Bariatrickou operací péče o obézní pacienty nekončí

ilustrační foto obézní pacient Flickr.com

ČT1

Naším tématem jsou bariatrické operace. Našimi hosty jsou pan prof. Martin Matoulek a Dr. Tomáš Záhora. Pánové, dobrý den. My jsme zmiňovali v té přípravě na beiatrickou operaci, které se říká prerehabilitace, nebo vy jste mluvil o fyzioterapii, o dechovém cvičení? Můžete ještě jednou připomenout, proč je to důležité v té fázi.

mluvčí 5, Tzv. prerehabilitace nebo prehabilitace je vlastně příprava pacienta na jakoukoliv operaci, nejenom na bariatrickou operaci, ale obecně pacienti, kteří jsou obézní, často slyší u svého chirurga, že by měli před operací zhubnout. Ano, a my úplně nechceme, aby drželi přísné redukční diety těsně před operací, protože vlastně se dostávají do katabolického stavu, kdy se pak zhoršuje hojení a vlastně to může být i kontraproduktivní, takže my s nima snažíme se řešit výživu, aby měl dostatek proteinů a fyzioterapeut s nimi cvičí třeba dechovou rehabilitací už před operací a aby lépe udýchali po anestezii nebo zrychlili ten návrat do běžného života.

mluvčí 1, Z hlediska té operace. Pane doktore, popište to nám laikům, proč je důležité, aby třeba pacient nějaké to kilo shodil?

mluvčí 6, U nás to velice důležité, protože obézní pacient, on není obézní jenom navenek, on je obézní i vevnitř, má vnitřní orgány plné tuku a nám to, při té operaci, dělá problémy při preparaci tkání a při provádění té vlastní operace, když pacient před operací zhubne třeba 10–20 kg, dojde ke zmenšení jaterní tkáně, to je náš největší nepřítel při té operaci a tím pádem operace se nám snad daří snadněji udělat, někdy i operaci kvůli ve velkým játrům musíme zrušit, protože nejsme schopni tu danou operaci udělat. Když probíhá řádná příprava pacienta před operací, tak nám to velice pomáhá.

mluvčí 1, Jak je to náročná operace.

mluvčí 6, Tak my těch operací dáme kolem stovky ročně, máme skvělý tým a ta operace trvá standardně od hodiny, hodiny a půl a operace jsou náročnější, protože ty pacienti jsou konstitučně obéznější, hůř se preparují tkáně, takže je potřeba, aby operatér ty operace dělal co nejčastěji, tím pádem se ta obesita centralizuje do center.

mluvčí 1, Jak je to náročná operace pro samotného pacienta? Otázka rekonvalescence….

mluvčí 6, obéznější pacienti vlastní operaci zvládají hůře než pacienti s normální hmotností. Důležitá je dechová rehabilitace. Takže naštěstí díky moderním metodám, jako je laparoskopie, díky které opravdu došlo k boomu těchto operací, jsme schopni z malých řezů udělat velké zákroky a tím pádem to hojení je lepší, než kdybysme to dělali jiným způsobem.

mluvčí 5, Je to vysoce riziková operace u pacientů s obezitou třetího stupně a dalšími nemocemi, které si s sebou nesou a my opravdu musíme popsat ten stav, jaké je riziko té operace, takže vždycky naše role je vlastně představit tu šanci na tu změnu a to riziko musíme posoudit spolu s pacientem, ale samozřejmě to posuzuje i anesteziolog, celý ten tým, protože nikdo nemá zájem toho pacienta přivést do většího rizika, ale to riziko s těmi nemocemi a s vysokou hmotností je opravdu extrém.

mluvčí 1, Jak vypadá pooperační péče.

mluvčí 6, Ta poperační péče je dost specifická, protože ty pacienti musí přejít na určitý režim. Teď provází hojení po těch zákrocích, to znamená, že oni se musí připravit na to, že nebudou už moct přijímat potravu jako předtím. Menší porce začínají prvních 14 dní čistě tekutou dietou. Poté přechází na čtrnáctidenní kašovitou a postupně potom přechází na tuhou stravu. Je to kvůli tomu, že si musí vyhojit ty tkáně a ten pacient se musí adaptovat na tu dietu. Další věc je, oni už nejsou schopni vypít třeba jednorázově půllitr tekutiny najednou a musí třeba pravidelně popíjet doušky každou půlhodinu, takže pro ty pacienty je to ta pooperační péče velice náročná a je to prevence kýl, takže se musí všechny ty rány po těch operacích, když my operujeme dneska miniinvazivně z drobných řezů, tak se musí vyhojit.

