ČRo
Radioporadna dnes bude zaměřena na demenci. Nastupuje u nás pandemie stáří, kdy ztrácíme mentální bystrost a neumíme stárnout zdravě. Lidé se dožívají věku, který nebyl obvyklý, ale s tím souvisí i rozrůstající se duševní marasmus. Jaké jsou tedy typy demence? Je možné ji zpomalit, zastavit nebo se jí úplně vyhnout? Nebo je naše hloupnutí neodvratné? O tom všem si dnes budeme povídat s neurologem prof. Robertem Rusinou, přednostou Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Je stárnutí populace největší hrozbou budoucnosti?
mluvčí 2,
——————–
Hrozbou není stárnutí samo o sobě, ale nemoci, které se stárnutím přicházejí a jedno z velkých problémů je nárůst demence.
moderátorka
——————–
Kolik toho o mozku vlastně víme a kolik je toho stále zahaleno tajemstvím?
mluvčí 2,
——————–
Víme toho čím dál víc a je to čím dál víc, co bychom ještě chtěli vědět.
moderátorka
——————–
To je určitě povzbuzující, že ta věda opravdu se nezastavuje, nezastavuje, ale četla jsem, že pokud bychom chtěli strašit lidi, můžeme nazývat demenci nemocnými, ty lidi s tou demencí a nechceme li je strašit, můžeme je řadit mezi účastníky společného stárnutí, které v různé intenzitě postihne každého. Jako daň za ten dlouhý a úspěšný život.
mluvčí 2,
——————–
Demence je onemocnění, klinický syndrom není součástí normálního stárnutí. Jeden z velkých mýtů, který se dlouho udržoval, bylo, že demence je součástí stárnutí, říkalo se stařecká demence a vedlo to k určité míře nihilismu, bralo se to za něco normálního. Přitom je to stav, který se dá léčebně ovlivnit, dá se včas vyhledávat a je důležité si říci, že demence opravdu není normální součástí stárnutí.
moderátorka
——————–
Jste spojeni v tomto jako neurovědci a neurologové, že ten názor je jednotný, že to takto je?
——————–
Naprosto, protože máme li pacienta s demencí a vyšetříme li mozkovou tkáň, u těchto pacientů, zjistíme patologické změny, které svědčí pro některá onemocnění. Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova nemoc, velmi časté demence faskulární a pak je řada dalších onemocnění, které vedou k rozvoji demence.
moderátorka
——————–
Souvisí to s amyloidem, s narůstajícím množstvím v mozku. Hodně se o tom říká, právě ty léky jsou zaměřeny na ty amyloidy. Říkám to správně, ano?
——————–
Alzheimeova nemoc jako nejčastější neurodegenativní demence je způsobena ukládáním bílkovin do mozkové tkáně, ukládají se dva typy bílkovin, bílkovina s názvem Tau protein, která se ukládá do neuronů a bílkovina s názvem beta amyloid, která se ukládá do mezibuněčné hmoty a do cévní stěny, a amyloid je tedy látka, která má vztah k Alzheimemerově nemoci a způsobuje cévní změny i změny mozkové tkáni. Je ovšem nutno podotknout, že existují i jiné typy amyloidů. Ne každý amyloid je alzheimerovský ale u pacientů s demencí ve vyšším věku, většinou je to amyloid alzheimerovský.
Pavla Kindernayová, moderátorka
——————–
Já jsem záměrně zmínila ten amyloid, což je možná pro naše posluchače úplně cizí slovo, ale jestli se nepletu, tak léky, které se vyvíjejí a opravdu je ten trend a ta snaha těm lidem pomoci, tak ty léky jsou zaměřeny právě na odstraňování těch amyloidů, ale není prokázáno, že už by pak odstraňovali i to hloupnutí….
mluvčí 2,
——————–
U léčby Alzheimerovy nemoci máme už k dispozici jiné typy léků, které se nazývají inhibitory acetylcholinesterázy, takový ošklivý složitý termín. A tyto léky zvyšují množství a dostupnost jednoho z neuropřenašečů v mozku a těmito léky jsme schopni zpomalit průběh onemocnění – Alzheimerovy nemoci, ale i jiných stavů, léky, o kterých mluvíte, je nová generace léků, které ve Spojených státech, v Japonsku, v Austrálii, v některých dalších zemích už jsou k dispozici, v Evropě zatím probíhá proces schvalování Evropskou lékovou agenturou. A tyto léky jsou zaměřeny nikoliv na zvyšování acetylcholinu, tedy toho přenašeče, ale na ukládání beta amyloidu v mozkové tkáni a v cévní stěně, čili je to léčba, která působí cíleně na Alzheimerovu nemoc. Aby tato léčba mohla fungovat, musíme si být jisti, že pacient má Alzheimerovu nemoc a je tudíž nutné prokázat přítomnost beta amyloidů v mozkové tkáni u živých pacientů, můžeme to prokázat z mozkomíšního moku nebo vyšetřením PET.
