneme v jednu chvíli upravovat průběžně ty parametry toho důchodového systému, tak nás to doběhne, protože to zkrátka neufinancujeme, takže v tomto smyslu jsou průběžné úpravy alias reforma nutné. A je to stejné poselství, jako bylo před pěti lety, před 10, před 20.
moderátor
——————–
Vy říkáte, že tam není žádné překvapení. To znamená, opravdu se potvrzuje všechno, co bylo v těch minulých zprávách, tak, jak jste říkal, před 5, 10, 15 lety?
Vladimír BEZDĚK, poradce prezidenta pro důchodovou reformu a rozpočtovou politiku
——————–
Tak v detailech jako samozřejmě ta zpřesnění nebo možná nové informace nebo možná pro někoho překvapení tam najdeme, já bych asi vypíchl ilustrativně dvě. Jedno je pro lidi velmi pozitivní, a to je to, že i oproti té zprávě z předchozích pěti let, tak vlastně se dále demografové prodlužují dobu naděje dožití, čili vlastně ani covidová epizoda v letech 2021 nezpůsobila to, že by demografové změnili názor na to, že budeme žít déle a déle, což je jistě dobrá zpráva. Na druhou stranu pro ten důchodový systém to samozřejmě znamená větší tlak na té výdajové straně a větší nutnost se s tím nějak úpravou parametrů poprat. A druhou věc, kterou bych vypíchl, je, že v té aktuální zprávě jsou částečně projevuje efekt parametrických úprav, které byly uzákoněny koncem loňského roku a na začátku tohohle roku vstoupily v platnost. Zde mám na mysli zejména to snížení pravidelné valorizace penzí zpátky na dle reálné mzdy a jedné třetiny výše inflace, plus úpravy nebo zpřísnění těch podmínek pro odchod do předčasných důchodů, to bylo velké téma loňského podzimu. Toto už je v legislativě, tím pádem ta zpráva to bere jako existující legislativní stav a vlastně ukazuje se, že jenom těmito dvěmi kroky se způsobilo to, že ten deficit v těch padesátých letech toho důchodového systému už nebude těch až procent HDP, jak bylo zmiňováno v úvodní reportáži, ale že budeme kulminovat někde kolem 3 %, takže pořád to bude velký deficit. Pořád si ho nemůžeme dovolit, ale z druhé strany ukazuje to, že ty problémy se dají řešit a dají se otupit ty nejhorší scénáře, když vytrváme a nepodlehneme občas populistickým argumentům.
moderátor
——————–
Ekonom Filip Pertold před hodinou ve Dvaceti minutách Radiožurnálu řekl, že ani ty vládou navrhované změny, které tedy projednává parlament, nezajistí v těch padesátých letech vyrovnaný penzijní systém, ale že udrží deficit na současné úrovni, tedy na jednom procentu HDP oproti těm třem procentům, tak jak jste před chvílí říkal, kdyby se odteď nic nestalo a oproti pěti procentům, kdyby se ani vloni nic nestalo, jestli to srozumitelně vysvětluji. Ale když se vrátím k tomu, že i s těmi projednávanými změnami by to měl být stále deficit na úrovni jednoho procenta HDP, neznamená to, že by ty změny penzijního systému měly být ještě razantnější, než vláda teď navrhuje?
Vladimír BEZDĚK, poradce prezidenta pro důchodovou reformu a rozpočtovou politiku
——————–
Podle mého osobního názoru, pokud budeme mít důchodový systém, který v demograficky nejtěžších letech, tj. v té páté, šesté dekádě tohoto století povede k tomu, že z hlediska finanční bilance ten deficit bude někde do jednoho procenta HDP ročně, což je mimochodem deficit, který byl loni například 70 miliard, což je to 1 %, tak z mého úhlu pohledu se lze v zásadě bavit o téměř vyrovnaném důchodovém systému a o tom, že jsme ten finanční dopad stárnutí populace v důchodovém systému zvládli.
moderátor
——————–
V tom vládním návrhu změn penzijního systému vyvolává největší a nejsilnější reakce snaha zvyšovat věkovou hranici pro odchod do důchodu. Dokazuje jednoznačně ta dnešní zpráva, že tohle konkrétní opatření je nutné, nejde to bez něj?
Vladimír BEZDĚK, poradce prezidenta pro důchodovou reformu a rozpočtovou politiku
——————–
Teoreticky by to bez něj šlo, ale museli bychom být o to přísnější v těch dalších nástrojích, které v tom důchodovém systému máme, to znamená, pokud nenajdeme vůli a odvahu vysvětlit lidem, že pokud žijeme déle a déle, pokud na trh práce vstupujeme později než naši rodiče a naši děti tam vstoupí zřejmě ještě o několik let později než my, tak pokud navzdory tomu všemu nenajdeme odvahu postupně, řekněme, o měsíc od, dva za rok postupně zvyšovat důchodový věk, no, tak musíme buď výrazně zvýšit míru zdanění se všemi negativními důsledky, které to bude mít, anebo musíme výrazně sesekat nově přiznávané důchody a ještě více omezit valorizaci těch už existujících důchodů. Z tohohle úhlu pohledu je to Sofii na volba a podle mého názoru rozumné postupné zvyšování věkové hranice v situaci rostoucí délky života a pozdějšího nástupu na trh práce je nejméně bolestivé řešení.
moderátor
——————–
Debaty se vedou i o tom, jak to prodlužování věku pro odchod do důchodu nastavit. Vládní návrh, který je ve sněmovně, vychází z toho, že by lidé v důchodu měli v průměru strávit 21,5 roku. Ministr Jurečka dnes připustil, že by se ten výpočet mohl změnit tak, aby lidé strávili v důchodu čtvrtinu života. Česká demografická společnost zase navrhuje zvyšovat důchodový věk rok o měsíc plynule. Která ta varianta podle vás z toho odborného ekonomického pohledu by byla nejlepší?
Vladimír BEZDĚK, poradce prezidenta pro důchodovou reformu a rozpočtovou politiku
——————–
Já osobně se kloním a hodně jsou s tím návrhem České demografické společnosti.
moderátor
——————–
To znamená o měsíc každý rok?
Vladimír BEZDĚK, poradce prezidenta pro důchodovou reformu a rozpočtovou politiku
——————–
V dnešním pohledu na projekci zvyšování naděje dožití to pak opravdu vychází za rok, o měsíc.
moderátor
——————–
Říká poradce prezidenta pro otázky důchodové reformy Vladimír Bezděk. Díky za rozhovor, na slyšenou.
Přidejte odpověď