Radiožurnál
Od začátku roku není možné posílat děti do tří let do kojeneckých ústavů a podle Ministerstva práce a sociálních věcí se všechny chlapce a dívky z nich podařilo umístit, 2/5 šly do rodin, zbývající do jiných domovů, anebo zůstaly v přeměněném zařízení. Zájem o pěstounství stoupá. Meziročně takových domácností přibyly tři desítky. Ministerstvo ovšem chce víc podpořit pěstouny, kteří jsou ochotni přijmout handicapované děti nebo sourozence. Mohli by dostat víc peněz a měli by snáze dosáhnout na odlehčovací služby. Já vítám ve vysílání Petru Kačírkovou, ředitelku odboru rodinné politiky ochrany dětí a sociálního začleňování na MPSV a také ředitelku organizace Lumos. Dobrý den.
Jak se tedy systém jako celek vyrovnal se zrušením tzv. kojeneckých ústavů?
Petra Kačírková, ředitelka odboru rodinné politiky ochrany dětí a sociálního začleňování MPSV
——————–
Ten systém se vyrovnal, musím říct velmi dobře. Je nutno také podotknout, že na to měl tři roky a většina krajů se opravdu začala připravovat včas a ty, které začaly trochu později, tak v posledním roce, to znamená v minulém, začaly, velmi zafinišovaly a dohnaly tu přípravu a myslím, že ta situace je teď stabilní napříč všemi kraji.
moderátor
——————–
Můžeme si upřesnit, kam se dostaly ty 3/5 dětí z kojeneckých ústavů, které neskončily v rodinách?
Petra Kačírková, ředitelka odboru rodinné politiky ochrany dětí a sociálního začleňování MPSV
——————–
Ráda vám to řeknu, jenom bych nejprve ráda řekla, že to nešlo jenom o děti do čtyř let, ale v těch zařízeních byly i mnohem starší děti, vlastně 2/3 těch dětí byly starší než čtyři roky a v některých případech to byly i děti těsně před letěním. Takže některé z nich odešly do dětského domova, to především ty, kteří vlastně neměly žádné nároky na péči, co se týče zdravotního postižení. Ty děti, které měly nějaké zdravotní postižení nebo nějaké komplikace zdravotní, tak odešly především do domovů pro osoby se zdravotním postižením, ale do dětských takovýchto zařízení a některé děti s velmi těžkou mírou postižení jsou na lůžkách dlouhodobé péče.
Tomáš Pavlíček, moderátor
——————–
No, a teď do náhradní péče přicházejí děti tak, že jsou odebrány z rodin?
Petra Kačírková, ředitelka odboru rodinné politiky ochrany dětí a sociálního začleňování MPSV
——————–
Ano, je to tak, je to tak, je to v případě, že vlastně to dítě už není v bezpečí v té své biologické rodině a ta jeho rodina nezajišťuje potřeby, které to dítě má.
Tomáš Pavlíček, moderátor
——————–
No, ale je v pořádku, že jenom za leden bylo podle předběžných údajů z rodin odebráno asi 127 dětí. Když odborníci říkají, že v mnoha případech bývá důvodem bytová nouze anebo chudoba?
Petra Kačírková, ředitelka odboru rodinné politiky ochrany dětí a sociálního začleňování MPSV
——————–
Těžko říct, jestli je to v pořádku nebo v nepořádku. Musím s vámi souhlasit s tím, že v mnoha případech je to kombinace několika důvodů a často jsou to ty socioekonomické důvody a proto my vlastně se soustředíme nejenom na podporu pěstounů a rozvoj pěstounské péče, ale rádi bychom udělali nějaká opatření ještě v tomto volebním období, které by posílily právě tu prevenci, aby děti, kde je zdravá citová vazba s rodičem, nemuseli z té rodiny odcházet jenom z toho důvodu, že ty rodiče jsou na tom ekonomicky špatně, nemají kde bydlet a mají třeba nižší rodičovské kompetence a kterých, kdyby jim bylo pomoženo, tak by vlastně to dítě ve své biologické rodině mohlo bezpečně vyrůstat.
Tomáš Pavlíček, moderátor
——————–
A jak chcete tu prevenci podpořit? Protože lidé z terénu říkají, že tady chybí zákon o podpoře bydlení, podpora sociálního bydlení a vlastně potřebné jsou prý i sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi?