Pavla Kindernayová, moderátorka
——————–
Ano, takže ta věda opravdu jde stále vpřed a ty možnosti tady pravděpodobně budou…., už tady máme první telefonát, vítejte v radioporadně. Můžete se ptát, dobrý den.
mluvčí 3,
——————–
Dobrý den. Tady je posluchačka Eva. Mám kamaráda, který se otrávil alkoholem, byl dlouho v nemocnici. A tak když se s ním bavím a promlouvám s ním, tak mně připadá, jako by nerozuměl nebo nepřemejšlel, o tom co má říct, co nemá říct. Jako logika mu schází, jestli je to taky část demence.
Pavla Kindernayová, moderátorka
——————–
Děkujeme za dotaz, hodně zdraví i kamarádovi. Tak pane profesore, co vy napsal.
——————–
Demence, je klinické označení stavu, kdy mozek ztrácí schopnost některých vyšších činností, jako je paměť, řeč, sociální chování, orientace, prostorové představivosti a podobně, na podkladě určitého onemocnění demence je tudíž něco, co diagnostikujeme klinicky a může mít různé příčiny, může to být často Alzheimerova nemoc, může to být cévní, může to být následkem nějakého většího postižení mozkové tkáně, může to být i důsledkem poškození mozkové tkáně Alkoholem. Nedokážu vám říci víc na základě toho, na co se ptáte. To, co mohu říct, je, že nepochybně je tady jiná forma fungování mozku u vašeho známého než v minulosti, čili něco se v té mozkové tkáni děje a takovýto stav by neměl zůstat nevyšetřen. Platí to i pro běžnou populaci. Máte li někoho ve vašem okolí nebo vy sami se ztrátou paměti postupně narůstající, neměli bychom to podceňovat, může to být první příznak Alzheimerovy nemoci, na druhou stranu existují jiné nemoci depresivní stavy různé metabolické a jiné, které se dají léčit úplně jiným způsobem, ale obecně v medicíně platí čím dříve problém začneme řešit, tím máme lepší výsledky.
moderátorka
——————–
Nepodceňujme to. Naznačujete, že to poznáme sami na sebe. Otázkou je, jestli už není pozdě, když už zapomínáme a nejsme schopni vnímat toho dalšího, jak zmiňovala paní posluchačka, že už není schopný si ani zapamatovat, co říkala, musí opakovat.
mluvčí 2,
——————–
Obecně. Čím dříve něco začneme léčit, tím máme lepší výsledky, ale i v pokročilejším rozvinutějším stadiu onemocnění s tím můžeme leccos udělat. Důležité je to nepodcenit, neodkládat, nečekat. Je škoda, když se k nám dostávají pacienti se zjevnou poruchou paměti, které jsou nápadné i okolí. A rok dva se to podceňovalo s tím, že se řeklo, že to běžně patří k věku.
moderátorka
——————–
Vy se snažíte o tou celkovou osvětu všeobecně, vy jste i hercem, pane profesore. No, je to tak. Viděla jsem film Němá tajemství, kde hlavní hrdina ochrnul po těžkém úrazu. Nemohl mluvit, psát, nerozuměl vůbec okolí. A vy jste se tam zhostil role neurologa, viďte.
——————–
Poruchy řeči jsou jedním z velmi fascinujících stavů v neurologii a problematika a fází, tak nazýváme získanou poruchu řeči, je jedno z mých velkých témat a právě i s ohledem na tuto moji orientaci jsem byl požádán filmaři, abych se zúčastnil.
moderátorka
——————–
Bruce Willis se možná některým našim posluchačům vybaví, protože u něho to začínalo afázií, ale teď už má diagnostikovanou frontotemporální demenci. Co to konkrétně znamená? Tam už je to opravdu vážný stav, viďte.
——————–
Nejčastější afázie získané poruchy řeči jsou cévního původu v důsledku cévní mozkové příhody, kdy dojde k poškození mozkové tkáně řečového centra, progresivní afázie je úplně jiná kapitola, to jsou onemocnění, u kterých řečové centrum není poškozeno najednou náhle jako u cévní mozkové příhody, ale v důsledku degenerativního procesu, ono ukládání bílkovin, o kterých jsme mluvili.
