Jak se žije českým domácnostem  

ČT 24 – Události, komentáře

Česká národní banka znovu snižuje základní úrokovou sazbu, klesá o půl procentního bodu. Aktuálně je na 4,75 procenta. Dostala se tak na nejnižší úroveň od dubna roku 2022. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů.

Aleš MICHL, guvernér ČNB
——————–
Pro dlouhodobé udržení inflace poblíž cíle je ale velmi nutné pokračovat v přísné měnové politice. Česká národní banka začala v prosinci loňského roku opatrně snižovat úrokové sazby. Boj s inflací v žádném případě nekončí. I po dnešním rozhodnutí úrokové sazby zůstávají v reálném vyjádření zřetelně kladné a tlumí inflaci.

moderátorka ČT
——————–
Už druhý rok po sobě se zlepšuje ekonomická situace domácností, vyplývá to z průzkumu agentury STEM. Za poslední rok klesl podíl lidí, kteří očekávají zhoršení své finanční situace. Naopak přibylo těch, kteří zvládli spořit. Přesto si víc než polovina Čechů a Češek myslí, že se stav v zemi vyvíjí nesprávným směrem.

Martin BUCHTÍK, ředitel agentury STEM
——————–
To hodnocení, kam kráčí naše země, je pořád jedno z nejhorších za dobu měření od roku 1996. Přes polovinu lidí říká, že tahle země kráčí špatným směrem, byť 85 % lidí je jinak osobně spokojeno se svým vlastním životem.

moderátorka ČT
——————–
Jedna poslankyně, tři poslanci teď se mnou ve studiu. Marie Pošarová z SPD, dobrý večer.
Viktor Vojtko za STAN, i vám dobrý večer.
Patrik Nacher za hnutí ANO, i vám dobrý večer.
A Karel Haas za ODS, i vám dobrý večer.

Pane Haasi, já začnu u vás. My si dnes povídáme nejen o těch číslech, to znamená o základní úrokové sazbě a mzdách a inflaci, ale o tom, co to znamená reálně pro Česko, a jak se to odráží na životní úrovni Čechů, jaká je?

Karel HAAS, poslanec /ODS/
——————–
Já si myslím, že reálná životní úroveň nepochybně velmi výrazně poznamenala nebo byla poznamená těmi dvěma těžkými roky, to je nepochybné. To nebudu nějak zlehčovat. Na druhou stranu si zase myslím, že reálně lepší než lidé, a to také nezlehčuji, odpovídají individuálně v různých typech statistických šetření. Myslím si, že ta data, která od letoška začínají nabíhat od letošního roku, ať už jsou to data o inflaci, o reálný mzdách, o nezaměstnanosti, tak ta data ukazují, že skutečně ta situace se začíná obracet k lepšímu. Mělo by, mělo by to obracení akcelerovat směrem k roku 2025, nicméně nezlehčuju, že individuální pocity lidí i tak, jak jsou měřené ve statistických výzkumech, tomu úplně neodpovídají.

moderátorka ČT
——————–
Pane Nachere, co si myslíte, že si říkají lidé u televize teď spíš, hurá, můžeme utrácet, teď se nám povede dobře, vlastní bydlení, dovolená a tak dál, anebo si říkají, no jo, ty grafy máte pěkné, ale my víme, co máme v peněžence a kolik co stojí a strčte si ty grafy za klobouk?

