Česká republika sice nemá moře, zato má řadu lázní, které nabízejí zotavení na těle i na duchu. Lázeňství má v tuzemsku dlouhou tradici, nabízené léčebné procedury jsou vyhlášené a kouzlo mnoha lázeňských center už po staletí oceňují i zahraniční hosté. Slavný západočeský lázeňský trojúhelník – Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně – se dokonce dostal na seznam UNESCO.
Lázeňské procedury pomáhají s léčením vážných zdravotních problémů. Prospívají však i lidem, kteří jen potřebují podpořit celkovou pohodu svého organismu. Během wellness pobytu v lázních se člověk uvolní a odpočine si, což velmi prospívá tělu i psychice. Většina lázní se navíc nachází v krásném prostředí, takže zotavení napomohou i procházky a výlety.
Tuzemské léčebné lázeňství má dobrý zvuk a ovlivňuje nejen oblast zdravotnictví, ale i cestovního ruchu. Do ubytovacích zařízení v českých a moravských lázních směřuje ročně podle statistik více než 900 tisíc hostů; z toho 60 % tvoří domácí návštěvníci a dalších 40 % přijíždí ze zahraničí.
„Léčebné lázeňství je tak jedním z významných tahounů zahraniční návštěvnosti Česka,“ upozorňuje Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism.
Dlouhodobě nejoblíbenějším a nejnavštěvovanějším místem je proslulý západočeský lázeňský trojúhelník, který tvoří tři nejvýznamnější česká lázeňská města – Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. V roce 2021 byla tato lázeňská města dokonce spolu s několika dalšími slavnými světovými lázněmi zapsána na seznam UNESCO.
Historie českých lázní
Lidé na území Čech a Moravy znali léčebné prameny odnepaměti. A také je často využívali ke svému léčení. Prameny se dokonce staly součástí legend – například slavné pověsti o vzniku Karlových Varů. Podle této legendy si panovník Karel IV. a jeho družina krátili pobyt na hradu Loket loveckými výpravami. Při štvanici na jelena se jim ztratil pes, kterého později našli v tůni s horkou vodou.
Družina se na místě zdržela několik dní a Karel IV. si během pobytu omýval v teplém prameni poraněnou nohu. Ke svému překvapení zjistil, že se velmi rychle hojí. „Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země,“ píše portál města Karlovy Vary.
Největší rozmach lázeňství na území Česka spadá do 18. až 20. století. Mnohá místa získala během tohoto období podobu, která je dnes pro české lázně tak typická. „Byla postavena řada novoklasicistních, novorenesančních a secesních budov, především lázeňské domy a hotely. Byly zakládány parky, kolem vřídel vznikaly kolonády, altány i pavilony, které přispívaly k celkově poklidné atmosféře lákající k odpočinku,“ uvádí Svaz léčebných lázní ČR.
Česká republika tak patří k zemím, které významně přispěly k celosvětovému rozvoji a významu lázeňství.
V lázních se léčili panovníci i umělci
Lázeňská místa se stala také významnými centry společenského a kulturního života. Do českých lázní se už od 18. století sjížděli politici, učenci i umělci. Nejoblíbenějšími místy se staly Františkovy Lázně, Karlovy Vary a Mariánské Lázně, tedy zmíněný slavný západočeský lázeňský trojúhelník.
Scházela se tam šlechta, včetně příslušníků vládnoucích rodů, vedla se politická a obchodní jednání, návštěvníci se scházeli na plesech, koncertech a divadelních představeních. V krásném lázeňském prostředí se často doslova formovaly dějiny.
Už na počátku 18. století pobýval v západočeských lázních ruský car Petr I. Veliký. Do českých lázní zavítal rovněž anglický král Edward VII., francouzský ministerský předseda Georges Clemenceau nebo rakouský císař František Josef I.
Později tam pobývali například německý básník a dramatik Johann Wolfgang Goethe, hudební skladatelé Wolfgang Amadeus Mozart, Ludwig van Beethoven či Fryderyk Chopin, ale také italský houslový virtuos Niccolo Paganini. Mezi významné hosty patřili i spisovatelé Franz Kafka a Mark Twain nebo slavný vynálezce Thomas Alva Edison.