, moderátorka
——————–
Máme tady další telefonát, jste v radioporadně, můžete se ptát, dobrý den.
mluvčí 4,
——————–
Zdravím rádio. Mám prosbičku, teď jsem si vyslechte rozhovor s panem, s panem docentem.
A chtěl jsem se zeptat, co bych měl podniknout, že poslední dobou tak půl roku ztrácím jako přehled a paměť, když musím neustále něco hledal, co bych prvopočátku pro to udělal?
, moderátorka
——————–
Že zapomenete, kam jste co odložil. Atd. tak jestli jsou to už ty první krůčky k tomu našemu hloupnutí. Dobře. Děkujeme, ať se daří, na shledanou.
mluvčí 4,
——————–
Já vám děkuji taky, nashle.
, moderátorka
——————–
Proti zapomínání, co pro to udělat? Myslím, že to potkává úplně všechny z nás.
——————–
Jedním z podstatných aspektů u demencí, zejména Alzheimerovy nemoci, je možnost prevence, čili, jak předcházet Alzheimeově nemoci. Obecně lze říci, že velmi důležité je správně používat mozek. Dlouhodobě, to znamená zajímat se o dění kolem sebe, neuzavírat se do sebe, udržovat sociální kontakty, chodit občas na výstavu, do divadla, do kina, ale ty sociální kontakty, setkávat se s dalšími lidmi a žít aktivní život je podobně důležité, účinné jako pohyb fyzický. Třeba při prevenci infarktu.
moderátorka
A už jsme říkali, že existuje více typů demence – frontotemporální, Alzheimerova choroba, cévní demence, například normotenzní hydrocefalus, Huntingtonova choroba třeba. Je něco, co mají všechny tyto typy demencí společného?
t
——————–
Společného mají to, že dochází k úbytku neuronů v oblastech, které jsou klíčové pro kognitivní funkce, jako je paměť, orientace, zrakově prostorové funkce, to znamená komplexní pohyby sociální inteligence, kontrola emocí a podobně. Podle toho, jaká je příčina, jsou určité skupiny neuronů, které jsou vnímavější na Alzheimerovu nemoc, jsou nejvnímavější buňky hipokampu, což jsou paměťová centra, proto je hlavním příznakem porucha paměti. U frontotemporálních demencí jsou vnímavé buňky v čelních lalocích. A důsledkem jsou poruchy chování, změny osobnosti, poruchy řeči, sociální interakce a podobně.
, moderátorka
——————–
Je to tak, že se ten mozek scvrkává?
——————–
Když dojde k zániku neuronů, tak se mozková tkáň v oněch oblastech zmenší, protože je tam méně neuronu, méně spojů a my to můžeme nepřímo poznat podle magnetické rezonance, kde v určitých oblastech mozku je tkáň menší než jinde, a to nám výrazně pomáhá zpřesňování klinické diagnózy.
, moderátorka
——————–
Já jsem si říkala, stárnou nám v těle všechny orgány, že je to takové, dá se říct, nevyhnutelné, ale vy jste říkal, že mozek je plastický orgán, že bychom tomu mohli předcházet. Mnozí máme také ve svém okolí devadesátileté lidi, kteří jsou opravdu velmi aktivní, všechno jim funguje, pamatují si, takže je to asi hodně na nás, jak s tím budeme pracovat.
——————–
V našem hlavním tématu o demencích je nutno říct znovu, že se jedná o onemocnění, které mají různé příznaky, různou příčinu, ale není to normální stárnutí, na rozdíl od stárnutí, které se samozřejmě projevuje i určitou ztrátou dovedností, určitým omezením paměťového výkonu a podobně, tak jako se ve stáří snižuje fyzická odolnost a podobně, ale pořád jsou to lidé, kteří jsou plně aktivní, kteří nemají demenci. Demence je onemocnění, jež diagnostikujeme a měli bychom léčit.
moderátorka
——————–
Vemte si, prosím, sluchátka, máme tady další telefonáty, rozblikalo se nám to tady. Vítejte v radioporadně, dobrý den.
mluvčí 3,
——————–
Dobrý den.Posluchačka zce, prosím vás, já bych se chtěla zeptat. Strašně mě zlobí tinnitus. Čím dál. Je to jako razantnější, co má taky vliv na tuhle nemoc.
Pavla Kindernayová, moderátorka
——————–
Na demenci, pískání v uších, tinnitus. Panem profesore.