Patrik NACHER, místopředseda poslaneckého klubu /ANO/
——————–
Tak já si myslím, že takhle, nemůžu paušalizovat, ale že lidé se opravdu rozhodují podle své peněženky prostě a ta čísla jsou zjevná, prostě inflace tady kumulativně za poslední dva roky byla přes 25 %, pokud jde o pokles reálných mezd, tak ten je největší ze zemí OECD a jsme jediná země v Evropské unii, která se nedostala v HDP na tu předcovidovou úroveň, to jsou prostě jasná čísla, která, doufám, tady nikdo nezpochybní a samozřejmě ti lidé tohle to vidí, vnímají, oni vidí ten nárůst těch cen za věci, které musí platit, produkty, služby a podobně. Ale neodpovídá tomu ten růst, ten růst těch mezd. Když ještě k tomu navíc cestují a mohou i srovnat, takže si můžou totožnou věc koupit někde jinde, kde ta kupní síla je navíc třeba dvojnásobná, no, tak pak samozřejmě to může mít i vliv na ty emoce, že pak jsou ještě naštvanější, protože vlastně vidí, že někde jinde to jde i přesto, že vlastně jak ten covid, tak ta válka na Ukrajině má ten vliv na celou Evropu, že jakoby podobnou. To znamená, že nedá se na to permanentně jakoby vymlouvat donekonečna. To znamená, že ta čísla jsou bohužel jasná. Když jsem se třeba před tímhle pořadem díval, jaký byl růst HDP loni, což je nějaká základna, kterou doufám, že nikdo nebude zpochybňovat, tak byl pokles o 0,4 %, zatímco světový průměr byl asi přes 2 % růst. To znamená, že my jsme klesali. To někde prostě poznat bude, bohužel je to tak.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
My se budeme bavit i o těch subjektivních, i o těch objektivních věcech. Tak, pane Vojtko, co vám říkají vaši sousedi, známí i neznámí třeba v hospodě na chalupě, jak se jim žije, jak se mají?

Viktor Vojtko, místopředseda poslaneckého klubu /STAN/
——————–
Tak lidem z mého okolí se asi úplně špatně nežije podle toho, jakým způsobem se tváří, jak to diskutujeme. Nicméně celkově asi po poměrně dlouhém období, kdy byla taková, řekněme, i jako globální stabilita, tak jsme teďka v období spíše globální nestability, a to se samozřejmě projevuje, je to logické, každý je trošku opatrnější, rozmýšlí více, za co své peníze utratí. A to se samozřejmě projevuje i v tom, jakým způsobem vnímají celou tu situaci. Takže ačkoliv se někdo má třeba o něco lépe, než se měl předtím, tak vždycky ta opatrnost tam určitě bude v tuhle chvíli hrát roli a dokud se některé věci nezastabilizují, tak, tak jako můžeme očekávat, že tady ta opatrnost bude s námi ještě nějakou dobu.

moderátorka ČT
——————–
Paní poslankyně, jaká je ta česká realita? Pohádka, drama, komedie, horor. Jak byste to popsala?

Marie Pošarová, členka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj PS /SPD/
——————–
Tak ono záleží, každý má jiný úhel pohledu hlavně ohledně sociální skupiny. Když si vezmeme právě rodiny s dětmi, tak ty jsou nejvíce postižený vlastně současnou situací, ať už vlastně předchozí nebo současnou vládou, co se týče konsolidačního balíčku, kdy nejvíc vlastně jsou ty dopady těch cen, ať už budeme hovořit o zvýšení cen DPH nebo dani z nemovitostí nebo prostě, řeknu, kojeneckými vodami, prostě ty dopady na ty rodiny s dětmi, tak tam ty výdaje jsou nejvyšší. Pak samozřejmě jsou další postiženou skupinou senioři a co se týče vývojem do budoucna, tak špatně to vidí i vlastně mladí studenti třeba ve věku 18, což třeba řeknu skupina 29 let, protože oni právě třeba zrovna si hledají první práci, bydlení a vlastně přichází do té reality, kdy se budou muset sami o sebe postarat a prostě zjišťují, že jim na to nestačí třeba ani ty jejich současné příjmy.

moderátorka ČT
——————–
Tak my se podíváme na to, co si tedy myslí Češi a řekne nám to právě ten nejnovější průzkum agentury STEM, ze kterého vyplývá, že ekonomická situace většiny domácností se druhým rokem mírně zlepšuje. Potvrzují to odpovědi respondentů na otázku, jak se jim daří víc, příjmy. O pár procentních bodů klesl podíl těch, kteří říkají, že se jim daří pokrýt potřeby jen s obtížemi. Celková nálada ve společnosti ale zůstává podle výzkumu špatná. Zhruba polovina oslovených se pak domnívá, že v příštích 12 měsících zůstane jejich finanční situace stejná. Mezi ostatními převažují ti, kteří očekávají zhoršení. Optimističtější jsou zpravidla mladší lidé. A my se teď spojíme s Adamem Páleníčkem, ekonomem a spoluautorem právě tohoto průzkumu. Dobrý večer.

Adam Páleníček, ekonom KPMG
——————–
Dobrý večer vám i divákům.

moderátorka ČT
——————–
Vychází nám z toho, že Čechům, jednotlivcům je lépe, ale nepřipouští si, že je na tom Česko jako takové lépe a bojí se, co bude. Jak si to máme interpretovat, protože na první pohled to působí zvláštně.