mluvčí 5, To je v zásadě zrádné, protože ty laparoskopické řezy se zhojí na první pohled velmi rychle. Někteří pacienti se velmi rychle sžijou i s tou stravou a mají pocit, že všechno je vyřešeno, a proto vídáme čas od času, že vlastně ta operace přestane fungovat, protože oni, jak je ty chutě občas ženou, tak prostě se pomalu hledají…. Polívky, pudinky a hezky se i přes tu bariatrii dokážou zase vyživit. Ale pak je tam mnohem zásadnější věc, a to je hybný systém, protože když zhubnete desítky kilogramů v horizontu týdnů a měsíců, tak skutečně se mění to držení těla, pohybové stereotypy, zatěžujete klouby v jiném směru a paradoxně se můžou objevit větší bolesti než před tou operací, a to je třeba s těmi lidmi řešit i s fyzioterapeutem, prostě ty stereotypy trénovat a zpevnit. A tzv. hluboký stabilizační systém, o kterém se stále mluví, oni nejsou schopni vlastně vybudovat, protože nejsou ve stabilní váze, to se nám povede, až zastabilizujou váhu. Pak jim visí kůže, často jim není v tom prvním roce úplně příjemněji, možná první týdny, když je všichni chválí, tak to dokážou překonat, ale potom to může být velmi nepříjemné, a proto potřebujeme psychology i v této fázi, než třeba přijdou k plastice břicha, a tak tu rekonstrukci, jak já říkám, dokončí.

mluvčí 1, Jaká je budoucí cesta v tomto vašem oboru? Protože jak jsme tedy řekli, tak je nás docela dost i v České republice, lidí, kteří mají tenhle problém a dá se možná očekávat, že to třeba nebude lepší, že obézních lidí bude přibývat. Tak jaká je cesta? Co by pomohlo i ve vaším oboru.

mluvčí 5, Tak z mého pohledu jednoznačně zkrátit čekací doby, dostat se k odborníkovi, aby naši pacienti nekončili u různých rádoby poradců na hubnutí, kteří nabízejí ketodiety, různý ty přísný prostě redukční režimy a skončí v bioefektu, kde za mnoho peněz prostě dostanou zase k té nejvyšší hmotnosti. Tak to je první věc, druhá věc je, potřebujeme, aby se děti hýbaly, to myslím je ten největší rozdíl, který je proti té populaci před těma 40 lety, kdy obezita nebyla zdaleka tak rozšířená, opravdu dramaticky jsme omezili pohyb, to zhoršilo psychiku v populaci a tu psychiku kompenzujeme často jídlem, někdy alkoholem a málokdy pohybem.

mluvčí 1, Nechceme jenom strašit diváky samozřejmě, ale stejně možná to v tom úvodu úplně nezaznělo. Ta obezita je spojená s celou řadou dalších chorob, onemocnění, které to jsou nejčastější, mluví se o cukrovce.

mluvčí 5, Cukrovka je u obézních asi tak pěti- šestinásobně častěji než u štíhlých. Vysoký krevní tlak asi pětkrát častěji a jedno velmi zásadní onemocnění je syndrom spánkové apnoe u těchto pacientů s vysokou obezitou, a to je takový nekvalitní. Spánek v noci, přidušování, chrápání a přes den obrovská únava. Jedna z nejčastějších příčin autonehod. I mikrospánky za volantem nejsou únavou celkovou, ale právě z neléčenou spánkovou apnoí a pravděpodobnost náhlé smrti při spánku je vysoká. Takže pakliže pacient s obezitou trpí, trpí chrápáním a únavou, tak je možná první volbou vyšetřit spánek, a to může velmi pomoci celý ten proces nastartovat.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.