Radiožurnál
Bolavá záda, to je téma pro velkou část české populace. Asi opravdu jen málokoho nikdy záda nebolela. A když už nepomáhá rehabilitace ani léky, na řadu přicházejí chirurgové. Jak vypadá taková operace páteře a jak můžeme bolestem zad předcházet? I o tom bude dnešní vědeckotechnologický magazín Radiožurnálu.
Rehabilitace, klid na lůžku, léky proti bolesti, fyzioterapie nebo obstřiky. To všechno může pomoct, když nás dlouhodobě bolí záda. Jen necelé 1 % pacientů s degenerací páteře ale skončí až na operačním stole. Pro páteřní chirurgii z Fakultní nemocnice v Motole jsou tyto zákroky každodenní rutinou, starají se i o pacienty, kteří potřebují reoperaci.
Jan Štulík,
——————–
Vždycky začínáme konzervativní léčbou, ta operace je vždycky až to poslední.
moderátorka
——————–
Upozorňuje přednosta kliniky spondylochirurgie Fakultní nemocnice v Motole Jan Štulík. Na operačním stole má jedenapadesátiletého pacienta s degenerativním onemocněním v bederní části páteře.
Jan Štulík
——————–
V tomhle tom případě se jedná o jednu z těch variant degenerativního postižení bederní páteře, tedy o spondylolistézu. Posun obratlu.
, moderátorka
——————–
Pacient je kvůli tomuto problému na operaci už poněkolikáté. Naposledy mu páteřní chirurgové na jiném pracovišti vložili do oblasti beder speciální fixátor, obratle ale nesrostly a vznikl pak kloub.
Dr. Lucie Selavcová
Máme dneska za úkol ten fixátor původní odstranit, vytvořit lepší podmínky pro srůst.
Dát tam nový fixátor a zajistit ten původní cíl, to znamená srůst dvou obratlů k sobě. V tomto případě L4 a L5. Tady na tom rentgenu můžeme i vidět uvolněnou matičku a tady je i vidět posun těch obratlů.
moderátorka
——————–
Páteřní chirurg Lucie Selavcová stojí před několika snímky z rentgenu a magnetické rezonance.
Jan Štulík,
——————–
Pacienta trápily bolesti bederní páteře a měl vystřelování bolesti do levé dolní končetiny.
Teď vyndáváme šrouby, který jsou ale uvolněný, už tam nedržej, jak mají, kdybych to řekl hezky česky, tak tam kloktají a tady už máme ten šroubek, co vypadnul. Už před operací byla vidět vypadlá matička.
moderátorka
——————–
páteřní chirurg Jan Štulík vyjme matičku z těla. A pokračuje v odstraňování dalších šroubů a tyček, které speciální fixátor spojují. Pacient je během zákroku v plné anestezii a leží na břiše.
mluvčí 5,
——————–
Trošku jinak funguje ventilace, trošku jinak funguje hemodynamika, ale pacienti tuhle polohu snášejí v podstatě normálně.
moderátorka
——————–
Vysvětluje anesteziolog Martin Malošek. Pacient je napojený na umělou plicní ventilaci a pod hlavou má speciální podložku. Aby nebyl v kontaktu s operačním stolem.
Když operatér fixátor odstraní, najede nad pacienta rentgenologické rameno, aby mohl páteřní chirurg zkontrolovat postavení obratlů, popisuje lékařka Lucie Selavcová.
mluvčí 4,
——————–
Teď tam vlastně vidí obraz páteře bez té původní instrumentace. Chystá se zavádět nové.
Jan Štulík vyzývá radiologického asistenta, aby udělal další rentgenový snímek. Poté, co zavede všechny šrouby, posune obratel do správného postavení. Používá k tomu i repoziční věže. Popisuje dění na sále páteřní chirurgyně Lucie Selavcová.
Lucie Selavcová,
——————–
Je to nástroj, který ke šroubu, jak se dotahuje, přibližuje tu tyčku a šroub k sobě, už můžeme vidět, že tam obratel je srovnaný ve správném postavení, pak ještě operatér očistí obratle od měkkých tkání a položí na ně kostní štěpy, které odebere z pánve, díky tomu se přihojí kost na kost a celá operovaná oblast se zpevní, pacientovi by se mělo po operaci výrazně ulevit, zpočátku ale musí chodit o podpažních berlích a neměl by sedět. A to do doby, než se zahojí.
