Plán úředníků MPSV na přesun dětí k pěstounům selhává

photo stock.xchng

NOVA – Střepiny

Střepiny začínají. Na co jsme zaostřili? Tentokrát opravdu bylo Česko na konec kojeneckých ústavů připraveno? A co se děje s nejmenšími dětmi, když sociální pracovníci zjistí, že je nemají komu do péče předat, ……


Na konci loňského roku Česko udělalo definitivní tečku za ústavní péčí pro kojence. Děti mladší čtyř let, které jsou odebránybrány z rodiny, se od ledna umisťují výhradně do rodinného prostředí k blízkým příbuzným nebo přechodným pěstounům. Opravdu to tak ale v praxi je ve všech případech. A co se stane s dětmi, pokud se pro něj náhradní rodina nenajde. Zjišťovala Iva Studená.

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí, vicepremiér /KDU-ČSL/
——————–
Dítě prostě, pokud to není opravdu nezbytně nutné, tak do ústavu prostě nepatří.

mluvčí 2,
——————–
A tím my nejsme zastánci toho odebrat dítě hned na první dobrou, ale ne tam nechávat dítě do poslední chvíle, kdy už to dítě ohrožené na životě a pak rychle hledat místo.

mluvčí 3,
——————–
Na nás apeluje ministerstvo práce a sociálních věcí, abysme přechodní pěstouni počítali s tím, že dítě by u nás mělo být až dva roky, protože ty pěstouni nejsou.

Iva Studená, redaktorka
——————–
Jen v roce 2023 stát odebral z rodin téměř 3 500 dětí. Nejčastěji se děti mladší čtyř let dostávaly do ústavu kvůli zanedbávání péče a nevyhovujícímu bydlení. 14 % dětí pak úřady odebraly kvůli fyzickému týrání nebo zneužívání.

mluvčí 3,
——————–
Je to práce prostě 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Je to o tom, že vlastně pracujete se základními lidskými potřebami toho dítěte. Nese si s sebou z minulosti takový velký batoh toho neštěstí a trápení. A vy jste vlastně tady od toho, abyste mu dopomohla nějakým způsobem začít žít, žít nějakým jako smysluplným životem, vesměs to jsou děti, které si nesou vlastně od svých biologických rodičů, tak vlastně ty komplikace – pro nejmenší je žloutenka, syndromy závislých drogově, je tam spousta křiků a pláče.

mluvčí 4,
——————–
Mají tam ty poruchy emocí a chování, to znamená, že mají třeba výbuchy agrese a hněvu doprovázené širokou paletou nadávek. Snažíme se během té terapie vypozorovat, co spouští třeba ty záchvaty vzteku, je to nedostatek pozornosti nebo si to dítě projektuje tu pečující osobu, která se k němu špatně vztahovala. Do té tety.

Iva Studená, redaktorka
——————–
Ještě loni tyto děti putovaly především do kojeneckých ústavů, ty ale s ohledem na negativní dopady na další vývoj dětí i praxi v zahraničí na konci loňského roku své brány zavřeli a řešilo se, co bude dál, a to nejen se zhruba třemi stovkami dětí, které v nich aktuálně byly umístěné. Dostat je z ústavu do rodinného, prostředí se ale navzdory proklamacím ministerstva práce a sociálních věcí, jak je na změnu systém připraven, podařilo jen částečně. 3/5 dětí v ústavní péči nakonec zůstaly a důvod – pěstounů je málo, přičemž dalších odebraných dětí stále přibývá. Podle dat ministerstva práce a sociálních věcí bylo ke konci ledna v Česku 786 pěstounských rodin, k dispozici jich bylo ale pouhých 64. Navíc v některých krajích nebyla volná vůbec žádná rodina. A některé organizace upozorňují na to, že realita je mnohdy horší, než co ukazují data.

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí, vicepremiér /KDU-ČSL/
——————–
Meziročně se u nás zvýšil počet pěstounských rodin o 32. Děláme aktivní komunikaci, snažíme se opravdu oslovovat a nás samozřejmě zajímá to, abysme dokázali třeba ještě podpořit a vytvořit větší motivaci právě třeba pro náhradní rodiče, kteří třeba musí držet víkendové, když to řeknu lidové pohotovosti, zda ji případně ještě neupravíme v našich finančních podporách.