Adam Páleníček, ekonom KPMG
——————–
Tady je opravdu nutné rozlišit výsledek indexu finanční situace domácností jako takový a názor na ubírání České republiky, na což se respondentů ptáme taky. Ale ono to jde vlastně mimo ten index. Co se týče výsledků finančního indexu, finanční situace domácností, který jednak hodnotí současnou schopnost domácností vyjít s příjmy, ale vlastně pak také porovnává schopnost domácností vyjít s příjmy oproti loňskému roku a ptáme se jich na to, jak vidí svou situaci vlastně za další rok. Tak jak jste zmiňovala, tak vlastně druhým rokem ten výsledek je lepší a vzhledem k tomu, že ten index má poměrně velký potenciál předpovídat, jak by se mohla vyvíjet ekonomika, tak nás to naplňuje optimismem, že by jsme se opět mohli vrátit do růstového období a zažít několik růstových let tak, jak jsme to viděli například před rokem 2020. No, a na druhou stranu, jak jsem zmiňoval, tak co se týče hodnocení ubírání České republiky jako takové, tak vlastně tak 53 % lidí si myslí, že nasměřujeme správným směrem. Takže domácnosti se na jednu stranu mají finančně lépe, ale myslí si, že vývoj v Česku se neubírá správným směrem, což může být dáno i jinými než ekonomickými faktory, může to být dáno například nespokojeností se současnou politickou situací nebo obava z možného vývoje politické situace, protože se nám samozřejmě blíží volby. Případně můžou hrát roli další osobní problémy atd. Kdybychom se zaměřili pouze na ty ekonomické problémy, tak skepse může například pramenit z toho, že stále vlastně doháníme ekonomický růst, kdy maxima jsme dosáhli v roce 2019 a vlastně doposud se nám nepodařilo tento, tuto výši dohnat, to by se nám mělo podařit právě až v letošním roce. Což znamená, že jsme de facto ztratili pět let vývoje.

moderátorka ČT
——————–
Dá se říci, že třeba nějaká skupina obyvatel je na tom hůře než jiná, třeba podle věku, podle bydliště, podle dosaženého vzdělání, atp.?

Adam Páleníček, ekonom KPMG
——————–
Já si myslím, že obecně můžeme říct, že z nejhoršího jsme venku, ale samozřejmě každá ta kategorie domácností má určité oblasti, které jsou pro ně horší, které jsou pro ně lepší, například u zmíněných lidí ve věku ve věkové kategorii 18–29 let jsme v průzkumu zaznamenali, že aktuálně hůře vychází se svými příjmy, což je pravděpodobně dané tím, nebo my si to vysvětlujeme tím, že samozřejmě tyhle lidi jsou na začátku jejich kariéry, mají příjmy nižší. Na druhou stranu se v posledních letech potýkali s vysokou inflací, se zdražováním a samozřejmě v této situaci je pro ně těžší s těmi příjmy vyjít. Na druhou stranu zase tahle kategorie je výrazně optimističtější, co se týče výhledu do budoucna, pokud to například srovnáme s věkovou kategorií lidí 60 plus, která je standardně více pesimistická, což na druhou stranu nemusí být dáno jenom ekonomickými faktory, ale obecně vlastně problémy, které jsou spojené s vyšším věkem.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Pane Haasi, slyšeli jsme to, to hodnocení, kam kráčí naše země, je podle toho průzkumu pořád jedno z nejhorších za dobu měření, což je od roku 1996, přes polovina lidí nebo víc než polovina lidí říká, že tahle země kráčí špatným směrem. Jak je to možné?

