ČT 24
Sněmovna nedokončila ani na třetí pokus závěrečné schvalování novely týkající se prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Norma mimoto upravuje způsob posuzování zdravotního postižení uprchlíků a omezuje udělování českého občanství Rusům. Zhruba polovinu času určeného k projednání vyplnilo vystoupení Radka Kotena z hnutí SPD.
Radek Koten, poslanec /SPD/
——————–
Povinnost zdát se ruského občanství znamená významný zásah do práva na soukromí a rodinný život, viz čl. 10 odstavec 2 Listiny. Drtivá většina Rusů žijících v České republice má rodinné příslušníky, ať to jsou rodiče, sourozence, dospělé děti nebo další příbuzní. Zpravidla se chtějí vzájemně navštěvovat, účastnit se rodinných akcí, vzájemně se podporovat. Vzdáním se ruského občanství se žadatel stává cizincem z nepřátelské země, který nemá právo na vstup do Ruska a musí požádat o vízum, které mu může a nemusí být uděleno.
Vít Rakušan, 1. vicepremiér, ministr vnitra, předseda hnutí /STAN/
——————–
To, že jsou samozřejmě kontrolovány žádosti o občanství u ruských občanů, to je určitě pravda. A je to správné a stát má využít veškeré instrumenty, aby své občanství dal skutečně jenom lidem, kteří nebudou představovat bezpečnostní hrozbu pro naši zemi.
moderátor
——————–
A začínáme duelem dvojice místopředsedů sněmovního bezpečnostního výboru. Za koalici Martin Exner, poslanec hnutí STAN, dobrý večer.
A za opozici Jiří Mašek, poslanec hnutí ANO. Dobrý večer i vám.
Pane poslanče Exnere, kdy prosadíte silou vládní většiny Lex Ukrajina novelu tohoto zákona, anebo neprosadíte?
Martin Exner, místopředseda výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /STAN/
——————–
No, tak já bych se ohradil, to je rétorika hnutí ANO „silou“. Prosadíme to demokratickou většinou a předpokládám, že to prosadíme příští týden. Musíme vybalancovat to, že na jednu stranu musíme, protože jsme demokraté, opozici nechat samozřejmě diskutovat k tomu a na druhou stranu se musíme už bránit proti těm obstrukcím. Takže já předpokládám, že příští týden zařadíme tento bod na program a že tam dáme nějaký termín na pevné hlasování.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Pane poslanče, vy jste mě neposlouchal, já jsem říkal silou vládní většiny, to je rozdíl.
Martin Exner,
Dobře.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Pane poslanče Mašku, jste smíření s tím, že vládní koalice silou vládní většiny příští týden odhlasuje pevný čas hlasování a prosadí Lex Ukrajina tuto novelu?
Jiří Mašek, místopředseda výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /ANO/
——————–
Já osobně nebudu doporučovat, aby ten Lex Ukrajina byl vůbec příští týden zařazen. Uvidíme, jak to dopadne, protože stále jsme v poměrně ostré diskuzi a mimo jiné ty přílepkové zákony tam vůbec nepatří. A o tom my chceme dále diskutovat. A samozřejmě ten zákon má i řadu dalších problémů, například v té sociální oblasti, a to jsou příspěvky právě těm postiženým a ta nerovnost mezi příspěvky pro Ukrajince a pro české občany. Prostě těch věcí je tam řada. Ten Lex Ukrajina není dobře připraven a v současné době je tam ještě jeden problém, že v podstatě do 31. března se nic neděje, jede se podle starých not, nic nám neutíká, a o tom, jak to bude do budoucna, se máme čas bavit a máme na to i začátek příštího roku. Takže já s panem Exnerem nesouhlasím. A vy jste říkal koaliční silou, ono je to vlastně opravdu silou.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Pánové, probereme všechno krok za krokem, tu debatu o síle nechme už stranou. Teď ale ještě doplním základní informace. Tzv. Lex Ukrajina prodlužuje dočasnou ochranu pro ukrajinské uprchlíky před ruskou vojenskou agresí. Mají tak přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání nebo na pracovní trh. Běženci, kteří se chtějí v zemi usadit a nepotřebují ochranu, by potom mohli využít zvláštní dlouhodobý pobyt. Museli by zde pobývat déle než dva roky. Kromě platného cestovního dokladu, bezúhonnosti a zajištěného bydlení by k podmínkám patřila i ekonomická soběstačnost a nezávislost na systému dávek.Tak slíbil jsem, pánové, že to probereme krok za krokem. Pane poslanče Exnere. Novela zavádí návaznosti na změnu evropské legislativy, automatické prodlužování té dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Nevzdává se tím Česko části své suverenity, jak taky zaznělo ve sněmovní diskuzi?
