ČRo Dvojka
Dnes o obezitě jako rostoucí hrozbě, ale budeme samozřejmě nabízet i cesty k řešení. Hostem je pan prof. Martin Haluzík, přednosta centra diabetologie v IKEM a také řešitel národního institutu kardia, což je aktuální projekt na propojení léčby metabolických onemocnění. Pane profesore, co to znamená? To, co jsem zmínila jako druhé řešitel národního institutu kardia.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Národní institut kardia, to jsou prostředky, které přišly z fondu obnovy a je to taková reakce na to, že právě při covidu byla nejvíce ohrožena populace pacientů s obezitou a s cukrovkou a s kardiovaskulárními komplikacemi, takže je to financování, které nám umožňuje rozvíjet výzkum a také nové klinické postupy právě v oblasti kardiologie, diabetologie a obezitologie, například registry pacientů s obezitou a jejich léčby. Takže je to financování, které nám hodně pomohlo v této oblasti.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
A my se dnes zaměříme mimo jiné také na léčbu obezitologie nebo obezity, jak už jste sám naznačil, a bude to asi i propojeno s jinými onemocněními, které jdou bohužel s obezitou.
Na začátku asi samozřejmě to všichni tušíme, že obezita je problém, ale jak velký, pane profesore, a vlastně, do jakých sfér naší společnosti zasahuje.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Obezita, je možná, troufnul bych si říct v podstatě největší problém současného životního stylu a současného zdravotnictví, protože z její přítomnosti pak vyplývá v podstatě většina dalších nemocí. Ono se říká, že s obezitou souvisí dalších 250 nemocí, možná víc a z těch nejčastějších je to především cukrovka druhého typu a také zvýšené riziko tzv. kardiovaskulárních komplikací, jako je srdeční infarkt, cévní mozkové příhody, a to jsou vlastně onemocnění, které jsou nejčastější příčinou úmrtnosti české populace. Takže ve chvíli, kdy máme nadváhu, kdy máme výraznější obezitu, tak máme zvýšené riziko právě těchto nemocí a ten zdravotní systém, ta léčba komplikací zejména bohužel, stojí strašně moc peněz.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Hovoří se o obezitě jako o chronické onemocnění nebo i tomu novodobému onemocnění, civilizační chorobě. Můžeme si za ní skutečně sami.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Můžeme si za ní částečně sami, obezita je hodně dědičná, udává se, že z 50–60 %, takže vlastně někteří z nás si nesou geny pro nadváhu.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
A obezitu a u toho se zastavme, pane profesore, protože jsme často i tady třeba v kávě o čtvrté slýchali, že spíše se dědí ty návyky, řekněme, ve kterých vyrůstáme, ale že by byla přímo dědičná, co se týče nějakého buněčného.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
je to vlastně obojí, ale skutečně se dědí i ta schopnost velmi dobře ukládat tuky. Ono totiž, když bychom se vrátili k našim prapředkům, tak tehdy ta schopnost dobře ukládat energii do tuku byla strašně důležitá pro přežití, protože prostě nebylo co jíst a ten, kdo měl dobře uloženo dostatek energie, tak ty doby hladovění přežil, takže vlastně po velkou většinu vývoje lidstva to byla velmi výhodná genetická vlastnost, která zvyšovala přežití. Obezita to je problém posledních 40, 50 let a hlavně tedy posledních 20, kdy skutečně máme obrovský nadbytek potravy, která je snadno dostupná, která je laciná a obezita už začíná být problém nejenom v těch nejvyspělejších zemích světa, ale prostě přidává se Čína, přidává se Indie a tím nám ta čísla velmi rychle vzrůstají. Takže je to opravdu i dědičnost, nejenom ten vliv prostředí, kterému říkáme epigenetika, který vlastně utváří nějaké ty vzorce chování, že člověk prostě není zvyklý zdravě jíst, není zvyklý se pohybovat, ale pořád těch 50 % jsou geny, které nám vlastně by usnadňovaly přežití díky velmi dobrému ukládání energie do tuku.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
A proč? Někteří mohou sníst v uvozovkách všechno a nepřiberou a někteří z minima potravy mají ten pocit tedy, že přibývají na váze, jak je ta genetika vlastně nebo spravedlivá?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
