E shopy, ale také nové počítače, mobily, bankomaty nebo samoobslužné kiosky budou muset být od začátku července přístupné i lidem se zdravotním znevýhodněním. Jak výrazně nový zákon usnadní život handicapovaným? Na jaké největší překážky v běžném životě narážejí? A jak vysoký by měl být příspěvek na péči, na který mají zdravotně postižení nárok?
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu, které vysílá také Český rozhlas Plus, je předseda Národní rady osob se zdravotním postižením, Václav Krása.
V účinnost vstupuje zákon o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, který už předloni schválil parlament. Ten nařizuje provozovatelům e-shopů a dalších elektronických služeb, ale také výrobcům a prodejcům počítačů a dalších elektronických přístrojů, aby jejich služby a nové výrobky byly přístupné i zdravotně postiženým.
Čekáte, že to bude výrazná změna, jaká od toho máte očekávání?
Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Tak zítřejším dnem určitě nebude žádná výrazná změna, protože ten zákon zároveň říká, že se to vztahuje na služby a výrobky, které jdou na trh až po platnosti zákona. To znamená po 28. červnu letošního roku, takže to je první limit. Myslím si, že to změna určitě bude. My už jednáme třeba s Českou asociací bank, které připravují vlastní manuál k přístupnosti jejich služeb a výrobků. Musím říct, že ta jednání jsou docela složitá, protože ti lidé prakticky neznají problematiku příliš lidí se zdravotním postižením. Já dále vždycky předesílám a říkám, uvědomte si, že právě v té komunitě lidí se zdravotním postižením, ale i seniorů bude vždycky poměrně vysoké procento lidí, kteří vůbec nezvládají digitalizaci. A všechno musíte mít ještě zálohovaný i těch obyčejných papírových a služebních věcech tak, jako by ty počítače téměř neexistovaly. A myslím si, že toto je důležité, abychom pořád měli na vědomí, jinak se nám stane, že tady úplně zatlačíme tu skupinu těchto lidí do jakýhosi o polosvěta, kteří se nebudou umět zařadit vůbec do společnosti. Já před tím velmi a velmi varuju.
moderátor Já se na ta vaše očekávání ptám i proto, že zástupce ombudsmana Vít Alexandr Schorm před dvěma měsíci apeloval na ministerstvo průmyslu a obchodu a varoval, že hrozí, že ten nový zákon zůstane jen na papíře. Vy tedy i na základě zkušeností s bankami věříte, že nezůstane jenom na papíře? Chápu to dobře?
Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Ano. To já doufám, že opravdu nezůstane jenom na papíře. Velké korporace už připravují svoje manuály. Já musím říci, že bohužel ta technika jde tak rychle dopředu, že se vytváří nové bariéry. Uvedu příklad, plovoucí znaky na bankomatech, aby právě ti zločinci, který chtějí okopírovat vždycky hesla a přístupové symboly ke kartám, tak teď je vymyšlen plovoucí displej. Ale to už třeba jestliže nevidomí uměli dneska u bankomatu se obsloužit, tak na tom plovoucím už to opravdu nejde. Čili vytváří se nové a nové bariéry, proto je nezbytné, abychom na to uměli reagovat, protože pak se jedná už o statisíce lidí, kteří budou úplně zbavení těchto služeb. A opravdu bych vždycky zvažoval, co a jak je přínosné. Já chápu, že bránit se všech možným zločincům je nutné, na druhou stranu prostě musíme vnímat to, že některé věci ti lidé prostě nezvládnou.
moderátor Vy už jste mluvil o tom, že spolupracujete s bankami. Ten nový zákon se vztahuje také na e-shopy. Já už jsem viděl od některých firem přehledné návody a doporučení, třeba že celý web musí být možné ovládat jen klávesnicí, tedy bez myši, že tam musí být popisky obrázků, že stránky musí mít dostatečný kontrast, že musí umožňovat dvojnásobné zvětšení textu a to i v mobilech, že tlačítka mají mít nějakou minimální velikost, že ty weby musí být kompatibilní se čtečkami obrazovky. Tohle jsou z vašeho pohledu ty nejzásadnější věci, nebo byste dodal ještě něco jiného?
Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Já bych řekl, že to jsou ty nejzákladnější věci, ale ono to už vyplývá částečně ze současné úpravy zákona, zvláště kolem webů, protože samozřejmě weby mají být přístupné pro lidi především se smyslovým postižením, takže ta úprava se spíše zpřesňuje. Ale co tam vůbec není uvedeno v tom zákoně, to má být i fyzická přístupnost, protože my jsme se vlastně teďko bavili spíš o přístupnosti pro lidi se smyslovým postižením, ale často jsou bankomaty, ale třeba teďko elektronabíječky na auta. Ty jsou úplně nepřístupné, protože je tam vždycky nějaký schod a podobně, takže je potřeba, aby vždycky se ta přístupnost brala velmi komplexně a aby bylo přístupné to zařízení nebo ta služba i všem skupinám lidí se zdravotním postižením.
moderátor Dá se i tohle dovodit z toho nového zákona, aby třeba elektrická nabíječka aut nebyla za schodem nebo za obrubníkem?
Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením To se asi nedá úplně dovodit z toho zákona. My teďko jednáme i s ministerstvem průmyslu a obchodu a snažíme se, aby i tyto věci byly nějak napraveny. Víte, ten proces bude vždycky nějak probíhat. Já myslím, že se nikdy nedostaneme do situace, kdy by všechno bylo absolutně přístupný. Prostě takový je život. Nám se podařilo hodně prosadit například v dopravě, v železniční dopravě, v městské dopravě už jsou dneska vlastně vesměs přístupné, vždycky na všech linkách jezdí přístupné autobusy, trolejbusy, vlaky a podobně. Takže myslím si, že se hodně situace zlepšuje. Ty elektronické věci, tam je složité a já tady se obávám skutečně, že to nám může přinést hodně, hodně negativ.
Tomáš Pancíř, moderátor Když se vrátím k tomu novému zákonu, já už jsem vyjmenovával, že kromě e-shopů, kromě elektronického bankovnictví, tak se vztahuje na konkrétní výrobky, které po zítřku budou uváděny na trh. Na počítače, set top boxy, mobily, modemy, čtečky elektronických knih. Ten okruh, na který se to vztahuje, je z vašeho pohledu dostatečný? Nebo přijde vám, že tam něco chybí?
Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Tak určitě není ten výčet úplný, ale teď mě zrovna nic nenapadá. Vždycky se asi najde něco, na co se v zákoně zapomnělo, ale on ty zákon je trochu i obecný, takže si myslím, že se dá vždycky včlenit ten výrobek nebo konkrétní služba do toho výčtu, který je spíš názorný nežli úplný.
moderátor Co z vašeho pohledu by tahle zařízení hlavně měla nově splňovat? Co v tomto směru považujete za nejdůležitější?
Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Myslím, že by měla splňovat především to, že za a) i lidé s motorickým postižením dokážou ta zařízení ovládat, že lidé se smyslovým postižením dokáží přečíst ty důležité věci pro ně. A zároveň by tam měly být vždycky alespoň minimální překlady pro neslyšící tak, aby i neslyšící se dokázali aspoň v základu té služby orientovat. My máme problém v tom, že si myslíme, že u neslyšících můžeme nahradit určitou, nějakou představu nebo určitou informaci textem. Ono to často tak úplně nefunguje. Je řada lidí, kteří rozumí pouze znakovému jazyku, takže dnes se požaduje, aby ty informace byly načítány ve znakovém nebo nahrány ve znakovém jazyce, což představuje kameru a někoho, kdo ukazuje, když to takto řeknu lidově.
Tomáš Pancíř, moderátor Počítáte s tím, že sami budete testovat služby a výrobky a upozorňovat ty, kdo neplní nové zákonné požadavky, aby se polepšili?
Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Tak my na to určitě nemáme možnosti, protože naše finanční možnosti jsou poměrně velmi omezený, ale budeme vnímat podněty od občanů, kteří ty služby využívají. Nebo výrobky. A budeme na ně určitě reagovat a budeme chtít, aby došlo k nápravě. My jednáme i s dalšími institucemi, samozřejmě s MPO, ale i s ČOIkou a s dalšími chceme jednat tak, aby naše podněty pak byly nějak realizovány, ale budeme spíš tady čekat na podněty od občanů, kterých se ten problém týká.
Tomáš Pancíř, moderátor Měla by ten nový zákon provázet nějaká silnější informační kampaň?
Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Asi by to bylo dobré, abychom upozornili na to, že dochází k určité změně, k jinému pohledu na přístupnost těch digitálních věcí, zařízení, služeb a podobně. Asi by to bylo dobré. Vím, že už nějaká kampaň existuje, ale především jsem docela překvapen tím, že velké korporace docela na to slyší trochu. Uvidíme, co udělá ještě například Microsoft a podobně. Tyto velcí giganti, jak k tomu budou přistupovat.
Tomáš Pancíř, moderátor Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása je dnešním hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Mluvili jsme o e-shopech, internetovém bankovnictví, elektronice, o nabíječkách vozidel. Když se podíváme celkově na život lidí s handicapem, jaké jsou největší bariéry, na které narážíte?
Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Ono se to těžko popisuje, záleží místo od místa, já bych řekl, že dneska ty největší bariéry právě začínají být v té digitální oblasti. Pokud jde o fyzické bariéry, o přístupnost budov a podobně, ta situace se hodně mění. Problém určitě zůstává ve školství, protože škol je mnoho, ne všude se podaří jednak odstranit fyzické bariéry, ale samozřejmě, že ve školství se dneska uplatňuje i elektronizace, digitalizace. A myslím si, že tady v této oblasti určitě je mnoho nedostatků, žáci možná nemají úplně dostatečný přístup, tím myslím, žáci se zdravotním postižením, k těm elektronickým přístrojům a službám ve školách. A myslím si, že tady budeme muset hodně ještě věcí změnit, protože vzdělání je základ pozdějšího uplatnění v životě, ve společnosti, v zaměstnání, proto je to velmi důležitá pro nás věc.
Tomáš Pancíř, moderátor Mě zaujalo usnesení nebo závěr jednání poradního orgánu ombudsmana pro oblast ochrany práv osob se zdravotním postižení z letošního března. V tom oficiálním usnesení se píše, že vyjadřuje znepokojení nad stále přetrvávající informační a materiální nepřípustností, a to i v případě nově realizovaných projektů. Ať už se jedná o nové budovy, byty, veřejná prostranství nebo online prostředí a poskytované informace. To zní docela vážně. Sdílíte tenhle ten pohled, ten znepokojující?
Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Sdílíme, protože nový stavební zákon poněkud upozadil tu otázku přístupnosti prostředí. Dneska je to řešeno pouze normou, která není úplně běžně přístupná, který jsme měli konkrétní vyhlášku a každý občan si mohl najít konkrétní parametry budov, vnitřku budov, zařízení a podobně. To dneska je poměrně hůře dostupné a my už o tom jednáme, jednáme s tím, s ministerstvem pro místní rozvoj. Dokonce tato věc byla už předmětem jednání Rady vlády pro osoby se zdravotním postižením. Protože podle našich zkušeností skutečně dochází k tomu, že ačkoliv předpisy máme, tak nejsou dodržovány. A myslím si, že to by nemělo být.
Tomáš Pancíř, moderátor Je to i benevolencí stavebních úřadů?
Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Je to spíš neznalostí stavebních úřadů, ale možná i trochu benevolencí, protože samozřejmě ten tlak na výstavbu je velký, každé to stavební řízení je poměrně dlouhé, takže jakékoliv další zdržení už ti stavebníci, investoři, ale ani úřady nechtějí připustit. A je to vždycky problém. A nám také vypadla jedna skupina odborníků, která posuzovala stavby z hlediska přístupnosti. Musíme se zkusit nějak to, celý ten systém obnovy, takže je to trošku dneska opravdu problém.
Tomáš Pancíř, moderátor Právě úřad ombudsmana dělal před časem kontrolu spolu s vybranou agenturou, jak jsou přístupné veřejné instituce. Hodnotil je tak, že jeden bod dostaly ty, které osobám se zdravotním handicapem byly plně přístupné, půl bodem hodnotil ty, které byly částečně přístupné, nulu dostaly ty, které nebyly ani částečně přístupné. Celkem šlo o osm desítek míst ve všech krajích České republiky. Pokud jde o tělesně postižené, tak celkové skóre bylo 0,7, pokud jde o zrakově postižené, tak 0,41 a v případě sluchového postižení jen 26 % vyhovělo. Tedy to skóre bylo 0,26. Čím to je? Je to malou osvětou těch institucí? Nebo tím, o čem jsme mluvili před tím, že při povolování jsou úřady benevolentní? Nebo si to vůbec neuvědomuje ten, kdo to plánuje?
Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Já myslím, že si to hodně neuvědomuje, protože všichni jaksi vnímají tu fyzickou nedostupnost, bariéry fyzické, to si každý dokáže představit. Už méně si dokáže představit někdo nepřístupnost z hlediska nevidomých a ještě méně z hlediska neslyšících. Protože když jde neslyšící do budovy, tak máte představu v zásadě, že vejde do budovy, přečte si, kdekdo sedí a podobně, vlastně jde na jistotu a nemá žádné bariéry. Ono to tak úplně neplatí právě, a proto si myslím, že je ta situace taková.
Tomáš Pancíř, moderátor Spoléhají instituce příliš na to, že s handicapovaným jde nějaký doprovod?
Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Asi jo. Teď zrovna jsem byl na nějakém jednání, kde právě ředitel České správy sociálního zabezpečení říkal, ale vždyť přece doprovod, pečující osoba jde s tím klientem. A ona mu napíše žádost elektronicky, takže on to nemusí znát. To právě my nechceme, my chceme se sami starat o sebe, my nechceme, aby za nás dělali ti druzí některé úkony, některé žádosti a podobně.
Tomáš Pancíř, moderátor V tom výzkumu se zkoumaly magistráty, úřady práce, pošty nebo nemocnice. Máte zkušenost, že třeba v nějakých jiných institucích, kterých se ten výzkum netýkal, je situace ještě horší?
Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Já myslím, že nejhorší jsou na tom paradoxně nemocnice, to si myslím, že je skutečně problém. Ony jsou jakoby přístupné, ale potom pokud jde o to vnitřní vybavení a o poskytování služeb, tak tam je opravdu velký problém. Například nemocnice nemají nikoho, kdo by znal znakový jazyk, nevědí, jak se komunikuje s lidmi se zdravotním postižením, nevědí, jak se vodí osoba nevidomá a co všechno jí musím ukázat, že se pak nesmí změnit například postavení nábytku v té místnosti a podobně. A pak je tam problém obrovský s osobami, které jsou těžce zdravotně postižené, jsou prakticky ležáci. A tam si myslím, že je zásadní problém, a to je tím, že nemocnice jsou, mají málo personálu, nemají kapacitu na denní obsluhu těchto lidí od podání nápojů na krmení, ale především polohování. My máme obrovský nárůst dekubitů, a to bývá i smrtelná záležitost. Myslím si, že toto je potřeba ve zdravotnictví zásadně změnit. My už jsme podávali několik návrhů k této věci, bohužel zatím k nápravě nedošlo.
Tomáš Pancíř, moderátor Poslanecká sněmovna schválila růst části příspěvků na péči pro lidi s postižením. Konkrétně z těch několika návrhů návrhů, které byly předloženy, tak schválila návrh KDU-ČSL. Dospělí v prvním stupni závislosti na pomoci druhých by od ledna příštího roku podle něj měli pobírat 1 300 Kč místo současných 880 Kč ,ve druhém stupni 5400, což je o 500 Kč víc než teď. Vy jste požadovali vyšší nárůst?. Je pro vás dnešní výsledek tedy zklamání?
Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Je pro nás velkým zklamáním, je to almužna, je to nedůstojné vůči těmto lidem a my proti tomu budeme protestovat a budeme se snažit ještě v Senátu to změnit. Já řeknu proč, velmi rychle, vím, že máme málo času. V roce 2007, když byl schválen zákon o sociálních službách, tak byla výše prvního stupně 2 000 Kč a stačila na nákup 22 hodin měsíčně. Pak došlo ke snížení, ale vzhledem k nižší úrovni cen stačila ta výše 800 Kč a potom 880 na 12 hod. Tím, jak byla inflace, tak současná výše 880 Kč, mimochodem ta platí už devět let….
moderátor Od roku 2016.
Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Tak stačí na 5,33 celá hodiny, což je úplně nesmysl a tím zvýšením bude ta, ten počet hodin asi devět hodin za měsíc, to je prostě málo. Ti lidé potřebují aspoň dvakrát, třikrát týdně návštěvu a to nestačí. Nestačí to prakticky ani na dovoz obědů po všechny všední dny, protože i dneska dovoz oběda stojí 50–60 Kč. Je to almužna, je to nedůstojné a my proti tomu zásadně protestujeme.
moderátor Možná připomeňme, kdo dostává příspěvek na péči a konkrétně v tom prvním stupni, o kterém tedy se teď vedla největší debata.
Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Víte, to jsou lidé především, kteří jsou osamocení, kteří se, jak já říkám, doma šourají, oni si něco ohřejí, zvládnou tu základní hygienu, už méně si vyperou. Ale nedokáží udělat si větší úklid, nedokáží si třeba dojít na nákup, nedokáží třeba dojít za doktorem, ale hlavně potřebují prostě jednou týdně, dvakrát týdně aspoň důkladnou hygienu, úklid domácnosti a teplé jídlo. A to všechno dohromady ti lidé ani zdaleka nenakoupí za příspěvek na péči, ale hlavně ani ze svých důchodů, protože to se jedná většinou i o lidi, kteří, ačkoliv mají starobní nebo invalidní důchod, tak ho mají již dlouho vyměřený a je nízký. A ti lidé to prostě nezvládají. Já myslím, že to je ostuda společnosti, to, co se tady děje už rok kolem tohoto příspěvku, my jsme do toho nainvestovali maximum, co jsme mohli. A nechápu, že politická reprezentace k těmto asi 100 000 lidem takto přistupuje, takto bezohledně a přihlíží je. Říkám to velmi tvrdě, ale skutečnost je taková.
Tomáš Pancíř, moderátor Vy jste požadovali zvýšení na 2 000 Kč měsíčně. Proč právě na tuhle úroveň?
Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Chtěli jsme, aby alespoň třikrát týdně tam šla k tomu člověku pečovatelka, to znamená, že to je asi, je to 12 hodin zhruba. A to znamená, že to by stačilo aspoň na tři návštěvy v týdnu po hodinách tak, aby to nejzákladnější pečovatelky těmto lidem pomohli.
Tomáš Pancíř, moderátor Vládní koalice argumentovala proti tomu vyššímu zvýšení tím, že by to znamenalo velké náklady pro státní rozpočet. V případě toho navýšení tak, jak vy jste navrhovali, by ročně mělo jít o 2,5 miliardy navíc. Ten koaliční návrh znamená náklady 1 400 000 000. Navíc. Tohle neberete jako argument?
Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Ne, tohle neberu jako argument, to se na mě, nezlobte, devět let něco nevalorizovat a říkat, že to je moc peněz, neberu. My vyhazujeme fůru jiných a jiných věcí, jenom ta byrokracie kolem všeho. Ne, to pro mě není argument, nechci tady být úplně zlý, ale není to pro mě argument, protože na těch lidech stát šetří už řadu let.
Tomáš Pancíř, moderátor Vy jste říkal, že se pokusíte změnit ještě tu výši prostřednictvím senátorů. Na druhé straně zbývají necelé čtyři měsíce do voleb. Poslanecká sněmovna už se moc asi scházet nebude. Není to riziko, není vlastně strategičtější vzít to tak, že je lepší nějaké zvýšení než třeba ohrozit i tohle to zvýšení?
Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Na to přesně hraje vládní koalice, na to, že bude strach, že by ten zákon úplně spadnul. My jsme teďko. Tam je zákon, v Senátu se projednává zákon o sociálních službách. Mimochodem tento návrh nemá s tím návrhem zákona, kam byl dán ten návrh KDU-ČSL žádnou souvislost, to je tzv. přílepek, který Ústavní soud už několikrát zpochybnil. Tak to jenom abychom si řekli ještě na okraj. My jsme dali teďko pozměňovací návrh nebo poslanci, senátoři k návrhu zákona o sociálních službách, který je projednáván v Senátu, tisk 148. Ten návrh výborem neprošel, napsali jsme teďko senátorům, ať jej schválí, uvidíme, jak se k tomu senátoři postaví. Budeme usilovat, aby tento návrh prošel Senátem a pak by senátoři tam ten návrh samozřejmě neschválili. Uvidíme, jak se to dál bude vyvíjet. Já chci ještě senátorům napsat, že toto je almužna, aby se s tím neztotožnili.
Tomáš Pancíř, moderátor Říká dnešní host Dvaceti minut Radiožurnálu, které vysílal také Český rozhlas Plus, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. Díky za rozhovor, na viděnou, na slyšenou.
Přidejte odpověď