Karel HAAS, poslanec /ODS/
——————–
To je to, co jsme možná nakousli v té sadě odpovědí na vaši první otázku. Já se domnívám, že u nás lidé, a znovu zdůrazňuju, nijak to nezlehčuju, u nás lidé pocitově vnímají situaci horší než podle objektivních tvrdých dat, ať už napříč republikou, ať už napříč regiony je. Těch důvodů může být několik, může to být opravdu ta globální nestabilita, kterou jsme nikdy tady předtím neměli, minimálně za, řekněme, střední dobu života, možná s výjimkou nejstarší generací. A teď nechci všechno svádět na válku, uvádím to jako jeden z příkladů, opravdu válku v Evropě nikdo z nás do února 2022 nezažil. Jeden z důvodů. Druhý z důvodů a já vnímám jako politik a teď to říkám kross, celou politickou scénu nepochybně asi lidé vnímají možná nejvíce politicky rozdělenou Českou republiku, řekněme, od dob covidu, od dob covidu, kde bych řekl, že se ty příkopy napříč společností, oni se ty příkopy různě posouvají nebo prohlubují opravdu výrazně. Takže domnívám se, mám-li vám odpovědět třeba dvěma konkrétními důvody, tak můžou být tyto mimo ekonomické důvody, mimo finanční důvody právě tím důvodem té, řekněme, subjektivní, individuální nespokojenosti bez ohledu na data, která jak jsem opakoval, se opravdu v letošním roce, v příštím roce již zlepšují a to zlepšování bude akcelerovat, což potvrzují všechny predikce.

moderátorka ČT
——————–
A zlepšuje se to i pro mladé lidi? Nezapomnělo se na mladé lidi?

Karel HAAS, poslanec /ODS/
——————–
Já myslím, že se to zlepšuje pro všechny věkové kategorie. Kolegyně Pošarová tady třeba zmínila seniory. Seniorům rostly opravdu příjmy v poměru k průměrné mzdě, rostly nejrychleji za ty poslední doby.

moderátorka ČT
——————–
Ale tady se bavíme o lidech 18 až 29 let, kteří se nemají lépe.

Karel HAAS, poslanec /ODS/
——————–
Co se týká mladých lidí. Já, prosím vás, mám děti ve věku 17 a 19 let, to znamená, snad můžu mluvit ze zkušenosti vlastní rodiny. Já tedy u mladých lidí ve sněmovně mám řádově 10 návštěv do měsíce, zejména v posledních dvou měsících, a že bych u mladých lidí viděl…

moderátorka ČT
——————–
Ale 17–19, to asi živíte ještě vy, ne?

Karel HAAS, poslanec /ODS/
——————–
Velmi částečně. Já jsem pravicový tatínek, takže já děti směřuju na brigády. Ale samozřejmě dominantně, ano, dominantně. Ale že bych viděl u mladých lidí nějakou skepsi a zase nechci paušalizovat, vy se mě ptáte, jak to vnímám já, že bych u mladé generace vnímal nějakou silnou skepsi, to si tedy nemyslím.

moderátorka ČT
——————–
Pane Nachere, není to jenom škarohlídství české, když při tom 85 % lidí v tom průzkumu říká, že subjektivně se jim žije dobře?

Patrik NACHER, místopředseda poslaneckého klubu /ANO/
——————–
Tak tam je to vždycky o té interpretaci takového průzkumu, který sám o sobě, když nejdeme po číslech, já jsem hodně na čísla, tak je subjektivní. Když se vás zeptám, jestli kupujete podle reklamy, tak mi odpovíte, že ne, ale kdyby to takhle… ale většina lidí řekne, že ne, že mají svoji hlavu, ale kdyby to takhle bylo, tak by ty reklamy neexistovaly, že jo. Takže samozřejmě, že tam každý promítá nějakou svoji zkušenost. Druhá poznámka, ono je pravda, že se ta situace zlepšila meziročně, ale celkově za poslední, řekněme, 4 – 5 let, jak jsem řekl, tak my jsme nedosáhli té předcovidové úrovně. To znamená, že když už pak jdeme, že i z té subjektivity do objektivity, tak těm lidem opravdu zatím, když vidíme reálný mzdy, reálné příjmy, tak furt na tom nejsou stejně jako v roce 2019, na rozdíl od všech ostatních zemí. Takže není pravda, že by to bylo subjektivní. To je realita. To, že se to za poslední rok zlepšilo, je fajn, ale furt nejsme tam, odkud jako by jsme řekli, že je nějaký začátek. Poslední poznámka, navážu na to, co řekl můj kolega Karel Haas. Já si také myslím, že to je hodně i o té předvídatelnosti. Pro ty lidi, když se s nimi bavím na ulici, tak jim vadí ta nepředvídatelnost. Dřív to bylo takovéto pravice, levice, pravice jako by snižovala daně, já to zjednodušuju, levice je zvyšovala a ti lidé mohli něco jakoby očekávat. Teď vlastně tahle vláda se prezentuje jako pravicová, ale před půl rokem zvýšila nejvíc jako daní najednou za posledních 20 let. Pro ty lidi je to nepředvídatelné. Premiér řekne, nebudu zvyšovat daně, zvyšují, jo. Takže jakoby, a tam já vidím ten emocionální jakoby efekt, protože kdyby to byla pak levicová vláda, tak je to očekávatelné, ale když se někdo prezentuje jako pravicový a postaví to na zvyšování daní nebo nejenom teda, ale ten daňový balíček takový byl, tak pro ty lidi je to nepředvídatelný. Co přijde příští rok, když nemůžu ani věřit tomu základnímu jakoby dělení.