No, ono je to dané kombinací mnoha faktorů, jeden z nich je, že takový ten klidový energetický výdej, to znamená, kolik vlastně to naše tělo vydává energie, aniž bychom se hýbali hodně závisí na tom, kolik máme svalové hmoty, jak dobře nám ta svalová hmota funguje a samozřejmě to souvisí také s tím a čím dál víc to vlastně pozorují ve své ambulanci, že ono se dědí i ta chuť nebo nechuť k pohybu, že spousta mých pacientů, kteří mají nadváhu, tak přirozeně nemají to, že by se museli jít projít, že už je nebaví sedět a ti štíhlí lidé naopak přirozeně tíhnou k tomu, že se chtějí pohybovat a že když se nepohybují, tak jim to chybí, takže i tohle to si myslím, že souvisí částečně s dědičností a dá se to samozřejmě silou vůle vypěstovat, že přestože mně ten pohyb nedělá tak dobře, tak vím, že rodiče měli třeba nadváhu, nechci mít sám nadváhu, takže jsem na sebe přísný a dělám to, ale není to třeba pro mě úplně přirozené.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
To znamená, když na sebe ale budu přísná, byť rodiče nadváhu nebo prarodiče měli, tak tu nadváhu mít nemusím, ale musím se asi o sebe více starat než lidé, kteří u jejich předků ta nadváha nebyla.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Je to přesně tak a musím být na sebe přísnější jak v dietě, tak i v tom, že budu mít třeba více fyzické aktivity. Prostě na světě ta spravedlnost není ani v tomto.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Jak jsou na tom Češi jako národ v porovnání s jinými. Co se obezity týče.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Pokud se podíváme do Evropy, tak jsme v té nejhorší čtvrtině, to znamená, jsme v té čtvrtině národů, které mají nejvyšší výskyt obezity, nejsme na tom bohužel dobře ani s dětskou obezitou, kde se dá říct, že ten nárůst v těch posledních 10 letech byl jeden z největších v České republice. Hodně negativně se na tom projevil covid, kde skutečně ty lockdowny u nás byly podstatně přísnější než ve většině ostatních zemí, takže celá řada jak dospělých, tak dětí, která třeba měla předtím poměrně zdravé návyky pohybové a jiné, tak o ně trošku přišla a ne všichni se vrátili k těm zdravým návykům, takže my jsme viděli vlastně před tím covidem, že už jako ten nárůst dětské obezity nebo v dětství a v adolescenci se začal zpomalovat a covid to bohužel zase posunul směrem nahoru, takže už jsme zase na té stoupající křivce.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Bohužel jako národ třeba, co se týče genetiky, je nám něco společného, že skutečně snáze ukládáme tuky než národy jiné.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Ono to možná spíš souvisí s takovou tou tradiční českou kuchyni, která nebyla problém, když většina z nás pracovala fyzicky, tak samozřejmě ono tedy upřímně ani to nebylo tak, že by ti lidé měli maso a vepřo, knedlo zelo každý den, takže všechny tyhlety věci se změnily, čili nemyslím si, že by to byla úplně genetika, je to prostě kombinace toho, že přece jenom nejíme úplně tu středomořskou dietu, nikdy jsme ji nejedli. A ten hlavní problém který je, je také výrazné snížení fyzické aktivity, což prostě v České republice typicky. A když se podívám zpátky za posledních 20, 30 let, tak když budu mluvit jako kmet – za mých mladých let se autem na nákup nejezdilo, teď v podstatě málokdo chodí nakupovat pěšky, málokdo nebo spousta lidí jezdí už autem do práce, přestože by mohla jít městskou dopravou. takže takový ten přirozený pohyb, který vždycky byl, tak mizí a možná, že ta, zejména u té starší generace, taková ta výchova k tomu zdravému životnímu stylu není zase až tak velká, takže v podstatě bere se to tak jako přirozené a ten pohyb se nepovažuje za samozřejmost, což by v ideálním případě měl být.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
obezita už jste naznačil, že je rizikovým faktorem pro 250 nemocí, nebo že tyto nemoci jsou spojené právě s obezitou, a to se dá říci, že každá druhá nebo možná všechny.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Velká většina nemocí. No, ono vlastně potom, když si vezmeme že to je třeba ta cukrovka, tak s tou zase souvisí všechny možné kardiovaskulární komplikace onemocnění ledvin, co se možná tolik neví, že s obezitou souvisí velká řada zhoubných nádorů, také že tam je výrazně zvýšené riziko například nádor jater typicky a mnoha dalších orgánů, bohužel, pochopitelně psychické problémy, psychiatrická onemocnění, syndrom spánkové apnoe, což je vlastně taky nemoc spojená s obezitou, takže skutečně asi bych vydržel vyjmenovávat ještě poměrně dlouho a je to pochopitelně problém.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Čili jasné řešení je s obezitou něco dělat a váhu snížit. Ono se to jednoduše řekne, ale asi těžce provede. Dostaneme se k tomu ještě, ale rozlišit nadváhu a obezitu můžeme i my třeba laici nebo obyčejní smrt.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
