Deník se před časem věnoval příběhu Marie Škubnové, jež marně bojovala o invalidní důchod. Nyní se podrobně probral jejími lékařskými zprávami a posudky. Se spornými pasážemi redakce konfrontovala zástupce České správy sociálního zabezpečení.
Trpí skoliózou páteře, která jí způsobuje bolesti. Zdravotní stav Marie Škubnové ze Vsetínska se zhoršuje, když páteř déle zatěžuje chozením či sezením. Na České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) a jejich posudkových lékařích se pět let domáhala přiznání invalidity. V roce 2016 jí úředníci přiznali dvacetiprocentní pokles pracovní schopnosti, v roce 2018 třicetiprocentní. K alespoň prvnímu stupni invalidity je ale potřeba nejméně 35 procent.
Lékařská zpráva neurologické ambulance ve Vsetíně konstatovala v květnu 2018 „těžkou rotoskoliosu a těžkou kyfoskoliosu s poruchou rozvíjení ve všech segmentech“.
Oddělení lékařské posudkové služby brněnského pracoviště ČSSZ invaliditu neuznalo. „V mezidobí nebyla hospitalizována ani akutně ošetřena pro zhoršení potíží. Žadatelka pracuje, má dva pracovní poměry, redukce úvazku není v programu NEM uvedena. Lze tedy usuzovat, že je na chronické problémy s páteří při výrazné skoliose plně a dlouhodobě adaptována,“ zdůvodnila posudková lékařka.
Škubnová nad rozhodnutím kroutí hlavou. S tvrzením, že má dva pracovní poměry – dohodu o provedení práce a zaměstnání na plný úvazek – ji prý před rozhodnutím kontaktovala už asistentka posudkářky. „Vysvětlovala jsem jí, že dohodu jsem ukončila ještě před pracovním úvazkem. A že ten je jen na šest hodin denně, navíc šlo o dotované místo od úřadu práce. Nabídla jsem jí, že vše naskenuji a pošlu, ale odmítla. Kdybych smlouvu na dohodu neukončila, úřad práce by mi ani to místo dát nemohl,“ vypráví Škubnová.
Na námitku, že nebyla hospitalizována ani akutně ošetřena, říká: „Marně jsem jí vysvětlovala, že pokud mi akutní bolest zablokuje páteř, mám od lékařky předepsané injekce. Ty mi aplikuje manžel, jenž k tomu má oprávnění. Nemusím blokovat záchranku a šetřím státu peníze. Nakonec se to ale obrátilo proti mně.“
S prosbou o vyjádření ke sporným momentům v případu Marie Škubnové se redakce Deníku obrátila na sociální správu. V odpovědi ČSSZ však reakce na tyto dvě tvrzení posudkářky chybí.
Těžké postižení, nebo jen lehký nález?
Žena proti zamítnutí invalidity podala odvolání. To řešila posudková komise ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Vyžádala si k tomu od pacientky nové dokumenty. Ta proto v červnu 2019 zašla na neurochirurgické vyšetření do Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně. Specialista v lékařské zprávě konstatoval „těžkou skoliózu s těžkou dysfunkcí celé páteře“.
Posudek MPSV z července 2019 nicméně hovoří nejprve o „středně těžkém funkčním postižení“ a v dalších odstavcích jen o „lehkém až středně těžkém neurologickém nálezu“.
Po stížnosti Marie Škubnové ústřednímu řediteli ČSSZ tento úřad uvedl: „Objektivní nálezy nedokládaly více než lehkou až středně těžkou funkční poruchu, na čemž se shodli napříč organizacemi různí lékaři.“
Mluvčí sociální správy Jitka Drmolová uvedla, že označení ‚rozpor‘ pro rozdíly mezi pohledem lékařů a posudkářů je laické. „Je to podstata posudkového lékařství. Samotná diagnóza nezakládá nárok na invaliditu, porucha zdraví v těžké formě neodpovídá automaticky invaliditě. Při posuzování invalidity se hodnotí zjištěný funkční dopad zdravotního postižení na schopnost posuzované osoby vykonávat výdělečnou činnost,“ konstatovala mluvčí.
Zopakovala také předešlé stanovisko úřadu: „Funkční porucha zdraví je v případě paní Škubnové podle posudkových kritérií lehká až středně těžká. K tomuto závěru dospělo několik posudkových lékařů, kteří v průběhu času zdravotní stav paní Škubnové posuzovali,“ zdůraznila.
Nesmí sedět, ale může sedět
Ve zmíněné lékařské zprávě Krajské nemocnice ve Zlíně se uvádí, že je „vyloučena jakákoliv axiální zátěž“, tedy tlak na páteř, jenž vzniká při sezení či stání. Ale posudek ministerstva uvádí, že je „vyloučena trvající axiální zátěž, tj. jen práce s využitím svých znalostí a zkušeností“ a dochází k závěru, že žena je „dosavadního zaměstnání v administrativě schopna za uvedených podmínek“.
Na dotaz, jak měla Škubnová dále pracovat v administrativě, když nemohla zatěžovat páteř delším sezením nebo stáním, ČSSZ nereagovala.
Marii Škubnové se nelíbilo ani počínání posudkového lékaře z Okresní správy sociálního zabezpečení ve Vsetíně. Ten jí v roce 2016 i v roce 2017 ze dne na den ukončil pracovní neschopnost, kterou jí napsal ošetřující lékař. „Co se týče ukončení dočasné pracovní neschopnosti, v postupu jsme pochybení neshledali,“ odpověděla na dotaz Deníku.cz mluvčí správy.
Vysvětlila, že posudkový lékař je povinen ukončit pracovní neschopnost, když je vystavena bez objektivního důvodu, nesprávně, nebo když neexistují důvody pro její další trvání.
Dlouhý marný boj Marie Škubnové o invalidní důchod skončil v listopadu 2020, kdy jí ČSSZ přiznala starobní důchod.
Invalidé proti státu
Na Facebooku vznikla skupina Postižení proti ČSSZ (České správě sociálního zabezpečení). Hlásí se do ní lidé, kterým stát zamítl žádost o invaliditu či příspěvek na péči, popřípadě snížil jejich stupeň. Má přes 4500 členů a další stále přibývají. Na výzvu Deníku.cz se redakci ozývají desítky jedinců, kteří se cítí rozhodnutím ČSSZ poškozeni.
Zuzana Hronová
Valašský deník
Přidejte odpověď