moderátorka ČT
——————–
Pane Vojtko, jste nepředvídatelná vláda?

Viktor Vojtko, místopředseda poslaneckého klubu /STAN/
——————–
Já si myslím, že ve spoustě věcí ne. A já tady uvedu, uvedu, uvedu konkrétní příklad, který se týká těch daní, a který se projevil úplně konkrétně v inflaci, DPH na potraviny, když se podíváme na tuhle složku inflace, tuhle složku inflace a zároveň ten vývoj inflace celkový, tak je vidět, že se to propsalo. Opozice tvrdila, že se to nepropíše, že žádnou změnu vlastně v cenách potravin neuvidíme. A ona tam je, ona tam je od začátku roku naprosto jednoznačně, když se podíváme na tvrdá čísla z Českého statistického úřadu, je to tam vidět. Takže není to tak, že by se…

Patrik NACHER, místopředseda poslaneckého klubu /ANO/
——————–
Byl pokles o tři procentní body.

Viktor Vojtko, místopředseda poslaneckého klubu /STAN/
——————–
Tak se podívejte u potravin, jak to vypadá?

Marie Pošarová, členka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj PS /SPD/
——————–
Jak u kterých.

Viktor Vojtko, místopředseda poslaneckého klubu /STAN/
——————–
Tam se to propsalo. No a celkově na kategorii potravin to jde jednoznačně vidět. A předvídatelnost samozřejmě taky souvisí s tím, v jakém prostředí jsme a už jsem říkal, že jsme v nějakém prostředí globální nestability, a to s sebou samozřejmě bohužel nese i to, že i ta vláda musí poměrně rychle reagovat na celou řadu věcí, které předtím vlastně jako se nemusely řešit a nemusely se řešit takovýmto způsobem. A mimo jiné, kdybychom se podívali na předvídatelnost vládnutí za covidu, tak já si pamatuju doteď, tenkrát jsem byl na městě v krizovém štábu, jak jsme si vyvěšovali co týden, několik, několik jako opatření až na konci jsme měli 10 m dlouhou stěnu takhle jenom plnou vyvěšených změn, který tam byly. Takže každá taková krizová situace a já to vládě ANO nevyčítám, každá taková krizová situace prostě nese to, že se musí něco měnit a reagovat na to, to je prostě normální. Ale já si myslím, že, že ta nálada trošku souvisí nejenom tady s tímto, ale souvisí s tím, že doteď jsme měli těch pozitivních signálů vlastně jako hodně málo, ale teď se to, mám pocit, začíná obracet, pevně v to věřím, chytili jsme takový pozitivnější vítr a ve výsledku to určitě povede k tomu, že tím, že se snižují úrokový sazby, tak, jak o tom rozhodla dneska Česká národní banka, tak jak uvidíme, že se snížila inflace, tohle všechno jsou prostě pozitivní signály spolu s růstem reálných mezd, který určitě povedou k tomu, že se zlepší i ta nálada.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Paní poslankyně, není to taky tím, že třeba někteří politici moc straší, že sice 85 % lidí říká, že se jim subjektivně žije dobře, ale valí se na ně řeči o zlém Bruselu, o krizi, o Green Dealu, o hrůzách, které nás všechny čekají, když se nezvolí ten a onen politik. Není to třeba i o tomhle?