My pořád používáme ten tzv. body mass index pro, řekněme, klasifikaci obezity, takže ten si snadno vypočítáme, když vydělíme svoji hmotnost výškou v metrech na druhou, a pakliže máme hodnotu vyšší než 30, tak pokud nemáme hodně svalové hmoty, pokud nejsme mladý, hodně posilující muž nebo žena, tak víme, že máme obezitu a ono člověk to při zapínání kalhot velmi snadno pozná, jestli tam má něco navíc nebo nemá. Nadváha začíná od body mass indexu 25 a více, takže mezi 25- 35 je to nadváha, ale nutno říci, že každý z nás má trošičku jiný typ postavy, takže prostě někdo se může blížit těm 30, ale má více svalů, takže to ještě nemusí znamenat nutně, že by měl tu obezitu. Ale já vždycky říkám, že důležité, jestli ta třeba i mírná nadváha už přináší nějaké komplikace, což někdy může, takže velmi zásadní je, abychom chodili na preventivní prohlídky, abychom si nechali udělat odběr krve, změřit krevní tlak a abychom věděli, jestli třeba ta naše nadváha nebo lehká obezita už je spojená s nějakými odchylkami, jako je právě třeba ta vyšší hladina cukru, tedy cukrovka nebo vyšší hladina krevních tuků nebo vyšší krevní tlak, protože ve chvíli, kdy už ty odchylky jsou přítomné, tak už bychom skutečně měli začít něco dělat jak s těmi, nemocemi, tak i s tou vlastní hmotností.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Je důležité mít třeba doma osobní váhu a převažovat se. A potom, pokud ano, tak jak ta čísla, ty hodnoty správně číst?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Je důležité mít váhu a je důležité ji mít někde, kde se na ní občas postavíme a ne tedy zastrčenou v té poslední nejhlubší skříni. No, měli bychom se snažit, aby se nám ta váha příliš neměnila. On každý, nebo dá se říci, že velká většina lidí trošku přibere v průběhu života, ale jde o to, aby to nebylo třeba o pět kilo, o 10 kilo za rok, takže ve chvíli, kdy ta hmotnost začne hodně stoupat a ve chvíli, kdy třeba začnu už vnímat i subjektivně, že mě ta hmotnost v něčem omezuje, že se nemohu pořádně ohnout, takže se musím nadechnout, když si chci zavázat šňůrky a pak vydržet nějakou dobu, protože už mi to dýchání nejde v tom předklonu, takže říkám to trošku s nadsázkou, ale ve chvíli, kdy tam už budou nějaká omezení, začnu se zadýchávat, když jdu do kopce, tak bych tím spíš měl jít na tu preventivní prohlídku a podívat se, jestli není ještě něco dalšího v nepořádku.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Jak moc důležité je věc, kolik mám tedy toho podkožního tuku třeba v porovnání se svalovou hmotou, protože asi člověk třeba, který možná váží méně, může mít toho podkožního tuku více než svalnatý člověk.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Ono jednoduché měřítko je změřit si obvod pasu, protože většinou, pokud mám výrazně zvýšený nebo výrazně zvýšený obvod pasu, tak to znamená, že tam mám ten tuk, což většinou není podkožní, ale spíš ten nitrobřišní, takový ten viscerální, takže já vždycky říkám ten je nejvíc nebezpečný, ano, ten je nejvíce a nejtěsněji spojený s těmi komplikacemi a vlastně člověk už na první pohled pozná, jestli já říkám, že body mass index je pro mě dostatečný k rozdělení obezity, protože na první pohled vidíte, jestli ten člověk má svalovinu, anebo jestli naopak ta hlavní koncentrace je v oblasti břicha, kde to svaly nebývají téměř nikdy.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Nakolik stojí za obezitou stres.?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Stres a nedostatek spánku, to jsou hodně velké faktory, ono se to většinou kombinuje dohromady a obojí jsou velmi významné rizikové faktory, stres vlastně zjednodušeně řečeno vede k tomu, že se nám vyplavují ty stresové hormony a v podstatě stres nás vede k tomu, že se v uvozovkách připravujeme na boj, tedy ono to tak v podstatě je, prostě bojujeme s nějakými starostmi a právě proto máme tendenci více jíst a vlastně se zásobit s energií na ten budoucí boj. A když je ten stres dlouhodobý, trvá dlouho, tak pochopitelně je to jeden z mechanismů, jakým přibíráme a v té dnešní době bych řekl, že to je jeden z velmi důležitých, možná rozhodujících faktorů u mnoha lidí.