Petra Kačírková, ředitelka odboru rodinné politiky ochrany dětí a sociálního začleňování MPSV
——————–
Ano, máte pravdu. A nyní je ve sněmovně myslím si, že ve třetím čtení nejsem si úplně jistá, zákon o dostupném bydlení, který by měl právě řešit tu situaci v bydlení, zároveň my připravujeme v tomto volebním období ještě pozměňovací návrhy, které by vlastně prevenci posílily, které by umožnily například takový prvek, jako je rodinná asistentka, kdyby vlastně orgány sociálněprávní ochrany mohli do některých rodin posílat paní nebo pány, kteří by vlastně pomáhali těm rodinám právě při tom získávání těch rodičovských kompetencí, nebo když je v rodině nějaká velmi složitá situace, tak aby se vlastně prezentovalo to, že to dítě musí být odebráno.
moderátor
——————–
A považujete také za problém to, že není dost pěstounů, kteří by byli ochotni si vzít handicapované děti anebo sourozence, když tedy navrhujete zvýšit jejich podporu?
Petra Kačírková, ředitelka odboru rodinné politiky ochrany dětí a sociálního začleňování MPSV
——————–
Je potřeba říci, že takoví pěstouni jsou a těch dětí s postižením je v pěstounské péči opravdu celá řada, ale pravdou je, že jich není dost a my vlastně musíme neustále vyhledávat nové pěstouny a podporovat ty pěstouny, kteří jsou ochotni vzít si dítě s postižením a zajišťovat jim především dostupnější odlehčovací služby.
moderátor
——————–
Tak ale v podstatě jim i zvýšit peníze, pokud jsem to dobře pochopil. A abychom si udělali představu nalik v průměru, jak ti přechodní, tak dlouhodobí pěstouni berou a nakolik by mohl být ten příspěvek vyšší, pokud by si vzali někoho z těch skupin, o které jsme mluvili?
Petra Kačírková, ředitelka odboru rodinné politiky ochrany dětí a sociálního začleňování MPSV
——————–
Dlouhodobí pěstouni, úplně ta nejnižší sazba je 20 000. Také od počtu dětí, kdy se to zvyšuje a ti pěstouni na přechodnou dobu, ti začínají na základní sazbě 37 440 a opět je to také podle počtu dětí, které mají, plus ti pěstouni pobírají příspěvek na úhradu dítěte, který začíná na 6 290 korunách a je to na základě věku a postižení se potom stupňuje a zvyšuje ten příspěvek. Pokud si pěstoun vezme dítě s postižením, tak má ještě ten příspěvek vyšší, plus to dítě, pokud je třeba ve třetím nebo ve čtvrtém stupni, tak vlastně pobírá i příspěvek na péči, který také vlastně lze použít na tu péči o to dítě.
moderátor
——————–
No, a co jsou ty zmiňované odlehčovací služby a jak zlepšit jejich dostupnost?
Petra Kačírková, ředitelka odboru rodinné politiky ochrany dětí a sociálního začleňování MPSV
——————–
Odlehčovací služba je vlastně služba buď ambulantní, kdy někdo přijde k vám domů a pohlídá vám to dítě, o které vy pečujete. Anebo je to služba, kdy vlastně stacionární, kdy tam dovedete dítě buď na celý den nebo na několik dní, aby pobývalo tam a vy vlastně si můžete odpočinout, věnovat se svým jiným dětem, sourozencům toho dítěte. Ty odlehčovací služby vlastně potřebují jak biologické rodiny dětí v postižení, tak i pěstouni, kteří se starají o děti s postižením. Tam už pak není rozdíl a vlastně musíte jim dát tu možnost, aby si odpočinuli, aby prostě nabrali sílu a mohli dál pokračovat v té velmi náročné péči.
moderátor
——————–
Tak, a zatím jich asi není dost a jak tedy zvýšit jejich dostupnost?
Petra Kačírková, ředitelka odboru rodinné politiky ochrany dětí a sociálního začleňování MPSV
——————–
Je potřeba vlastně do terénu poslat více peněz na to, aby bylo možno zřídit více takovýchto odlehčovacích služeb, respektive navýšit třeba i úvazky pracovníků, kteří v těchto službách pracují, aby jich bylo více, aby měli větší kapacitu.
moderátor
——————–
Tak tolik Petra Kačírková, ředitelka odboru rodinné politiky ochrany dětí a sociálního začleňování na PPS, také ředitelka organizace Lumos. Děkuji vám, na slyšenou.
Přidejte odpověď