Nesměla stát, chodit ani sedět. Invalidní důchod jí zamítli, musela dál pracovat

foto: Rochelle / Flickr

ilustrační foto

Má těžkou skoliózu páteře, tři vyhřezlé plotýnky, jedna je dva milimetry od míchy. „Mám tam spoustu nálezů, kvůli plotýnkám jsou postižené i okolní nervy, kvůli tomu mám v nepořádku pravou nohu a často padám. Lékaři mi zakázali dlouho stát, sedět i chodit, takže co máte dělat?“ přiblížila své problémy Deníku Marie Škubnová.

Pracovala v administrativě, ale vysedávání v kanceláři jí způsobovalo velké bolesti a dále ničilo páteř. Operace se doktorům zdála příliš riskantní, zatěžování nemocné páteře sezením v práci zase mohlo vést k ochrnutí. Odborní lékaři jí proto doporučili, aby si zažádala o invalidní důchod. Bojovala o něj pět let. Marně. „Všichni lékaři, když viděli mé výsledky, se divili, proč nejsem už dávno v invalidním důchodu. Vysvětlovala jsem jim, že to často podhodnotí tak, aby to na invaliditu nevyšlo,“ vylíčila.

Posudkoví lékaři zhodnotili, že má 30 procent ztráty pracovní schopnosti, na 1. stupeň invalidity je potřeba aspoň 35. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na základě posudku žádost zamítla. Poradili jí, aby si o invalidní důchod zažádala, až se její zdravotní stav zhorší. „Když se zhoršil, zažádala jsem znovu. Dali mi zase jen 30 procent. Stejně jako když jsem měla lepší výsledky,“ uvedla.

Na vyžádání dostala jinou posudkovou lékařku. Ta si od její obvodní doktorky vyžádala celou zdravotní dokumentaci. „Měla jsem tam lékařskou zprávu z roku 2015 o lehké skolióze a z roku 2019 o těžké skolióze. Samozřejmě použila tu starou,“ popsala žena.

Soudkyně: Nejsem lékař

Proti výsledkům se opět odvolala, soud dal posudek přehodnotit posudkové komisi ministerstva práce a sociálních věcí. Stejného rezortu, pod nějž spadá i ČSSZ, proti jejímuž rozhodnutí se žena odvolala. „Do rozhodnutí něco přidali, ale zase i něco ubrali,“ sdělila. Když soudkyni upozornila na chybné zhodnocení, odpověděla jí prý, že není lékař, takže to nemůže posoudit.

Podle ní je v Česku špatně nastavený systém. „Posudkáři nenesou odpovědnost za chybná zhodnocení a tím i za poškození žadatele. Mohou si napsat, co chtějí, všichni to respektují a nezmůžete nic. Ze stolu smetou vyjádření specialistů, i když pracují v jiném oboru,“ povzdechla si.

K tomu se Deníku zástupci ČSSZ již dříve vyjádřili, že posudkový lékař je školený na to, aby uměl zhodnotit informace uvedené v lékařských zprávách různých odborností a aplikovat je do právních předpisů.

Dle mluvčí správy Terezy Koukolové se při odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí případ dostane na námitkové oddělení správy. To si vyžádá nové posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti od Lékařské posudkové služby. „Dodržujeme zásadu, že stejnou věc nikdy neposuzuje stejný lékař,“ zdůraznila.

V případě soudní žaloby podané proti druhoinstančnímu rozhodnutí ČSSZ si nové posouzení vyžádá krajský soud. Obvykle se obrátí na posudkovou komisi MPSV. „Posouzení nezávisí na volné úvaze posudkového lékaře, ale musí odpovídat zákonem stanoveným kritériím,“ dodala Koukolová.

Ze zaměstnání na úřad práce

Kvůli rozhodnutí úřadů Škubnová dál pracovala v kanceláři a dál si dle svých slov ničila zdraví. Když se jí po několikáté páteř zcela zablokovala, dohodla se se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů. Doktorka jí napsala neschopenku. Když se to dozvěděl posudkový lékař, vzápětí ji ukončil. „Tvrdil, že nemám nárok na pracovní neschopnost v ochranné lhůtě, na což jsem ale nárok měla. Vymyslel si i neexistující paragraf,“ líčí.

Šla tedy na úřad práce. „Nevím, co se mnou uděláte, na jednom papíru mám, že žádám o zaměstnání, a na druhém máte napsáno od doktora, že nemůžu nic dělat,“ řekla úřednicím. „My už to tady s vámi nějak doklepeme,“ odvětily jí prý. Její případ již za ta léta dobře znaly a do starobního důchodu jí zbýval necelý rok. Strávila ho přihlášená na pracovním úřadě.

Žena moderuje soukromou facebookovou skupinu Postižení proti ČSSZ, která má dnes již přes 4000 členů a další přibývají. Poslední dobou prý přibývá příspěvků, které si stěžují na verdikt, že byl stupeň invalidity nadhodnocený a musí se snížit. „Stupeň invalidity je snížen nebo oduznán pouze tehdy, pokud dojde k objektivnímu zlepšení funkční poruchy nebo stabilizaci, případně je konstatováno posudkové nadhodnocení v minulosti. V době protikovidových opatření se postupovalo velmi proklientsky a někdy mohlo skutečně dojít k nadhodnocení. Obvykle to bylo spojeno se stanovením kontroly, protože se předpokládala minimálně stabilizace stavu a tím snížení stupně či oduznání,“ vysvětlila mluvčí ČSSZ.

Ve starobním důchodu je Škubnová už tři roky a těší ji aspoň, že nemusí svádět další marné boje. „Je to ubíjející. Stále něco sepisujete, narážíte na neustálé odmítání a cítíte bezmoc,“ svěřila se.

Invalidé proti státu

Na Facebooku vznikla skupina Postižení proti ČSSZ (České správě sociálního zabezpečení). Hlásí se do ní lidé, kterým stát zamítl žádost o invaliditu či o zvýšení jejího stupně, popřípadě žádost o příspěvek na péči či jeho zvýšení. V současné chvíli má již přes 4000 členů a další stále přibývají.

Na výzvu Deníku.cz se redakci ozývají desítky postižených, kteří se cítí rozhodnutím ČSSZ poškození.

Zuzana Hronová

Deník.cz

https://www.denik.cz/

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.