Marie Pošarová, členka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj PS /SPD/
——————–
To není strašení, to je prostě realita. Když si vezmete, tak my se tady třeba bavíme o dostupném bydlení, právě já jsem mluvila se skupinkou studentů a musím říct, že poznatek je, my by jsme si rádi pořídili třeba dítě, ale my nemáme bydlení, my na to nebudeme mít. Na druhou stranu bohužel i ty děti mají takovou představu, že oni by chtěli všechno, ale nechtějí se ani uskromnit, jo. Takže tam samozřejmě musí být i nějaká ta sebereflexe. Co se týče třeba navážu ohledně toho dostupného bydlení, tak my se snažíme prostě připravit nějaké podmínky, ale na druhou stranu jsme členy Evropské unie, která připravuje od roku 2027 ETS 2, to jsou emisní povolenky právě třeba na vytápění domů fosilními palivy, takže půjde to na uhlí, bude to na plyn prostě a ty náklady jejich se zvýší o dalších 30 %. To je prostě realita, která prostě je a nějaký strašení ze zdražování prostě je to tady. Teď se ozvalo tvrdě proti tomu Polsko. Bohužel česká vláda mlčí. Takže vlastně tady vidíte, že to není žádné strašení, ale pouze realita.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Pane Haasi, chcete reagovat?

Karel HAAS, poslanec /ODS/
——————–
Takhle. To, že naše místo je pouze v Evropské unii, a že bychom jako Česká republika všichni reprezentanti neměli Evropskou unii strašit, měli bychom se ji snažit vést k mnohem větší racionalitě v cílech Evropské unie. To znamená méně idejí, více racionality. To, co říká paní kolegyně, jsou možná plány, které byly přijaty v minulosti. Já věřím, že eurovolby otevřely všem politikům napříč Evropskou unií, všem racionálně uvažujícím politikům napříč Evropskou unií právě ony oči k větší racionalitě.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Dobře, tak pojďme se ne strašit Evropskou unií, ale porovnávat se s Evropskou unií. Když se podíváme na čísla, někteří z vás je mají rádi, tak úroveň mezd dosahuje 60 % průměru EU. Tak máme si říct dobře, tak to už nikdy nedoženeme a smířit se s tím nebo ne?

Karel HAAS, poslanec /ODS/
——————–
Smířit se s tím určitě nemůžeme. To je na jinou debatu. Problém České republiky, zejména co se týká průměrných mezd, je v tom, že máme nízkou produktivitu práce, to si řekněme na rovinu, a že Česká republika v zásadě v ekonomickém růstu zamrzla. Ale to se bavíme o takových věcech, které koneckonců jsou ze strany opozice také torpédovány, výrazné vzpružení pracovního trhu, výrazné snižování byrokracie atd. atd.

moderátorka ČT
——————–
Pane Nachere, produktivita práce je ten problém? Prostě Češi nedosahují produktivity práce jako sousedé na Západě, když jsme dvacátí ze 27 zemí pokud jde o produktivitu?

Patrik NACHER, místopředseda poslaneckého klubu /ANO/
——————–
To by mě fakt jako zajímalo, jakým způsobem se to měří, jo. Když se pak podíváte, kolik hodin teda Češi tráví v práci, co se všechno u nás vytváří. Já bych spíš viděl, že to je u nás dáno nízkou přidanou hodnotou, ne tak tou produktivitou, protože v momentě, kdy u nás, když to hodně zjednoduším, se ty věci jakoby… jsou tady sklady, něco se tady jakoby vytvoří, dá se tam někde nějaký segment, ale ta konečná výroba se potom děje v Německu nebo v Rakousku, ta k tomu dá tu přidanou hodnotu, tam se to zdaní. No, tak pak jsme úplně někde jinde. A to je obecně o celé hospodářské a ekonomické politice celé země. Jestli my máme být, teďka použiju, já jsem se tomu chtěl vyhnout, ale já to zjednoduším, montovnou nějakou, ale ten výsledek, ten výstup je někde jinde, anebo tady máme to vytvářet a my třeba, když bysme šli do nějakých odborných jako oblastí, tak třeba my tam budeme řešit ve sněmovně, my budeme ve sněmovně řešit věci týkající se, a teď mi to vypadlo, ne kyberšmejdů, ale věci týkající se, no, a vidíte, teď mi to vypadlo, ne umělá inteligence, ale myslel jsem …

Viktor VOJTKO,
Kyberkrimialita.

Patrik Nacher,
Prosím?

Viktor VOJTKO,
Kyberkriminalita.