Nejen o západočeské, ale i další tuzemské lázně je velký zájem dodnes. Vedle domácích pacientů míří do českých lázeňských zařízení nejčastěji hosté z Německa, Slovenska, Ukrajiny, Tchaj-wanu a Polska. Lázeňské rezorty vyhledávají také bohatí turisté z arabských a dalších asijských zemí.
„Už nyní pozorujeme, že naše lázně profitují z přímého leteckého spojení Praha-Dubaj. Pozitivně se podepsalo také spuštění spojení z Tchaj-wanu,“ upozornil loni František Reismüller, ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism.
Jak se dostat do lázní
V současnosti se zvyšuje i počet domácích lázeňských hostů. Do lázní nejezdí jen kvůli léčbě svých neduhů nebo pooperačnímu zotavení, ale pobyt berou i jako způsob posílení imunity, nástroj prevence a ideální formu relaxace.
„Věříme, že lázně mohou hrát klíčovou roli ve zdravém životním stylu, a proto stále častěji pracujeme nejen s nabídkou tradičního léčebného lázeňství, ale také takzvaných medical wellness programů. Ty kombinují moderní medicínu s relaxačními technikami a poskytují komplexní péči pro tělo i duši,“ uvedl ředitel Destinační agentury pro Karlovarský kraj Petr Židlický.
Lázeňskou kúru vám může předepsat lékař jako takzvané lázně na křížek. Do lázní však můžete vyrazit i jako samoplátce bez vážnějších zdravotních potíží. Kromě léčebných programů totiž lázně vždy nabízejí i relaxační nebo wellness balíčky. Procedury si vyberete sami nebo po konzultaci s místním lékařem.
Nejznámější české lázně
Karlovy Vary: Naše nejznámější lázně prosluly mimo jiné nejteplejším termálním pramenem v České republice. Vřídelní pramen s teplotou 73 °Celsia tryská do výšky 12 metrů. Léčí se tam například cukrovka, nadváha a obezita, poruchy metabolismu, dna, ale také nemoci pohybového ústrojí (mimo jiné degenerativní poruchy páteře a velkých kloubů). V Karlových Varech pomáhají i s paradentózou.
Mariánské Lázně: Druhým největším českým lázeňským městem jsou Mariánské Lázně. Přímo ve městě vyvěrá 40 léčivých minerálních pramenů, v okolí najdete další stovku. Můžete si tam projít největší kolonádu v České republice a poslechnout si známou Zpívající fontánu. Lázně pomůžou lidem s nemocemi pohybového aparátu, močových cest i ženám s gynekologickými potížemi.
Františkovy Lázně: Léčivé účinky zdejších pramenů jsou známy od 15. století. Františkovy Lázně jsou místem, kde vznikla slatinná kúra a první slatinné lázně. Léčí se tam bolavé klouby, nemocné srdce, kožní problémy i neplodnost.
Jáchymov: Jáchymovské lázně jsou prvními radonovými lázněmi na světě a v rámci Evropy jsou dodnes nejúčinnější. Pomáhají mimo jiné při onemocnění kloubů, nemocích periferního nervového systému a páteře, kožních problémech, cukrovce, dně či Bechtěrevově chorobě.
Teplice v Čechách: Zdejší léčivé prameny byly podle archeologoů využívány už před 2000 lety. Lidé si do Teplic jezdí léčit například nemoci pohybového ústrojí, nemoci nervů a problémy způsobené poruchami látkové výměny a žláz s vnitřní sekrecí.
Lázně Libverda: Tyto lázně najdete v podhůří Jizerských hor. V místě vyvěrají léčivé minerální prameny hydrogenuhličitanového typu, které lidé využívají už od konce 14. století. Pomáhají pacientům, které trápí nemoci pohybového a oběhového ústrojí, problémy způsobené poruchami látkové výměny a žláz s vnitřní sekrecí, nervové nemoci a onkologické choroby.
Janské Lázně: V první polovině minulého století získaly Janské Lázně věhlas díky svým úspěchům v léčbě následků dětské obrny. Tamní léčivý termální pramen byl podle zápisů ve starých kronikách objeven už v roce 1006. Dnes se ve známém krkonošském městečku léčí problémy pohybového aparátu, dýchacího ústrojí či obezita.
