ČRo
Pacientům s plicními fibrózami pomůže v Česku nový lék. V Česku se léčí první pacienti s plicní fibrózou, novým lékem, jeho účinnou látkou, je nerandomilast plně dostupný a hrazený zdravotními pojišťovnami, by měl být od příštího roku podle klinických studií dokáže snížit úmrtnost na plicní fibrózy o 43 % oproti dosavadním lékům. Pomůže tak například pacientům s idiopatickou plicní fibrózou, kterou popisuje pneumoložka Martina Šterclová.
pneumoložka Martina Šterclová
Dochází k postupnému prostupování plic jizvami, laicky si to nechá představit, jako kdyby plíce se měnily výzvy, jako kdyby tuhly, takže kyslík z vnitřku plicního sklípku přestupuje do krve méně ochotně než u pacientů, kteří mají plíce v pořádku.
ČT24
Chůze po zmrzlém sněhu nebo rozepínání Suchého zipu, to jsou zvuky nebo podobné zvuky slyší lékař, který poslechem vyšetřuje plíce pacienta s idiopatickou plicní fibrózou. A právě září je měsíc, který je věnovaný plicním fibrózám a cílem je zvýšit povědomí o nich. Pro úspěšnou léčbu je totiž důležité včasné odhalení a prevence. Potvrdí to určitě i můj další host, kterým je Martina Koziar Vašáková, přednostka pneumologické kliniky první lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Fakultní Thomayerovy nemocnice, dobré ráno. Paní profesorko. Tak my se potkáváme pravidelně v září právě u příležitosti té akce, kterou jsem zmínil a rozšiřujeme to povědomí o těch nemocech. Je to nějak znát. Chodí lidé častěji, na prevenci ubývá třeba pacientů, kteří přijdou pozdě.
mluvčí 13
No, musím říct, že o plicní fibróze se ví stále více, nicméně prevence plicní, ona jedinou vlastně plicní prevenci, kterou tady máme, program, který by byl národní, je časná detekce nebo screening rakoviny plic právě v rámci kterého nacházíme řadu časných fází plicních fibróz, čili tak jako třeba u jiných plicních diagnóz, protože plíce nejsou vidět, plíce se ozvou, až když prostě člověku berou dech, nebo když začne třeba ten proces prorůstat v případě nádoru mimo plíce, tak vlastně ta diagnostika buď na základě symptomů, to je méně výhodná, protože jde o pokročilou nemoc a na základě náhodného zjištění, což je určitě výhodnější, takže jak říkáte, chodit na prevenci, znamená v podstatě v případě některých cílových skupin, což jsou třeba kuřáci 55–74 let, tak dojít na screening rakoviny plic, v rámci kterého můžeme časně zachytit právě i fibrózu a v případě fibróz, tak určitě je to pro apel pro všechny, nejen potenciální pacienty, ale i lékaře, že zadýchávání se může znamenat také plicní fibrózu, která je velmi závažnou nemocí a může vlastně způsobit pacientovi předčasný odchod z tohoto světa, předčasnou smrt, pokud není léčena.
mluvčí 9
Co se týče té prevence nebo toho včasného záchytu, zvládne to i praktický lékař nebo je potřeba vždy jít ke specialistovi?
mluvčí 13
Víte, my máme vlastně těsnou spolupráci s praktickými lékaři k diagnostice vlastně všech závažných plicních nemocí, ten praktický lékař pije právě ten, který musí pomyslet na to, že když se pacient zadýchává nebo stěžuje si, že už nevyjde do toho čtvrtého patra, jak vyšel, tak že to prostě nelze bagatelizovat a že je potřeba to vyšetřit a že mimo třeba srdečního onemocnění to může být právě plicní onemocnění a třeba zrovna plicní fibróza. A jak jste na začátku řekl, ta chůze po zmrzlém sněhu nebo crepitus je jedna ze známek, kterou, když jednoduše ho endoskopem pacienta poslechnete, tak uslyšíte a už je tam podezření velmi naléhavé, že to právě plicní fibróza může být.