Martin Exner, místopředseda sněmovního bezpečnostního výboru /STAN/
——————–
Tak určitě ne. Tady je potřeba si uvědomit, že o tom prodloužení dočasné ochrany jsme hlasovali už několikrát, a dokonce poslanci za ANO hlasovali tehdy s námi. Mě trošku překvapuje, že tohle by nás mělo dneska nějak rozdělovat. Na tom se přece, doufám, shodneme, že musíme řešit prostě pobyt ukrajinských uprchlíků, kteří sem utekli před válkou společně a myslím si, že tohle to by rozhodně neměl být sporný bod. Tu evropskou legislativu prostě musíme transponovat a co se týče evropské, promiňte, že bysme ztráceli českou…
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Suverenitu.
Martin Exner, místopředseda výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /STAN/
——————–
Suverenitu, děkuju za to slovo. No, tak přece tím, že jsme vstoupili do Evropské unie, tak sice jsme se části české suverenity zbavili, ale získali jsme daleko silnější evropskou. A je dobře, že postupujeme i v tomto společně.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Pane poslanče Mašku, to je ale přece pravda, co říká pan poslanec Exner. Vstupem do Evropské unie jsme se zavázali k tomu, že budeme přijímat evropskou legislativu. Samozřejmě ty normy jsou odstupňované podle právní síly, podle toho, zda mají přímý dopad na české území nebo zda je nutné je transponovat.
Jiří Mašek, místopředseda výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /ANO/
——————–
Určitě ano, ale zase uvědomme si, pane redaktore, že my jsme nejvíce postiženou zemí v uvozovkách, v dobrém postiženou, migrací Ukrajinců na počet obyvatel. Takže ten náš problém je naprosto výjimečný v rámci Evropy a nelze to úplně bagatelizovat. A myslím si, že sněmovna má právo a jí povinnost se k těm věcem aktuálně vyjadřovat podle vývoje stavu. Takže já bych to neviděl jako nějaký automatismus. A myslím si, že jde o tak závažnou problematiku, když jsem se zmínil v tom prvním vstupu, o těch problémech, které v Lex Ukrajina 7 jsou, že ta sněmovna se klidně na to může sejít, a dokonce já předpovídám, že se bude muset sejít v první čtvrtině příštího roku. My máme čas. Ti Ukrajinci tady mají dočasnou ochranu zajištěnou, takže není kam spěchat. Je potřeba ten zákon řádně projednat a koalice to prostě příliš tlačí na pilu a z našeho pohledu to nemá dobře připraveno.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Pane poslanče Exnere, proč tak spěcháte?
Martin Exner, místopředseda sněmovního bezpečnostního výboru /STAN/
——————–
Ne, my nemáme čas. Není to pravda. Ti ukrajinští uprchlíci se musí znovu registrovat právě do konce března a musíme dát čas Ministerstvu vnitra, aby právě ten systém celý připravili a pak musí být i nějaký čas právě pro tu masu, pro ty statisíce Ukrajinců, aby se tam mohly zaregistrovat a nezahltily právě ten systém toho OAMPu. Já úplně vidím, že pokud bychom to prodlužovali dlouho, tak pak zase opozice oprávněně bude kritizovat, že vlastně ten systém třeba zkolaboval pod tím náporem nebo něco takového, a to bychom rozhodně neměli dopustit.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Tak pojďme se posunout. Pane poslanče Exnere. Jedním z těch sporných bodů, jak už bylo naznačeno panem poslancem Maškem, je i posuzování nároku zdravotně postižených uprchlíků na příspěvek, protože počítá s pěti stupni podle německého modelu, zatímco pro české občany platí čtyři stupně. Proč je nutné, pane poslanče Exnere, tímto způsobem rozdělovat lidi na území České republiky na jisté dvě kategorie? Proč jsou tady dvojí pravidla?
