Deset let uplynulo od chvíle, kdy pracovníci úřadu šerifa v americkém státě Missouri našli tělo Clauddine „Dee Dee“ Blanchardové, ležící v posteli tváří dolů v kaluži krve. Brzy se ukázalo, že ji dala zavraždit její dcera, která však byla současně matčinou obětí – ta ji totiž ve snaze získat finanční podporu odmala nutila k předstírání nejrůznějších chorob včetně toho, že dívka musela trávit dny v kolečkovém křesle, přestože mohla normálně chodit.
„Ta mrcha je mrtvá!“ napsala na facebookový profil Blanchardové její čtyřiadvacetiletá dcera Gypsy Rose krátce před nálezem mrtvoly. Znepokojení známí obou žen, které měla Blanchardová na sociální síti ve své skupině přátel, informovali místní úřad šerifa. Do bytu Blanchardové byla vyslána hlídka a ukázalo se, že žena je opravdu po smrti – před několika dny byla ubodána.
Hlavní podezřelou byla kvůli facebookovému komentáři od počátku její dcera Gypsy Rose. Policie se zaměřila na IP adresu příspěvku a zjistila, že patří k počítači šestadvacetiletého Nicholase Godejohna v malé vesnici Big Bend ve Wisconsinu. V Godejohnově domě pak policisté našli i Gypsy Rose.
Dívka nezapírala a přiznala, že příspěvek na Facebook napsala právě proto, aby se našlo matčino tělo. Ženu ubodal na její žádost Godejohn, kterého Gypsy Rose sama vpustila k matce do domu. Když bodal, byla schovaná v koupelně a zacpávala si uši.
Oba mladí lidé byli zatčeni a obviněni z vraždy spáchané ve spoluúčasti, ale vyšetřování ukázalo, že případ bude mnohem složitější a neobvyklejší, než jak zpočátku vypadal. Mohl za to především zvláštní duševní stav zavražděné, která nebyla jen obyčejnou nevinnou obětí – spíše se dá říci, že svou dceru po celý její život až nesnesitelně týrala. Pro okolí to však dlouho byla starostlivá a obětavá matka.
Rodina mrtvou nelitovala
Dee Dee Blanchardová se narodila 3. května 1967 jako Clauddine Pitreová v Chackbay v Louisianě, v době vraždy jí tedy bylo 48 let. V dokumentu HBO Maminka mrtvá a nejdražší (v originále Mommy Dead and Dearest) z roku 2017 členové její původní rodiny uvedli, že už jako malá měla sklony k tomu v rodině krást, čímž zřejmě odplácela to, když se jí podle jejího soudu nedařilo.
„Dee Deeina nevlastní matka Laura prohlásila, že se ji Dee Dee pokusila zabít tím, že jí do jídla přidala herbicid Roundup. Laura byla poté devět měsíců upoutána na lůžko. Domnívala se také, že Dee Dee se možná skutečně podařilo zabít svou vlastní matku Emmu, rovněž drobnou zlodějku, tím, že ji vyhladověla,“ uvedla na stránkách časopisu Cosmopolitan Helin Jungová.
Jak dále dokument přesvědčivě ukázal, nikdo z Dee Deeiny původní rodiny jejího násilného skonu vlastně nelitoval. Podle jejího otce i nevlastní matky „dostala, co si zasloužila, a její popel by měli spláchnout do záchodu“.
Víc soucitu u nich vzbuzovala naopak dcera Blanchardové, a to i přesto, že právě ona iniciovala matčinu vraždu. Dlužno dodat, že ze situace, do jaké ji její matka během dlouhých let dětství a dospívání dostala, bylo pro dívku obtížné hledat jakékoliv východisko.
Zdravé dívce vnutila nemoci
Sklon k manipulativnímu chování vůči svému okolí si Dee Dee přenesla i do dospělosti a při výchově své dcery jej projevila velmi drastickým způsobem – od jejího raného věku si u ní vymýšlela nejrůznější nemoci od Downova syndromu a svalové dystrofie (kvůli níž nutila dívku používat křeslo pro invalidy, přestože mohla normálně chodit) až po epilepsii a leukémii.
Protože pracovala jako nemocniční zdravotní sestra, lhala o dívčiných smyšlených zdravotních problémech velmi přesvědčivě. V nemocnici navíc kradla léky, s jejichž pomocí se pak snažila u dívky vyvolat příznaky popisovaných chorob.
„Odborníci se domnívají, že chování Dee Dee pramenilo z duševní poruchy známé jako Münchhausenův syndrom v zastoupení,“ uvádí Sara Kettlerová na stránkách Biography. Zmíněná porucha znamená, že postižený předstírá u závislé osoby, obvykle u dítěte, zdravotní problémy, aby ji mohl léčit nebo dát na léčení. U Dee Dee se navíc do této poruchy promítla snaha o hmotný zisk: svou péči o údajně těžce nemocnou dceru dávala hodně veřejně najevo, aby vzbudila soucit a získala hmotné výhody. A tahle hra jí vycházela.