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Protože vám asi určitě i vaši pacienti řeknou, že dělá, nejím nějak špatně nebo nejsou si vědomi nějakých velkých dietních chyb, ale přesto jsou obézní a ta váha roste pořád směrem nahoru.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Je to pravda, je to tak, že vlastně právě ty stresové hormony podporují to ukládání energie do tuku.A navíc dost často ten stres je spojený s tím, že ani ta druhá část toho životního stylu není příliš zdravá, to znamená, nemáme příliš mnoho fyzické aktivity, jsme tak unavení, že nemáme sílu nějak cvičit, nedostatečně spíme, což ještě zase zvyšuje tu únavu.A ten stres taky vede k tomu, že si nesprávně vybíráme tu skladbu potravy, protože ten stres se nejlépe potlačuje něčím sladkým, hodně lidí zajídá stres především sladkostmi, někdo naopak třeba tučnými věcmi, ale prakticky nikdo ho nezajídá bohužel mrkví nebo salátem, takže je to i pak v tom složení stravy a v tom, že jíme večer, když se vrátíme z práce a máme prostě chvilku klidu, takže tohleto všechno se kombinuje dohromady a tím, jak ta doba je taková, že na nás vlastně neustále útočí nějaké informace ze všech stran na sociálních sítích a emailem. A v podstatě nemáme, pokud se nedokážeme tedy od toho odtrhnout vlastně chvilku klidu, tak bych řekl, že mnoho lidí je pod trvalým tlakem, který velmi těžko snáší a kompenzuje ho právě třeba tím přejídáním. Někdo pak třeba alkoholem, což je ještě o něco horší.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Takže je to začarovaný kruh.
mluvčí 1,
——————–
Přesně tak.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Je tu spoustu dotazů na to, jaké třeba porce máme denně jíst, pokud si chceme udržet váhu nebo váhu shodit, jestli větší a několik méně, třeba třikrát denně, anebo menší porce třeba pětkrát, šestkrát denně.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Na to vlastně není univerzálně správná odpověď, protože vidíme to i ve svém okolí. Každému vyhovuje jíst trošku jinak, takže spíš bych asi řešil jednak to složení nebo to, abychom jedli kvalitně, abychom jedli zdravě, neměli bychom určitě jíst večer nebo příliš pozdě večer a neměli bychom jíst hlavní část těch jídel večer, protože to skutečně není přirozené i pro ten trávicí systém, je přirozené, že by měl vlastně přes tu noc být spíš v klidu, to znamená večeře by neměla být hlavním jídlem, ale jinak se nedá říct univerzálně, že by to mělo být buď pět porcí nebo tři porce, opravdu to závisí na tom, co nám vyhovuje a samozřejmě tím nejlepším měřítkem je potom, když se podíváme na to, jak se nám ta hmotnost mění nebo nemění a ideálně pokud nemáme nadváhu, tak bychom se snažili zachovat v tom, co se týče hmotnosti, abychom tu nadváhu neměli ani později v průběhu života, ale opravdu se na to nedá odpovědět a měli bychom vycházet z toho, co nám vyhovuje, protože je určitě snazší pro někoho, kdo je zvyklý jíst třikrát denně, prostě upravit ty porce, jíst třikrát denně a nenutit se do jedení pětkrát denně, pokud mu to nevyhovuje a nepotřebuje to.A na druhou stranu možná takovéto přerušované hladovění, to je dneska velmi populární způsob stravování, kdy se vlastně asi v tom nejčastějším provedení osm hodin denně jí v podstatě bez omezení a těch zbylých 16 se nejí. Pokud to někomu vyhovuje, tak si myslím, že to je docela dobrý způsob, jak regulovat ten příjem potravy a jsou studie, které ukazují, že z hlediska zdravotního je to poměrně rozumný přístup.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Čili když tělo nějakou dobu hladový nebo nemá přísun potravy, tak mu to prospívá.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Prospívá, protože se snižuje ta tzv. inzulinová rezistence, zvyšuje se citlivost na působení inzulinu a dá se říct, když to řeknu zjednodušeně, že v těch buňkách probíhá takový úklid, oni prostě, jak nedostávají chvilku tu energii, tak se snaží spotřebovat i takové ty zbytky, které tam jinak leží a škodí tedy v uvozovkách. Takže není vůbec špatné si někdy takové trošičku to hladovění dát a pokud to někomu vyhovuje, že mu opravdu stačí dvě jídla denně a pak vlastně třeba od nějakého odpoledne už vlastně nejíst až do rána, tak si myslím, že to není špatný způsob, zejména, když jsme schopni to dodržovat opravdu dlouhodobě, pokud chceme se svou nadváhou, obezitou něco dělat.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Pane profesore, tak jak začít? aby to byla úspěšná cesta k zhubnutí.