Martin Exner, místopředseda sněmovního bezpečnostního výboru /STAN/
——————–
No, tak kdybychom chtěli jedna pravidla, tak můžeme rovnou ukrajinské uprchlíky pustit do českého sociálního systému, což by ho nepochybně zatížilo. Je potřeba říci, že ukrajinští uprchlíci mají podstatně nižší ty příspěvky prostě v případě…
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Pane poslanče, bavíme se v tuto chvíli o zdravotním postižení a stupních zdravotního postižení. Ptám se, proč je nutné v tomto bodě mít dvojí pravidla? Pět stupňů pro ukrajinské uprchlíky, čtyři pro Čechy.
Martin Exner, místopředseda sněmovního bezpečnostního výboru /STAN/
——————–
No, ten německý systém je podstatně podrobnější, podstatně podrobněji rozlišuje ta postižení. A jak jsem řekl, je to proto, protože český jako zdravotní systém je, řekněme, podstatně štědřejší a ukrajinské uprchlíky do toho nepouštíme plně. Takže když to třeba řeknu, v úplně v tom největším postižení český občan dostane třeba 26 000 Kč a ukrajinský občan 8 000 Kč, to znamená, dostane třetinu.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Pane poslanče Mašku, nemůže tímto způsobem stát vyzkoušet nový systém toho rozdělení zdravotního postižení tak, aby to otestoval na malém vzorku lidí, posléze zavedl i pro české občany? Alespoň tak to zdůvodňuje ministr práce a sociálních věcí.
Jiří Mašek, místopředseda výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /ANO/
——————–
Ano, pane redaktore, to mě vcelku baví tohleto, protože když nevím kudy kam, tak řeknu, že budeme vlastně na Ukrajincích testovat nový systém. Toto teda opravdu ne.
moderátor
——————–
Počkejte, promiňte, pane poslanče, nedává to smysl?
Jiří Mašek, místopředseda výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /ANO/
——————–
Nedává. Nedává, určitě ne, protože na těch Ukrajincích nic neotestujete. Ti Ukrajinci budou dostávat ty peníze nebo ty příspěvky na základě úplně jiných vlastně dokladů a podobně. Hlavně tam je ten problém, že tady říkal pan Exner, u těch vyšších postižení tam to je skutečně tak, ale u té jedničky, u toho nejlehčího postižení je právě diametrální rozdíl, kdy člověk dostává 900 Kč a Ukrajinci 4400 nebo 6600 podle toho, jestli jsou to děti nebo dospělí. V tom je to jádro sporu. A téměř nic nemusí dokladovat. Teprve potom, když jsme toto namítali ve sněmovně, tak s německým modelem a možnosti si odzkoušení. To je prostě přesně opačně. Takže když nevíme kudy kam, přicházíme dodatečně. Když rozhodneme o těch penězích, tak potom přicházíme s novým modelem. To je naprosto účelové.
moderátor
——————–
Pane poslanče Exnere, není to hledání důvodů ex post?
Martin Exner, místopředseda sněmovního bezpečnostního výboru /STAN/
——————–
Ne, když mluvíme o těch penězích, tak bysme museli sečíst všechny ty dávky dohromady, které dostanou ti občané nebo ti uprchlíci a pak teprve posuzovat celý ten systém, protože jak opakuji, v tom celkovém systému dostanou Ukrajinci podstatně méně než Češi.
moderátor
——————–
Další problém je uzákonění nového trestného činu: neoprávněné činnosti pro cizí moc. Pane poslanče Mašku, podle vás je to přílepek, respektive podle hnutí ANO. Proč?