„Sousedé, média i charitativní organizace chválili Dee Dee jako vzor nezištné oddanosti a zahrnovali matku i dceru vším možným, od bezplatného domu až po plně hrazený výlet do Disney Worldu,“ uvádí web History. K dalším pozornostem patřily i bezplatné letenky do Kansas City, kde se nacházela specializovaná dětská nemocnice.
Nikdo ale netušil, čím dívka ve skutečnosti prochází. Dee Dee si nad ní uměla udržet kontrolu. „Na veřejnosti jí dávala signály, jak se má chovat, pevným stiskem ruky. Jakýkoli její nekontrolovaný přístup k okolnímu světu přes mobilní telefon nebo počítače přísně omezovala,“ uvádí Benjamin Bullard na stránkách Oxygen True Crime.
Sama Gypsy Rose v dokumentu HBO uvedla, že když jí bylo 19, rozbila jí matka počítač přímo před očima kladivem, když se přes něj tajně pokusila navázat kontakt s mužem. Pak ji prý na dva týdny přivázala k posteli a vyhrožovala jí, že jestli se o něco takového pokusí ještě jednou, zpřeráží jí tím kladivem ruce.
Drastické zákroky
S lhaním o dívčiných zdravotních potížích začala Dee Dee prakticky od jejího narození. „Gypsy Rose přišla na svět v červenci 1991 a byla ještě miminko, když Dee Dee začala tvrdit, že její dcera trpí spánkovou apnoe. Když bylo Gypsy Rose osm let, popsala ji jako osobu trpící leukémií a svalovou dystrofií a řekla, že potřebuje invalidní vozík a sondu pro umělou výživu. Seznam zdravotních problémů, které Gypsy Rose podle Dee Dee nakonec měla, zahrnoval záchvaty, astma a poruchy sluchu a zraku,“ píše Sara Kettlerová.
Tyto výmysly měly na dívku naprosto drastický dopad. Lékaři jí předepisovali řadu léků a musela spát s dýchacím přístrojem. Podstoupila také několik operací, včetně operace očí a odstranění slinných žláz. Když se jí zkazily zuby – možná kvůli lékům, chybějícím slinným žlázám nebo zanedbávání péče – vytrhli jí je.
Jenže ve skutečnosti Gypsy Rose mohla normálně chodit, nepotřebovala výživovou sondu a neměla leukémii. S holou hlavou chodila jen proto, že jí matka oholila vlasy strojkem, nevypadaly jí ani v důsledku nemoci ani léčby.
Nabízí se otázka, jak je možné, že něco takového lékaři neprohlédli a matku včas nezastavili. Na to je několik odpovědí: mnozí to zkusili a po vyšetření a provedení lékařských testů matce skutečně sdělili, že její dceři nic není. Jenže ta je pak okamžitě přestala navštěvovat a začala hledat jinde, celkem jich nakonec vystřídala víc než 100.
Matčina „péče“ se navíc na dívčině zdravotním stavu částečně projevovala; protože Dee Dee měla zdravotní vzdělání, uměla některé příznaky nemocí navodit léky a především je uměla velmi dobře a přesvědčivě popsat. Působila mimořádně důvěryhodně jako zodpovědná a oddaná matka, což některé zdravotníky zmátlo, takže jí dávali za pravdu.
Sama Gypsy Rose byla napřed příliš malá, aby se mohla jakkoli bránit, a v době, kdy už uměla mluvit a byla schopná něco říci o svém zdravotním stavu, byla už pod plnou matčinou kontrolou. Ta jí důrazně nařizovala nechat konverzaci u lékaře na ní. „Přestože byla Gipsy Rose normálně inteligentní, matka tvrdila, že mentálně je jí jen sedm let. Dívka nesměla chodit do školy a celý život trávila pod nepřetržitým matčiným dohledem,“ píše Kettlerová.
Oklamala svět
Otec Gypsy Rose Rodney Blanchard byl příliš mladý na to, aby zasáhl. Když se v roce 1990 seznámil s Dee Dee, bylo mu 17 let, zatímco jí bylo 23. Prakticky hned s ním otěhotněla, takže se ještě v tom roce vzali, ale Blanchard ve svém věku roli odpovědného otce rodiny nezvládl a krátce předtím, než se Gipsy Rose v červenci 1991 narodila, se s její matkou rozešel. Na dítě přispíval a věřil tomu, co mu o něm Dee Dee říká. Když se mu svěřila, že dcera má řadu zdravotních problémů kvůli údajné chromozomální poruše, poděkoval jí, že se o ni tak obětavě stará. Netušil, že holčička ve skutečnosti žádnou chromozomální poruchou netrpí.
Když bylo Gipsy Rose 14 let, zasáhl Spojené státy americké hurikán Katrina, který koncem srpna napáchal obrovské škody na jihu země. Pro Dee Dee se stal ale požehnáním – jako už mediálně poměrně známá matka těžce nemocné dcery se prohlásila za jeho oběť, díky čemuž jí charitativní organizace Habitat for Humanity zařídila v roce 2008 přestěhování z Louisiany do Springfieldu v Missouri. Postavila jí tam na růžovo natřený dům s rampou pro kolečkové křeslo, mezi další pozornosti patřily již zmíněné bezplatné letenky do Kansas City kvůli návštěvám dětské nemocnice nebo výlet zdarma do Disney Worldu pro matku i dceru.
