Klíšťata útočí i 1 200 metrů nad mořem

Česká republika má nejvíce případů klíšťové encefalitidy v celé EU

Klíšťata nakažená virem klíšťové encefalitidy či lymeskou boreliózou už nejsou doménou jen vlhkých údolí kolem řek – jejich rajon se každým rokem rozrůstá. Lidé si tak mohou odnést nepříjemného parazita z městského parku, zahrady i vyšších oblastí kolem 1 200 metrů nad mořem, kde dříve nepřežíval. Narazit na něj lze nejen ve střední Evropě, ale také v pobaltských a skandinávských zemích. Se změnou klimatu se zároveň prodlužuje sezona klíšťat – aktivní jsou od brzkého jara až do konce podzimu.

Rizika spojená s nemocemi, které přenášejí, řeší lékaři při příležitosti XX. jarní interaktivní konference SVL ČLS JEP.

Česká republika má ze všech států Evropské unie nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy (KE). V loňském roce se zde touto nemocí podle předběžných údajů nakazilo 703 lidí. „V 80. letech minulého století jsme měli přibližně stejné množství případů KE jako v Rakousku. Nyní je však 80 % všech Rakušanů proočkovaných, a počet případů KE se tak v našem sousedním státě snížil na 100–150 nemocných ročně, to je přibližně 6× méně než u nás,“ vysvětluje MUDr. Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ve Státním zdravotní ústavu. Podle něj je hlavním důvodem nízké proočkovanosti v České republice především podceňování závažnosti této nemoci a nedodržení očkovacího schématu.

Zatímco minimálně 1. dávku vakcíny proti KE má za sebou 51 % Čechů, celým očkovacím schématem, které čítá tři dávky, a první posilovací dávkou, která se podává po třech letech, prošlo pouze 17 % populace. „V současné době zdravotní pojišťovny hradí očkování proti KE po 50. roce věku, lze tedy očekávat snížení prevalence v této skupině populace. Přesto svým pacientům doporučuji nečekat až na dosažení tohoto věku a očkovat se již v dětství, respektive kdykoli před padesátkou. Podle studií dosahuje účinnost vakcíny více než 97 %, jde tedy o vysoce spolehlivou ochranu,“ radí praktický lékař MUDr. Josef Štolfa.

Nakazit se KE nebo lymeskou boreliózou, proti které se zatím nelze očkovat, se přitom lidé mohou na celém území České republiky. Riziko nákazy podle lékařů snižuje především vhodné oblečení do přírody – ideálně světlé, na kterém jsou klíšťata dobře vidět, a lze je tak odstranit, ještě než se stačí přisát na kůži. Po návratu z přírody by se lidé měli vždy pořádně prohlédnout. Přisáté klíště doporučují odborníci co nejdříve vyviklat pomocí pinzety, dezinfikovat místo přisátí a klíště pak zlikvidovat například spláchnutím v toaletě či umyvadle. V žádném případě jej nedoporučují mačkat mezi prsty, protože i tímto způsobem může dojít k nákaze některou z chorob, které drobní parazité přenášejí.

„Nesmíme zapomínat na to, že klíště má tři vývojová stadia – larva, nymfa, dospělec. V prvních dvou vývojových fázích může měřit i méně než milimetr, a snadno ho tak přehlédneme. Na rozdíl od dospělého stadia mu stačí jen malá kapka krve. Často se přisaje a velmi brzy pustí, aniž bychom si toho všimli,“ varuje MUDr. Kynčl.

Proto je důležité věnovat pozornost také nezvyklým kožním projevům, které jsou prvními znaky lymeské boreliózy. Nemoc se často projevuje tzv. erythema migrans neboli skvrnou na kůži, která bývá ve středu bledá a po okrajích zarudlá. Může mít různou velikost, obvykle nesvědí ani nebolí. Objevuje se 14 dní až jeden měsíc po přisátí klíštěte.

„Protilátky v krvi, které naznačují, že došlo k nákaze lymeskou boreliózou, se ale začínají tvořit teprve
v 6.–8. týdnu po přisátí. Ve chvíli, kdy k nám pacienti přicházejí s typickou skvrnou – erythema migrans, proto ještě není možné pomocí krevních testů ověřit přítomnost choroby,“ vysvětluje praktický lékař MUDr. Josef Štolfa.

Později se nemoc projevuje bolestmi svalů a kloubů, které připomínají chřipku. Pokud se borelióza neléčí, může dojít k napadení centrálního nervového systému, což vede například k zánětu mozkových blan. V loňském roce zaznamenal Státní zdravotní ústav extrémní nárůst nových případů lymeské boreliózy. V posledních deseti letech hlásili lékaři přibližně
3 000–4 800 nových případů ročně. Loni jich bylo 11 386. Výsledné číslo však významně ovlivnil nově zavedený systém elektronického hlášení, do kterého se nově zařadily i ordinace, které se do původního systému hlášení infekčních nemocí z různých důvodů nezapojovaly. Do minulého roku tedy existovala značná podhlášenost onemocnění.

Více informací je k dispozici na https://www.instagram.com/spolecnostvseobecneholekarstvi/.