Patrik Nacher,
Ne, ne, ne. Kdy my vlastně, kdy banky ruší účty těm, kteří, kryptoměny, kryptoměny, mně to vypadlo, já se moc omlouvám všem, už jsem trochu unavený, kryptoměny. A my tady máme zkušené dobré podnikatele, kteří to tady vytváří a banky jim ruší účty. Oni se stěhují do Londýna, tam odsud, odsud to podnikají, ty mozky odsud odcházejí a my třeba tohleto budeme jakoby řešit, jakým způsobem dál s tím naložit, ale to je nějakej jeden segment a těchto segmentů máte celou řadu a potom odsud skutečně odcházejí ti talentování i třeba mladí podnikatelé, takže základní otázka je, kam má směřovat Česká republika. Takže si nemyslím, že to je jenom o té produktivitě práce, ale o tom, aby my jsme tady měli tu přidanou hodnotu.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
My jsme to porovnávali životní úroveň nejen Čechů ve srovnání se zahraničím, ale taky ve srovnání v rámci republiky. A už pošesté se stali středočeské Říčany městem s nejvyšší kvalitou života, a proto my se teď do Říčan podíváme, abysme se podívali, jak to tam dělají. Je tady s námi starosta Říčan David Michalička. Dobrý večer vám přeji.
Tak, jaký je ten návod, jak žít spokojeně jako u vás v Říčanech v celé republice, dáte nám ho?

David MICHALIČKA, starosta Říčan, člen hnutí Klidné město /nestr./
——————–
Ten návod vám nedám. Ten návod vlastně neexistuje. Já z toho, co jsem slyšel v těch předchozích hovorech, tak i v Říčanech je chléb o dvou kůrkách. My jsme možná relativně úspěšné bohaté město, bydlí tu hodně movitých lidí. I proto, že cena nemovitostí je tu extrémně vysoká, ale to neznamená, že tu nejsou sociálně slabší skupiny, takže i u nás je mnoho maminek samoživitelek nebo seniorů, kteří bydlí sami a i u nás vlastně se teďka projevuje ta snížená kupní síla obyvatelstva, takže i v Říčanech, si myslím, že to, o čem se mluví, tak je pravda.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
A co vás tedy v Říčanech trápí aktuálně?

David MICHALIČKA, starosta Říčan, člen hnutí Klidné město /nestr./
——————–
Co nás trápí? Tak nejvíc nás trápí dlouhodobě doprava. My už mnoho let čekáme na dokončení Pražského okruhu nebo alespoň té jihovýchodní části, ale dobrá zpráva je, že už se skoro staví, teďka už probíhá archeologický průzkum a my pevně doufáme, že snad proběhne velmi rychle, aby se začala stavět ta hlavní stavba a aby ta největší tranzitní doprava se našemu městu vyhla.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
A jaké tedy budou Říčany třeba za 10 let? Udrží se pořád v tom žebříčku takhle vysoko? Co myslíte?

David MICHALIČKA, starosta Říčan, člen hnutí Klidné město /nestr./
——————–
To samozřejmě predikovat neumím, ale budeme se o to snažit a co bych si přál, je, aby naše město bylo jednak co nejvíc zelené, abychom si udrželi tu kvalitní přírodu, protože vlastně nejcennější věc, kterou já v našem městě vidím, je les. Vlastně polovinu obvodu našeho města tvoří les. Sám jsem dneska v něm jezdil na kole a běhal při takovém hobby závodu a je to vlastně místo, kam všichni chodíme relaxovat, kam prostě chodíme na vycházky nebo s pejskem a je to vlastně nejvíc u nás a kromě té přírody bych byl rád, aby se udržela i taková ta kvalitní, ten kvalitní komunitní život, protože kvalita života není jenom o tom místě nebo o tom bydlení, o vašem domě nebo nejbližším okolí, ale je to o těch lidech, je to o lidech, které máte kolem sebe. A v Říčanech, aspoň podle mě je tohle na skvělé úrovni, protože tu je bezpočet různých spolků sportovních, kulturních, volnočasových, jsou tu party, ať už to jsou ragbisti, sokolové, rybáři, kdokoliv, a v těch komunitách tam je vlastně ten opravdový život.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Pane Vojtko, a teď, jak to udělat, aby se měli na více místech, ne-li všude, tak jako v Říčanech? Když se podíváme na tu mapu, diváci viděli to v tabulce, ale kdybysme to viděli na mapě, kde se žije lépe a hůře, tak vidíme, že čím víc jsme u severních hranic České republiky, tam je ta barva červenější, tam je to horší. Co s tím?