Iva Studená, redaktorka
——————–
Na nedostatek pěstounů naráží třeba organizace Klokánek, která funguje jako zařízení okamžité pomoci pro děti, i ta mívá plnou kapacitu a děti musí odmítat.

mluvčí 2,
——————–
Praha třeba v současné době nemá jediné volné místo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, ale také nemá volné jediné místo v přechodných pěstounský péči. A v tu chvíli já se ptám, kam dají to dítě Ospody? Velmi často telefonují a říkají, jestli nevezmeme dítě nad kapacitu.

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí, vicepremiér /KDU-ČSL/
——————–
To, co paní ředitelka popisovala, to se může nějakou část měsíce, den, vícero dnů stát. Já vím dneska, situaci teď aktuálně dnešní den…. Tři kraje mají vyčerpanou kapacitu pěstounů na přechodnou dobu a další 11 krajů má. Ti pověření vedoucí pracovníci tu databázi vidí.

mluvčí 3,
——————–
Na nás se obracejí ospody i s nočními telefonáty, zdali jsme schopni přijmout další dítě? Otázkou není, kolik bych zvládla dětí, nebo bych mohla mít, ale otázkou je, jaké to dítě vlastně máte aktuálně v péči. Pakliže máte dítě v péči takové, které vyžaduje vaši opravdu absolutní pozornost, nelze potom se věnovat dalšímu dítěti stejného ražení.

Iva Studená, redaktorka
——————–
Klokánek často funguje jako přechodné řešení pro rodiny, které si potřebují jen uspořádat poměry. Jenže součástí změn, které od nového roku platí, se lhůta, po kterou zde děti mohou pobývat, znatelně zkrátila.

mluvčí 2,
——————–
Dříve i pro tyto malé děti to byly tři měsíce s možností prodloužení o tři měsíce, pokud rodič nebo zákonně zástupce si upravoval své podmínky pro převzetí zpět. Jsme s tímto rodičem i pracovali. V současné době dva měsíce nepostačí ani na léčbu alkoholismu.

Iva Studená, redaktorka
——————–
Logicky se nabízí otázka – Co se s odebranými dětmi po zrušení kojeneckých ústavů vlastně děje v praxi. Podle sociálních pracovníků prý občas najdou několikadenní azyl v nemocnici a někdy se údajně musí dokonce vracet do původních rodin. To ale ministr Jurečka rázně popírá.

Bára Divišová, moderátorka
——————–
Takže se nemůže stát, že třeba nedostatečnou přípravou by třeba dítě muselo putovat zpátky do nevyhovující rodiny?

Marian Jurečka,
——————–
Ne, nemůže se to stát, pokud by to nebylo selhání jednotlivce.

mluvčí 2,
——————–
Ty děti jsou v mnohem horším stavu, než bývaly dříve. A to není jenom tou novelou. Teď je to proto, že právě se tvrdí, že máme hodně podpůrných organizací, proto pracují s rodinama a rádi ty děti nechávají v těch rodinách, aby se s nima pracovalo, ale mně už se pak do rukou dostanou děti, které jsou psychiatricky nemocné.

mluvčí 5,
——————–
Já jsem pro to, aby se s tou rodinou vždycky pracovalo před tím odebráním, pokud mám opakovaný problémy v rodině, došlo tam k intervenci ospodu, dítě je třeba opakovaně hospitalizovaný na dětský psychiatrii, tak ta myšlenka, budeme nadále pracovat s rodinou, je prostě cesta, co my se teď snažíme dělat. A ten systém nemá dobře nastaveno. Je to dřívější doprovázení těch rodičů, kteří třeba jsou v situaci, kdy třeba teprve dítě čekají, my už ale víme, že nemají dobré rodičovské kompetence a tam je potřeba, aby přišla podpora. My jsme tady dokázali vlastně předejít té vyhrocené situaci a pak přicházíme, odebíráme dítě a vlastně přicházíme často třeba i pozdě, což se stane.

Iva Studená, redaktorka
——————–
Konec kojeneckých ústavů samozřejmě představuje krok správným směrem. Respektive do jedenadvacátého století. Praxe ale odhaluje, že na tak významný krok nebylo Česko plně připraveno. A to se blíží rok 2028, od kterého by do ústavu neměly být umisťovány děti až do věku sedmi let.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.