——————–
Jestli to máme tinnitus přímo…. Ne, to je spíš doménou našich kolegů ORL, OtorinoLaryngologie, ušního lékařství, ale je prokázáno, že špatný sluch dlouhodobě zvyšuje riziko rozvoje demence v pozdním věku, to znamená poruchy sluchu, by měl vyšetřit lékař. Pomůže to vnímáme víc informací, mozek vám poděkuje.
, moderátorka
——————–
Takže raději opravdu neodkládat. Návštěvu odborníka…..tady u nás vítejte. Můžete se ptát.
mluvčí 3,
——————–
Je, dobrý den. Je tady posluchačka z Hradce, prosím vás, já mám nějakej opožděnej parkin zol, jo, a teď se mě stává, už ho mám asi tři nebo čtyři roky a teď se mně stává, když mluvím, mluvím, mluvím, pak najednou prostě si nemůžu vzpomenout na to další jméno musím počkat a teprve pokračuju dál.
Pavla Kindernayová, moderátorka
——————–
Jestli to může souviset s Parkinsonem.
mluvčí 2,
——————–
Třeba poruchy? Poruchy paměti…. Chci říct panu profesorovi, že mám opožděné Parkinson, takhle mám, takhle to mám určený a teďka se mi momentálně stává, že mluvím, mluvím, něco vypravuju a pak najednou prostě dál přestanete.
Pavla Kindernayová, moderátorka
——————–
Dobře. Necháme zareagovat pana profesora, pane profesore, slyšel jste sám.
——————–
Poruchy paměti jsou jedním z projevů u Parkinsonovy nemoci. Ne úplně na začátku, ale po několika letech rozvoje Parkinsonovy nemoci se přidávají poruchy paměti dalších komunitivních funkcí a v tomto součástí léčby Parkinsonovy nemoci je i pak zaměření na ty paměťové poruchy. Promluvte si o tom se svým neurologem.
, moderátorka
——————–
Takže trénovat, trénovat a držíme palce. Prázdný pohled, nelogické otázky, dezorientace, to jsou vnější projevy demence degenerativního onemocnění mozku, během něhož dochází ke zhoršování poznávacích funkcí. V radioporadně je dnes s námi neurolog prof. Robert Rusina. Mě by zajímalo, jestli všem pacientům na rovinu říkáte, že je postihla právě některá z forem demence, když to diagnostikujete.
—————————
První věc, na které záleží, je zjistit, zda si pacient informaci přeje. Nebudeme pacientům lhát, ale nebudeme sdělovat informace, pokud si pacient sám nepřeje, druhá věc je potřeba sdělovat to tak, aby tomu pacient rozuměl a třetí věc je sdělit nepříjemnou zprávu. Je potřeba s tím i navrhnout další postup. Co pro toho pacienta můžeme udělat, na co se připravit, jak se ta nemoc bude vyvíjet dál.
, moderátorka
——————–
Hezky jste to řekl, že jen pokud si to pacient přeje, protože se bohužel množí i ve světě případy, kdy lidé to neustojí zkrátka a svůj život ukončují, bohužel i tyto případy se dějí, protože vědí, co je pravděpodobně očekává, i když zmiňoval jste, že těch forem následné pomoci přibývá. Nasaďte si, pane profesore, sluchátka, máme tady další telefonát, můžete se ptát, dobrý den, slyšíme se.
mluvčí 3,
——————–
Dobrý den, dobrý posluchač od Turnova. Já bych se chtěl zeptat, mám manželku doma, jo, byla tři měsíce v nemocnici a pak byla chvíli v nějakým takovým tom, já nevím, pečovatelským tom a je to asi rok a půl. Mám ji doma, jo, má jako napsanou nemoc jiný Alzheimer a Parkinson. Jo, tak nějak se to zvládá ještě jakžtakž, ale jak bych to řekl, ona, oni dochází poslední dobou k pádům. Ona se vybočí úplně, jako kdyby do vingle a pak spadne na zem, jo. Vedl to už dvakrát. K tomu, že jsem ji musel na chirurgii nechat sešit prostě nějakou tu tržnou ránu na hlavě a podobně. A já nevím, patří to k té nemoci nebo to je zase ještě něco novýho.
moderátorka
——————–
Určitě tíživá situace. Držte se, hodně sil přejeme. Pan profesor zareaguje.
——————–
Pády v tomto kontextu mohou mít dvě příčiny odlišné, které se mohou vzájemně prolínat. Jedna z nich je špatně nastavená léčba Parkinsonovy nemoci, kdy po určité době koordinace pohybu, udržování rovnováhy a ztuhlost, mohou se měnit v čase a změnou léčby je potom v řadě případů možno dosáhnout určitého zlepšení. Druhou příčinou mohou být výkyvy v krevním tlaku, poklesy krevního tlaku s následným nedokrvením mozku, po pádu se ta krev zase do mozku vrátí zpátky a mozek potom naskočí jako předtím, to se léčí zase jiným způsobem, takže tyto pády by určitě měly být zhodnoceny lékařem a na základě jeho vyšetření klinických zkušeností, případně výsledků nějakých dalších vyšetření a testů….