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Je potřeba si to dát jako prioritu, to je možná první věc. Musím si na to najít čas na tu změnu životního stylu, nemůžu čekat, že když prostě budu pořád přepracovaný, budu pracovat 12 hodin denně, budu málo spát, že se mi podaří ten životní styl změnit tak, abych hubnul. Druhá věc je, opravdu bych měl jít na tu preventivní prohlídku, abych věděl z jakého základu vycházím, jestli ještě všechno v pořádku, anebo jestli už mám naopak třeba nějaké komplikace, které s tou nadváhou nebo obezitou souvisejí, protože podle toho pak můžu vyvíjet jednak ty fyzické aktivity, které si mohu dovolit, změnit dietu velmi významně, některé věci třeba budou omezenější, pokud už budu mít nějakou nemoc, takže začít preventivní prohlídkou a pak považuji za velmi důležité poradit se nejdříve s lékařem. A dobře si vybírat, s kým se potom poradím, protože dneska, když se podívám kolem sebe, tak mi připadá, že experty na výživu tady máme v podstatě skoro v polovině národa, takže je potřeba opravdu….. i třeba ti nutriční poradci, aby to byli takoví, kteří opravdu vystudovali ten obor, kteří mají adekvátní vzdělání. Ale říkám, důležitý ten první, za kým bych měl zajít, je praktický lékař, který by mě měl nasměrovat i na základě výsledků těch vyšetření a dát mi nějakou úplně základní radu, kam případně za jakým jiným lékařem nebo specialistou se vydat dál.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Pro tu úspěšnou cestu je asi důležité, aby to začalo fungovat, aby tam byl nějaký pocit, že se mi to daří a že v tom chci pokračovat.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
A je to samozřejmě ta motivace a udržení té motivace je naprosto zásadní. Hodně důležitá je také podpora rodiny, podpora okolí, podpora partnerů. A samozřejmě dneska čím dál víc vidíme, že není jaksi vůbec nic špatného na tom si pomoci také nějakou farmakoterapií, nějakými léky, protože zdaleka všichni nedokážeme ten životní styl změnit tak zásadně, abychom dokázali zhubnout takové množství kilogramů, které opravdu potřebujeme, a tím, že vlastně v současné době už je dostupná léčba, která je podstatně účinnější a bezpečnější než to, co jsme mívali dříve, tak právě proto zdůrazňuji to, že je dobře se poradit i s lékařem i o těchto možnostech, které mohou opravdu velmi pomoci i těm, kterým jsme třeba nedokázali pomoci před ještě několika lety.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Na ty léky se ptají už i naši posluchači na emailu, je to opravdu řada dotazů, jsou to léky, které souvisí i s diabetem, a právě s nadváhou.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Prakticky všechny ty léky byly původně vyvinuty na léčbu cukrovky druhého typu a v podstatě až při jejich podávání diabetikům se zjistilo, že oni také velmi významně snižují hmotnost, pak se zjistilo, že některé z nich třeba ve vyšších dávkách tu hmotnost snižují ještě o něco více a je to strašně zajímavý příběh, protože to je vlastně poprvé, co se začaly používat léky, které fungují na principu střevních hormonů, když se najíme, tak se nám vlastně vyplavují ty střevní hormony do krve, zvyšují pocit sytosti, snižují pocit hladu a právě také pozitivně ovlivňují tvorbu inzulinu a tím pádem léčí tu cukrovku, ale zjistilo se, že velmi významně snižují hmotnost, takže to je vlastně nový mechanismus, který jsme předtím vůbec nevyužívali v léčbě obezity, ani v léčbě cukrovky a přináší celou řadu dalších zajímavých pozitivních efektů, takže to je velká novinka posledních asi pěti let.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Jak to pacienti pociťují, nemají hlad, nemají chuť?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Je to právě až jako někdy překvapivé i pro ty pacienty, když mi to líčí, že oni vlastně ztratí trošku ty chutě na ty nezdravé věci, že je nehoní mlsná, dokáží prostě žít s tím, že mají na stole čokoládu a nemají na ni chuť. Skutečně se setkávám i s touhle tou reakcí po některých z těchto léků, oni hodně snižují také chuť na tučné věci a obecně by se dalo říct, že mění tak ty chuťové preference ve smyslu zdravějšího stravování, takže ne, že by ty léky udělaly tu práci za pacienta, to vůbec ne, ten pacient by měl vlastně ale využít toho, že skutečně to nutkání, ta chuť zdaleka není tak velká a měl by prostě tu dietu upravit a zároveň k tomu je potřeba stejně vždycky změnit životní styl, cvičit, mít fyzickou aktivitu, ale ta léčba to dokáže hodně usnadnit, takže zaplaťpánbůh za ní.