Lázně Poděbrady: Díky minerální vodě Poděbradka a populárnímu sloganu „Na srdce jsou Poděbrady“ zná poděbradské lázně snad každý Čech. Fungují už od roku 1908. Vedle onemocnění srdce a oběhového systému se v Poděbradech zaměřují i na cukrovku, poruchy pohybového ústrojí, nervové nemoci a léčbu po onkologickém onemocnění.
Lázně Třeboň: Obrovský zdroj slatiny mají k dispozici Lázně Třeboň. Díky tomu tam nacházejí úlevu lidé, které trápí poruchy pohybového aparátu či revma. Hřejivé zábaly a koupele prohřívají organismus, zmírňují svalové napětí, ulevují od bolesti a urychlují regeneraci. Zároveň posilují imunitu a blahodárně působí na kůži.
Lázně Velichovky: Lázně ve východních Čechách poblíž Jaroměře pomáhají lidem díky ojedinělé křídové slatinné zemině s vysokým obsahem uhličitanu vápenatého a železa. Lázeňské zařízení se specializuje na léčbu a rehabilitaci pacientů s onemocněním pohybového aparátu, po úrazech, operacích kostí a kloubů. Pomáhá také lidem s onemocněními nervového systému.
Velké Losiny: Mezi nejstarší a nejznámější moravské lázně se řadí Velké Losiny. Zdejší termální sirná minerální voda s teplotou 36,8 °Celsia pomáhá s léčením neurorologických, pohybových a kožních onemocnění. Termální voda přispívá k relaxaci svalstva, ohebnosti kloubů a pomáhá termoregulaci
Lázně Jeseník: Jako místo, kde vzniklo první vodoléčebné centrum a hydroterapeutický institut na světě, prosluly Lázně Jeseník. Založil je místní lidový léčitel Vinzenz Priessnitz. Zdejší lázně vyhledávají lidé, které trápí nemoci dýchacího ústrojí, nemoci z poruch látkové výměny a žláz s vnitřní sekrecí, kožní choroby, duševní poruchy a onkologické nemoci
Karlova Studánka: Horské lázně Karlova Studánka leží v malebném údolí Bílé Opavy a pyšní se nejčistším vzduchem ve střední Evropě. Léčí se tam například nemoci dýchacího, oběhového a pohybového ústrojí, dále nervové a duševní poruchy, kožní a onkologické choroby.
Lednice: Tamní lázně se rozprostírají v areálu zámku zapsaného na seznam kulturního dědictví UNESCO. Zdejší jodobromová minerální voda pomáhá při pohybových, neurologických a kožních problémech. Působí podpůrně také při léčbě neplodnosti.
Lázně Hodonín: Jodobromová voda, zvaná solanka, je léčivým prostředkem také v lázních Hodonín. Tyto lázně pomáhají léčit například nemoci pohybového a oběhového ústrojí, problémy s páteří či klouby, a to i po úrazech a operacích. Dále se tam léčí cévní onemocnění, vysoký tlak, onemocnění svalů a šlach nebo osteoporóza.
Lázně Ostrožská Nová Ves: Nedaleko Uherského Hradiště na jižní Moravě se nacházejí lázně s přírodní sirnou minerální vodou. Ta pomáhá při léčbě kožních onemocnění, zejména lupénky, atopických ekzémů či akné. Využívá se i při léčení oběhového a pohybového ústrojí.
Luhačovice: Malebné moravské lázně jsou známé hlavně díky minerální vodě Vincentka. V Luhačovicích hledají pomoc zejména lidé, které trápí nemoci dýchacího, oběhového, trávicího či pohybového ústrojí, cukrovka, případně jsou po onkologické léčbě.
Darkov: Jedny z nejstarších jodových lázní v Evropě leží v Karviné. Poskytují pomoc lidem, které postihly poruchy pohybového ústrojí a neurologické problémy, případně potřebují dořešit poúrazové a pooperační stavy.
V českých lázních je dispozici přibližně 25 tisíc lůžek. Sektor zaměstnává asi 11 tisíc lidí. „Tato čísla dokazují, že vzhledem k velikosti českého území a počtu obyvatel jde o odvětví, které má naprosto unikátní postavení pro českou ekonomiku a tradici, a to nejen v kontextu evropských rozměrů,“ řekl prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha.
Ivana Vitovská
Deník.cz
Přidejte odpověď