Jiří Mašek, místopředseda výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /ANO/
——————–
No, je to přílepek non plus ultra ze dvou důvodů. Jednak je to prostě politická proklamace vložená do zákona Lex Ukrajina, kam nepatří. A mimochodem je tato problematika projednávána v rámci trestního zákoníku a do sněmovny to bylo vneseno paralelně 19. 11. Takže to může projít normálním legislativním procesem. Ten trestní zákoník je natolik důležitá věc, že projde ústavněprávním výborem, což tady pan Exner a kolektiv obcházejí a je to prostě úplně nemyslitelný způsob, jak takhle závažnou problematiku vnořit do zákona Lex Ukrajina 7, kam vůbec nepatří. A pane redaktore, ono je to zdánlivě, a pan ministr to obhajoval, říkal, že tom po něm chtějí všechny tři zpravodajské služby. Ale kam se to řítíme? My budeme zákonodárný sbor, který se bude řídit podle zpravodajských služeb? To, že to možná dneska už dělá vláda, je jiná věc, ale prostě to je pro mě naprosto nemyslitelné. Musí to projít řádným legislativním procesem, kde budou všichni odborníci. Mimochodem tam v tom ústavněprávním výboru jsou předsedové všech zastupitelských klubů a jenom SPD tam má zástupce, není tam pan Okamura, a jinak jsou tam všichni předsedové zastupitelských klubů.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Pane poslanče, pane Mašku, promiňte, není to prostě tak, že hnutí ANO tu skutkovou podstatu nechce a tak hledá důvody, proč ji nemít?
Jiří Mašek,
Není to tak. My to chceme jenom řádně projednat, a ne formou přílepku. To je prostě tohleto je nonsens.
moderátor
——————–
Je to tak z vašeho pohledu, že ta skutková podstata je zapotřebí?
Jiří Mašek,
Z mého pohledu v trestním zákoníku jsou kvalifikované trestné činy, které to dokáží pokrýt. Dodneška to nikomu nechybělo. Ale pokud to teďka zpravodajským službám chybí, nechť se to obhájí na ústavně právním výboru, kam chodí i odborníci. To není jenom věc politická
moderátor
——————–
Pan poslanče, takže ji nechcete?
Jiří Mašek,
V tuto chvíli v rámci přílepku v žádným případě ne.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Pane poslanče Exnere, proč je ta skutková podstata za A) za potřebí a za B) proč ji chcete do platných právních norem dostat tímto způsobem?
Martin Exner,
Ano, na obojí odpovím. Za prvé, máme čerstvou zkušenost s Ministerstvem zahraničních věcí, kde byl právě takový pracovník, který donášel určité informace nepřátelské službě a vlastně my ho dneska nemůžeme potrestat. Ten trestný čin říká, že jde o to, že někdo vědomě poruší suverenitu nebo bezpečnost České republiky tím, že donáší nějaké informace cizí moci, a to se prostě bohužel děje a dneska to pokryté nemáme. A dáváme to do tohoto zákona proto, protože jednak ten zákon se jmenuje o některých opatřeních v souvislosti s vojenským konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných agresí vojsky Ruské federace, což je prostě široký soubor opatření, tam podbíráme sociální věci, zdravotní věci…
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Promiňte, tomu rozumím, co nechápu, promiňte, na to se chci zeptat, kde je tam vnitřní souvislost mezi zavedením této skutkové podstaty v trestním zákoníku a mezi zákonem, který upravuje pravidla nebo podmínky pro pobyt ukrajinských uprchlíků v České republice? Kde je ta vnitřní souvislost?
Martin Exner, místopředseda sněmovního bezpečnostního výboru /STAN/
——————–
Ale to je právě ten omyl. To není zákon, který jenom upravuje podmínky pobytu uprchlíků, ale je to prostě zákon, jak tam je napsáno, že to je soubor opatření vyvolaných tím konfliktem. A samozřejmě, co bychom si namlouvali, především to riziko v současné době, v současné situaci jde z Ruska. A ten důvod je ten že vlastně pokud schválíme lex Ukrajina třeba příští týden, tak ta platnost může být velice brzy, zatímco když teprv budeme to řešit přes trestní zákoník, který je vlastně otázkou, když vidíte ty obstrukce opozice, jestli to vůbec do konce volebního období stihneme, tak vlastně je velice nejisté, jestli se to stihne. Pan ministr Rakušan dneska nabízel opozici, že pokud se dohodne a zaváží se k tomu, že to podpoří v tom trestním zákoníku a tak, aby se to ještě stihlo projednat, tak to tam můžeme dát, ale žádné takové ujištění jsme od opozice neslyšeli.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Pane poslanče Mašku, to, že Rusko proti nám vede hybridní válku, je známá věc. V létě jsme tady měli třeba rozkrytí toho zmařeného útoku na garáže autobusů pražské MHD, o tom jsme koneckonců debatovali právě už v létě. Neměli bychom chtít co nejrychleji právě z těchto důvodů mít tu skutkovou podstatu v našem právním řádu?
