Na které kompenzační pomůcky mají nárok sluchově postižení?

Před nedávnem jsme vás informovali, že počet kompenzačních pomůcek, na které sluchově postiženým přispívá stát, se za poslední roky snížil až o polovinu. Pojďme se tedy teď podívat, na co ještě neslyšící mají nárok.

Za nejzákladnější pomůcku, na kterou stát přispívá, se považuje signalizace bytového, či domovního zvonku. Můžete žádat i o finance na instalaci zvonku. Signalizační zvonky slouží neslyšícím k tomu, aby zjistili, že někdo za dveřmi na ně zvoní. Věc, která by zdravého člověka vůbec nenapadla, ale pro sluchově postižené je i taková zdánlivá banalita problémem, který si naštěstí stát uvědomuje a na zvonek ještě přispívá.

Se signalizací nejrůznějších zvuků úzce souvisí i signalizace telefonního zvonění a telefonní zesilovač. Bez toho nejsou těžce nedoslýchaví schopni komunikovat pomocí mobilního telefonu. Mnohým neslyšícím však nepomůže ani to, protože nedokáží vnímat žádné zvuky. Těm proto nejvíce pomáhají počítače, či moderní tablety.

Mohou si na nich přes internet dopisovat s lidmi a tak zůstávat v kontaktu. Například tablet je pro neslyšící dobrou pomůckou i při běžném pohybu na ulici, například když se chtějí někoho na něco zeptat. Nemusí to psát jen na papír, ale mohou psát na tabletu a lidé jim mohou stejnoui cestou odpovídat.

Stát ale bohužel na počítače, či tablety nepřispívá, údajně proto, že by neslyšící počítače využívali nejen k odstraňování komunikačních bariér. Přitom třeba nevidomým stát na počítač přispívá a co vše na něm dělají již neřeší.

Neslyšící si mohou ale zažádat alespoň o speciální programy do PC, či mobilu, které jim pomáhají s učením znakové řeči. Existují i programy, které napomáhají neslyšícím s výukou odezírání, což je pro ně velice důležité.

Mezi další pomůcky, které stát považuje za nezbytné pro sluchově postižené, patří zařízení pro poslech audiovizuálního přístroje a individuální indukční smyčka.

Pro neslyšící, kteří mají nebo plánují mít děti, je dobrou zprávou, že v seznamu hrazených kompenzačních pomůcek zůstala signalizace pláče dítěte.

Poslední dvě pomůcky se týkají pouze hluchoslepých osob. Jedná se o elektronickou orientační pomůcku pro nevidomé a hluchoslepé a elektronickou komunikační pomůcku pro nevidomé a hluchoslepé.

Z celého seznamu je patrné, že stát doopravdy nepřispívá na mnoho pomůcek, které pomáhají neslyšícím odstraňovat bariéry. Jen pro představu. Dříve si mohli sluchově postižení zažádat třeba i o světelný nebo vibrační budík, počítač, mobilní

telefon, televizor s teletextem, přístroj k nácviku slyšení a některé další pomůcky.

Navíc dnes už nikdo nemůže dostat příspěvek na kompenzační pomůcku ve výši sto procent. Vždy musí uhradit alespoň deset procent z celkové ceny. Nejméně však jeden tisíc korun. Pokud tedy nějaká pomůcka stojí například pět tisíc korun, nebude handicapovaný hradit jen pět set korun, ale tisíc korun, tedy dvacet procent.

Maximální cena hrazené pomůcky nesmí překročit 350 tisíc korun a celkem nesmí částka vyplacená na příspěvcích na kompenzační pomůcku překročit 800 tisíc korun za pět let.

Nárok na příspěvek na kompenzační pomůcku mají jen ti, kteří se podle zákona dají klasifikovat jako těžce sluchově postižení.

Zákon 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů za těžké sluchové postižení považuje:
a) oboustranná úplná hluchota, neschopnost slyšet zvuky a rozumět řeči ani s nejvýkonnějším sluchadlem nebo přetrvávající neschopnost slyšení po implantaci kochleární nebo kmenové neuroprotézy,
b) oboustranná praktická hluchota, ztráta sluchu při tónové audiometrii v rozsahu 70 – 90 dB, zbytkový sluch se ztrátou slyšení 85 – 90 %, sluchově postižený je schopen vnímat zvuk mluvené řeči jen se sluchadlem, ale rozumí jí jen minimálně (z 10 – 15 %), přes používání kompenzační pomůcky nebo po implantaci kochleární nebo kmenové neuroprotézy,
c) těžká forma hluchoslepoty, kombinované těžké postižení sluchu a zraku, funkčně v rozsahu oboustranné těžké nedoslýchavosti, kterou se rozumí ztráta sluchu v rozsahu 56 – 69 dB, ztráta slyšení 65 – 84 % až ztráta sluchu v rozsahu oboustranné hluchoty a ztráta zraku v rozsahu těžké slabozrakosti obou očí, kterou se rozumí zraková ostrost s optimální korekcí v intervalu 3/60 (0,05) – lepší než 1/60 (0,02).

Jiří Marek
invArena