Zhubla až s pomocí lékařů
Jitka (39, Pardubicko) se s nadváhou potýkala od dětství. „Odmalička jsem hodně jedla a byla větší než mí vrstevníci. Trápilo mě to, a tak jsem se snažila často cvičit – váhu se mi ale upravit nedařilo. Když jsem chodila na střední školu, držela jsem různé diety. Měly však vždy jen krátkodobý efekt, a váha mi po nich naopak ještě stoupala,“ popisuje Jitka. Největší problémy nastaly v době, kdy otěhotněla. Bylo jí 27 let a vážila 90 kilogramů.
„Na konci prvního trimestru plodu přestalo bít srdíčko a já potratila. Srazilo mě to na kolena,“ přibližuje Jitka, která se se ztrátou dlouho nedokázala vyrovnat. „Přemýšlela jsem už nad výbavičkou pro miminko a najednou bylo všechno jinak. Psychicky jsem na tom nebyla dobře. V té době jsem přibrala dalších 30 kilogramů,“ dodává.
Snažila se proto zhubnout, a to pomocí různých diet. Vždy se jí ale podařilo shodit maximálně pět až deset kilogramů. „I přesto jsem znovu otěhotněla, a nakonec se mi v roce 2014 narodil zdravý syn a o pět let později i dcera. Mezitím jsem však ještě jednou potratila,“ přibližuje. Těhotenství navíc doprovázela řada zdravotních komplikací. Jitka měla vysoký krevní tlak, problémy se štítnou žlázou a těhotenskou cukrovku.
„Když jsem čekala dceru, musela jsem si dokonce píchat inzulin. Bála jsem se, že to tak bude napořád,“ doplňuje. Těsně před narozením dcery ji opustil partner a Jitka zůstala s dětmi sama. „V tu chvíli jsem si uvědomila, že s tím musím něco dělat. Vážila jsem 120 kilogramů, užívala jsem léky na tlak a štítnou žlázu a měla jsem stále větší bolesti v kloubech. Došlo mi, že to asi není jenom o stravě, ale že bych mohla být nemocná,“ dodává Jitka. Rozhodla se proto vyhledat lékařskou pomoc.
Na klinice, která se specializuje na terapii obezity, podstoupila několik vyšetření, včetně psychologického. Pod vedením lékařů pak upravila svůj jídelníček a později absolvovala i chirurgický zákrok. „Postupně jsem zhubla asi 50 kilogramů a váhu si držím dodnes. Cítím se mnohem lépe, i po psychické stránce,“ popisuje Jitka, která na kliniku stále dochází na pravidelné kontroly. „Mrzí mě, že jsem pomoc lékařů nevyhledala dřív – mohla jsem se vyhnout komplikacím, které provázely má těhotenství. Doporučuji všem, aby se nebáli říct si o pomoc včas,“ uzavírá.
Přidejte odpověď