Jiří Mašek, místopředseda výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /ANO/
——————–
Tak abysme si uvědomili, co ta skutková podstata, pane redaktore, znamená. Cizí moc neznamená Ruská federace. Cizí moc pro nás je Německo, Spojené státy americké, Izrael.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Ano, promiňte, Spojené státy, ani Německo, ani Izrael proti nám nevedou hybridní válku.
Jiří Mašek, místopředseda výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /ANO/
——————–
Nevedou, ale je to cizí moc. A když budete jednat například v dobré víře s někým, kdo se ukáže, že byl důstojníkem Mosadu nebo důstojníkem CIA a podáte mu nějaké informace, kdo za několik let bude posuzovat, jestli jste mu nepodal neoprávněně informace jako cizí moci. Vždyť cizí moc neznamená rovnítko s Ruskou federací.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Promiňte, že do toho vstupuju, vy jste zákonodárce a vy přece musíte vědět, že právní norma musí být dostatečně obecná, tam nemůžete napsat Rusko.
Jiří Mašek, místopředseda výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /ANO/
——————–
Tak právě proto ale při posuzování potom ta obecnost může znamenat, že se to dá použít i vůči našim v současné době třeba spojencům, takže prostě podávat informace například zástupci cizí moci, tak je to pro mě právě neuchopitelné a je potřeba, aby se to v tom ústavně-právním výboru i projednalo, kdo to bude posuzovat, budou to posuzovat zpravodajské služby, kdo to bude posuzovat, jaký bude další právní výklad, jak to bude celé postupovat, to musí dělat odborníci. To nemohu dělat já jako lékař. Neměl by to dělat ani pan Exner. Můžeme na to mít nějaký názor, ale musí to projít řádným legislativním procesem.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Pane poslanče Exnere, neukazuje se, že těch problémů spojených s tou změnou je víc, než se na první pohled může zdát, třeba i v těch nuancích, o kterých teď mluvil pan poslanec Mašek a že by opravdu bylo záhodno projednat je, probrat je na ústavněprávním výboru.
Martin Exner, místopředseda výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /STAN/
——————–
My jsme to projednávali na bezpečnostním výboru.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Ale ne na ústavně-právním výboru, který je tu par excelence přes legislativu.
Martin Exner, místopředseda výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /STAN/
——————–
Ano, ano, to je pravda. Ale já bych chtěl říci, jak říká pan Mašek, to nebudu samozřejmě posuzovat já, ani tajné služby, ale budou to posuzovat samozřejmě jako všechny trestné činy soudy, takže to je jako naprosto nesprávný argument, který není vůbec validní.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Pane poslanče Mašku, vaše reakce?
Jiří Mašek, místopředseda výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /ANO/
——————–
No, samozřejmě někdo na to musí upozornit a někdo to musí zahájit. A předpokládám, že teda ty informace seznají tajné služby a že s tím budou pracovat, a tak je jenom potřeba to dodat do nějakého kontextu. A oni už mají dneska tam jasně vyjmenované trestné činy, které, když budou chtít využít, nevyužívají to z nějakého důvodu, argumentace jedním pracovníkem ministerstva zahraničí, to, promiňte, pro takovouhle legislativní zkratku vůbec není žádný argument.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Pane poslanče Exnere, poslední věc, k této věci, ať pokročíme dále, po včerejším rozhodnutí Ústavního soudu ve věci vlastnictví, médií, politiky. Neměli byste si dávat o to větší pozor na to, zda něco je nebo není přílepek, protože potom se může stát, že u Ústavního soudu přezkum té normy dopadne stejně, jako jste viděli včera.
Martin Exner, místopředseda výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /STAN/
——————–
Jak jsem řekl, já jsem přesvědčený, že tento zákon má podstatně širší záběr než jenom o uprchlících a že tyhle ty problémy právě vyvolané agresí Ruské federace na Ukrajinu do toho prostě spadají. A nejsem samozřejmě sám.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Pane poslanče Mašku, předseda vašeho hnutí Andrej Babiš opakovaně říká, že vláda se stará víc o ukrajinské uprchlíky než o české občany. Vy sám jste se ptal ve sněmovně na to, jaké jsou náklady a výnosy toho, že Česko ukrajinským uprchlíkům pomáhá, jen abych tomu rozuměl, měli bychom tedy ukrajinské uprchlíky poslat domů?