, moderátorka
——————–
Je tady naděje, je tady naděje. Každopádně. Tak to si myslím, že i pan posluchač rád slyšel pomáhat těm lidem, které už tato nemoc bohužel postihla. Je dobré třeba mít doma stará alba, jsem četla a vracet ty lidi do těch časů, které si pamatují a kde se cítí bezpečně? Nebo co byste doporučil?
mluvčí 2,
——————–
Za prvé, aby na to ti lidé nebyli sami. Alzheimerova nemoc postihuje pacienta nejen samotného, ale ovlivňuje i chod celé rodiny. Pokud je ta nemoc pokročilejší a léčba spočívá nejenom v péči o pacienta, ale i v péči o příbuzné, o pečovatele a rodiny, které se dokáží semknout a které získají správnou podporu, mohou o svého blízkého pečovat daleko lépe než tam, kde ty rodinné vztahy nefungují. A jeden z velkých trápení jsou starší osamělí lidé, kteří nemají nikoho. A tam je potom potřeba pomoci zvenčí přes praktického lékaře, třeba přes sociální podporu a podobně.
, moderátorka
——————–
V tom bezpečném prostoru, kde to znají ti lidé, tak je to pro ně určitě trošičku přijatelnější. Ten boj s touto chorobou. Další telefonát, můžete se ptát, dobrý den.
mluvčí 9,
——————–
Dobrý den. Já bych se ráda zeptala pana profesora, mám manžela, kterýmu bude 91 let, je fyzicky velice v pořádku. Ráno, denně chodí na dvě hodiny, dělá až 10 km, jezdí autem, ale já nevím, jestli to je zapomenutí nebo nevnímá prostě špatně se spolu domluvíme, takže já musím, třeba mu něco říkám a musím to opakovat, ale jinak luští čte, píše to všecko v pořádku.
, moderátorka
——————–
A chce vnímat manžel? Teď trošku na odlehčení, ale to asi nebude. Ten problém, viďte, musíte opakovat zkrátka…
mluvčí 9,
——————–
Já bych se jenom zeptala pana profesora, jestli i nějaký ty léky existujou, nebo jestli to má smysl v tomhle věku a jestli to předepisuje obvodní lékař.
——————–
Smysl to určitě má za předpokladu, že zmapujeme, co v mozku nefunguje a v současné době je to tak, že praktičtí lékaři mají možnost vyšetřit orientační kognitivní funkce pacientů seniorů a jsou schopni udělat první krok. A jestliže se ukáže, že ten stav není úplně v pořádku a není přímo důsledkem věku, což asi vypadá, že to nebude jenom důsledkem věku, tak může buď první léčbu zahájit sám, anebo pacienta odešle specialistovi. Základní a nejdůležitější věcí je nepodceňovat poruchy paměti bez ohledu na věk.
, moderátorka
——————–
Ani to vnímání. Držte se hodně zdraví do těch dalších let.
mluvčí 9,
——————–
Aby se jenom. Já bych se jenom ještě zeptala, prosím vás pěkně, má smysl užívat ten tebogán.
——————–
Pomáhat to může určitě to není na, škodu, ale nemusí to postačovat. Zajděte za vaším praktickým lékařem, poraďte se s ním, nepodceňujte to.
, moderátorka
——————–
Mějte se hezky, na shledanou. Už musíme končit, na shledanou.Skutečná slova, pane profesore, kdo opravdu chce bojovat proti tomu, tak co pro to dělat? Protože posluchačka zmiňovala manžel, že chodí úžasných 10 km a že luští křížovky, což možná mnozí by si přáli kolem devadesátého roku, aby to takto fungovalo.
——————–
Používejte mozek, choďte do společnosti, žijte, neuzavírejte se před okolím, přemýšlejte, pohybujte se, mějte pohybovou fyzickou aktivitu a důležité je také léčit vysoký krevní tlak, a to už ve středním věku. A vůbec nejdůležitější – pokud se začaly se objevovat porucha paměti, nepodceňujme to.
, moderátorka
——————–
Doporučuje prof. Robert Rusina, přednosta Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Děkuju, že jste přišel za posluchače Českého rozhlasu Hradec Králové a budeme se těšit zase příště, na shledanou.
Přidejte odpověď