Meningokokového onemocnění se podle přednosty pražské Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny Fakultní nemocnice Motol Milana Trojánka lidé nemusejí obávat. Infekci vyvolává bakterie vyskytující se v nosohltanu lidí, která pronikne přes bariéry jen u minima z nich. Veřejnost nemusí mít strach ze šíření nemoci ani v souvislosti s aktuálně hospitalizovaným pacientem v motolské nemocnici. „Jednoznačně můžeme uklidnit populaci, že žádné riziko nehrozí,“ říká infektolog v rozhovoru pro Deník.cz.
Média včetně Deníku informovala o tom, že v Roztokách u Prahy bylo podezření na meningitidu u zahraničních studentů z tamní koleje, ale nakonec se neprokázalo. Nezávisle na tom ministerstvo zdravotnictví později vydalo tiskovou zprávu, že v Motole je jeden člověk s meningokokem hospitalizován, nemocnice přijala mimořádná opatření a veřejné zdraví v Česku ohroženo není. Není tedy třeba obávat se šíření?
Určitě ne. Jednoznačně můžeme uklidnit populaci, že žádné riziko nehrozí.
Objevují se i zprávy, že jde o strašáka podobného síle eboly. To můžete vyloučit?
To je naprostý nesmysl. Z hlediska rizika mezilidského přenosu, samotného původce onemocnění a dostupnosti léčby se jedná o zcela odlišné infekce.
Mnozí v souvislosti s nepotvrzeným podezřením v Roztokách psali konkrétně o meningitidě B. Čím to vzniklo?
To rád vysvětlím. Meningokok má několik typů, přičemž v Česku jsou nejčastější typy B a C. Takže někdo asi udělal zkratku a řekl, že je to podezření na meningitidu B. Konkrétní typ ale ani u potvrzené meningokokové infekce nebývá zřejmý hned, to vždy potvrdí až podrobnější vyšetření v příslušné referenční laboratoři.
Jak se meningokokové onemocnění projevuje?
Jedná se o infekci, kterou vyvolává bakterie vyskytující se v nosohltanu lidí. Pouze u nepatrného procenta lidí, kteří se s ní setkají, dojde k tomu, že vyvolá některý z projevů takzvaného invazivního onemocnění, kdy bakterie pronikne přes ochranné bariéry těla a způsobí buď otravu krve, zánět mozkových blan, nebo kombinaci obojího, případně nějakou atypickou formu onemocnění. Jedná se ale o relativně vzácnou infekci. Ročně máme v České republice jednotky až maximálně nízké desítky nakažených.
Kdo patří mezi rizikové skupiny?
Mezi nejčastěji postižené patří kojenci, případně děti v nízkých věkových skupinách. O něco menší výskyt je u adolescentů, výjimečně i u dospělých či osob s určitými poruchami imunity.
Co může upozornit na to, že u člověka mohla propuknout infekce?
V případě otravy krve, kterou meningokok může vyvolat, se člověku rozvine horečka. Tento horečnatý stav, který je někdy doprovázen zimnicí, třesem a celkovou slabostí, lze od jiných infekcí odlišit tím, že se na kůži objeví drobné skvrnky, což jsou známky po krvácení do kůže, odborně nazývané petechie. Na to se zaměřuje lékař při klinickém vyšetření.
A když se u infekce projeví v podobě zánětu mozkových blan?
V takovém případě se u člověka vedle horečky objeví i intenzivní bolest hlavy, která je doprovázena zvracením, světloplachostí a u některých pacientů dochází k rozvoji poruchy vědomí nebo neurologickým komplikacím.
Jak lze meningokokové infekce léčit?
Dané onemocnění umíme dobře léčit běžně dostupnými antibiotiky. Důležité ale je zahájit léčbu včas.
Pokud se někdo nakazí, jak rychle se infekce šíří?
Jak už jsem uvedl, daná bakterie se vyskytuje v nosohltanu lidí a poměrně velká část populace může meningokoka v krku mít. Mezi lidmi se nejčastěji šíří kapénkami, u naprosté většiny lidí to ale nezpůsobí žádné symptomy a žádné onemocnění. Některé kmeny meningokoka mohou být součástí i přirozené mikroflóry nosohltanu.
Meningokokové infekci lze předcházet očkováním…
Ano, k dispozici jsou vakcíny proti typům, které se vyskytují nejčastěji. Ve vybraných věkových kategoriích u dětí (do dovršení roku života a mezi 14 až 16 lety – pozn. red.) je toto očkování plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Očkovat se ale mohou i další lidé. V Česku máme vakcíny k dispozici. Mezi rizikové skupiny patří třeba cestovatelé či studenti, kteří jedou někam na stáž nebo jsou na kolejích. Očkování lze domluvit u praktického lékaře nebo v očkovacích centrech. Zdravotní pojišťovny na něj přispívají z fondů prevence.
Andrea Cerqueirová
Deník.cz
Přidejte odpověď