moderátorka
——————–
Dotaz po telefonu. Dobrý den.
mluvčí 4,
——————–
Dobrý den. Tady je Marie. Já bych se chtěla zeptat pana profesora. Jsem diabetička 38 let druhého typu, ale už beru…. Od roku 2000 si už píchám na noc inzulin a nyní asi šest let už čtyřikrát denně inzulin, protože mám málo produkce vlastního inzulinu, v současné době přibírám na váze a ráda bych se chtěla zeptat, jestli bych si mohla aplikovat ozemPik. Můj diabetolog není moc tomu nakloněn, protože já už asi 2-3 roky, jsem pod dohledem gastroenterologa kvůli slinivce, kde jsou cystičky…
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Dobrý den. Děkuju pěkně za dotaz. Tam hodně závisí na tom, jaké přesně je onemocnění té slinivky u těchto léků, pokud měl někdo zánět slinivky břišní, tak tam by skutečně se neměly podávat. Je potřeba být velmi opatrný, na druhou stranu existují i další léky jiné, než tedy tyto injekční, které se dají použít, existují i léky v tabletách, které třeba nemají úplně tuto kontraindikaci nebo není tam toto omezení, takže já si myslím, ono je to hrozně těžké takhle na základě takto stručné informace úplně dát radu. Já určitě souhlasím s vaším diabetologem, že bych byl opatrný v tomto případě s tímto konkrétním, lékem, ale máme ještě i další možnosti a další skupiny léků, které se v tomhle tom případě dají použít, kde by ty cystičky nevadily a oni by nemusely nutně vadit ani v tomhle tom kontextu, ale opravdu bych musel vědět trošku přesněji, jaký je přesně ten nález.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Na vedlejší účinky léků tohoto typu, o kterém mluvila naše posluchačky na telefonu, se ptají i posluchači v emailu. Třeba alež se dozvěděly o negativním ovlivňování tenkých cévek, zejména v očích a je pravda, že to je medializované, že snad ty léky by mohly způsobovat i slepotu tak, jak to je. Pane profesore.
mluvčí 1,
——————–
Skutečně se objevily tyto zprávy, diskutuje se o ischemické neuropatii optického nervu, kdy bylo vlastně v různých publikacích dáváno do souvislosti podávání těchto léků ze skupiny GLP-1 agonistů a těchto komplikací. V tuto chvíli si myslím, že to nejde uzavřít, že tam skutečně ta souvislost je, protože ono se o tom mluví asi rok a půl, kdy se poprvé objevila tahle ta zpráva. Ony jsou to velmi vzácné komplikace, to je potřeba říci, že je skutečně velmi raritní postižení toho zraku a vlastně žádná z těch regulačních agentur, které to kontrolují, tedy ani ta evropská medicínská agentura, ani americká FDA nevydaly žádné varování, takže tam si troufnu říci, že kdyby to podezření, že tam je skutečně souvislost, bylo silnější, tak by to varování bylo vydáno a je nutno říct, že vlastně rizikovými faktory pro vznik těchto očních komplikací je obezita a cukrovka jako taková, bez ohledu na léčbu nějakým typem léků, takže myslím si, že vzhledem k tomu, jak raritní jsou tyto komplikace, tak je obtížné říci, jestli tam je skutečně souvislost, anebo jestli to jsou prostě jenom hodně rizikový pacienti, kteří proto, že byli rizikový, tak dostali tuto účinnou léčbu.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
A další vedlejší účinky, které třeba jste i vy vysledoval u vašich pacientů…..
