Minimální mzdu v Česku podle MPSV pobírají asi tři procenta pracujících – tedy zhruba sto, až sto dvacet tisíc lidí. Čistého to dělá 7 120 korun. A zatímco sociální dávky se navyšují, minimální mzda se neměnila už od roku 2007.
Zdravotně postiženým Müllerová minimální mzdu zvýšit nechce
„Nepočítá se zvýšením minimální mzdy pro zaměstnance se zdravotním postižením, kteří pobírají invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně,“ potvrdila mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.
Jmenovaným skupinám se minimální mzda zvyšovala v lednu – ovšem pouze na úroveň ostatních, předtím pro ně platila snížená sazba. Ministerstvo tehdy zdůrazňovalo, že chce zavést rovné a spravedlivé podmínky pro všechny.
Po půl roce ovšem tento postoj Ludmila Müllerová opouští. Je totiž podle ní třeba dát firmám, které zaměstnávají zdravotně postižené, čas vyrovnat se zvýšenými mzdovými náklady. Bojí se, že by firmy začaly zdravotně postižené zaměstnance propouštět.
Přes Nečasovu politickou mrtvolu
Proti zvyšování minimální mzdy je však stranický kolega Müllerové a (stále ještě) ministr financí Kalousek i dnes už bývalý premiér Nečas. Ten se dokonce nechal před časem slyšet, že minimální mzda se bude v Česku zvyšovat jen přes jeho politickou mrtvolu.
Ani po splnění řečené podmínky ovšem neustoupil. Hned po pondělním jednání tripartity Nečas oznámil, že vláda návrh ministryně Müllerové ani neprojedná, kabinet v demisi by podle něj neměl dělat žádná strategická rozhodnutí – což ostatně Nečasovi při podávání demise doporučil i prezident Zeman.
Jenže. Právě Zeman patří k výrazným zastáncům zvýšení minimální mzdy – dokonce ho podpořil svou přítomností na pondělním jednání tripartity. Stejně jako Ludmila Müllerová chce, aby minimální hrubá mzda stoupla z dnešních osmi tisíc na osm tisíc pět set korun. Hodinová sazba by se tak zvýšila ze stávajích 48,10 korun na 50,60 korun.
Jakmile Zeman dosadí vlastní úřednickou vládu, bude moci zvýšení minimální mzdy prosadit. Právě změna sazby minimální mzdy totiž patří k jedné z výsostných kompetencí vlády – mění ji pouhým nařízením, aniž by potřebovala souhlas Parlamentu.
Životní minimum v Česku dosahuje 3410 korun. „Od roku 2005 do roku 2012 se náklady na bydlení zvýšily v průměru o 42 procent. Podíl čisté minimální mzdy a životního minima zvýšeného o náklad na bydlení díky tomu klesl ze 117 procent v roce 2007 na 78 procent v roce 2012. Dostali jsme se tak do situace, kdy životní minimum spojené s náklady na bydlení u mnoha lidí přesahuje minimální mzdu,“ argumentuje Ludmila Müllerová. Na dávkách tak podle ní končí i lidé, kteří pracují. A řada jiných si zase může spočítat, že se jim pracovat zkrátka nevyplatí.
Přidejte odpověď