Po třech měsících může začít pacient také s rehabilitací.
moderátor
——————–
V magazínu Radiožurnálu Experiment mluvíme o chronických bolestech páteře, trápí totiž mnoho lidí. Nejen o tom, co všechno se dá udělat pro to, abychom se nedostali až na operační stůl, mluvila reportérka Andrea Skalická s primářkou kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství Fakultní nemocnice v Motole Martinou Kővári.
Kővári,
——————–
Měli bysme se určitě od mládí věnovat sportovním aktivitám, které upravujou naše svalové dysbalance, protože samozřejmě když odmalička sedíme někde ve škole, v lavicích studujeme, pak máme sedavá zaměstnání, tak nám vznikají různé svalové dysbalance, to znamená, může těmi aktivitami být bruslení, můžou to být běžky, může to být jízda na kole, může to být lezení, prostě symetrické sporty.
mluvčí 7,
——————–
Jak vypadá vlastně ta moderní rehabilitace, ty moderní rehabilitační metody?
Kővári,
——————–
Já, když jsem začínala dělat rehabilitaci a předtím jsem dělala neurologii, rehabilitace se spíš sestávala z takových měkkých technik a mobilizací páteře, takže pacienti, když měli nějaké potíže, přišli a dožadovali se takové té akutní mobilizace, ale v podstatě se nic nedělalo pro prevenci, aby ty potíže se neopakovaly, to se změnilo, řekla bych, tak posledních 15 – 20 letech, aby naše potíže třeba přechodné blokády bederní páteře, aby se nevracely, tak musíme proti tomu aktivně bojovat, tzn, že pacienti by měli preventivně cvičit a měli by se věnovat….. ve fitnessu tomu říkají střed těla. My tomu říkáme posilovat stabilizační systém páteře.
mluvčí 7,
——————–
Můžeme si některé ty speciální metody techniky blíže přiblížit, co třeba obnášejí?
Kővári,
——————–
V našich končinách, ale nejen v našich končinách, protože ta technika se poměrně šíří celosvětově dynamická neuromuskulární stabilizace, jejíž tvůrcem je pan prof. Pavel Kolář, tato technika, ale nejen tato technika pracuje s tou stabilzační funkcí páteře, jsou to naše břišní svaly, jsou to naše paravertebrální svaly, neboli svaly podél páteře, součástí důležitou je bránice, pánevní dno a potom hluboké ohýbače, neboli my tomu říkáme flexory krční, tyhle ty svaly by se měly cvičit tzv. synergií.
mluvčí 7,
——————–
Jak dlouhá ta terapie vlastně by měla být?
Kővári,
——————–
Aby ten pacient byl schopen dobře a kvalitně cvičit sám v autoterapii, načež je pak kladen velký důraz, tak si myslím, že to chce takových 3–5 návštěv u toho fyzioterapeuta, ale s tím, že o těchhle těch technikách jsou v současný době edukováni i například trenéři ve fitness, takže i pokud bych třeba chodila do fitness, tak bych se zajímala o to, zda ten můj trenér má nějaké rehabilitační vzdělání v tomto duchu a může se pak spoustu věcí doladit i s ním, pokud je to jenom prevence, samozřejmě, pokud už ten pacient má nějaké bolesti páteře, projekce, to je pro nás takový, my tomu říkáme retflex, to znamená červená vlajka, že už ty bolesti najednou se propagujou do končetiny, jdou třeba i do prstů, tak už je to pro nás signalizace, že musí opravdu chodit k odborníkovi a rehabilitačnímu lékaři.
mluvčí 7,
——————–
Jedna věc je cvičení pod dohledem, druhá věc je vlastně užívání léků na bolest, jak se to z vašeho pohledu dá, řekněme, ideálně kombinovat?
Kővári
——————–
Pokud mě začnou pobolívat záda po nějaké větší fyzické zátěži, třeba po domácím úklidu nebo po nějaký větší sportovní aktivitě tak není třeba žádná analgetika užívat. Ty bolesti jenom značí, že jsem si přetížila svůj pohybový systém a odezní samy. Pokud ty potíže už mám delší dobu, mám ranní ztuhlosti, v noci se budím bolestí, pak si myslím, že je na místě konzultovat lékaře a o medikaci se pobavit, protože ta medikace není jenom na útlum bolesti, ale je proti zánětu a otoku, který u chronického přetěžování pohybového systému vzniká.
mluvčí 7,
——————–
Dodává primářka kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství Fakultní nemocnice v Motole Martina Kővári.
Přidejte odpověď