mluvčí 9
Jaké další příznaky mohou být vlastně návodné, že by to nemusela být, řekněme, například nemoc chronické, obstrukční, plicní nemoc, která se velmi často zaměňuje.
mluvčí 13
No, ano, správně. Právě krom toho, té chůze po zmrzlém sněhu k rapitu jsou to třeba tzv. paličkovité prsty, to je v podstatě takový příznak, že zbytňují se poslední články prstů a je to velice specifický příznak, on není prostě, nevyskytuje se jenom u plicní fibróza, ale třeba u některých srdečních vad nebo u některých jiných nemocnic, nicméně pro tu plicní fibrózu je zcela typický za mě, ale pokud prostě ten praktický lékař na diagnózu mimo jiné té idiopatické plicní, fibrózy myslí, tak jí prostě nemůže minout to podezření, ta diagnóza samotná potom spadá do rukou plicních lékařů, odborníků a léčba spadá do center intersticiálních plicních procesů, které máme v dostatečném počtu po celé republice, ale jak říkám, to podezření musí vzejít u toho lékaře, ke kterému poprvé ten pacient jde.
mluvčí 9
Jak potom probíhá ta samotná léčba této nemoci? Je to něco, co se dá úplně vyléčit, anebo se jenom vlastně potlačují příznaky a projevy.
mluvčí 13
No, ono je to nejenom potlačení příznaků a projevů, ale to zpomalení průběhu té nemoci, když si vezmete samotnou idiopatickou plicní fibrózu z celé té škály plicních fibróz, tak vlastně délka takové střední přežití je 2,5–3 roky nebo 3,5 roku bez léčby, to znamená, že je to vážná nemoc, vážná, stejně jako některé nádory. A včasným nasazením té léčby, která potlačuje jizevnatění, fibrotizaci těch plic, můžeme dosáhnout toho, že se významně nejen zmírní obtíže pacienta, ale prodlouží se i jeho přežití, čili nelze očekávat, že pacient se zlepší a vylepší. My ty jizvy z těch plic neumíme odstranit, ale že vlastně ten proces toho jizevnatění se významně zpomalí a ty léky, které máme k dispozici, jsou stále účinnější právě v tom, aby se progrese té nemoci zmírnila a velká šance je na ještě další prodloužení života. Právě ten včastý záchyt, kdy my vidíme třeba při screeningu rakoviny plic, tam je 3 % cirka pozitivních nálezů, které se řeší jako uzlíky, potenciální nádory, ale zároveň je tam 3 % vlastně pozitivních nálezů, které odpovídají počínajícím stadiím té fibrózy.
mluvčí 9
A zpátky k tomu kouření, o kterém byla řeč na začátku, je to ten hlavní důvod, proč se u pacientů tahle nemoc objevuje, anebo zkrátka může postihnout velkou část i nekuřáků?
mluvčí 13
No, kouření hraje roli u idiopatické plicní fibrózy, méně u těch ostatních fibróz, ale dá se říci, že to je tzv. multifaktoriální onemocnění, čili máte nějakou genetickou zátěž, která vás předurčuje k tomu, že třeba po běžné chřipce nebo poté, co se nadýcháte nějakého prachu a máte poranění plicních sklípků, že místo toho, abyste je normálně zahojila, znovu obnovil ten plicní sklíp, tak se začnou tam tvořit jizvičky, takže genetika určitě hraje roli a pak jsou prostě další přispívající faktory právě jako vdechování některých typů prachů, případně působení některých léků, anebo to kouření, takže kouření samozřejmě neprospívá vůbec nikomu. Je to jedna z nejškodlivějších věcí, co člověk může pro své zdraví nebo proti svému zdraví udělat. Takže kauzální souvislost tam jistě je, ale ne jediná u plicní fibrózy.
mluvčí 9
Září je nemocí nebo je měsícem, který upozorňuje na rizika plicních fibróz a my jsme o tom teď mluvili s Martinou Kozar Vašákovou. Paní přednostko, děkujeme, hezký den.
Přidejte odpověď