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Typické jsou nežádoucí účinky, které souvisí s trávicím traktem, protože ty léky trošičku zpomalují vyprazdňování žaludku, což je jeden z mechanismů, jak tlumí ten pocit hladu a zvyšují pocit sytosti, takže my vždycky radíme pacientům, aby zmenšili porce, čímž předejdou tomu, že by mohli mít takový pocit žaludku na vodě, někdy může být i takový jako mírný pocit na zvracení, bolesti břicha. Zmenšením porcí se téměř vždycky tomuhle tomu dá předejít a ty porce se zmenšují snadněji, protože máme menší pocit hladu.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Máme ještě jeden dotaz po telefonu. Dobrý den.
mluvčí 4,
——————–
Dobrý den, tady posluchačka Věra z Třebíče. Já jsem chtěla požádat pana doktora o názor. Slýchávám mezi lidma, říkají, no, ale to je dobrý, když má člověk nadváhu, protože když přijde nějaká nemoc, tak je z čeho trávit. Já jim to neumím jako dobře argumentovat, jestli těmto lidem, vy, pan doktor na to neřekl svůj názor, to by mě….
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Tak si ten argument napište a pak ho můžete právě tlumočit. Děkujeme moc dotaz.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Děkuju a zdravím do Třebíče, něco na tom trošičku je, protože když mám lehkou nadváhu, ale zároveň k tomu sportuji a jsem vlastně fit, tak na tom nemusím být nutně špatně. A existuje něco, čemu se říká paradox obezity, že pokud se pak dostanu třeba do nějakého těžkého stavu, tak skutečně to, že mám nějaké zásoby navíc, když ležím dlouho na jednotce intenzivní péče a jsem v opravdu kritickém stavu, může to být do určité míry výhodou, ale jde o to, aby ta nadváha nebo obezita už nebyla spojena s těmi komplikacemi ve chvíli, kdy mám nadváhu nebo obezitu a už mám k tomu cukrovku, už mám k tomu nějaké onemocnění srdce nebo něco takového, tak v tu chvíli tam už vlastně tato výhoda určitě není, takže může to být nějaká lehčí nadváha, lehká obezita, ale bez těch komplikací, které tu prognózu naopak zhoršují.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Kdy se, pane profesore, přistupuje k jiné formě léčby, třeba i k chirurgickému zákroku…..
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Ta chirurgická léčba je pořád ještě vyhrazena především pacientům s těžkou obezitou, to znamená s tou obezitou třetího stupně a možná čím dál více také pacientům, kteří mají třeba špatně kompenzovanou cukrovku, kterou nedokážeme ani pomocí těch nejmodernějších léků dostat pod dobrou kontrolu, protože ta chirurgická léčba je pořád i přes dostupnost těch moderních účinných léků nejmocnějším způsobem, jak snížit hmotnost, a některé typy operací vlastně ještě nad rámec snížení hmotnosti výrazně zlepšují právě třeba tu cukrovku, takže měli bychom ji zvážit nejen u pacientů s těžkou obezitou, ale i u těch, kteří mají třeba obtížně kompenzovatelnou cukrovku, protože tam jim můžeme zcela zásadně pomoci touto léčbou…. problém obezity je ale potřeba vyřešit v oblasti prevence. To je to, o co se musíme maximálně snažit a já se omlouvám, že jsem to neřekl hned na začátku, protože my bychom vlastně ideálně měli tu obezitu ovlivnit ještě dříve, než nastane, to znamená v době, kdy ty pacienti nebo ty děti, adolescenti mají nadváhu, tam musíme hlavně zasáhnout. Chirurgická léčba už je vlastně taková poslední možnost a ta léčba pomocí léků je vlastně už také, dá se říci, pozdě, ale já myslím, že všechny ty věci v kombinaci včetně toho, že musíme zásadně zlepšit zdravotní gramotnost populace, to, aby si lidé uvědomovali, že obezita je nemoc, že by to neměli nechat dojít tak daleko, to je přesně ta cesta. Moc děkuju za tu připomínku.