Dee Dee se tak navíc dostala dost daleko od členů vlastní rodiny, kteří Gipsy Rose přece jen trochu znali a začínali se nepříjemně vyptávat, k čemu dívka vlastně kolečkové křeslo potřebuje, když chodí. Na hurikán matka sváděla také fakt, proč nemá o všech údajných nemocech své dcery lékařské záznamy – bouře je prý zničila.
Někdo, kdo věděl, jak to s matkou a dcerou ve skutečnosti je, poslal v roce 2009 úřadům anonymní oznámení, že žádná z údajných diagnóz Gipsy Rose nemá lékařský základ a že si je matka vymyslela. Rodinu tak v její novém domě navštívily sociální pracovnice, ale Dee Dee je jako zdatná manipulátorka přesvědčila, že je všechno v pořádku.
Dívka dospěla
Matka mohla oklamat celý svět, ale neoklamala přírodu. Její dcera dospívala. Udržet ji pod plným dohledem bylo stále těžší. I když Dee Dee začala lhát o jejím věku a dělat ji mladší, dívka se cítila s každým dnem silnější a odhodlanější se matčinu vlivu konečně vymknout.
K incidentu s rozmláceným počítačem a následným připoutáním k posteli došlo v roce 2011 poté, co se Gypsy Rose seznámila na jedné sci-fi konferenci s mužem, který ji byl ochoten vzít k sobě. Doufala, že tak z rodinného pekla konečně unikne, ale matka ji brzy vystopovala přes společné přátele a zastrašila muže tvrzením, že její dcera je nezletilá – přestože jí ve skutečnosti táhlo na 20.
Ještě dva roky se jí dařilo dceru uhlídat a blokovat její elektronický kontakt se světem, ale nakonec byla obratnější Gipsy Rose – i přes vytrvalý dohled se přece jen dostala na internet, zaregistrovala se na křesťanské seznamce a navázala tam kontakt s Nicholasem Godejohnem.
„Než se setkali osobně, dva roky spolu komunikovali online. Textové zprávy přečtené u soudu ukazovaly, že dvojice spolu měla bouřlivý vztah. Dlouho mluvili o společném začátku nového života, včetně svatby a založení rodiny. Osobně se poprvé sešli v kině v roce 2015. Jejich druhé osobní setkání proběhlo v červnu, kdy Godejohn cestoval z Wisconsinu do Missouri, aby zabil Dee Dee,“ napsala Kelsie Gibsonová z časopisu People.
Na dotaz, kdo koho k vraždě přemluvil, odpověděla Gypsy Rose u soudu: „Já jsem přemluvila jeho.“
Zločin a trest
Večer před vraždou si dcera s matkou dopřály navzájem manikúru a pak dcera uložila matku do postele se slibem, že bude „hodná holčička“. Když Dee Dee usnula, vpustila do domu připraveného Godejohna a schovala se v koupelně.
Po vraždě sebrala dvojice z matčina pokoje čtyři tisíce dolarů, za něž se ubytovala v hotelu Days Inn za Springfieldem. Později se autobusem vrátili do Godejohnova rodného domu ve Wisconsinu. Krátce poté, co Gypsy Rose nasdílela na Facebook příspěvek o „mrtvé mrše“, je tam vyzvedla policie.
V červenci 2016 se Gypsy přiznala k vraždě druhého stupně a byla odsouzena k deseti letům vězení.
Soud s Godejohnem se konal v listopadu 2018. Gypsy při něm vypovídala v mužův prospěch, přiznala, že byla iniciátorkou vraždy, a vypověděla, že to byl jediný způsob, jak uniknout z života plného zneužívání. Navzdory tomu však byl Godejohn shledán vinným z vraždy prvního stupně a odsouzen k doživotnímu vězení bez možnosti podmínečného propuštění.
Na konci prosince 2023 byla Gypsy Rose podmínečně propuštěna. I s vazbou strávila za mřížemi víc než osm let.
Rok po propuštění z vězení se jí z nového vztahu s přítelem Kenem Urkerem narodila holčička jménem Aurora. Rodina žije v Lousianě.
Se svými pocity vůči matce i vůči tomu, co si navzájem udělaly, se podle několika rozhovorů potýká neustále. Když se jí vězeňský psycholog jednou zeptal, zda ji těší matčina smrt, odpověděla: „Těší mě, že už jsem z toho venku, ale netěší mě, že je mrtvá.“
V polovině prosince 2024, krátce před narozením dcery Aurory, vydala Gypsy Rose vlastní paměti pod názvem Můj čas vstát (My Time to Stand). Je v nich i následující vyznání: „Bez ohledu na všechno, čím jsme si s matkou prošly – co jsem udělala já jí a co udělala ona mně – teď nosím její vnouče. Až uvidím dnes své dítě u lékaře na monitoru, budu si přát, aby u toho byla moje máma.“
Jaroslav Krupka
Deník.cz
Přidejte odpověď