Je zvyklý bojovat. Ondřej Míček se v mládí věnoval taekwondu i boxu. Nyní však zápasí s nemocí, která se nedá porazit. Rodákovi z Frýdku-Místku totiž diagnostikovali neoperovatelný nádor na mozku. Nyní žije v hospici a svou každodenní realitu přibližuje na YouTube.
O své nemoci Ondřej Míček natáčí videa na YouTube kanál Kluk z hospice, kde bez patosu ukazuje svoji každodenní realitu – léky proti bolesti, omezenou hybnost, ale i humor, nadhled a touha žít do poslední chvíle smysluplně. „Točení na YouTube mě baví a mohu díky tomu ukázat lidem, že to jde i jinak. Spousta lidí přijde do hospice smířena s tím, co bude dál. Já taky. Vím, že už to nebude dlouho trvat a zemřu. Ale chci alespoň zkusit zabojovat a nevzdat to,“ říká.
Míček vyrůstal ve Frýdku-Místku, kde se od dětství věnoval taekwondu a pak i boxu. Zkušenosti sbíral také v USA, kam odjel na několik let. „Učil jsem se anglicky. Bylo to těžké, ale formující. Vždycky jsem nějak bojoval – s podmínkami, se systémem, sám se sebou. Ale šlo to,“ vzpomíná.
Po návratu do Česka se usadil, našel si práci a narodil se mu syn. „Syn je pro mě všechno. Věděl jsem, že chci ještě něco zažít. A hlavně jsem chtěl, aby měl vzpomínku,“ konstatuje muž, jenž bojuje s rakovinou mozku. V důsledku nemoci ho sužuje například omezená hybnost končetin. „Už si nezvládnu ani sám uvařit nebo například poskládat tričko,“ zmiňuje.
Největší přání
Jeho největším přáním bylo vyrazit se synem na výlet do Prahy, což se podařilo zrealizovat díky projektu Sanitka splněných snů, který pomáhá nevyléčitelně nemocným splnit přání.
„Syn miluje vlaky, takže jsem věděl, že to bude pro něj. Ještě jsem si s ním chtěl užít nějaký čas. Když je šťastný on, jsem šťastný i já,“ podotýká Míček. Výlet ale překonal jeho očekávání. „Čekal jsem, že mě organizátoři Sanitky splněných snů převezou na místo, pak zase odvezou a tím to hasne. Ale starali se o mě jako o člena rodiny. Dovolili mi vzít si i syna, ubytovali nás u sebe doma a byly to pro mě dva nejlepší dny v životě,“ pokračuje.
Se synem kromě Národního technického muzea navštívil také katedrálu sv. Víta, Pražský hrad, restauraci u Vltavy nebo MMA shop, kde kdysi pracoval.
Míček od března pobývá v hospici ve Frýdku-Místku. „Mám tady vše, co potřebuji. Když mě něco bolí, tak dostanu léky a personál mi skvěle pomáhá. Je pro mě dřina si dojít i na záchod. Ale mám možnost být i venku a mluvit s lidmi. Takže se cítím dobře a všichni se tady ke mně chovají hezky,“ konstatuje.
Boření stereotypů
Hospic podle něj boří stereotypy o tom, co znamená konec života. Což potvrzuje i ředitel zařízení Jan Jursa: „Hospic poskytuje paliativní a hospicové služby nevyléčitelně nemocným pacientům. Snažíme se, ať mají pacienti co největší možné pohodlí a tím je následně zajištěna lidská důstojnost. Netrpí bolestí a nejsou osamoceni, což je naší prioritou.“
Míček považuje za důležité mluvit o tom, co se často přehlíží – o smyslu paliativní péče a o tom, jak může vypadat důstojné dožití. „Chci ukázat, že to jde i jinak. Nejsem žádná celebrita. Ale když můžu být tím člověkem, který tohle ukáže veřejnosti, tak to rád udělám,“ uzavírá.
Onkologičtí pacienti tvoří významnou část klientely českých hospiců. Onkologická onemocnění totiž nezřídka přecházejí do pokročilých stádií, kdy kurativní léčba přestává být možná a na řadu přichází paliativní péče – tedy péče zaměřená na zmírnění symptomů a zajištění důstojného závěru života. Například v roce 2019 tvořili onkologičtí paienti 92 procent klientely lůžkových hospiců v České republice.
Neoperovatelné nádory mozku tvoří menší podíl mezi všemi onkologickými onemocněními. V Česku je ročně diagnostikováno přibližně 300 případů glioblastomu, což je nejčastější a nejagresivnější zhoubný nádor mozku. Nemocní bez léčby přežívají několik měsíců, s léčbou jich 40 až 60 procent přežije alespoň rok. Navzdory moderním léčebným metodám zůstává i nadále velmi nízké pětileté přežití, to se pohybuje kolem šesti procent.
zdroje: Národní ústav pro výzkum rakoviny, ScienceDirect, socialnipolitika.eu, zdravezpravy.cz
Vladimír Pryček a Kateřina Součková
Deník.cz
Přidejte odpověď