, moderátorka
——————–
Což asi bude i cílem národního programu prevence a léčby obezity a obecně obezitologických center tady v České republice, jak fungují?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Ano, je to tak, že my se vlastně snažíme právě ten systém změnit, snažíme se, aby byl efektivnější, aby byl více zaměřen na prevenci, to znamená, v podstatě ten systém by měl být takový, že bude založen primárně na praktických lékařích, protože ten výskyt obezity je tak vysoký…..my jsme ta procenta neřekli, ale je to někde kolem 23 % populaci, plus dalších 30 % minimálně má nadváhu, takže 2/3 vlastně nemají normální hmotnost, čili základem je skutečně, aby ta obezita se vlastně stala tématem pro praktické lékaře jak dětské, tak dospělé, to je ta hlavní síť, která musí vzniknout a která musí mít podporu také zdravotních pojišťoven, plátců tak, aby ta léčba dávala smysl a ta, nejenom léčba, ta edukace těch pacientů, prostě to, že je povedou lékaři ke změně životního stylu a na to pak musí navazovat síť vyšších specializovaných center, protože samozřejmě celá řada pacientů už s těžkými komplikacemi obezity, kteří vyžadují už nějakou komplikovanější komplexnější léčbu, ale nám v tuto chvíli hlavně chybí taková ta primární síť, ten primární záchyt mezi praktickými lékaři a zrovna dneska máme schůzku s kolegy ze společnosti všeobecného lékařství a snažíme se domluvit, jak bychom tohleto mohli v rámci toho národního programu změnit.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Asi bude velmi důležitá spolupráce pacienta i v případě už té poslední léčby nebo ne té preventivní, do jaké míry se to daří, pane profesore, do jaké míry si pacienti uvědomují, že musí se svým životním stylem něco udělat, nejenom, že budou tedy brát léky, po kterých budou hubnout, ale jestli to bude trvalé, ví se to, jestli už ten pacient bude navždy mít dobrou váhu…..
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Já především moc děkuji, že mohu tady mluvit na tohleto téma, protože myslím si, že každý takovýhle pořad pomůže k tomu, že se nad tím více lidí zamyslí a že třeba opravdu něco změní. Ta motivace je samozřejmě různá u různých pacientů, ale troufnu si říci, že čím více se o tom tématu mluví, tak tím víc pacientů nad tím přemýšlí a snaží se něco změnit a to, na co se ptáte, ta poslední otázka je strašně důležitá. Jestli říkáme, že obezita je chronická nemoc, tak samozřejmě k tomu, abychom jí vyřešili, tak musíme ta opatření nějaká přijmout dlouhodobě. Pokud to bude zásadní změna životního stylu, která ale musí trvat po celou dobu, tak samozřejmě ten pacient má šanci zhubnout a i to podávání léků ve chvíli, kdy už selže ta prevence a selže tedy to, že předejdeme obezitě, tak velmi pravděpodobně bude muset být dlouhodobé, neříkám, že u všech by se obezita měla šmahem léčit léky. ale u mnoha pacientů, kteří už třeba mají takové komplikace, že je pro ně obtížné změnit životní styl, zvýšit fyzickou aktivitu, tak to může být řešení, které v konečném důsledku může být vlastně lacinější, než když ty pacienty neléčíme a necháme je dojít k těm komplikacím, takže troufnu si říci, že ta léčba podobně jako třeba léčíme krevní tlak dlouhodobým podáváním léků, protože víme, že ty komplikace jsou závažné, tak se asi časem posuneme i v léčbě obezity, k tomu, že ta léčba bude dlouhodobá.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Podle průzkumu Američané loni poprvé nezvýšili počet obézních nebo vlastně zhubli, když to tak řeknu jednoduše….
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
je to díky lékům, které teď užívají. Ano, bylo to velké překvapení, protože to se nestalo vlastně dosud nikdy a předpokládá se, že je to nejpravděpodobnější vysvětlení, nedá se to říct úplně stoprocentně, ale ve Spojených státech ta dostupnost těch léků byla podstatně větší, u nás vlastně donedávna ještě nebyly, takže je to pravděpodobné, že to skutečně byl ten důvod, proč ten výskyt obezity poklesl.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Tak máme ještě jeden dotaz po telefonu. Poprosím o stručné položení. Dobrý den.
mluvčí 4,
——————–
Dobrý den. Tady posluchačka z jižní Moravy, prosím vás, já bych chtěla zeptat pana doktora, jaký má názor na operativní řešení tzv. bypass. Dcera to prodělala a mám strach, aby prostě má uřezaného uřezané tenké střevo a má to tam nějak prokličkované v žaludku, tak mám docela obavy o její zdraví.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Ano, děkujeme za váš dotaz. Pan profesor už o tom dnes hovořil. Tak jenom….
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Je to určitě operace, která může hodně pomoci, jak zhubnout, tak zlepšit třeba cukrovku, ale je strašně důležité to pooperační sledování, aby chodila k nějakému lékaři, který bude pravidelně dělat odběry krve. Hladiny vitaminů, ale určitě při dobrém sledování tahle ta operace není ohrožující a pakliže bude všechno pečlivě sledováno, tak může naopak přinést větší efekt než třeba nějaké jiné typy operací.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Pan prof. Martin Haluzík, přednosta centra diabetologie z IKEMu, byl dnešním hostem kávy o čtvrté. Moc vám děkuji za váš čas a těším se někdy příště zase na shledanou.
Přidejte odpověď