Jiří Mašek, místopředseda výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /ANO/
——————–
To v žádném případě. Já chci jenom pravdivá čísla, my je nedostáváme, takže to je, to je asi na delší diskuzi, a to je o tom, abychom se bavili nad reálnými čísly. Já jako lékař samozřejmě jsem vždycky pro pomáhání těm, v uvozovkách, slabším, nemocným, kteří jsou pod nějakým tlakem, takže do tohohle se nechci nechat zatahovat. Jenom chci, abysme se bavili o reálných číslech a argumentovali reálnými fakty.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
A kde je, promiňte, kde je reálný fakt, když předseda vašeho hnutí říká, že se vláda stará více o ukrajinské uprchlíky než o české občany, to je přece emocionální argument.
Jiří Mašek, místopředseda výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /ANO/
——————–
No, tak určitě to je emocionální argument a je to argument předsedy Babiše, takže prostě to jsou jeho slova, já s ním souzním v tom, že bychom se měli bavit nad reálnými čísly a ta bychom měli dostat a my je nedostáváme. Takže řada našich občanů má prostě z toho pocit, že jsou Ukrajinci protěžováni, je to špatně a měli bychom je jenom správně argumentovat a vysvětlovat to lidem, to se neděje, a to není chyba na straně opozice.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Pane poslanče Exnere, ten dojem, že vláda pomáhá ukrajinským uprchlíkům víc, než českým občanům, ten ve společnosti reálně je, v tomto kontextu nebylo by na místě tu pomoc nějak jinak diferencovat?
Martin Exner, místopředseda výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /STAN/
——————–
Nemyslím si, že by se měla jinak diferencovat, protože ona už diferencovaná je a já hluboce nesouhlasím s panem Maškem, že to není dílo opozice, je to dílo opozice, která vyvolává prostě nenávist vůči Ukrajincům, závist. A já si myslím, že žádný český občan by určitě neměnil nejen to, že by musel utíkat ze země, kde se bombardují města a nefunguje infrastruktura, ale určitě by ani neměnil český nebo zdravotní, sociální systém za to, co poskytujeme tady Ukrajincům.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Tak teď pojďme k číslům. V Česku dlouhodobě žije přes půl milionu Ukrajinců. Jejich přínos pro státní kasu podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí postupně roste. Už loni zaplatili víc peněz na odvodech a daních, než dostali na podpoře. Letos jen za první tři čtvrtletí je to asi necelých 6 miliard korun víc. Humanitární dávku aktuálně čerpá méně než čtvrtina uprchlíků. Na osobu se v průměru vyplácí necelých 8 000 Kč. 7 z 10 příjemců potom patří mezi takzvané zranitelné osoby, tedy děti, seniory nebo pečující. Odborníci upozorňují na to, že tuzemští zaměstnavatelé stále nedokážou využít vzdělání a dovednost uprchlíků. Lidé s dočasnou ochranou totiž často pracují na nekvalifikovaných pozicích. Pane poslanče Mašku, to jsou čísla, když je ještě zopakuju, ty údaje ministerstva práce a sociálních věcí, výdaje na podporu uprchlíků za první tři čtvrtletí letošního roku 11,4 miliardy, příjmy potom dosáhly částky 17,1 miliarda. Rozdíl je 5,7 ve prospěch českého státu. To nejsou čísla?
Jiří Mašek, místopředseda výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /ANO/
——————–
Ne, to jsou určitě čísla a ten pozitivní vývoj je jednoznačný, to se prostě v těch letech od roku 22 doteďka mění ve prospěch skutečně těch příjmů, ale zase na druhou stranu 600 000 Ukrajinců, z toho se bavme 380 000, kteří jsou na té podpoře, zase nějakým způsobem konzumují další prostředky, které vynakládáme na školství, které vynakládáme na zdravotnictví, které vynakládáme na všechny sféry života. Takže on ten poměr je trošku jinačí, my si z toho vybíráme jenom dvě čísla.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Kde je problém, 5,7 miliard navíc ve prospěch rozpočtu, to jsou přece peníze, které jdou třeba na školství nebo jinam?