Viktor VOJTKO,
——————–
Tak musíme k tomu zvolit nějakou vhodnou politiku. Kohezní politika tohle má řešit, to znamená, je to samozřejmě částečně o tom dokázat do těch regionů, které jsou nějakým způsobem na tom hůře, a to jsou u nás historicky samozřejmě Sudety, regiony, které jsou poblíž hranic, dostat do nich investice, dostat do nich vzdělání, protože tam se ukazuje také, že je velký, velký problém a velký rozdíl v tom třeba, kolik je vysokoškolsky vzdělaných lidí právě v těch urbanizovaných centrech, jako je Praha, Brno a podobně, a kolik jich je v těchhle, v těchto regionech. Takže konkrétní třeba teďka aktivita je vlastně vysoká škola v Karlovarském kraji. Myslím si, že tam to velmi pomůže. Sám jsem z jižních Čech, vím, jakým způsobem Jihočeská univerzita pomohla tomu regionu a pomáhá mu neustále, aby ti nejschopnější lidé nemuseli odcházet někam pryč, nestěhovali se a tím pádem samozřejmě ten region zůstává z tohohle pohledu, z pohledu silný. Takže je to samozřejmě politika státu, která musí spočívat ve financování, musí spočívat v tom, abychom tam udrželi nějaké základní služby, infrastrukturu a pro nás třeba pro starosty by bylo ideální řešení také některé z úřadů, které máme v tuhle chvíli centrálně především v Praze, přesunout právě do regionů tak, aby tam dlouhodobě pomáhaly, udělalo to třeba Dánsko a velmi to rozvoji těchhle oblastí v Dánsku pomohlo.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Paní Pošarová, Karviná nebo Orlová, třeba tato města jsou vlastně už tradičně na chvostu těch žebříčků. Proč je to tak dlouhodobě, proč tam nedochází k nějakému výraznému třeba zlepšení? Co tomu brání?

Marie POŠAROVÁ, členka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj PS /SPD/
——————–
Tak já musím říct, že já jsem teďko zaznamenala pilotní projekt třeba v Aši a tam mají kvůli tomu, aby se jim tam právě vrátili, ať už třeba firmy, nebo aby se tam víc sestěhovávali lidé, aby tam byly ty pracovní příležitosti, tak mají v plánu udělat oblast vyhraněnou, že by tam měli nedaňový prázdniny, když to tak řeknu, po celé oblasti a ten zákon by chtěli přenést samozřejmě i do sněmovny, protože to odkoukali od zahraničí a po tu dobu vlastně třeba, řeknu 10 let, že by nikdo tam neplatit daně, takže by tam nalákali určité firmy, lidé by se tam mohli sestěhovávat, protože by viděli i možnost pracovních příležitostí, když nebudou platit daně, že jo. A uvidíme, jak ten pilotní projekt dopadne, protože říkám, inspirovali se v zahraničí a zaznamenala jsem to v médiích, tak uvidíme, jak se bude dařit pak Aši, jestli zatlačí prostě na ten zákon, takže asi nejspíš přijde do sněmovny, takže i tohle je prostě taková cesta. Jaký to, ale samozřejmě každý se rozhoduje podle toho, co potřebuje, takže to je infrastruktura, takže zdravotnictví, školství, samozřejmě i dobrá doprava. Můžeme i říct, samozřejmě ty pracovní příležitosti, proto se vlastně lidé sestěhovávají do těch větších měst, ale stát by tady měl mít svojí prostě politiku, aby i to obyvatelstvo po celé republice bylo rovnoměrně prostě rozloženo, aby tam měli ty pracovní příležitosti v těch místech, aby nemuseli někam dojíždět, takže je třeba prostě nastavit i tady systém prostě státní politiky.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Tak uvidíme, jak velkým skokanem bude až v těch dalších žebříčcích a dalších tabulkách. Marie Pošarová, Viktor Vojtko a Karel Haas, s těmi se loučím. Pan Nacher se zabývá ještě dalším tématem, které máme v Událostech, komentářích v plánu, a tak ho ANO delegovalo ještě do další části pořadu. Vám třem moc děkuju, přeju vám hezký večer.