Jiří Mašek, místopředseda výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /ANO/
——————–
No, pane redaktore, to právě takhle jednoduchý propočet, kdyby to byl takhle jednoduchý propočet, jenom co ze sociálního vydáme a co vyděláme, v uvozovkách, na daních nebo na tom čistým přínosu, tak by to bylo strašně jednoduchý, ale on ten propočet prostě musí být komplexní a takhle jednoduchý to není, a to vůbec do toho nechci vtahovat věci, které jsme dodali Ukrajině v rámci další pomoci. A ta problematika by byla mnohem širší. Čili ty výdaje versus příjmy se nedají takhle zjednodušit na dvě čísla.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Pane poslanče Exnere, není to skutečně jenom určitý výsek reality, který působí dobře?
Martin Exner, místopředseda výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /STAN/
——————–
Tak je to výsek reality v tom, že samozřejmě dodáváme určitou pomoc Ukrajině, ať už je to humanitární nebo finanční nebo vojenská, ale tam si zase musíme říci, že vlastně dáváme to na vlastní bezpečnost, dáváme to ve vlastním zájmu, protože asi nechceme mít ruské nebo, nedejbože, severokorejské jednotky někde na hranici u Hodonína.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Jenom, abych rozuměl, pane poslanče Mašku, na závěr, která čísla chcete, co chcete slyšet?
Jiří Mašek, místopředseda výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /ANO/
——————–
Tak komplexně, včetně samozřejmě, když už tady to načal, já jsem o tom nechtěl mluvit, i o té pomoci, kolik jsme dali v rámci finanční výpomoci, kolik jsme dali v rámci zbrojní výpomoci, muniční výpomoci a tak dále, protože ta armáda na druhou stranu naše se musí za nemalé částky zase dozbrojovat a máme s tím veliký problém. Takže já jsem tuhle problematiku vůbec nechtěl, ale v současnosti díky tomu výrazně poklesla obranyschopnost Armády České republiky. Takže těch souvislostí je tady celá řada a není to na dvouminutový vyjádření teďka tady do televize.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Ano, už 20 minut spolu mluvíme.
Jiří Mašek, místopředseda výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /ANO/
——————–
Ano, ale na tuto otázku myslím.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Není to součást naší obrany, to, že podporujeme Ukrajinu?
Jiří Mašek, místopředseda výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /ANO/
——————–
Tak určitě ano, součást naší obrany to je, nicméně pro obranu České republiky jako takové, například protivzdušnou obranu, získávání dronů, slibovanou těžkou brigádu, kterou po nás mimochodem NATO chtělo, dodneška ji nemáme, vím, že na to máme taky součást viny jako ANO, ale za ty 3 roky téhle vlády se nestalo vůbec nic, takže to jsou problémy a teď jsme v té, v uvozovkách, jak vy vždycky říkáte, že jsme ve válce, tak skutečně za ty 3 roky teď se pro obranyschopnost České republiky neudělalo nic, jenom jsme se těch ještě funkčních zbraní zbavili, takže ono to má dvě roviny a měla by se určitě analyzovat otázka obranyschopnosti Armády České republiky a její vývoj v posledních 3 letech.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
V rychlosti reakce pana poslanče Exnera, nenazrála doba na to, abychom se chovali podle hesla bližší košile než plášť?
Martin Exner, místopředseda výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /STAN/
——————–
No, tak ono to tak není, protože jak jsem řekl, tam na Ukrajině jsou jednotky armády, která, jejíž země nás považuje za prostě nepřátele, působí na nás útočně, provádí nám tady hybridní válku, takže to rozhodně není kabát, ale i tohle to je ta košile. A já nesouhlasím s tím, že se nic neudělalo z hlediska armády, objednali jsme vojenská letadla, objednali jsme, dostali tanky, prostě děláme, ano, ale taky když se objednají, tak čím dříve se objednají, tím dříve je dostanete. Takže prostě nesouhlasím s tím, že by se nic nedělalo, prostě jsou doložitelné věci, že se pořizují zbraně. A já samozřejmě jsem rád, že s opozicí se shodneme. Ony brzo ta 2 % ani nebudou stačit a budeme muset samozřejmě zbrojit víc.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Pánové, debatu o F-35 si necháme na jindy. Moc vám děkuju za zajímavou dnešní debatu. Mějte se dobře.
Přidejte odpověď